Sýrie - Východní Aleppo, dohoda o příměří

16.12.2016, Fides

Dohoda o příměří, která má umožnit evakuaci povstalců a desítek tisíc civilistů z východního Aleppa do oblastí poblíž hranice s Tureckem, je znovu v platnosti. Syrské oficiální zdroje tvrdí, že evakuace umožnila opustit Aleppo více než 8 tisícům lidí, a k přerušení evakuací došlo proto, že povstalci a džihádistické jednotky dnes nedodrželi podmínky této dohody, neboť se pokusili s sebou odvést i některé zajatce. Další provládní syrské zdroje uvádějí, že operace byla pozastavena, aby bylo možno zajistit, že konvoje budou moci projet humanitárními koridory, jež jsou z oblastí stále ovládaných protiasadovskými milicemi ostřelovány z minometů. Stejná obvinění naopak zdroje blízké povstalcům připisují proasadovským milicím.

Mezitím z východních oblastí Aleppa uprchlo mnoho civilistů a podařilo se jim dostat do západní oblasti Aleppa, která vždy zůstávala pod kontrolou syrské armády a kde se začínají hromadit nemocní a zranění v nevyhovujících zdravotnických zařízeních, jež kvůli konfliktu již léta pracují v nouzových podmínkách.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„S prvními případy jsme se setkali v naší nemocnici,“ řekl agentuře Fides Emile Katti, chirurg a ředitel aleppské nemocnice v Raja, kterou podporuje Kustodie Svaté země – „jsou symbolem situace, v níž v těchto čtvrtích žijeme: muž má sedm měsíců zlomenou ruku po zásahu střepinou a již podstoupil špatně provedenou operaci, kterou vykonal egyptský lékař. Tamhle je dítě, kterému se za čtyři roky nedostalo vhodné léčby jeho onemocnění; pak je tu další chlapec s šrapnelem v hlavě, který naštěstí nepoškodil důležité části jeho těla. Jeho otec byl zabit před několika měsíci.“

Příběhy lidí ze čtvrtí, které byly donedávna v rukou povstaleckých skupin a

džihádistických milicí, poukazují na detaily často opomíjené mainstreamovými médii: „Před několika dny,“ říká Emile Katti, který v listopadu hovořil o svých zkušenostech lékaře v Aleppu na zajímavé konferenci organizované biomedicínskou univerzitou v Římě - „byla odstřelovačem zabita sestra a celá rodina jednoho z našich zaměstnanců, když se snažili opustit východní Aleppo humanitárním koridorem. Nemocní a ranění, kteří přicházejí z těchto čtvrtí, uvádějí, že hladověli a byli nuceni jíst trávu a že jídlo bylo dostupné pouze pro bojovníky a jejich příznivce.“

Ve čtvrtek 15. prosince vyjela z východního Aleppa několikrát kolona 20 zelených autobusů, vezoucích pokaždé asi 1200 lidí do oblasti v blízkosti hranice s Tureckem. Dohoda o evakuaci příslušníků milicí a civilistů z východního Aleppa, zprostředkovaná Ruskem a Tureckem, umožnila zároveň ukončení obléhání dvou šíitských vesnic v provincii Idlib, jež byly dlouhou dobu obklíčeny džihádistickými milicemi. Zdá se, že je obtížné ověřit počty civilistů, kteří zůstali v oblastech Aleppa až do nedávna ovládaných povstaleckými skupinami: „Mnozí bez ověření opakují, že v této části města je více než 250 000 obyvatel, ale reálné číslo je pravděpodobně mnohem nižší. A nyní je prakticky nemožné je spočítat, protože lidé utíkají různými směry, jakmile k tomu mají příležitost. „A mnohé z nich vítají v duchu solidarity jejich příbuzní a známí, kteří se s nimi několik let nemohli setkat.“

Další články

Jak poznáváme Boha, když ho nevidíme?

17.07.2026, RC Monitor 13/2026

Boha nikdo z nás neviděl. A přece o Něm křesťanství mluví s jistotou. Jak je to možné? Možná jsme si zvykli klást špatnou otázku. Nejde ani tak o to, proč Boha nevidíme, ale proč očekáváme, že by měl být viditelný jako věc mezi věcmi. Pokud Bůh přesahuje materiální svět, nemůže být zachytitelný smysly stejně jako ostatní skutečnosti. A přesto to neznamená, že o Něm nemůžeme nic vědět. Katolická tradice naopak trvá na tom, že Boží neviditelnost není překážkou poznání, ale výzvou. Výzvou zapojit celé lidství: rozum, zkušenost, citlivost pro krásu i schopnost víry.

Praktický průvodce k vytvoření rytmu modlitby: Pozvánka k životu, jehož středem je Bůh

15.07.2026, Spiritual Direction

Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.