16.12.2016, Fides
„S prvními případy jsme se setkali v naší nemocnici,“ řekl agentuře Fides Emile Katti, chirurg a ředitel aleppské nemocnice v Raja, kterou podporuje Kustodie Svaté země – „jsou symbolem situace, v níž v těchto čtvrtích žijeme: muž má sedm měsíců zlomenou ruku po zásahu střepinou a již podstoupil špatně provedenou operaci, kterou vykonal egyptský lékař. Tamhle je dítě, kterému se za čtyři roky nedostalo vhodné léčby jeho onemocnění; pak je tu další chlapec s šrapnelem v hlavě, který naštěstí nepoškodil důležité části jeho těla. Jeho otec byl zabit před několika měsíci.“
Příběhy lidí ze čtvrtí, které byly donedávna v rukou povstaleckých skupin a
džihádistických milicí, poukazují na detaily často opomíjené mainstreamovými médii: „Před několika dny,“ říká Emile Katti, který v listopadu hovořil o svých zkušenostech lékaře v Aleppu na zajímavé konferenci organizované biomedicínskou univerzitou v Římě - „byla odstřelovačem zabita sestra a celá rodina jednoho z našich zaměstnanců, když se snažili opustit východní Aleppo humanitárním koridorem. Nemocní a ranění, kteří přicházejí z těchto čtvrtí, uvádějí, že hladověli a byli nuceni jíst trávu a že jídlo bylo dostupné pouze pro bojovníky a jejich příznivce.“
Ve čtvrtek 15. prosince vyjela z východního Aleppa několikrát kolona 20 zelených autobusů, vezoucích pokaždé asi 1200 lidí do oblasti v blízkosti hranice s Tureckem. Dohoda o evakuaci příslušníků milicí a civilistů z východního Aleppa, zprostředkovaná Ruskem a Tureckem, umožnila zároveň ukončení obléhání dvou šíitských vesnic v provincii Idlib, jež byly dlouhou dobu obklíčeny džihádistickými milicemi. Zdá se, že je obtížné ověřit počty civilistů, kteří zůstali v oblastech Aleppa až do nedávna ovládaných povstaleckými skupinami: „Mnozí bez ověření opakují, že v této části města je více než 250 000 obyvatel, ale reálné číslo je pravděpodobně mnohem nižší. A nyní je prakticky nemožné je spočítat, protože lidé utíkají různými směry, jakmile k tomu mají příležitost. „A mnohé z nich vítají v duchu solidarity jejich příbuzní a známí, kteří se s nimi několik let nemohli setkat.“
29.10.2024, RC Monitor 20/2024
Opět zvolený (mnohým progrestivistickým aktivistům nepohodlný) senátor Zdeněk Hraba je otcem dvou dětí a žije v Říčanech u Prahy. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 pracuje jako advokát. Je také předsedou senátní Komise pro Ústavu a zastupitel města Říčany. V lednu 2024 byl jedním ze senátorů, kteří iniciovali odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy a aktivně proti ní vystupoval. Hlásí se k římskokatolické církvi. V době, kdy vzniká náš rozhovoru s panem senátorem, publikuje příspěvek na síti X v tomto znění: „Často progresivisté křičí, že tu konzervativci ‚prosazují středověk‘. Je to naopak. Pro ‚návrat do středověku‘ nejvíc dělají ti, kteří sem do Evropy neustále chtějí pouštět lidi z kultur právě ve středověku uvízlých...“
23.12.2024, RC Monitor 24/2024
Za pár dní se ve většině našich domácností rozzáří vánoční stromek a následně se rozzáří i oči, především ty dětské, až spatří pod onou osvícenou a rozzářenou zelení dárky. A radostí se rozzáří i oči těch, kteří ony dárky kupovali a balili, neboť, jak časem zjistí i ti letos nejmenší, větší radost je dávat než dostávat. Tedy, pokud máte opravdu rádi. A protože Bůh nás má opravdu rád, dal nám to nejvíc, co nám mohl dát. Sebe.
11.10.2024, RC Monitor 18/2024
Jedna čtenářka našeho časopisu se zamýšlí nad normálností i současným bláznivým světem. Když jsem její článek četl, vzpomněl jsem si na patera Hertze, dominikána, profesora na Angeliku, který nás měl na morálku, když jsme jeden semestr probírali spravedlnost.
18.12.2024, RC Monitor 22/2024
Čteme-li dnes téměř jakoukoli stať o stavu lidstva, jeho hodnot, myšlení a směřování, sotva se vyhneme narážce, že žijeme v nějaké post–době. My křesťané s jistou dávkou nostalgie žehráme na postkřesťanskou dobu. Jako občané trneme, zda už nenastala doba postdemokratická. Informační zmatek, plynoucí z využití technologií pro šíření nepravd, označujeme jako dobu postfaktickou. Jednu zelenou hlavu jsem slyšel zaníceně hovořit o době postindustriální... A někteří si i dnes dokáží uvědomit, že už nějaký pátek žijeme v době postkomunistické, i když už tento pojem poněkud ztratil glanc.
27.01.2025, RC Monitor 1/2025
V pondělí 6. ledna 2025 oslavili věřící východního obřadu svátek Zjevení Páně. Ve zcela zaplněné řeckokatolické katedrále sv. Klimenta se uskutečnila sv. liturgie se starobylým obřadem svěcení vody. Bohoslužbu vedl otec Vasyl Slivocký, generální vikář Apoštolského exarchátu v ČR.
24.10.2024, Slovo Boží
Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.