Úvodník biskupa Baxanta: Trápil se, ale vytrval do konce

18.10.2021, RC Monitor 20/2021

Snad si ani neuvědomujeme, jak při každé eucharistické bohoslužbě je stůl Božího slova bohatě prostřen. Písmo svaté otevíráme pravidelně už s jakousi samozřejmostí na několika místech Starého i Nového zákona, a kupodivu opět shledáváme známé, avšak stále působivé příběhy, podobenství a podněty k zamyšlení. Každý, kdo nechává na sebe a v sobě zapůsobit toto slovo slov, je Božím nástrojem, neboť nikdy se Boží slovo nevrací zpět bez užitku.

V časech úvah nad jedinečným postavením církevních, ale i světských osobností, se nabízí v pořadí liturgického kalendáře těchto dnů, pohled na sv. Václava, jenž držel dědictví české země nikoliv pro sebe, ale pro nás, na svaté Archanděly, existující k službě Bohu a lidem, Růžencová Panna Maria se svým tichým, ale oddaným příkladem pevně stát v pozadí jako opora nás všech, sv. Terezie z Avily, povzbuzující nás, že Bůh stačí a není třeba nikoho a ničeno jiného. Učiňme si i sondu do starozákonního dění uskutečňování Božího díla spásy a podívejme se na úžasnou biblickou postavu – Mojžíše. Právě on se pro vyvolený lid stále více dostával do důležité role prosebníka a zástupce lidu před Bohem. Být přímluvcem za druhé je služba, která ale sebou současně nese jedno vážné a nebezpečné riziko. Snadno se do duše prosebníka, přímluvce a zástupce lidí může dostat svůdná myšlenka jako pokušení myslet si, že jsem nenahraditelný, jedinečný a dokonalý. Mojžíš, vyvolený vůdce Božího lidu, nesoucí jho zodpovědnosti doprovodit lid z otroctví ke svobodě, opakovaně zakoušel tíhu své výjimečnosti v konfrontaci se stejně tíživou realitou své lidské slabosti. Sice vždy vystupoval k Bohu k rozmluvě jako zástupce lidu, od Boha dostával pokyny pro lid, ale k lidu se zpět vracíval s poselstvím, jenž nebylo pokaždé populární a rychle lidmi přijaté. Trápil se, avšak nebylo jiného řešení než vytrvat ve svém úkolu až do konce, naplnil tak Boží vůli v úkolu, který mu byl svěřen pro dobro celého Božího lidu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický

Další články

Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.