12.11.2021, Aleteia / RC Monitor 21/2021
Kvůli stresu a tahanicím jsem bývala mrzutá a nervózní, ještě než jsme všichni byli v autě, místo abych do nového dne vstupovala pokojně. Moje nevrlost a podrážděnost pak kazila náladu všem ostatním. Bylo potřeba něco změnit.
Vstoupit do novény odevzdanosti. Nikdy jsem se ji nemodlila, až letos v květnu moje kamarádka poprosila všechny svoje družičky, aby se ji v 9 dnů před její svatbou modlily spolu s ní. Můj stres to totálně porazilo. Modlitby na jednotlivé dny se liší, ale novéna vždy končí tímto refrénem, pronášeným desetkrát za sebou: Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno!
To má sílu, že? Podívejme se na tuto krásnou modlitbu podrobněji...
Odkud se vzala?
Boží služebník Don Dolindo byl knězem, který znal svatého Pia z Pietrelciny. Zemřel roku 1970 a slova novény odevzdanosti uslyšel od Ježíše. Podle Pia to byl velice svatý muž a skrze Marii byl mimořádně oddán Ježíši.
Jak se mám tuto modlitbu modlit?
Celá novéna se skládá z krátkého odstavce s Ježíšovými slovy pro ty, kdo se potýkají se starostmi a stresem, a po něm následuje refrén, opakovaný desetkrát za sebou. Můžete se modlit buď celou novénu, nebo začínat den pouze jejím refrénem: „Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno“. Případně ji můžete použít, kdykoli vás během týdne potká něco stresujícího. Pokud zápasíte s touhou mít všechno, co se kolem vás děje, pod kontrolou, pravidelně se takto modlit bude pro vás zvlášť užitečné.
Jak mi pomůže?
Tato modlitba může váš den úplně proměnit, protože vám usnadní prosit o pomoc. Nutí člověka, aby se snažil sám sobě dovolit, že nebude řešit to, co nemůže ovlivnit.
Čeká vás dnes nějaká konkrétní stresová situace? Nějaké setkání, jehož se obáváte? Člověk, ze kterého jste nervózní? Situace, v níž se obtížně orientujete? Třeba máte jen hodně práce nebo vás trápí přetrvávající pocit neklidu, kterého se nemůžete zbavit. Ať to je cokoli, tato modlitba je neuvěřitelně užitečná. Je skvělá pro boj s jakoukoli podobou úzkosti.
Bůh nám říká, že je vždycky s námi, a tato modlitba je skvělý způsob, jak ho vzít za slovo a krok za krokem mu předávat konkrétní věci, s nimiž se potýkáme.
Tím se dostávám zpátky k mojí ranní rutině u nás doma...
Hádejte, co teď děláme, když se v autě připoutáme a v 7:48 se chystáme vyrazit z našeho parkovacího stání? Uděláme znamení kříže a společně desetkrát řekneme: „Ježíši, zcela se Ti odevzdávám, postarej se o všechno.“
Cecilia Piggová
Přeložila Alena Švecová
22.09.2022, National Catholic Register
Od prvních dnů po zmrtvýchvstání církev věří, že Marie byla vždy panna a že Ježíš neměl žádné biologické bratry ani sestry. „Což to není ten tesař, syn Mariin a bratr Jakubův, Josefův, Judův a Šimonův? A nejsou jeho sestry tady u nás?“ (Mk 6,3) Měl Ježíš bratry a sestry? Někteří lidé se domnívají, že Markovo evangelium právě to tvrdí.
05.09.2022, RC Monitor 16/2022
Nedávná kněžská svěcení nás vedou k úvaze o velké hodnotě kněžství. Ta je dána především tím, že kněz reprezentuje samotného Krista velekněze. Jedině Kristus je knězem v plnosti a jedině jeho oběť na kříži je dokonalá. A kněz při slavení mše sv. tuto jedinou dokonalou oběť znázorňuje a zpřítomňuje.
01.09.2022, Catholic Exchange
Svatý Jan měl vidění nebeské liturgie, při níž všechna stvoření na nebi i na zemi, andělé i lidé, neustále chválili a uctívali vzkříšeného a oslaveného Krista: „Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení... Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků!“ (Zj 5,12.13).
15.09.2022, Aleteia
Ježíš vůbec nezpochybňuje Zákon, nýbrž výklad tohoto Zákona a zkostnatělé uplatňování tradice. Velkou část Ježíšova veřejného života provází určité nepochopení: představa, že napadal Zákon, jako by byl heretik, který nebezpečně ohrožoval lid a tradici. V dnešním textu z evangelia Ježíš jednou provždy vysvětluje, jaká je jeho skutečná úloha: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit“ (Mt 5,17).
12.09.2022, RC Monitor 17/2022
Asi každý z nás má svého oblíbeného světce, bylo by asi divné kdyby neměl, na kterého se obrací s důvěrou v jeho přímluvu u Božího trůnu. Sice nám to naši tzv. odloučení bratři (normálně zvaní heretici) vyčítají a někteří se nám i (asi v rámci ekumenismu) pošklebují, ale to by nám zase tak příliš nemělo vadit, neb už jsme měli mnoho desítek, ba stovek, let čas si zvyknout. Pravda, někdy to i zabolí, neboť to z jejich strany můžeme vnímat i jako určitou nespravedlnost. A přitom by se nám mohli pošklebovat i oprávněně a u mnoha z nás by důvod našli celkem snadno „na první dobrou“.
26.09.2022, RC Monitor 18/2022
Kostel je zvláštní místo. Obvykle ho v obci najdeme na nějakém centrálním nebo jinak privilegovaném pozemku, a přitom není příliš využitý. Nemluvím tady přitom o dnešku a o sekularizaci, kdy do kostela chodí jen málo lidí. Ani v dobách rozvinuté zbožnosti nebývaly kostely nějak zvlášť využívané. Mše sv. byly v neděli možná 3, ale ve všední den 1–2. Přidejme k tomu nějakou tu farní modlitbu růžence a vyjde nám, že využití kostela bylo a je tak maximálně 3 hodiny denně. V práci a podnikání jsme zvyklí na úplně jiná čísla efektivity. Mít provozovnu na nejlukrativnějším místě ve středu nebo poblíž středu obce a přitom ji využívat maximálně 3 hodiny denně? Co je vlastně ten kostel za místo, když je takto jakoby zbytečný a neefektivní? Proč vlastně kostel mít a proč do něj chodit?
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.