Inspirovat se svatokrádežníkem

09.08.2021, RC Monitor 16/2021

Zní to jistě poněkud prapodivně, ale logiku to má a nikoli zvrácenou. Americký senátor Joe Cervantes si 17. 7. postěžoval na sociálních sítích: „Včera mi katolický biskup v Las Cruces odmítl podat svaté přijímání, kvůli mé veřejné funkci. Můj nový farář řekl, že udělá to samé. Modlete se, prosím, za církevní autority.“

Důvodem není ani tak veřejná funkce, ale, což pan senátor ve své stížnosti neuvádí, to, co ve své funkci koná, tedy podpora potratů a eutanázie. Problematika takovéhoto dvojího života se, myslím, netýká pouze katolických politiků v USA, ale nejspíše i evropských, potažmo českých. Jeden z mých belgických spolubratří nedávno napsal: „Když bylo v parlamentu EU uznáno zabíjení dětí v děloze jako ’lidské právo‘, byla zničena každá známka lidské společnosti, Když ani ten nejzranitelnější lidský život v jeho výjimečné svatyní již není považován za posvátný, pak už není nikdo v bezpečí.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Z událostí v Americe je patrné, že tato Cervantesova výzva přináší své ovoce. Biskup Konderla z Tulsy v Oklahomě ve svém pastýřském listě Pane, nejsem hoden píše: „Je logické, že každý, kdo podporuje potrat, je rozhořčen, že nemůže ke sv. přijímání. Tiché schvalování těžkého hříchu otupuje svědomí a schopnost uznat přítomnost Pána v eucharistii. Pokud někdo nevěří, že přijímá Pána, pak je pro něj téměř nemožné uvěřit, že jeho duše je díky spolupráci na takovém smrtelném hříchu v nebezpečí věčného zatracení.“

Modleme se tedy i my za církevní autority, aby všichni biskupové, kněží i jáhnové byli stejně odvážní, jako ti, kteří mají odvahu nepodat svaté přijímání těm, o kterých je veřejně známo z jejich podpisů, hlasování v parlamentech i jinde na veřejnosti, že podporují potraty a jiné těžké hříchy. Ale i za politiky samotné, aby měli odvahu změnit své hříšné smýšlení a mohli přistupovat ke sv. přijímání vždy s čistou duší. Vždyť o spásu duší jde především.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Proč má Maria v katolické víře výjimečné místo?

18.09.2026, RC Monitor 17/2026

V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.

Proč nás tolik baví sledovat úpadek světa?

05.10.2026, RC Monitor 18/2026

Jako žena v devátém měsíci těhotenství, kdy je spánek poměrně obtížný, protože na každé otočení se ze strany na stranu potřebujete stavební povolení, občas sklouznu k tomu, že si v noci vezmu do ruky telefon s úmyslem podívat se, co je nového.

Konference o evangelizaci

08.10.2026, CREDO CZ

Ve dnech 13. a 14. listopadu 2026 se v Olomouci uskuteční již VII. ročník Konference o evangelizaci. Přivítá stovky věřících, laických pracovníků i duchovních z celé České republiky, kteří touží hledat cestu, jak přirozeně, s radostí, respektem a nadějí sdílet víru v dnešním světě.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Rezignovali jsme na lidovou zbožnost?

19.10.2026, RC Monitor 19/2026

Začnu příběhem, který se skutečně odehrál při jednání katolické pastorační rady. Jeden farník v nejmenované farnosti navrhl uspořádat mariánské říjnové pobožnosti. Dříve bylo zvykem konat je každý den, nicméně jeho návrh byl daleko skromnější. Šlo by pouze o čtyři pobožnosti – každou neděli jedna. Struktura by byla jednoduchá a tradiční: mariánská píseň, růženec, litanie a mariánská píseň. Když se onen farník zeptal, jak na tento návrh pohlíží farní rada, dočkal se odpovědi: „Velmi pesimisticky!“

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.