20.08.2018, CNA
V rozhovoru, který vyšel 23. července, kardinál Müller odpovídal na otázku ohledně tlaku německé biskupské konference na to, aby bylo v určitých případech protestantským manželským partnerům katolíků umožněno přijímat eucharistii.
„Naši biskupové žel uvažují více v kategoriích politiky a moci, a ne v linii nové evangelizace,“ řekl Müller.
„Intercommunio není možné, naprosto a objektivně není možné, protože svaté přijímání je svátostným vyjádřením jednoty ve víře,“ uvedl. „Pokud nemáte plnou jednotu ve víře, není možné mít plné communio ve svátostném vyjádření, a obzvláště v eucharistii.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Kardinál Müller hovořil také o vztahu Církve a státu. Vláda má svou vlastní roli a omezení, řekl a podotkl, že ne vše, co je legální, je i morální.
„Státní moc se musí zodpovídat transcendentnu, vyššímu zákonu a vyšší skutečnosti,“ uvedl.
„Vláda nemá absolutní moc, ale musí se držet přirozeného mravního zákona, který je univerzálně platný, řekl. Snahy porušovat tento přirozený mravní zákon – například legalizací potratů nebo požadavkem, aby kněží porušovali zpovědní tajemství – jsou nespravedlivé.
Církev může společnosti pomáhat porozumět základům demokratického, pluralitního státu. „Stát musí být tolerantní a přijímat všechna rozličná náboženství, ale na základě lidských práv a přirozeného mravního zákona,“ řekl kardinál Müller.
„My jakožto katolická církev jsme propagátory náboženské svobody, nepožadujeme ji jen pro sebe. Nejsme jakousi lobby za sebe sama, ale podporujeme toto přirozené právo, které si zaslouží každý: náboženskou svobodu odvozenou z přirozeného mravního zákona a svobodu svědomí.“
Církev také pomáhá společnosti tím, že rozvíjí a propaguje katolické sociální učení, vzdělávání a otázky práv pracujících, řekl.
V souvislosti se současnými problémy by katolíci měli dbát na to, aby si nenechali přidělovat politické nálepky konzervativců nebo progresistů, uvedl kardinál.
„Je naprosto nezbytné, abychom překonali toto rozdělení, toto schisma v Církvi i v dalších křesťanských komunitách, kde se objevuje tento problém,“ zdůraznil.
„Boží slovo je realita, která spojuje, sjednocuje všechny. Nejsme rozděleni na politické strany... všichni jsme sjednoceni v Těle Kristově, jsme údy Kristova Těla a Kristus je hlavou svého těla, kterým je Církev.“
Rozdělování na „liberální“ a „konzervativní“ katolíky, řekl kardinál Müller, „je proti Duchu Svatému... který sjednocuje Církev a je protilátkou proti rozdělování a oddělování“.
Zásadní je pokorně následovat vedení Ducha Svatého, pokračoval.
„Nikdo, dokonce ani papež nebo koncil, nemá přímou linku k Duchu Svatému, protože nedostávají žádné nové zjevení. Je jedno zjevení, které nám navždy dal Ježíš Kristus, a proto je naším základem Písmo svaté.“
„V Církvi nemůžeme vytvářet nauku nebo výklad, který by byl v rozporu s Božím slovem v Písmu svatém a s vyjádřením katolické tradice,“ zdůraznil.
08.09.2026, Cardinals in the News
Kardinál Raymond Burke vyjádřil vážné obavy ohledně uplatňování konceptu „synodality“ na nedávné konzistoři. Varoval, že současný způsob vedení jednání může oslabovat otevřenou diskusi uvnitř Kolegia kardinálů a zastírat důležité otázky, kterým církev čelí.
09.09.2026, syrzdarma.cz
Největší čínský filosof přišel s teorií o nápravě jmen. Podle ní musí název odpovídat realitě. Chová-li se král jako tyran, nemůže se honosit titulem král. Ten v sobě totiž nese morální závazek. Konfucius je považován za prvního čínského filosofa. Je reformátorskou postavou, která natrvalo poznamenala čínskou kulturu, politiku a náboženství. Žil v 6. století před naším letopočtem. Konfucianismus výrazně zasáhl do dějin náboženství a kultury východní Asie a ve 3. století našeho letopočtu se za dynastie Chan stal oficiální státní ideologií.
04.09.2026, RC Monitor 16/2026
Křest z nás sice učinil svobodné Boží děti, avšak růst do plné zralosti vyžaduje neustálou sebekázeň a ochotu podřídit se Božímu vedení. Skutečná svoboda není statickým majetkem, který bychom mohli bezpečně uzamknout v soukromí našeho domovu či Církve. Je to dynamická síla, která se plně projevuje teprve tehdy, když přejdeme od pouhého vnitřního osvobození k angažované „svobodě pro něco“. Jak můžeme v dnešní ustrašené době překonat defenzivní pozice a neohroženě hlásat světu pramen skutečné svobody?
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.