První papež, který cestoval letadlem

11.11.2021, Aleteia / RC Monitor 21/2021

Před druhým vatikánským koncilem papežové zřídkakdy cestovali mimo Řím.

Inocenc XII. byl poslední vousatý papež, Klement VIII. jako první vyzkoušel kávu a Lev X. byl první (a poslední) papež, který měl jako domácího mazlíčka slona. Papež Pavel VI. (známý jako „papež poutník“) byl první, který cestoval letadlem, jako první od roku 1809 opustil Itálii a jako první navštívil všechny kontinenty.

Vykonal pastýřské návštěvy v Ugandě (čímž se stal prvním úřadujícím papežem v dějinách, který navštívil Afriku) a na Filipínách, účastnil se eucharistických kongresů v indické Bombaji a kambodžské Bogotě a v říjnu 1965 oslovil v New Yorku Spojené národy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Už jsme možná zvyklí vídat, jak papežové cestují po světě, ale papež, který vycestoval z Říma, byl po staletí spíše výjimkou. Během prvních pěti set let křesťanství papeži opouštěli Řím jen tehdy, pokud k tomu byli přinuceni – většinou když je představitelé říše poslali do vyhnanství. V podstatě se zdá, že vyhnanství bylo v počátcích křesťanství pravidlem. Papeže Klementa I. (čtvrtý papež hned po Petrovi, Linovi a Klétovi) poslal do vyhnanství císař Traianus a podle apokryfních záznamů pak byl kolem roku 99 jako mučedník vhozen do Černého moře. Papež Poncián (230–235) zemřel ve vyhnanství v Sardinii. Papež Kornélius (251–253) také zemřel po roce vyhnanství v Civitavecchii (pouhých 80 km od Říma). Papeže Liberia vykázal Konstantin II. do města Beroia. Vyhnanství lze však stěží považovat za „cestování“.

Od šestého století nacházíme nejméně tři papeže, kteří cestovali z Říma do Konstantinopole: Vigilius roku 547, Agatho roku 680 a papež Konstantin v roce 710. Papež Štěpán II. se stal prvním papežem, který roku 752 překročil Alpy, aby mohl korunovat Pipina Krátkého, a Pius VII. učinil totéž (jen zhruba o tisíc let později), aby mohl korunovat Napoleona. Letadlo však nikdo z nich samozřejmě k dispozici neměl.

Je pravda, že papež Jan Pavel II. vykonal víc pastoračních cest než všichni jeho předchůdci dohromady: urazil přibližně 1 160 000 kilometrů, což víceméně odpovídá jednatřiceti cestám kolem světa. Papež Pavel VI. však zůstává nejen prvním papežem, který cestoval letadlem, ale také tím, který jako první cestoval mimo Evropu. Jeho cesty se staly příkladem pro další papeže a navázali na ně jeho nástupci papežové Jan Pavel II., Benedikt XVI. a František.

První cesta Pavla VI. mimo Evropu (byl prvním papežem, který od r. 1809 opustil Řím) byla historicky první papežskou poutí do Svaté země, kdy v lednu 1964 navštívil Jordánsko a Izrael. V prosinci téhož roku se vydal do Libanonu a Indie. V říjnu 1965 cestoval do New Yorku a setkal se s prezidentem Lyndonem B. Johnsonem, oslovil Valné shromáždění OSN a sloužil mši svatou na stadionu Yankee.

Daniel Esparza
Přeložila Alena Švecová

Další články

V Libanonu vzniká největší socha Ježíše na Blízkém východě

15.04.2026, církev.cz

Ve východní části Libanonu vzniká monumentální socha Krista, která má být největší svého druhu na Blízkém východě. Projekt vzniká v oblasti poznamenané dlouhodobým napětím a místní jej vnímají jako znamení víry a naděje.

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Realita zla ve světle víry

27.04.2026, RC Monitor 7/2026

V posledních měsících zaznívají z církevního prostředí výzvy, aby bylo více kněží připraveno na službu duchovního osvobozování, tedy exorcismu. Jak upozornily servery Aleteia, New York Post nebo the Telegraph, exorcisté mluví o rostoucím počtu lidí, kteří vyhledávají jejich pomoc, a volají po lepší formaci duchovních v této oblasti. Zároveň se objevují dokumenty a svědectví, které znovu otevírají téma ďábla a jeho působení.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Nepraktikující katolíci

13.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle frekvence témat řešených v českém křesťanském on-line prostoru by se mohlo zdát, že věřící a duchovně hledající u nás trápí několik zcela zásadních otázek, a to: O kterých církevních svátcích je otevřeno v Tescu; jestli se po masturbaci oslepne a konečně zda člověk k tomu, aby měl autentický vztah k Bohu, potřebuje chodit do kostela.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.