21.10.2021, CNA / RC Monitor 20/2021
Heidi Crowterová, šestadvacetiletá žena z Coventry ve střední Anglii, po zveřejnění tohoto rozhodnutí řekla: „Skutečně mě vyvedlo z míry, že jsem nevyhrála, ale boj ještě neskončil. Soudci si možná myslí, že mě to nediskriminuje, ale já vám říkám, že to jako diskriminaci vůči sobě opravdu vnímám.“
Dále uvedla: „Je to velice smutné, ale budu bojovat dál. Nevzdám se!“
Máire Lea-Wilsonová, třiatřicetiletá žena ze Západního Londýna, řekla: „Lidé s Downovým syndromem na sobě cítí diskriminaci ve všech aspektech života. Toto rozhodnutí toleruje diskriminaci a upevňuje ve společnosti názor, že jejich život nemá takovou hodnotu jako život lidí bez postižení.“
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
„Jako Aidenova matka budu dál bojovat a spolu s Heidi se proti tomuto rozsudku odvoláme, protože každému by se měla přiznávat stejná hodnota, bez ohledu na to, kolik má kdo chromozomů,“ uvedla Lea-Wilsonová.
Oddíl 1(1)(d) britského Zákona o interrupcích z roku 1967 povoluje ukončit těhotenství kdykoli před porodem, pokud „významným způsobem hrozí, že pokud by se dítě narodilo, trpělo by takovými tělesnými či mentálními odchylkami, že by ho to silně hendikepovalo.“
Za rok 2020 bylo v Anglii a Walesu zaznamenáno 3 083 interrupcí z důvodu možného postižení, z toho 693 jich bylo provedeno na základě prenatální diagnózy Downova syndromu – oproti roku 2019 jde o nárůst z 656 případů.
Jason Coppel, právní zástupce Crowterové a Lea-Wilsonové, Nejvyššímu soudu v červenci sdělil, že Crowterová byla „pro své postižení předmětem špatného zacházení a domnívá se, že existence zákona, který u dětí s DS [Downovým syndromem] umožňuje interrupce až do doby porodu, k tomuto typu špatného zacházení přispívá.“
Navrhovatelky, které podporuje skupina Don’t Screen Us Out (Nevylučujte nás), získaly na tuto soudní při od drobných dárců 147 000 amerických dolarů.
Lea-Wilsonová sdělila v květnu CNA, že k rozhodnutí zapojit se do této kauzy dospěla inspirována tím, když viděla Crowterovou diskutovat o tomto zákonu v televizi.
Řekla, že poté, co se jí v červnu 2019 narodil její druhý syn Aidan, se slovy této bojovnice za práva postižených plně souzněla.
„Že se Aidan pravděpodobně narodí s Downovým syndromem, jsem zjistila v třicátém čtvrtém týdnu těhotenství a potom jsem byla opakovaně dotazována, jestli nechci těhotenství ukončit,“ uvedla.
„Najednou se mnou přestali jednat jako s nadšeným rodičem, který čeká druhé dítě, a místo toho ke mně přistupovali jako k ženě, která čelí veliké tragédii a musí se rozhodnout, jestli půjde na potrat, nebo ne.
Mám dva syny, které oba miluji stejně a oba pro mě mají stejnou hodnotu, a tak nechápu, proč jim stejnou hodnotu nepřisuzuje i zákon.“
02.10.2025, RC Monitor 18/2025
Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
25.08.2025, RC Monitor 15/2025
Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
30.09.2025, RC Monitor 18/2025
Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.