Dům ze skla: Ekumenismus (nejen) ve Svaté zemi

01.12.2021, RC Monitor 23/2021

Latinský patriarcha v Jeruzalémě, Pierbattista Pizzaballa, nedávno komentoval nové směrnice, určené pro ekumenické soužití ve Svaté zemi. Schválilo je 5. října tamní Shromáždění katolických ordinářů a dokument vstoupí v účinnost 28. listopadu. Bude se týkat nejen Latinského patriarchátu, nýbrž také všech východních katolických církví (řecko–melchitské, maronitské, syrskokatolické, arménské a chaldejské), jež působí v Izraeli, Palestině, Jordánsku a Kypru.


Patriarcha označuje Svatou zemi za „laboratoř“ ekumenismu. Samozřejmě, že dokument nepřekročí rámec platné právní úpravy ohledně možného svátostného interkomunia mezi katolíky a členy nekatolických východních církví. Věřící jsou nadále vyzýváni, aby eucharistii, svátost smíření a pomazání nemocných přijímali ve svých domovských církvích, i když katolická strana otevírá možnost přijímat tyto svátosti i pravoslavným a dalším východním křesťanům, kteří nejsou sjednoceni s katolickou církví, a obdobně mohou katolíci přijímat tyto svátosti u nesjednocených církví, pokud ty to umožní.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Katolická strana se ovšem také zavazuje, že se nehodlá uchylovat k nečestnému proselytismu vůči nekatolíkům. Ten bývá katolické církvi z pravoslavné strany opětovně vyčítán, avšak nikoli ve Svaté zemi, nýbrž především v Rusku. Je velký rozdíl mezi početnou a mocensky zaštítěnou pravoslavnou církví v Rusku oproti hrstkám roztroušených křesťanů ve Svaté zemi, pro něž zvolil jeden anglikánský biskup poněkud znevažující označení „křesťanský Disneyland“. Navíc jsou tito křesťané velmi soudržní, takže primárně neřeší, zda je kdo z nich s katolickou církví sjednocený nebo nesjednocený, zatímco slovanskému pravoslaví je naopak trnem v oku uniatství, čili sama existence našich řeckokatolíků. Při práci na Kodexu kánonů (katolických) východních církví někteří z členů komise navrhovali, aby křestní kmotr východního katolíka mohl být pravoslavný, což bylo zmírněno do podoby, že pokud jsou křestní kmotři dva, jeden z nich může být pravoslavný. Mezi sjednocenými a nesjednocenými kněžími téhož ritu se někdy nezákonně pěstuje dokonce koncelebrace. Závažnější přečin je takováto „intercelebrace“ ovšem tehdy, pokud katolický kněz přibírá k oltáři duchovního některé z reformačních církví, kteří nemají platné svěcení. O to se občas pokoušejí ti z katolických kněží, kteří chtějí demonstrovat okázalá prorocká gesta před mediálním fanklubem. Zato u východních křesťanů, za existence svátostného kněžství a téhož ritu, je věc poněkud únosnější. Ale přesto hrozí zákonodárce knězi za neuvedení jména hierarchy v liturgii až velkou exkomunikací, což je s takovou koncelebrací těžko kompatibilní, pokud každý z koncelebrantů má hierarchu jiného a z jiné církve.

Jeden z paradoxů ekumenismu spočívá v tom, že ekumenicky spolupracovat, ba až prorůstat s katolickou církví ještě těsněji by chtěli křesťané z reformačních církví, které ovšem kromě křtu nedisponují platnými svátostmi. Jeden švýcarský funkcionář Světové rady církví prozradil sladké tajemství ze své domoviny. Katolická farnost jednu neděli masově přichází na evangelickou večeři Páně a tam také přijímá, a příští neděli zase evangelíci na oplátku přichází na mši svatou. Samozřejmě i oni přijímají eucharistii, přičemž tamní biskupové o této běžně rozšířené praxi vědí a nic proti ní nepodnikají. Funkcionář je za to pochválil.

P. Stanislav Přibyl


Další články



Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

Papež Lev vydal první papežskou exhortaci Dilexi Te

31.10.2025, The Catholic Herald

Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.