Svatá Ludmila s námi

19.09.2021, RC Monitor 18/2021

Čas je prubířský kámen a čas i mnohé ukáže. Z pohledu více než tisíce sta let nám osobnost kněžny Ludmily vystupuje legendárně, až velmi vzdáleně. Člověk dneška, pokud něco o ní ví, vnímá ji jako babičku svatého Václava. To však nestačí. Pár historických pramenů píše o ženě plné lidskosti a něhy: „Byla okem slepému, nohou chromému...“ Je svatou!

Kdysi na jedné rozhlasové stanici padla otázka, kdo je to svatý? Zněly různé odpovědi. Mezi pozvanými hosty moderátorky byla jedna herečka, která řekla: „Svatý je ten, kdo má svatou trpělivost, svatou dobrotu a svatou lásku.“ Zaujalo mne to. Svatost přece není odtažitost, ale prosvětlená lidskost v tomto světě. Svatý v sobě má světlo i svět. A Ludmila jako první česká světice to s sebou nese.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Byla to žena mladá a jistě vznešená. Stává se manželkou knížete Bořivoje. Je první dámou a věřím, že svým šarmem a názory ovlivnila rozhodování svého chotě. Vytváří zázemí rodiny a její duchovní směřování zachraňuje křesťanství, které sice tady již bylo, ale stále naráželo na nepochopení a staré myšlení pohanů. Ludmila je moudrá a živá. Dokáže odejít, když není chtěná. Její tichá přítomnost je tak výmluvná, že nedá spát těm, kteří nepřejí hodnotám jejího života. Zardoušením je umlčen její hlas, ale její pověst a příklad nás provázejí dál. Čas ukazuje, co má cenu, a odhaluje, co má hodnotu. Hodnost může mít totiž kde kdo, ale hodnotu málokdo! Ona měla obojí, proto nesmí její osobnost zapadnout. Nesmí být archiválií či muzejním exponátem. Svatá Ludmila jde tedy s námi. „V moudrosti otvírá svá ústa, na jazyku má laskavé poučení.“ Má víru i vědění. A kde se víra spojí s vědomostmi, tam vzniká moudrost. Kde se lidskost snoubí s vírou, tam přichází zbožnost. A kde se odvaha setká s vírou, nastupuje statečnost. A před tím vším se musí smeknout.

P. Mgr. Jakub Karel Berka OPraem.

Další články

Světlo, které má svítit všem v domě

01.02.2026, RC Monitor 2/2026

Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?

Čtyři nečisté touhy, od nichž nás liturgie učí se postit

27.03.2026, Saint Dominic‘s Media

Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.

Co je modlitba a proč se někdy nedaří

27.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.

Pět způsobů, jak být jako Svatá rodina

27.12.2025, National Catholic Register

O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?

Recenze oblíbeného filmu papeže Lva XIV.

06.03.2026, Catholic Stand

Naše komunitní divadelní společnost získala pro svou sváteční inscenaci roku 2025 nečekanou a zcela neobvyklou reklamu – a to od samotného papeže. V listopadu papež Lev XIV. oznámil, že jeho oblíbeným filmem je Život je krásný, klasika Franka Capry ze čtyřicátých let minulého století, natočená podle povídky The Greatest Gift Philipa Van Dorena Sterna.

Půst a modlitba

01.05.2026, RC Monitor 8/2026

Letošní Pochod pro život je již minulostí, ale rád bych se k němu ještě vrátil, a to s ohledem na naši omladinu. Letos, žel Bohu, jsem neměl příležitost se ho osobně zúčastnit, což mne mrzí, ale díky různým informačním kanálům jsem ho alespoň sledoval z dáli a se zpožděním. Jednoho jsem si všiml, jakéhosi potvrzení lidového rčení, že „čert z nouze i mouchy lapá“, protože některé projevy odpůrců pochodu mi připadaly poněkud slaboduché, nelogické (takzvaně „mimo mísu“), pramenící z neinformovanosti, která byla nahrazena fanatickým nadšením pro spravedlivou věc, zkrátka převelice pitomé. Ale vlastně, proč ne? Vždyť se dnes a denně přesvědčujeme, jak málo stačí ke spokojenosti. Ke spokojenosti se sebou samým.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.