Inspirovat se svatokrádežníkem

09.08.2021, RC Monitor 16/2021

Zní to jistě poněkud prapodivně, ale logiku to má a nikoli zvrácenou. Americký senátor Joe Cervantes si 17. 7. postěžoval na sociálních sítích: „Včera mi katolický biskup v Las Cruces odmítl podat svaté přijímání, kvůli mé veřejné funkci. Můj nový farář řekl, že udělá to samé. Modlete se, prosím, za církevní autority.“

Důvodem není ani tak veřejná funkce, ale, což pan senátor ve své stížnosti neuvádí, to, co ve své funkci koná, tedy podpora potratů a eutanázie. Problematika takovéhoto dvojího života se, myslím, netýká pouze katolických politiků v USA, ale nejspíše i evropských, potažmo českých. Jeden z mých belgických spolubratří nedávno napsal: „Když bylo v parlamentu EU uznáno zabíjení dětí v děloze jako ’lidské právo‘, byla zničena každá známka lidské společnosti, Když ani ten nejzranitelnější lidský život v jeho výjimečné svatyní již není považován za posvátný, pak už není nikdo v bezpečí.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Z událostí v Americe je patrné, že tato Cervantesova výzva přináší své ovoce. Biskup Konderla z Tulsy v Oklahomě ve svém pastýřském listě Pane, nejsem hoden píše: „Je logické, že každý, kdo podporuje potrat, je rozhořčen, že nemůže ke sv. přijímání. Tiché schvalování těžkého hříchu otupuje svědomí a schopnost uznat přítomnost Pána v eucharistii. Pokud někdo nevěří, že přijímá Pána, pak je pro něj téměř nemožné uvěřit, že jeho duše je díky spolupráci na takovém smrtelném hříchu v nebezpečí věčného zatracení.“

Modleme se tedy i my za církevní autority, aby všichni biskupové, kněží i jáhnové byli stejně odvážní, jako ti, kteří mají odvahu nepodat svaté přijímání těm, o kterých je veřejně známo z jejich podpisů, hlasování v parlamentech i jinde na veřejnosti, že podporují potraty a jiné těžké hříchy. Ale i za politiky samotné, aby měli odvahu změnit své hříšné smýšlení a mohli přistupovat ke sv. přijímání vždy s čistou duší. Vždyť o spásu duší jde především.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

U soudu se lhát nesmí. V novinách je to norma

17.12.2025, Syrzdarma.cz

Během dlouhých staletí lidstvo metodou pokus–omyl zdokonalovalo proces hledání pravdy v soudním procesu, ve kterém je v sázce spravedlnost a mnohdy i lidský život. Lež u soudu znamená trest. V novinách mohou lhát všichni, zejména v době války. Slavný americký novinář o tom napsal v roce 1919 esej.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.