01.10.2021, Aleteia.org / RC Monitor 18/2021
A co víte o sv. Josefu vy, abyste se mohli konkrétně inspirovat jeho příkladem? V tomto miniseriálu vám přinášíme 10 věcí, které byste vědět měli.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
10. Co je posvátný plášť sv. Josefa?
Je to jednak modlitba novény a také fyzická relikvie uchovávaná v římském kostele.
Jedna z nejoblíbenějších pobožností k sv. Josefu se nazývá novéna „Plášť sv. Josefa“. Skládá se ze série modliteb, které se modlí 30 dní po sobě na památku 30 let, které – jak někteří věří – sv. Josef prožil jako Ježíšův pěstoun. Novéna je zároveň částečně založena na víře, že existuje skutečný plášť svatého Josefa, který je uložen v římském kostele. Kniha z 19. století nazvaná Život a sláva svatého Josefa podává krátkou historii tohoto pláště. Nuže, neexistovala žádná skutečná relikvie sv. Josefa, jenom některé části jeho oděvů byly posvěceny kontaktem s jeho svatým – a jak věříme – oslaveným tělem. V Římě je uchovávána nádherná relikvie v podobě pallia neboli pláště tohoto světce, která by měla být uctívána tím spíše, že musela často chránit Božské dítě, když spočívalo v Josefově náruči. Tuto vzácnou relikvii uchovával starobylý kolegiátní kostel sv. Anastázie, který kolem roku 300 nechala vystavět Apollonia, vznešená římská žena, aby v něm bylo pochováno tělo sv. Anastázie, panny a mučednice. Předpokládá se, že sv. Jeroným, když jej do Říma povolal sv. Damasus kvůli problémům za svého pontifikátu, celebroval mši svatou během těchto tří let u oltáře, kde je tato relikvie uchovávána. Kalich, který používal, je stále k vidění. Je tento plášť autentickou relikvií, kterou kdosi přivezl se Svaté země? Existuje žel jen málo důkazů, které by toto tvrzení podpořily. A přesto kdysi existoval plášť, který svatý Josef nosil a chránil jím malého Ježíše před chladným počasím. S ohledem na tuto skutečnost můžeme podnítit svou představivost, a ještě více uznávat a ctít sv. Josefa a prosit jej o ochranu našeho života.
Ochránce Svaté rodiny, chraň nás, děti Pána Ježíše Krista; braň nás před omyly a zlem, které kazí tento svět. Pomáhej nám z nebe v našich bojích se silami temnoty. A jako jsi kdysi chránil Božské dítě před krutým Herodovým příkazem, braň nyní církev a ochraňuj ji před každým nebezpečím a hrozbami. Přijmi nás všechny pod svou svatou ochranu, abychom mohli následovat tvého příkladu a za pomoci tvého duchovního vedení vedli svatý život, zemřeli šťastnou smrtí, a nakonec došli věčné blaženosti v nebi. Amen.
Překlad Pavel Štička
02.06.2025, RC Monitor 10/2025
Jsou chvíle, kdy si člověk říká, že nemá to, co by chtěl a po čem touží. A tak stále hledá něco jiného, lepšího. Hodně lidí na světě cítí jakousi neúplnost, ne–celost a podvědomě cítí nenaplnění, i kdyby třeba vyhráli milion ve sportce nebo dostali nejprestižnější světovou cenu. Pořád má takový člověk pocit, že mu něco chybí a není nikdy spokojený.
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.
15.09.2025, RC Monitor 17/2025
Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.
04.08.2025, RC Monitor 14/2025
V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.
22.08.2025, RC Monitor 15/2025
V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.
08.10.2025, National Catholic Register
„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.