První papež, který cestoval letadlem

11.11.2021, Aleteia / RC Monitor 21/2021

Před druhým vatikánským koncilem papežové zřídkakdy cestovali mimo Řím.

Inocenc XII. byl poslední vousatý papež, Klement VIII. jako první vyzkoušel kávu a Lev X. byl první (a poslední) papež, který měl jako domácího mazlíčka slona. Papež Pavel VI. (známý jako „papež poutník“) byl první, který cestoval letadlem, jako první od roku 1809 opustil Itálii a jako první navštívil všechny kontinenty.

Vykonal pastýřské návštěvy v Ugandě (čímž se stal prvním úřadujícím papežem v dějinách, který navštívil Afriku) a na Filipínách, účastnil se eucharistických kongresů v indické Bombaji a kambodžské Bogotě a v říjnu 1965 oslovil v New Yorku Spojené národy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Už jsme možná zvyklí vídat, jak papežové cestují po světě, ale papež, který vycestoval z Říma, byl po staletí spíše výjimkou. Během prvních pěti set let křesťanství papeži opouštěli Řím jen tehdy, pokud k tomu byli přinuceni – většinou když je představitelé říše poslali do vyhnanství. V podstatě se zdá, že vyhnanství bylo v počátcích křesťanství pravidlem. Papeže Klementa I. (čtvrtý papež hned po Petrovi, Linovi a Klétovi) poslal do vyhnanství císař Traianus a podle apokryfních záznamů pak byl kolem roku 99 jako mučedník vhozen do Černého moře. Papež Poncián (230–235) zemřel ve vyhnanství v Sardinii. Papež Kornélius (251–253) také zemřel po roce vyhnanství v Civitavecchii (pouhých 80 km od Říma). Papeže Liberia vykázal Konstantin II. do města Beroia. Vyhnanství lze však stěží považovat za „cestování“.

Od šestého století nacházíme nejméně tři papeže, kteří cestovali z Říma do Konstantinopole: Vigilius roku 547, Agatho roku 680 a papež Konstantin v roce 710. Papež Štěpán II. se stal prvním papežem, který roku 752 překročil Alpy, aby mohl korunovat Pipina Krátkého, a Pius VII. učinil totéž (jen zhruba o tisíc let později), aby mohl korunovat Napoleona. Letadlo však nikdo z nich samozřejmě k dispozici neměl.

Je pravda, že papež Jan Pavel II. vykonal víc pastoračních cest než všichni jeho předchůdci dohromady: urazil přibližně 1 160 000 kilometrů, což víceméně odpovídá jednatřiceti cestám kolem světa. Papež Pavel VI. však zůstává nejen prvním papežem, který cestoval letadlem, ale také tím, který jako první cestoval mimo Evropu. Jeho cesty se staly příkladem pro další papeže a navázali na ně jeho nástupci papežové Jan Pavel II., Benedikt XVI. a František.

První cesta Pavla VI. mimo Evropu (byl prvním papežem, který od r. 1809 opustil Řím) byla historicky první papežskou poutí do Svaté země, kdy v lednu 1964 navštívil Jordánsko a Izrael. V prosinci téhož roku se vydal do Libanonu a Indie. V říjnu 1965 cestoval do New Yorku a setkal se s prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, oslovil Valné shromáždění OSN a sloužil mši svatou na stadionu Yankee.

Daniel Esparza
Přeložila Alena Švecová

Další články

Papež Lev XIII.: Nerovnost je základním přirozeným zákonem

18.07.2025, Catholic Culture

Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.

Z tesařské dílny až na oltář světa

23.06.2025, librinostri.catholica.cz

Je tichá noc. Betlém odpočívá, ponořen do sladkého spánku – i Svatá rodina. Náhle však Josef procitá: zjevuje se mu anděl a přikazuje, aby ještě té noci uprchl do Egypta a ochránil život malého Ježíše. Bez přípravy, bez otálení, vydává se Svatá rodina na dalekou cestu do cizí země, obývané pohanským národem. Panna Maria tiše sedí na oslíku, v náručí drží Božské Dítě, po jejím boku kráčí Josef. Klid na jejich tvářích prozrazuje odevzdanost – tuto náhlou zkoušku svěřují nebeskému Otci pro spásu lidí.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

Proměňovat svět čistými (nebo nečistými) myšlenkami

27.08.2025, Catholic Culture

Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.