Magisterium mučedníků

Utrpení mučedníků má magisteriální autoritu, protože toto svědectví vyzdvihuje a potvrzuje základní prvky církevního učení.

Když Jindřich VIII. tvrdil, že je hlavou katolické církve v Anglii, většina lidí zůstala pohodlně zticha. Kromě Thomase Mora a Johna Fishera používali přední katolíci svoje náboženství jako zbožnou fasádu a odmítali pro jeho obranu příliš riskovat. Thomas More a John Fisher svědčí o nezrušitelnosti manželství a legitimní autoritě Církve. Je historickým paradoxem, že neplodná kultura a mělká vírou připravuje půdu pro slavné svědectví mučedníků. Tento vzorec se v průběhu staletí objevuje opakovaně.

Franz Jägerstätter byl rakouský odpírač vojenské služby za druhé světové války. Němci ho za to, že odmítl bojovat za nacistické Německo, odsoudili k smrti. V mládí měl Franz pověst nezkrotného člověka. Jako první ve vesnici vlastnil motorku a údajně byl otcem nemanželského dítěte. Roku 1936 se oženil s hluboce zbožnou ženou a na svatební cestu jeli do Říma, kde přijali požehnání od papeže Pia XI. Franz začal studovat Bibli a denně chodil na mši svatou. Když roku 1938 německá vojska vstoupila do Rakouska, byl zdrcený při pohledu na to, jak mnozí katolíci v jeho vesnici Němce podporují. Napsal: „Myslím, že tohle je snad nejsmutnější hodina pro pravou křesťanskou víru v naší zemi.“ Odmítl přísahat Hitlerovi a roku 1941 dostal jako rolník výjimku a vrátil se domů. Když uvažoval o svých zážitcích z vojenské služby, o omezování církve (kostely musely vyvěsit vlajky s hákovým křížem) a o zprávách o nacistickém programu „eutanazií“, začal si klást otázku nad morálností války. Radil se i s biskupem, ale ze setkání s ním odešel zklamaný nedostatečně rozhodnou ochotou postavit se nacistické ideologii.

Když byl Jägerstätter znovu povolán k vojenské službě, vyjádřil svou výhradu svědomí: „... že pro své náboženské názory odmítá vykonávat vojenskou službu se zbraní, že kdyby bojoval za nacistický stát, jednal by proti svému náboženskému svědomí..., že nemůže být zároveň nacistou i katolíkem..., že jsou určité věci, ve kterých člověk musí poslouchat Boha víc než lidi; s ohledem na přikázání ’budeš milovat svého bližního jako sebe samého‘... Byl však ochoten sloužit jako vojenský ošetřovatel.“ (Výňatek z odůvodnění rozsudku Říšského vojenského soudu z 6. července 1943.)

Kněz, který ho navštívil, ho sice apelem na jeho vlastenectví ke službě v armádě nepřesvědčil, ale poskytl mu útěchu touto zprávou: O rok dřív rakouský pallotinský kněz otec Franz Reinish odmítl vykonávat vojenskou službu z týchž důvodů a za svá přesvědčení zemřel. Roku 1943 nacisté Franze odsoudili k smrti za buřičství a tohoto oddaného manžela a otce popravili gilotinou. Jeho poslední zaznamenaná slova byla: „Jsem vnitřně plně spjat s Pánem.“ Bylo mu třicet šest let.

V červnu 2007 papež Benedikt XVI. – který jako mladý muž za války neochotně sloužil v jednotce protiletecké obrany na okraji Mnichova – prohlásil Franze Jägerstättera mučedníkem. V říjnu 2007 byl blahořečen. Jeho mučednictví zvýšilo magisteriální hodnotu jeho svědectví: „... ani vězení, ani pouta, ani rozsudek smrti nemohou člověka připravit o víru a jeho svobodnou vůli.“

V listopadu 2021 mexické úřady odsoudily dva mexické kardinály, biskupa a tři kněze za porušování mexické ústavy. Hlavní terč, kardinál Juan Sandoval Íñiguez, před volbami varoval: „Pokud ti, kdo jsou u moci, zvítězí, přijde diktatura..., svoboda bude ztracena, protože tu mluvíme o systému, který je komunistický, socialistický a který zotročuje.“ Mexická ekonomika zchudne a bude zotročená „jako ve Venezuele a jako na Kubě“.

Kardinál Sandoval také upozorňoval na to, že „v sázce je dobro rodiny a [lidského] života, protože tato vláda přijala genderovou ideologii, která s sebou přináší veškerá nepřirozená zvěrstva, jež dokážou rozpoutat, což může ztěžovat život rodinám a ničit je“, bude podporovat „interrupce, rychlé rozvody, homosexuální chování a homosexuální sňatky“. Na závěr kardinál uvedl, že „komunisticko-marxistický řád“ ohrožuje náboženskou svobodu.

Sandoval povzbuzoval „většinu Mexičanů, kteří věří v Boha a jeho prozřetelnost, aby se k němu hodně modlili, aby nás osvítil a pomohl nám“, aby „prosili Pannu Marii Guadalupskou o pomoc a modlili se před nejsvětější svátostí“. Povzbuzoval Mexičany, aby „splnili svou občanskou povinnost“, šli k volbám a nenechali „volný prostor pachatelům zla“.

Slova kardinála Sandovala nejsou prázdné fráze. V Mexiku – stejně jako v mysli mnoha Američanů – je odluka církve od státu absolutní. Během soudního jednání jeden ze soudců kritizoval duchovní: „Volby nejsou nebeská ani duchovní záležitost... Nebeské vnuknutí nezpůsobí, že ve všeobecně volených pozicích budou nejlepší lidé.“ Pronásledování mexických duchovních, kteří odvážně dosvědčují důstojnost manželství a rodiny, představuje právě probíhající mučednictví.

Křesťanští mučedníci riskují a vydávají svůj život v Ježíši pro pevnou jistotu víry, která slibuje spásu. Žádný z nich nezemřel za nejednoznačné učení zprostředkované katolíky nevycházejícími z komfortních zón, usilujících o příznivé mínění okolní kultury. Když uvažujeme o magisteriu Církve, musíme mít na paměti také magisterium mučedníků.

P. Jerry Pokorsky
Přeložila Alena Švecová