14.12.2023, RC
„Synodální výbor“ – nové těleso vytvořené za účelem implementace závěrů německé „Synodální cesty“, na své ustavující schůzi 10.–11. listopadu zrušil ustanovení, že pro schválení rozhodnutí je třeba podpora dvou třetin biskupů i dvou třetin laiků. Výbor by se měl skládat z 27 německých diecézních biskupů, 27 delegátů jmenovaných Centrálním výborem německých katolíků a 20 delegátů zvolených účastníky Synodální cesty. Čtyři z německých biskupů ovšem Synodní výbor bojkotují a další čtyři biskupové se ustavující schůze nezúčastnili. Německá „synodální cesta“ formálně skončila letos v březnu, „Synodální výbor“ však má připravit vznik trvalé „synodní rady“ biskupů a laiků, která má vzniknout v roce 2026. Vatikán ovšem německé biskupy upozornil, že nemají právo ustanovovat synodní radu a žádný biskup není povinen se jí účastnit.
„Je někdy těžko pochopitelné vidět, jakým způsobem někteří nerespektují učení církve, kritizují ho a nejsou ani moc přístupní na argumenty. I od této synody někteří očekávají, že některé skutečnosti změní ale naším tématem je synodalita, ne změny v učení církve,“ komentuje biskup Wasserbauer fakt, že na Synodě o synodalitě, které se účastnil, „zaznívaly různé názory a i takové, které nejsou v souladu s učením katolické církve ani Božím slovem.“
Akademický senát pražské Katolické teologické fakulty v říjnu odmítl jednat o odvolání děkana Vojtěcha Novotného, ten ovšem 4. prosince ze zdravotních důvodů rezignoval. Proděkan Jakub Jinek, jenž řídí fakultu po dobu děkanovy pracovní neschopnosti, popisuje v rozhovoru poskytnutém Konzervativním novinám nátlak, který byl v poslední době na vedení fakulty vyvíjen: „Mnozí jsou ochotni místo myšlení jen hodnotit, posuzovat a odsuzovat. Nelze to vidět jinak než jako známku určité duchovní vyprahlosti. Současně je v tom patrná ochota nechat se zcela pohltit kulturním bojem, v němž už ani není třeba rozlišovat strany. Mně byl vždycky kulturkampf vyjadřovaný v pojmech progresivní–konzervativní spíš k smíchu, držel jsem se pronikavé analýzy D. von Hildebrandta, podle níž jde v církevním prostředí o falešné alternativy.“ A Jinek poukazuje na nebezpečí plynoucí z takovéhoto étosu „kulturního boje“: „Před fakultou stojí řada, jak se dnes moderně říká, výzev, což je ve skutečnosti eufemismus pro problémy. Je strašlivé, že pokus o řešení jednoho zásadního z těchto problémů (totiž problému udržitelného rozpočtu), který pan děkan podnikl v srpnu, vedl k tak divoké reakci, která činnost vedení a do značné míry i administrativy fakulty paralyzovala na dva měsíce. V současné krizi se ukázalo, že naši zaměstnanci nesnesou ani to, když se jim přidělí výkon činností, které mají v popisu práce a k nimž jsou plně kvalifikováni. Je třeba si uvědomit, že podobnými projevy neloajality se zde zadělává na obrovský problém. Situace, kdy je vedení malé fakulty vlastně kvůli banalitě (jde o půlúvazek jednoho profesora s velmi slabým pedagogickým i vědeckým výkonem) vystaveno soustředěné šikaně ze strany různých stěžovatelů, grémií a institucí, je neúnosná a může vést k paralýze, která, jakmile nastane, se jistě neomezí na volební období současného děkana.“ Stojí za pozornost, že v rámci nově otevřeného oboru „Filosofie a etika“ probíhají i mimořádné přednášky externích odborníků, které jsou zpřístupňovány na internetu. I pro širokou veřejnost může být inspirativní první z nich, kterou přednesl profesor S. Sousedík na téma „Křesťanství a filosofie“.
Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.
03.04.2025, RC Monitor 6/2025
Nedávné slavnosti sv. Josefa a Zvěstování Páně, jsou připomínkou nejen významné události pro naši spásu a Pěstouna Páně, ale také nám okrajově připomínají, že jaro, alespoň to astronomické, je tady, a kdo si nenatrhal včas kočičky, bude mít na Květnou neděli v průvodu odkvetlé kocoury. Ale to není to nejdůležitější, kočičky se dají nahradit jakoukoli jinou větví nebo palmovým lupenem zakoupeným v květinářství.
13.06.2025, RC Monitor 11/2025
Sexualita je významnou součástí lidského života. Dotýká se jeho samotných základů, neboť díky ní vznikají noví lidští jedinci. O sexualitě lze pojednávat z různých hledisek, ale ptáme-li se, jakým způsobem by s ní mělo být skutečně lidsky nakládáno, nemůžeme se přitom orientovat podle závěrů speciálních oborů. Ty se totiž na člověka dívají vždy jen ze značně zúžené perspektivy, protože nejsou schopny uvažovat o člověku v jeho celistvosti.
25.04.2025, KSA
Klub sv. Athanasia obnovuje pouť ke cti sv. Athanasia. Letošní pouť se koná 3. května a povede patnáctikilometrovou trasou z Českých Budějovic do Římova.
28.02.2025, National Catholic Register
Téměř všichni protestantští konvertité v příběhu o svém obrácení dosvědčují moc Eucharistie. Při svém pokusu prokázat nesprávnost katolicismu jsem si jen ověřil jeho správnost. S manželkou jsme byli členy jedné evangelikální „nedenominační“ církve a pracoval jsem na protestantské střední škole. Věděl jsem, že kdybych se připojil ke katolické církvi, nemohl bych na té škole dál působit. Vzpomínám si, jak jsem jeden týden seděl na bohoslužbě a říkal si: „Ve své teologii můžu být katolíkem a přitom dál chodit sem do protestantského sboru.“
16.06.2025, The Catholic Gentleman
Svěží vzduch podzimního rána mi plní plíce a dodává mi energii, když vycházím z příjemného pohodlí teplé postele ven do tmy. Čelovka osvětluje mlžný oblak, který se vytváří při každém mém výdechu. Studená fronta na konci listopadu a jemný svit ubývajícího měsíce naznačují to, co každý lovec cítí v kostech: v lese vrcholí říje.
10.03.2025, RC Monitor 4/2025
Náš život je tak trochu prašný, nemyslíte? Představuji si to takto: pokud moje matka někdy v létě 1968, v době Pelíšků a Vln, snědla třeba mrkev, některé atomy z pole, na kterém ta mrkev vyrostla, se prostřednictvím její dělohy a placenty, popř. později jejím mateřským mlékem, možná dostaly do mého těla. Takže se možná staly součástí mé malé dětské ručičky. Celý život však dýcháme, jíme, pijeme, vydechujeme a vyměšujeme atd., takže když se na svou ruku podívám dnes, tvoří ji jiné atomy, než byly v ručičce mého předškolního věku.