Sýrie - Východní Aleppo, dohoda o příměří

16.12.2016, Fides

Dohoda o příměří, která má umožnit evakuaci povstalců a desítek tisíc civilistů z východního Aleppa do oblastí poblíž hranice s Tureckem, je znovu v platnosti. Syrské oficiální zdroje tvrdí, že evakuace umožnila opustit Aleppo více než 8 tisícům lidí, a k přerušení evakuací došlo proto, že povstalci a džihádistické jednotky dnes nedodrželi podmínky této dohody, neboť se pokusili s sebou odvést i některé zajatce. Další provládní syrské zdroje uvádějí, že operace byla pozastavena, aby bylo možno zajistit, že konvoje budou moci projet humanitárními koridory, jež jsou z oblastí stále ovládaných protiasadovskými milicemi ostřelovány z minometů. Stejná obvinění naopak zdroje blízké povstalcům připisují proasadovským milicím.

Mezitím z východních oblastí Aleppa uprchlo mnoho civilistů a podařilo se jim dostat do západní oblasti Aleppa, která vždy zůstávala pod kontrolou syrské armády a kde se začínají hromadit nemocní a zranění v nevyhovujících zdravotnických zařízeních, jež kvůli konfliktu již léta pracují v nouzových podmínkách.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

„S prvními případy jsme se setkali v naší nemocnici,“ řekl agentuře Fides Emile Katti, chirurg a ředitel aleppské nemocnice v Raja, kterou podporuje Kustodie Svaté země – „jsou symbolem situace, v níž v těchto čtvrtích žijeme: muž má sedm měsíců zlomenou ruku po zásahu střepinou a již podstoupil špatně provedenou operaci, kterou vykonal egyptský lékař. Tamhle je dítě, kterému se za čtyři roky nedostalo vhodné léčby jeho onemocnění; pak je tu další chlapec s šrapnelem v hlavě, který naštěstí nepoškodil důležité části jeho těla. Jeho otec byl zabit před několika měsíci.“

Příběhy lidí ze čtvrtí, které byly donedávna v rukou povstaleckých skupin a

džihádistických milicí, poukazují na detaily často opomíjené mainstreamovými médii: „Před několika dny,“ říká Emile Katti, který v listopadu hovořil o svých zkušenostech lékaře v Aleppu na zajímavé konferenci organizované biomedicínskou univerzitou v Římě - „byla odstřelovačem zabita sestra a celá rodina jednoho z našich zaměstnanců, když se snažili opustit východní Aleppo humanitárním koridorem. Nemocní a ranění, kteří přicházejí z těchto čtvrtí, uvádějí, že hladověli a byli nuceni jíst trávu a že jídlo bylo dostupné pouze pro bojovníky a jejich příznivce.“

Ve čtvrtek 15. prosince vyjela z východního Aleppa několikrát kolona 20 zelených autobusů, vezoucích pokaždé asi 1200 lidí do oblasti v blízkosti hranice s Tureckem. Dohoda o evakuaci příslušníků milicí a civilistů z východního Aleppa, zprostředkovaná Ruskem a Tureckem, umožnila zároveň ukončení obléhání dvou šíitských vesnic v provincii Idlib, jež byly dlouhou dobu obklíčeny džihádistickými milicemi. Zdá se, že je obtížné ověřit počty civilistů, kteří zůstali v oblastech Aleppa až do nedávna ovládaných povstaleckými skupinami: „Mnozí bez ověření opakují, že v této části města je více než 250 000 obyvatel, ale reálné číslo je pravděpodobně mnohem nižší. A nyní je prakticky nemožné je spočítat, protože lidé utíkají různými směry, jakmile k tomu mají příležitost. „A mnohé z nich vítají v duchu solidarity jejich příbuzní a známí, kteří se s nimi několik let nemohli setkat.“

Další články

Co by měl katolík udělat, když uvidí relikvii na prodej?

19.12.2025, Aleteia

Prodávat posvátné ostatky je přísně zakázáno, přesto na webových stránkách jako eBay a Etsy najdeme nespočet prodejců nabízejících údajné relikvie. Co má v takovém případě katolík udělat? Při procházení webových stránek jako eBay nebo Etsy, nebo dokonce při návštěvě místního bazaru či obchodu se starožitnostmi je možné narazit na něco nečekaného: na relikvie. Na eBay lze najít celé stránky údajných relikvií, často i s důvěryhodně působícími certifikáty. Některé jsou nabízeny za tisíce dolarů. (Aleteia kontaktovala muže, který na svém účtu na eBay nabízel k prodeji stovky relikvií, ale nedostala žádnou odpověď.)

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Nechat se spoutat a pozřít Láskou

02.10.2025, RC Monitor 18/2025

Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.