Sýrie - Východní Aleppo, dohoda o příměří

16.12.2016, Fides

Dohoda o příměří, která má umožnit evakuaci povstalců a desítek tisíc civilistů z východního Aleppa do oblastí poblíž hranice s Tureckem, je znovu v platnosti. Syrské oficiální zdroje tvrdí, že evakuace umožnila opustit Aleppo více než 8 tisícům lidí, a k přerušení evakuací došlo proto, že povstalci a džihádistické jednotky dnes nedodrželi podmínky této dohody, neboť se pokusili s sebou odvést i některé zajatce. Další provládní syrské zdroje uvádějí, že operace byla pozastavena, aby bylo možno zajistit, že konvoje budou moci projet humanitárními koridory, jež jsou z oblastí stále ovládaných protiasadovskými milicemi ostřelovány z minometů. Stejná obvinění naopak zdroje blízké povstalcům připisují proasadovským milicím.

Mezitím z východních oblastí Aleppa uprchlo mnoho civilistů a podařilo se jim dostat do západní oblasti Aleppa, která vždy zůstávala pod kontrolou syrské armády a kde se začínají hromadit nemocní a zranění v nevyhovujících zdravotnických zařízeních, jež kvůli konfliktu již léta pracují v nouzových podmínkách.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„S prvními případy jsme se setkali v naší nemocnici,“ řekl agentuře Fides Emile Katti, chirurg a ředitel aleppské nemocnice v Raja, kterou podporuje Kustodie Svaté země – „jsou symbolem situace, v níž v těchto čtvrtích žijeme: muž má sedm měsíců zlomenou ruku po zásahu střepinou a již podstoupil špatně provedenou operaci, kterou vykonal egyptský lékař. Tamhle je dítě, kterému se za čtyři roky nedostalo vhodné léčby jeho onemocnění; pak je tu další chlapec s šrapnelem v hlavě, který naštěstí nepoškodil důležité části jeho těla. Jeho otec byl zabit před několika měsíci.“

Příběhy lidí ze čtvrtí, které byly donedávna v rukou povstaleckých skupin a

džihádistických milicí, poukazují na detaily často opomíjené mainstreamovými médii: „Před několika dny,“ říká Emile Katti, který v listopadu hovořil o svých zkušenostech lékaře v Aleppu na zajímavé konferenci organizované biomedicínskou univerzitou v Římě - „byla odstřelovačem zabita sestra a celá rodina jednoho z našich zaměstnanců, když se snažili opustit východní Aleppo humanitárním koridorem. Nemocní a ranění, kteří přicházejí z těchto čtvrtí, uvádějí, že hladověli a byli nuceni jíst trávu a že jídlo bylo dostupné pouze pro bojovníky a jejich příznivce.“

Ve čtvrtek 15. prosince vyjela z východního Aleppa několikrát kolona 20 zelených autobusů, vezoucích pokaždé asi 1200 lidí do oblasti v blízkosti hranice s Tureckem. Dohoda o evakuaci příslušníků milicí a civilistů z východního Aleppa, zprostředkovaná Ruskem a Tureckem, umožnila zároveň ukončení obléhání dvou šíitských vesnic v provincii Idlib, jež byly dlouhou dobu obklíčeny džihádistickými milicemi. Zdá se, že je obtížné ověřit počty civilistů, kteří zůstali v oblastech Aleppa až do nedávna ovládaných povstaleckými skupinami: „Mnozí bez ověření opakují, že v této části města je více než 250 000 obyvatel, ale reálné číslo je pravděpodobně mnohem nižší. A nyní je prakticky nemožné je spočítat, protože lidé utíkají různými směry, jakmile k tomu mají příležitost. „A mnohé z nich vítají v duchu solidarity jejich příbuzní a známí, kteří se s nimi několik let nemohli setkat.“

Další články

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Kněz a církevní právník Stanislav Přibyl kanovníkem

04.02.2026, RC Monitor 2/2026

Náš ctěný přispěvatel a autor mnoha mimořádných a hodnotných textů, kněz a církevní právník Stanislav Přibyl, byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Slavnostní instalace se uskutečnila 18. ledna 2026 v kapitulním kostele – a redakce RC Monitoru u toho byla. Událost, která přesahuje běžný rámec církevního života, je zároveň příležitostí připomenout osobnost kněze, teologa a právníka, jehož hlas dlouhodobě spoluutváří podobu našeho časopisu.

Připravte cestu Pánu

19.12.2025, RC Monitor 24/2025

Není to tak dávno, co jsem slyšel stížnost jednoho známého, že doba, ve které nyní žijeme, je příliš hlučná a že ho již obtěžují hlasy znějící ze všech stran. Myslím, že není špatné se nad tímto jevem zamyslet, zvláště v právě doznívající době adventní. Jistě je nám všem známa ona poučka a rada, že advent má být dobou ztišení, abychom nepřeslechli hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánu!"

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.