11.11.2021, Aleteia / RC Monitor 21/2021
Vykonal pastýřské návštěvy v Ugandě (čímž se stal prvním úřadujícím papežem v dějinách, který navštívil Afriku) a na Filipínách, účastnil se eucharistických kongresů v indické Bombaji a kambodžské Bogotě a v říjnu 1965 oslovil v New Yorku Spojené národy.
Už jsme možná zvyklí vídat, jak papežové cestují po světě, ale papež, který vycestoval z Říma, byl po staletí spíše výjimkou. Během prvních pěti set let křesťanství papeži opouštěli Řím jen tehdy, pokud k tomu byli přinuceni – většinou když je představitelé říše poslali do vyhnanství. V podstatě se zdá, že vyhnanství bylo v počátcích křesťanství pravidlem. Papeže Klementa I. (čtvrtý papež hned po Petrovi, Linovi a Klétovi) poslal do vyhnanství císař Traianus a podle apokryfních záznamů pak byl kolem roku 99 jako mučedník vhozen do Černého moře. Papež Poncián (230–235) zemřel ve vyhnanství v Sardinii. Papež Kornélius (251–253) také zemřel po roce vyhnanství v Civitavecchii (pouhých 80 km od Říma). Papeže Liberia vykázal Konstantin II. do města Beroia. Vyhnanství lze však stěží považovat za „cestování“.
Od šestého století nacházíme nejméně tři papeže, kteří cestovali z Říma do Konstantinopole: Vigilius roku 547, Agatho roku 680 a papež Konstantin v roce 710. Papež Štěpán II. se stal prvním papežem, který roku 752 překročil Alpy, aby mohl korunovat Pipina Krátkého, a Pius VII. učinil totéž (jen zhruba o tisíc let později), aby mohl korunovat Napoleona. Letadlo však nikdo z nich samozřejmě k dispozici neměl.
Je pravda, že papež Jan Pavel II. vykonal víc pastoračních cest než všichni jeho předchůdci dohromady: urazil přibližně 1 160 000 kilometrů, což víceméně odpovídá jednatřiceti cestám kolem světa. Papež Pavel VI. však zůstává nejen prvním papežem, který cestoval letadlem, ale také tím, který jako první cestoval mimo Evropu. Jeho cesty se staly příkladem pro další papeže a navázali na ně jeho nástupci papežové Jan Pavel II., Benedikt XVI. a František.
První cesta Pavla VI. mimo Evropu (byl prvním papežem, který od r. 1809 opustil Řím) byla historicky první papežskou poutí do Svaté země, kdy v lednu 1964 navštívil Jordánsko a Izrael. V prosinci téhož roku se vydal do Libanonu a Indie. V říjnu 1965 cestoval do New Yorku a setkal se s prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, oslovil Valné shromáždění OSN a sloužil mši svatou na stadionu Yankee.
Daniel Esparza
Přeložila Alena Švecová
02.12.2021, RC Monitor 23/2021
Onehdy jsem byl obdarován knihou (sborníkem) zabývajícím se školstvím. Jeden z autorů (PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.) popisující současný stav (ne zrovna lichotivý) udával jako příklad dobu chudoby a dobu blahobytu.
10.11.2021, OnePeterFive / RC Monitor 21/2021
Svatý Polykarp byl žákem apoštola svatého Jana a narodil se kolem roku sedmdesát křesťanské éry. Křesťanem byl od dětství a pro jeho mimořádnou zbožnost si jej velmi oblíbili apoštolové, jeho učitelé. Svatý Irenej, lyonský biskup, píše, že měl to štěstí v mládí poznat našeho světce, který byl tehdy již v pokročilém věku, a poznamenává, jak silně na jeho mysl zapůsobila poučení, která od něj dostal, a s jakým potěšením vzpomíná na to, jak ho slyšel vyprávět o svých rozhovorech se svatým Janem a dalšími, kteří viděli Spasitele.
12.11.2021, Aleteia / RC Monitor 21/2021
Tato slova představují skvělý způsob, jak se vypořádat s úzkostí a těžkostmi, které se během dne objeví.
06.12.2021, OnePeterFive / RC Monitor 23/2021
Každý člověk má někdy v životě krizi víry. Já mám krizi víry od chvíle, kdy jsem se stala křesťankou. Nyní tato krize vrcholí. O prvních křesťanech se říkalo: „Podívejte se, jak se navzájem mají rádi.“ My katolíci věříme, že uctíváme Boha, který je láska (1J 4,7), a že Boží Syn dal před svou smrtí apoštolům nové přikázání, aby se navzájem milovali, jako je miluje on (J 13,34). Právě tohle mé srdce hledá v křesťanském evangeliu – prožívanou skutečnost tohoto nového přikázání. Přesto jsem bohužel prozatím (a je to ryze má subjektivní zkušenost) ve svém životě od té doby, co jsem křesťankou, zakusila více lásky, sounáležitosti a přijetí od lidí, kteří s Bohem nechtějí mít téměř nic společného.
15.11.2021, farnostvejprty.webnode.cz / RC Monitor 22/2021
Nemáme nic krásnějšího, nic vznešenějšího a nic dražšího na tomto světě než oběť mše svaté. Jako pomůcku pro obnovení vztahu s Bohem nám Kristus ustanovil Církev a v Ní své svátosti. Nejvznešenější z nich je svátost eucharistie, svátost oltářní. Této svátosti se nám dostává při liturgii, kterou křesťané pro její nevýstižnost slovy pojmenovali podle posledních slov obřadu „Ite missa est“ – tedy missa, počeštěně mše. Sám Bohočlověk, Boží Syn, se v ní obětuje za nás, a proto tato jeho oběť má nekonečnou cenu.
09.11.2021, RC Monitor 21/2021
Listopad vede naše kroky na hřbitovy, kde očekávají slavné vzkříšení naši drazí. A tak je v plném proudu to, co já nazývám „hřbitovní rallye“, kdy jednotlivci i celé rodiny obtěžkány kbelíky, rýžovými kartáči, čistícími prostředky, věnci a kahánky objíždějí hroby svých předků. Milovníci tradic mohou zaznamenat, že tradice úcty ještě nevymizela a že se i v této post-postmoderní době najdou ti, kteří nezapomínají, že ostatky zemřelých patří na hřbitov do posvěcené půdy a ne do kredence, kde jim nelze poskytnout patřičnou úctu.
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.