Anglie: Soud potvrdil možnost usmrcení počatých dětí s Downovým syndromem až do porodu

Heidi Crowterová, šestadvacetiletá žena z Coventry ve střední Anglii, po zveřejnění tohoto rozhodnutí řekla: „Skutečně mě vyvedlo z míry, že jsem nevyhrála, ale boj ještě neskončil. Soudci si možná myslí, že mě to nediskriminuje, ale já vám říkám, že to jako diskriminaci vůči sobě opravdu vnímám.“

Dále uvedla: „Je to velice smutné, ale budu bojovat dál. Nevzdám se!“

Máire Lea-Wilsonová, třiatřicetiletá žena ze Západního Londýna, řekla: „Lidé s Downovým syndromem na sobě cítí diskriminaci ve všech aspektech života. Toto rozhodnutí toleruje diskriminaci a upevňuje ve společnosti názor, že jejich život nemá takovou hodnotu jako život lidí bez postižení.“

„Nelituji, že jsem s tím protestem přišla. Myslím si totiž, že to pomohlo zvýšit povědomí o životě úžasných lidí s Downovým syndromem a jejich rodin a že to pomohlo rozptýlit určité negativní, zastaralé a zaujaté postoje, běžné ve společnosti i mezi zdravotníky,“ dodala.

„Jako Aidenova matka budu dál bojovat a spolu s Heidi se proti tomuto rozsudku odvoláme, protože každému by se měla přiznávat stejná hodnota, bez ohledu na to, kolik má kdo chromozomů,“ uvedla Lea-Wilsonová.

Oddíl 1(1)(d) britského Zákona o interrupcích z roku 1967 povoluje ukončit těhotenství kdykoli před porodem, pokud „významným způsobem hrozí, že pokud by se dítě narodilo, trpělo by takovými tělesnými či mentálními odchylkami, že by ho to silně hendikepovalo.“

Za rok 2020 bylo v Anglii a Walesu zaznamenáno 3 083 interrupcí z důvodu možného postižení, z toho 693 jich bylo provedeno na základě prenatální diagnózy Downova syndromu – oproti roku 2019 jde o nárůst z 656 případů.

Jason Coppel, právní zástupce Crowterové a Lea-Wilsonové, Nejvyššímu soudu v červenci sdělil, že Crowterová byla „pro své postižení předmětem špatného zacházení a domnívá se, že existence zákona, který u dětí s DS [Downovým syndromem] umožňuje interrupce až do doby porodu, k tomuto typu špatného zacházení přispívá.“

Navrhovatelky, které podporuje skupina Don’t Screen Us Out (Nevylučujte nás), získaly na tuto soudní při od drobných dárců 147 000 amerických dolarů.

Lea-Wilsonová sdělila v květnu CNA, že k rozhodnutí zapojit se do této kauzy dospěla inspirována tím, když viděla Crowterovou diskutovat o tomto zákonu v televizi.

Řekla, že poté, co se jí v červnu 2019 narodil její druhý syn Aidan, se slovy této bojovnice za práva postižených plně souzněla.

„Že se Aidan pravděpodobně narodí s Downovým syndromem, jsem zjistila v třicátém čtvrtém týdnu těhotenství a potom jsem byla opakovaně dotazována, jestli nechci těhotenství ukončit,“ uvedla.

„Najednou se mnou přestali jednat jako s nadšeným rodičem, který čeká druhé dítě, a místo toho ke mně přistupovali jako k ženě, která čelí veliké tragédii a musí se rozhodnout, jestli půjde na potrat, nebo ne.

Mám dva syny, které oba miluji stejně a oba pro mě mají stejnou hodnotu, a tak nechápu, proč jim stejnou hodnotu nepřisuzuje i zákon.“