Proč Panna Maria v La Salette plakala?

27.10.2021, Aleteia / RC Monitor 20/2021

19. září 1846 se dvěma dětem poblíž francouzské vesničky La Salette údajně zjevila požehnaná Panna Maria. Zatímco většina zpráv o jejím zjevení popisuje Pannu Marii jako bez větších emocí, v La Salettě byla spatřena, jak viditelně pláče. Proč plakala?


Podle zpráv dětí k hlavním důvodům jejího zármutku patřilo, že tam místní lidé nesvětili neděli jako den odpočinku. Údajně dětem řekla tato slova: Už tak dlouho za vás trpím. Nemá-li vás můj Syn opustit, musím ho neustále prosit. Ale vy na to nedbáte. I kdybyste se sebevíc modlili, nikdy nebudete schopni vynahradit mi to, co jsem pro vás vytrpěla. „Dal jsem vám šest dnů k práci, sedmý den jsem si vyhradil pro sebe, ale lidé mi jej nechtějí dopřát.“ Proto je paže mého Syna tak těžká. V létě chodí na mši svatou jen několik starších žen. Ostatní pracují v neděli celé léto.

Abychom si to zařadili do souvislostí, po francouzské revoluci roku 1789 se objevily snahy zrušit neděli jako den odpočinku. Roku 1814 se to nakonec změnilo, ale do roku 1830 se Francie opět ocitla v politických nepokojích a neděle byla jako závazný den odpočinku pro všechny pracující uzákoněna až roku 1904. V době zjevení v La Salette většina dělníků mezi nedělí a zbytkem týdne vůbec nerozlišovala.

Práce v neděli se může jevit jako maličkost, než aby kvůli ní Panna Maria plakala, ale církev se vždy snažila klást důraz na naši vrozenou lidskou potřebu odpočinku. Sahá k hlubinám našeho bytí na fyzické i duchovní rovině. V mnoha směrech jsme byli učiněni pro sobotu, den odpočinku.

Roku 1998 napsal sv. Jan Pavel II. o „Dni Páně“ celý apoštolský list a vyhlížel třetí tisíciletí s tím, že zachovávání neděle je pro budoucnost naší víry nezbytnou součástí.

Když muži a ženy třetího tisíciletí poznají církev radostně slavící tajemství, z něhož čerpá svůj život, budou moci poznat Vzkříšeného Krista. Stále obnovováni každotýdenním připomínáním Velikonoc budou Kristovi učedníci moci být stále věrohodnějšími v hlásání evangelia spásy a stále účinnější v budování civilizace lásky.

Chceme-li utěšit bědující Pannu Marii a osušit její slzy, potřebujeme přezkoumat svůj vlastní život a zvážit, jak zachováváme sedmý den. Je pro nás opravdu dnem odpočinku? Neznamená to jenom nepracovat, ale také ponechávat dostatečný prostor pro duchovní uctívání a činnosti, jež našemu tělu a duši dodávají nový život.

Co kdybychom v době, kdy se úzkost a deprese řadí mezi běžné neduhy, přijali Boží radu a odpočívali? Nemělo by to pro nás být snadné?

Philip Kosloski
Přeložila Alena Švecová


Další články


Slzavé Vánoce

03.01.2022, RC Monitor 24/2021

„(...) dnes se vám ve městě Davidově narodil Spasitel.“ Zpráva, kterou anděl oznamoval pastýřům, vyvolala v srdcích těchto prostých lidí pocit radosti a zároveň potřebu vidět „Vtělené Slovo“ na vlastní oči. Rychle se rozhodli: „Pojďme do Betléma a podívejme se, co se tam stalo.“ To, co viděli, proniklo hluboko do jejich srdcí.

Čestný je člověk, když…

10.01.2022, librinostri.catholica.cz

Člověk je veliký, má-li pravé mravní hodnoty a vlastnosti, dovede-li být skutečným hrdinou v dobrých činech a vlastnostech.

Krize dneška podstatně souvisí s krizí kněžství

05.01.2022, National Catholic Register / RC Monitor 24/2021

Autor říká, že ve své nové knize chce vyjádřit svou lásku ke kněžím a povzbudit jak ty, kteří zápasí, tak ty, kdo se ve svém povolání cítí být silní. Kardinál Robert Sarah vyzývá v nové knize katolické kněze k duchovní obnově a tvrdí, že tato obnova nepřijde prostřednictvím strukturálních změn, nýbrž znovuobjevením kněžského poslání a identity jako Kristovy přítomnosti ve světě.

Požehnané a radostné Vánoce

24.12.2021, RC

Vážení čtenáři, naši podporovatelé, když vstupujeme do nového roku, je to vždy s přáním, abychom Vám přinášeli dobré čtení třeba k podvečernímu čaji nebo ke sklence vína po nešporách. Děkujeme za Vaši přízeň v tomto nesnadném roce, děkujeme za Vaše dary. Přejeme Vám požehnané a radostné Vánoce, vždyť se nestalo nic menšího, než že se nám, nám narodil Spasitel. Bůh má svět pevně ve svých rukou. Přejeme Vám důvěru, naději a plnost Božího požehnání.

Úvaha konvertity nad synodální cestou

22.12.2021, RC Monitor 24/2021

Jsem konvertita. Přiznávám, že na počátku mého života z víry nestálo žádné dramatické obrácení, ale obyčejná lidská potřeba sdílení a porozumění. Zkrátka jsem doufala, že ve společenství věřících najdu lidi chápavější a hodnější, než tam „venku“. Během let klopýtání a hledání jsem pochopila, že i v církvi jsou jen lidé, ale že stojí za to v ní žít, protože je něčím daleko víc než jen lidskou institucí. Že je dílem Trojjediného Boha, který ji sytí láskou Svého Syna, a oživuje Svým Duchem. Přijala jsem Ježíše Krista jako Pána svého života a církev jako svůj domov.

Jiří Strach: Když se podíváte do historie Církve, vždycky se to mlelo

20.12.2021, RC Monitor 24/2021

Oslovili jsme pana Jiřího Stracha, věhlasného českého režiséra a herce, s prosbou o rozhovor. Měl být vánoční, ale nakonec „Lotrando mudruje“ s láskou, zkušeností a nabytou životní moudrostí o mnohých dalších dosti podstatných věcech. Však posuďte sami.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2022 Res Claritatis, z.s.