Úvodník biskupa Baxanta: Trápil se, ale vytrval do konce

18.10.2021, RC Monitor 20/2021

Snad si ani neuvědomujeme, jak při každé eucharistické bohoslužbě je stůl Božího slova bohatě prostřen. Písmo svaté otevíráme pravidelně už s jakousi samozřejmostí na několika místech Starého i Nového zákona, a kupodivu opět shledáváme známé, avšak stále působivé příběhy, podobenství a podněty k zamyšlení. Každý, kdo nechává na sebe a v sobě zapůsobit toto slovo slov, je Božím nástrojem, neboť nikdy se Boží slovo nevrací zpět bez užitku.

V časech úvah nad jedinečným postavením církevních, ale i světských osobností, se nabízí v pořadí liturgického kalendáře těchto dnů, pohled na sv. Václava, jenž držel dědictví české země nikoliv pro sebe, ale pro nás, na svaté Archanděly, existující k službě Bohu a lidem, Růžencová Panna Maria se svým tichým, ale oddaným příkladem pevně stát v pozadí jako opora nás všech, sv. Terezie z Avily, povzbuzující nás, že Bůh stačí a není třeba nikoho a ničeno jiného. Učiňme si i sondu do starozákonního dění uskutečňování Božího díla spásy a podívejme se na úžasnou biblickou postavu – Mojžíše. Právě on se pro vyvolený lid stále více dostával do důležité role prosebníka a zástupce lidu před Bohem. Být přímluvcem za druhé je služba, která ale sebou současně nese jedno vážné a nebezpečné riziko. Snadno se do duše prosebníka, přímluvce a zástupce lidí může dostat svůdná myšlenka jako pokušení myslet si, že jsem nenahraditelný, jedinečný a dokonalý. Mojžíš, vyvolený vůdce Božího lidu, nesoucí jho zodpovědnosti doprovodit lid z otroctví ke svobodě, opakovaně zakoušel tíhu své výjimečnosti v konfrontaci se stejně tíživou realitou své lidské slabosti. Sice vždy vystupoval k Bohu k rozmluvě jako zástupce lidu, od Boha dostával pokyny pro lid, ale k lidu se zpět vracíval s poselstvím, jenž nebylo pokaždé populární a rychle lidmi přijaté. Trápil se, avšak nebylo jiného řešení než vytrvat ve svém úkolu až do konce, naplnil tak Boží vůli v úkolu, který mu byl svěřen pro dobro celého Božího lidu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický

Další články

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Jak to ti lidé zvládají?

24.04.2026, The Catholic Thing

Jak to ti lidé zvládají?“ ptala se. Jak si poradí lidé, kteří nevěří v Boha?“ Moje známá podávala na různé školy přihlášky na postgraduální studium. „Tahle rozhodnutí jsou v rukou lidí, které neznám a kteří neznají mě. A přitom ovlivní zbytek mého života – koho potkám, koho si vezmu, moje děti, moji kariéru. Kdyby člověk nevěřil, že na to všechno dohlíží prozřetelný Bůh,“ zvolala, „bylo by to prostě depresivní.“

Prožijme advent v klidu a ztíšení

08.12.2025, RC Monitor 23/2025

Možná i někteří z vás už zaslechli písničku o svátcích vánočních, která je již více než deset let stará, ale přesto aktuální. Sice zní vtipně, ale je vlastně smutná, neboť líčí svátky tak, jak si je mnozí sami znepříjemňují. Líčí totiž předvánoční shon tolik typický pro mnoho dnešních domácností. Kapr, cukroví, stromek, úklid, i na kostičky lega dojde. Je tedy celkem logické, že konečné hodnocení Vánoc je v této novodobé „vánoční hymně“ silně nelichotivé a zde i nevhodné citovat.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.