03.12.2020, RCM
Papež František jmenoval 13 nových kardinálů; server Vatican News přináší přehled jejich titulů a diakonií. Filip Mazurczak nabízí podrobnou analýzu „logiky a rizik Františkova přístupu k výběru kardinálů“.
Papež František též jmenoval nového biskupa pro diecézi Buffalo, zmítanou sexuálními skandály: stal se jím Michael Fisher, dosavadní pomocný biskup Washingtonu.
Vatikán zveřejnil detaily ohledně letošních tradičních jesliček, které budou vystaveny na Svatopetrském náměstí. „Letošní úprava tradičního prostoru na Svatopetrském náměstí věnovaného Vánocům chce být ještě více než obvykle znamením naděje a víry pro celý svět,“ uvádí se v tiskové zprávě Governorátu Městského státu Vatikán. Letošní jesličky budou tvořit nadživotní keramické figury vytvořené v letech 1965–1975 studenty a učiteli výtvarné střední školy v italském Castelli. Z rozsáhlého souboru 54 kusů bude ve Vatikánu použito pouze několik.
Michael Yost je však kritický k umělecké úrovni instalace a mluví o „krizi jesliček“: „Kdyby nějaký záludný vtipálek vyměnil popisek, mohli bychom v této keramické slátanině klidně vidět třeba eskymáckou rodinku vítězoslavně shlížející na uloveného tuleně.“ Ale Yost varuje: „Bylo by snadné říci: kdybychom měli zdravou nauku, měli bychom i zdravé umění. Tak jednoduché to ale není,“ a cituje Danu Gioia, podle které je „katolická subkultura nápadně lhostejná k umění. Katolická média pohlcuje politika, povětšinou sekulárního rázu: pochmurná bitva pravice a levice o duši americké církve. Pokud je duší římského katolicismu stranická politika, pak je asi na čase zavřít kapli. Pokud katolické křesťanství nenabízí vizi existence přesahující volební cyklus, pokud je vykoupení záležitostí sociální a zmrtvýchvstání ekonomickou, pak je na čase odevzdat všechno císaři.“
Papež František se vyslovil pro vytvoření různých liturgií pro různé kultury, po vzoru Zairského/konžského ritu, verze Římského misálu schválené v roce 1988, obsahující např. liturgický tanec a vzývání předků. Vyjádřil se tak v předmluvě k novému svazku liturgické řady Vatikánského nakladatelství, věnované právě tomuto ritu. Podle erfurtského liturgika Benedikta Kranemana je papežův postoj výrazem změny paradigmatu v liturgii, směřující od upřednostňování římského ritu k větší rozmanitosti. Podle bochumského liturgika Stefana Bönerta však nebude třeba vytvářet žádný zvláštní evropský ritus, neboť Římský ritus má vzhledem ke své historii již dostatečně evropský charakter.
Podle Sandro Magistera, který analyzuje jmenování nových čínských biskupů, Čína s Římem zametla.
Kardinál Pell je podle vlastních slov překvapen rozsahem kriminality ve vatikánském finančním skandálu.
George Rutler, pětasedmdesátiletý farář farnosti sv. Michaela na Manhattanu a známý konzervativní katolický publicista, byl zaměstnankyní ostrahy budovy fary obviněn ze sexuálního napadení a sledování pornografie. Kněz obvinění popřel, ale do vyšetření záležitosti se vzdal veřejného výkonu svého úřadu. „Doposud byl dobrým knězem a Církvi prokázal mnoho dobra. Je to určitě člověk, který má nepřátele – ostatně, rozhodl se být hlasitým obhájcem Pravdy, Dobra a Krásy v době, kdy jsou tyto transcendentálie hierarchií často aktivně potlačovány. Je možné, že nám naservírovali jenom část pravdy, anebo úplnou nepravdu. Je možné, že to na něj bylo ušito. Ale je také možné, že udělal něco, co pro nás bude velmi těžké přijmout,“ uzavírá svůj podrobný, osobně laděný komentář Steve Skojec.
V článku nazvaném „Pokračující skandál McCarrickovy doktríny“ tvrdí Jerry Pokorsky, že „skandál McCarrickova pádu se netýká jen jeho sexuálních zločinů, nýbrž stále trvá v odkazu amorální politiky, který za sebou zanechal a který stále ovlivňuje hierarchii.“ „McCarrickovou doktrínou“ Pokorsky míní laxní přístup k podávání eucharistie osobám zatvrzele žijícím ve zjevném těžkém hříchu (jako jsou politikové aktivně prosazující propotratové zákony). Ten v roce 2004 v americké biskupské konferenci prosadil McCarrick spolu s jejím tehdejším předsedou, biskupem Wiltonem Gregorym, a to navzdory (McCarrickem dezinterpretované) nótě kardinála Ratzingera, v níž tehdejší prefekt Kongregace pro nauku víry zopakoval povinnost, vyplývající z Kodexu kanonického práva, Eucharistii v takovém případě odmítnout. „S ohledem na Joe Bidena jako budoucího prezidenta mají američtí biskupové šanci McCarrickovu doktrínu zrušit. Bidenova dobře známá radikální propotratová agenda by smazala Trumpovy pokroky v pro-life politice,“ míní Pokorsky, ale dodává: „Veřejné výroky nově jmenovaného kardinála Wiltona Gregoryho ovšem zmařily naděje na jednotnou reakci biskupů. V listopadu Gregory prakticky obnovil McCarrickovu doktrínu, když prohlásil, že by neodepřel svaté přijímání politikovi, který se zavázal zakotvit právo na potrat do federálního zákona a povolit federální financování potratů.“ Pokorsky následně obrací pozornost ke vzrůstajícímu tlaku státní moci na prolomení zpovědního tajemství, a klade otázku: „Můžeme věřit kněžím a biskupům, kteří ochotně porušují církevní právo a nauku v tak závažné věci, že budou chránit neporušitelnost zpovědního tajemství?“
Téměř 1500 polských akademiků podepsalo výzvu proti „očerňování a odmítání Jana Pavla II.“ poté, co byla zveřejněna McCarrickova zpráva. „Nepodložené útoky na památku Jana Pavla II. jsou motivovány předsudky, které pozorujeme se smutkem a hlubokým znepokojením,“ píše se ve výzvě.
Laboristická vláda australského státu Victoria hodlá zavést jako nový trestný čin se sazbou několika let vězení společnou modlitbu s jinou osobou za záležitosti týkající se její sexuální orientace nebo genderové identity. Že si ona osoba takovou modlitbu přála, nebude žádnou omluvou. „Žaloba bude sice muset prokázat, že osobě, za níž byla modlitba pronesena, vznikla újma, a že modlící se osoba vzhledem k možnosti vzniku této újmy projevila nedbalost, takže bude těžké v těchto případech obžalovaného usvědčit; ale podobné zákony mají ochromující účinek na lidské chování,“ píše se v rozsáhlé analýze organizace Freedom of Faith.
Michael Cook informuje o přelomovém soudním rozhodnutí v Británii: Keira Bellová vyhrála soudní při s vládou financovaným centrem pro změnu pohlaví Tavistock. To jí v 16 letech na její žádost, bez bližšího zkoumání a aniž se ji pokusilo jakkoli odradit, provedlo změnu pohlaví. Té ovšem Keira po čase litovala a podala na Tavistock žalobu. Soudní rozhodnutí mimo jiné dochází k závěru, že „je nepravděpodobné, že by děti mladší 16 let byly schopné dát informovaný souhlas k použití blokátorů puberty“.
Francouzská státní rada, jež plní funkci nejvyššího správního soudu, vyhověla žalobě francouzských biskupů, zrušila vládou stanovený limit 30 účastníků bohoslužeb a nařídil vládě, aby stanovila flexibilnější pravidla. „Dříve jsme měli s vládou normální vztahy, ale nyní jsme se už třikrát museli obrátit na soud,“ poznamenal rouenský arcibiskup Dominique Lebrun. „To je pro mě pobídka k ostražitosti do budoucna.“ Naproti tomu v Británii platil až do 2. prosince zákaz bohoslužeb, stále více bohoslužeb se však konalo v utajení a bylo organizováno konspiračními metodami, informuje Johanka Bronková na serveru Vatican News. V Belgii vláda prodloužila zákaz veřejných bohoslužeb až do 15. ledna, což vyvolalo nesouhlas belgických biskupů, kteří si přejí „obnovit dialog s odpovědnými vládními orgány a projednat možnost obnovení veřejných bohoslužeb za podmínky dodržení pravidel zaručujících maximální bezpečnost“.
V pařížské katedrále Notre Dame, která v dubnu 2019 vyhořela, se podařilo odstranit spečené staré lešení, které po požáru přispívalo ke stabilitě střechy a zdí katedrály.
Lukáš Novák14.04.2025, RC Monitor 6/2025
Volné pokračování článku Pívečko a Eucharistie: Praha je zdá se pro našeho Pána Ježíše Krista poněkud ošidnou půdou. V početných kostelích stověžaté matičky hlavy účastnící se bohoslužeb šednou a ubývají. Dostat mladší ročníky na mši svatou to chce „velikej hever“, jak zpívá Vladimír Mišík (ten ovšem hned dodává, že ho slušně řečeno nemá). Jeden z panáčků si proto řekl, že když nejdou lidi za Pánem, že musí Pán za lidmi (asi poučen horou a Mohamedem), a tak zkusil hrát (rozuměj celebrovat) v hospodě, jenže arcibiskup mu pískl ofsajd. Pozorný rozhodčí. Vždyť Ježíš přece řekl: „Následuj mě.“ A ne: „Následuji tě.“ A až ten, kdo následoval, došel do večeřadla a teprve tam přijal Eucharistii. Už ten Břevnov ale nechme...
29.10.2024, RC Monitor 20/2024
Opět zvolený (mnohým progrestivistickým aktivistům nepohodlný) senátor Zdeněk Hraba je otcem dvou dětí a žije v Říčanech u Prahy. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2004 pracuje jako advokát. Je také předsedou senátní Komise pro Ústavu a zastupitel města Říčany. V lednu 2024 byl jedním ze senátorů, kteří iniciovali odmítnutí ratifikace tzv. Istanbulské úmluvy a aktivně proti ní vystupoval. Hlásí se k římskokatolické církvi. V době, kdy vzniká náš rozhovoru s panem senátorem, publikuje příspěvek na síti X v tomto znění: „Často progresivisté křičí, že tu konzervativci ‚prosazují středověk‘. Je to naopak. Pro ‚návrat do středověku‘ nejvíc dělají ti, kteří sem do Evropy neustále chtějí pouštět lidi z kultur právě ve středověku uvízlých...“
21.03.2025, RC Monitor 5/2025
Trocha teorie na úvod: Svátost svěcení má tři stupně. Každý stupeň svěcení je svátostí. Proto je velmi nepřesné a zavádějící pojmenování svátost kněžství. Jedná se pouze o lidové označení této svátosti, plynoucí z toho, že se nejčastěji uděluje svátost svěcení ve stupni kněžském.
10.03.2025, RC Monitor 4/2025
Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.
26.02.2025, The Catholic Thing
V poslední době trávím celkem dost času s pohany. Ne s moderními požitkářskými, falešně idealistickými, nezajímavými pohany všude kolem nás, zvlášť na našich univerzitách, nýbrž s dávnými – skoro až příliš zajímavými – houževnatými hledači pravdy a dobra.
06.12.2024, RC Monitor 22/2024
Okřídlené úsloví: „To musíte odříkat, i když vás vzbudí o půlnoci,“ jsem poprvé asi slyšel ve škole, když jsme se učili malou násobilku. Za našich školních let se na tom dost bazírovalo, myslím znát věci zpaměti, a naši učitelé nás nikterak nešetřili a bylo jim jedno, zda nám tím způsobí nějakou újmu na psychickém zdraví. A u malé násobilky nezůstalo, nároky se stupňovaly a vědomostí, které jsme ukládali postupně do paměti, bylo stále více.