Dům ze skla: Ekumenismus (nejen) ve Svaté zemi

01.12.2021, RC Monitor 23/2021

Latinský patriarcha v Jeruzalémě, Pierbattista Pizzaballa, nedávno komentoval nové směrnice, určené pro ekumenické soužití ve Svaté zemi. Schválilo je 5. října tamní Shromáždění katolických ordinářů a dokument vstoupí v účinnost 28. listopadu. Bude se týkat nejen Latinského patriarchátu, nýbrž také všech východních katolických církví (řecko–melchitské, maronitské, syrskokatolické, arménské a chaldejské), jež působí v Izraeli, Palestině, Jordánsku a Kypru.

Patriarcha označuje Svatou zemi za „laboratoř“ ekumenismu. Samozřejmě, že dokument nepřekročí rámec platné právní úpravy ohledně možného svátostného interkomunia mezi katolíky a členy nekatolických východních církví. Věřící jsou nadále vyzýváni, aby eucharistii, svátost smíření a pomazání nemocných přijímali ve svých domovských církvích, i když katolická strana otevírá možnost přijímat tyto svátosti i pravoslavným a dalším východním křesťanům, kteří nejsou sjednoceni s katolickou církví, a obdobně mohou katolíci přijímat tyto svátosti u nesjednocených církví, pokud ty to umožní.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Katolická strana se ovšem také zavazuje, že se nehodlá uchylovat k nečestnému proselytismu vůči nekatolíkům. Ten bývá katolické církvi z pravoslavné strany opětovně vyčítán, avšak nikoli ve Svaté zemi, nýbrž především v Rusku. Je velký rozdíl mezi početnou a mocensky zaštítěnou pravoslavnou církví v Rusku oproti hrstkám roztroušených křesťanů ve Svaté zemi, pro něž zvolil jeden anglikánský biskup poněkud znevažující označení „křesťanský Disneyland“. Navíc jsou tito křesťané velmi soudržní, takže primárně neřeší, zda je kdo z nich s katolickou církví sjednocený nebo nesjednocený, zatímco slovanskému pravoslaví je naopak trnem v oku uniatství, čili sama existence našich řeckokatolíků. Při práci na Kodexu kánonů (katolických) východních církví někteří z členů komise navrhovali, aby křestní kmotr východního katolíka mohl být pravoslavný, což bylo zmírněno do podoby, že pokud jsou křestní kmotři dva, jeden z nich může být pravoslavný. Mezi sjednocenými a nesjednocenými kněžími téhož ritu se někdy nezákonně pěstuje dokonce koncelebrace. Závažnější přečin je takováto „intercelebrace“ ovšem tehdy, pokud katolický kněz přibírá k oltáři duchovního některé z reformačních církví, kteří nemají platné svěcení. O to se občas pokoušejí ti z katolických kněží, kteří chtějí demonstrovat okázalá prorocká gesta před mediálním fanklubem. Zato u východních křesťanů, za existence svátostného kněžství a téhož ritu, je věc poněkud únosnější. Ale přesto hrozí zákonodárce knězi za neuvedení jména hierarchy v liturgii až velkou exkomunikací, což je s takovou koncelebrací těžko kompatibilní, pokud každý z koncelebrantů má hierarchu jiného a z jiné církve.

Jeden z paradoxů ekumenismu spočívá v tom, že ekumenicky spolupracovat, ba až prorůstat s katolickou církví ještě těsněji by chtěli křesťané z reformačních církví, které ovšem kromě křtu nedisponují platnými svátostmi. Jeden švýcarský funkcionář Světové rady církví prozradil sladké tajemství ze své domoviny. Katolická farnost jednu neděli masově přichází na evangelickou večeři Páně a tam také přijímá, a příští neděli zase evangelíci na oplátku přichází na mši svatou. Samozřejmě i oni přijímají eucharistii, přičemž tamní biskupové o této běžně rozšířené praxi vědí a nic proti ní nepodnikají. Funkcionář je za to pochválil.

P. Stanislav Přibyl

Další články

S růžencem na cestě: K 70. narozeninám biskupa Antonína Baslera

16.02.2026, RC

Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.

Mariologie: Panenství Matky Boží

30.01.2026, RC Monitor 1/2026

Dnes bych se rád věnoval ustavičnému panenství nejblahoslavenější Matky Boží. Panenství obecně je snad ve všech náboženských kulturách považováno za výraz čistoty, nedotčenosti, neporušenosti, zasvěcení. Obsah naší víry tvoří jak věci přímo zjevené Bohem, tak i skutečnosti, které z nich logicky vyplývají nebo na ně mají nepochybnou návaznost. Byla-li Maria Matkou Božího Syna a nazývaná milostiplnou, nebylo problémem uznat její neposkvrněnost, včetně jejího vlastního neposkvrněného početí v těle její matky.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Papež Lev vydal první papežskou exhortaci Dilexi Te

31.10.2025, The Catholic Herald

Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.

Co je modlitba a proč se někdy nedaří

27.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.