Inspirovat se svatokrádežníkem

09.08.2021, RC Monitor 16/2021

Zní to jistě poněkud prapodivně, ale logiku to má a nikoli zvrácenou. Americký senátor Joe Cervantes si 17. 7. postěžoval na sociálních sítích: „Včera mi katolický biskup v Las Cruces odmítl podat svaté přijímání, kvůli mé veřejné funkci. Můj nový farář řekl, že udělá to samé. Modlete se, prosím, za církevní autority.“


Důvodem není ani tak veřejná funkce, ale, což pan senátor ve své stížnosti neuvádí, to, co ve své funkci koná, tedy podpora potratů a eutanázie. Problematika takovéhoto dvojího života se, myslím, netýká pouze katolických politiků v USA, ale nejspíše i evropských, potažmo českých. Jeden z mých belgických spolubratří nedávno napsal: „Když bylo v parlamentu EU uznáno zabíjení dětí v děloze jako ’lidské právo‘, byla zničena každá známka lidské společnosti, Když ani ten nejzranitelnější lidský život v jeho výjimečné svatyní již není považován za posvátný, pak už není nikdo v bezpečí.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Z událostí v Americe je patrné, že tato Cervantesova výzva přináší své ovoce. Biskup Konderla z Tulsy v Oklahomě ve svém pastýřském listě Pane, nejsem hoden píše: „Je logické, že každý, kdo podporuje potrat, je rozhořčen, že nemůže ke sv. přijímání. Tiché schvalování těžkého hříchu otupuje svědomí a schopnost uznat přítomnost Pána v eucharistii. Pokud někdo nevěří, že přijímá Pána, pak je pro něj téměř nemožné uvěřit, že jeho duše je díky spolupráci na takovém smrtelném hříchu v nebezpečí věčného zatracení.“

Modleme se tedy i my za církevní autority, aby všichni biskupové, kněží i jáhnové byli stejně odvážní, jako ti, kteří mají odvahu nepodat svaté přijímání těm, o kterých je veřejně známo z jejich podpisů, hlasování v parlamentech i jinde na veřejnosti, že podporují potraty a jiné těžké hříchy. Ale i za politiky samotné, aby měli odvahu změnit své hříšné smýšlení a mohli přistupovat ke sv. přijímání vždy s čistou duší. Vždyť o spásu duší jde především.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.


Další články



Dušičkový oktáv

26.10.2026, RC Monitor 20/2026

Čas od času se rád každý duchovní správce pochlubí svými farníky, jak jsou aktivní, zbožní, duchovně na výši atd. Ne, určitě to není špatně, ale přiznejme si, že ne všichni jsou tací. Také máme jistě ve farnostech „šedý průměr“ takzvaně vezoucích se. Prostě každý jsme originál, ale všichni máme jedno společné – chceme se dostat do nebe, a proto přistupujeme ke svátostem, modlíme se, postíme se, občas vezmeme koště nebo hadr do ruky a vymeteme pavučiny v kostele a zameteme listí či sníh před kostelem, doneseme květiny ze zahrádky na výzdobu.

V jednoho Boha věřiti budeš

23.09.2026, RC Monitor 17/2026

Bůh se člověku zjevil jako transcendentní a osobní Bůh, což znamená, že přesahuje člověka ve všem a zároveň s ním touží mít osobitý a jedinečný vztah.

Pokušení obojakosti a hříchy proti lásce

07.10.2026, RC Monitor 18/2026

První přikázání Desatera zakazuje uctívat jiné bohy než Hospodina. Na straně jedné žádá naši celistvou odpověď na Boží bezpodmínečnou lásku k nám. Na straně druhé žádá věrnost cestě, ke které jsme se jakožto pokřtění ve svobodě zavázali. Bůh nás bere doslova za slovo a očekává svědectví víry, tj. důslednost a konkrétnost v našem jednání.

O hladu a halucinacích: jak fáze hladovění popisují upadající Západ

06.11.2026, Community in Mission

Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.

Druhé přikázání jako zrcadlo naší řeči a integrity

21.10.2026, RC Monitor 19/2026

Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)

Druhé přikázání v každodenním životě víry: Od morální váhy slova k pasti jednosměrného monologu

10.11.2026, RC Monitor 20/2026

Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.