01.10.2021, Aleteia.org / RC Monitor 18/2021
A co víte o sv. Josefu vy, abyste se mohli konkrétně inspirovat jeho příkladem? V tomto miniseriálu vám přinášíme 10 věcí, které byste vědět měli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
10. Co je posvátný plášť sv. Josefa?
Je to jednak modlitba novény a také fyzická relikvie uchovávaná v římském kostele.
Jedna z nejoblíbenějších pobožností k sv. Josefu se nazývá novéna „Plášť sv. Josefa“. Skládá se ze série modliteb, které se modlí 30 dní po sobě na památku 30 let, které – jak někteří věří – sv. Josef prožil jako Ježíšův pěstoun. Novéna je zároveň částečně založena na víře, že existuje skutečný plášť svatého Josefa, který je uložen v římském kostele. Kniha z 19. století nazvaná Život a sláva svatého Josefa podává krátkou historii tohoto pláště. Nuže, neexistovala žádná skutečná relikvie sv. Josefa, jenom některé části jeho oděvů byly posvěceny kontaktem s jeho svatým – a jak věříme – oslaveným tělem. V Římě je uchovávána nádherná relikvie v podobě pallia neboli pláště tohoto světce, která by měla být uctívána tím spíše, že musela často chránit Božské dítě, když spočívalo v Josefově náruči. Tuto vzácnou relikvii uchovával starobylý kolegiátní kostel sv. Anastázie, který kolem roku 300 nechala vystavět Apollonia, vznešená římská žena, aby v něm bylo pochováno tělo sv. Anastázie, panny a mučednice. Předpokládá se, že sv. Jeroným, když jej do Říma povolal sv. Damasus kvůli problémům za svého pontifikátu, celebroval mši svatou během těchto tří let u oltáře, kde je tato relikvie uchovávána. Kalich, který používal, je stále k vidění. Je tento plášť autentickou relikvií, kterou kdosi přivezl se Svaté země? Existuje žel jen málo důkazů, které by toto tvrzení podpořily. A přesto kdysi existoval plášť, který svatý Josef nosil a chránil jím malého Ježíše před chladným počasím. S ohledem na tuto skutečnost můžeme podnítit svou představivost, a ještě více uznávat a ctít sv. Josefa a prosit jej o ochranu našeho života.
Ochránce Svaté rodiny, chraň nás, děti Pána Ježíše Krista; braň nás před omyly a zlem, které kazí tento svět. Pomáhej nám z nebe v našich bojích se silami temnoty. A jako jsi kdysi chránil Božské dítě před krutým Herodovým příkazem, braň nyní církev a ochraňuj ji před každým nebezpečím a hrozbami. Přijmi nás všechny pod svou svatou ochranu, abychom mohli následovat tvého příkladu a za pomoci tvého duchovního vedení vedli svatý život, zemřeli šťastnou smrtí, a nakonec došli věčné blaženosti v nebi. Amen.
Překlad Pavel Štička
28.01.2026, RC Monitor 1/2026
Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
08.10.2025, National Catholic Register
„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.
22.10.2025, RC Monitor 19/2025
Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.
04.02.2026, RC Monitor 2/2026
Náš ctěný přispěvatel a autor mnoha mimořádných a hodnotných textů, kněz a církevní právník Stanislav Přibyl, byl jmenován kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Slavnostní instalace se uskutečnila 18. ledna 2026 v kapitulním kostele – a redakce RC Monitoru u toho byla. Událost, která přesahuje běžný rámec církevního života, je zároveň příležitostí připomenout osobnost kněze, teologa a právníka, jehož hlas dlouhodobě spoluutváří podobu našeho časopisu.
16.02.2026, RC
Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.