14.12.2023, RC
„Synodální výbor“ – nové těleso vytvořené za účelem implementace závěrů německé „Synodální cesty“, na své ustavující schůzi 10.–11. listopadu zrušil ustanovení, že pro schválení rozhodnutí je třeba podpora dvou třetin biskupů i dvou třetin laiků. Výbor by se měl skládat z 27 německých diecézních biskupů, 27 delegátů jmenovaných Centrálním výborem německých katolíků a 20 delegátů zvolených účastníky Synodální cesty. Čtyři z německých biskupů ovšem Synodní výbor bojkotují a další čtyři biskupové se ustavující schůze nezúčastnili. Německá „synodální cesta“ formálně skončila letos v březnu, „Synodální výbor“ však má připravit vznik trvalé „synodní rady“ biskupů a laiků, která má vzniknout v roce 2026. Vatikán ovšem německé biskupy upozornil, že nemají právo ustanovovat synodní radu a žádný biskup není povinen se jí účastnit.
„Je někdy těžko pochopitelné vidět, jakým způsobem někteří nerespektují učení církve, kritizují ho a nejsou ani moc přístupní na argumenty. I od této synody někteří očekávají, že některé skutečnosti změní ale naším tématem je synodalita, ne změny v učení církve,“ komentuje biskup Wasserbauer fakt, že na Synodě o synodalitě, které se účastnil, „zaznívaly různé názory a i takové, které nejsou v souladu s učením katolické církve ani Božím slovem.“
Akademický senát pražské Katolické teologické fakulty v říjnu odmítl jednat o odvolání děkana Vojtěcha Novotného, ten ovšem 4. prosince ze zdravotních důvodů rezignoval. Proděkan Jakub Jinek, jenž řídí fakultu po dobu děkanovy pracovní neschopnosti, popisuje v rozhovoru poskytnutém Konzervativním novinám nátlak, který byl v poslední době na vedení fakulty vyvíjen: „Mnozí jsou ochotni místo myšlení jen hodnotit, posuzovat a odsuzovat. Nelze to vidět jinak než jako známku určité duchovní vyprahlosti. Současně je v tom patrná ochota nechat se zcela pohltit kulturním bojem, v němž už ani není třeba rozlišovat strany. Mně byl vždycky kulturkampf vyjadřovaný v pojmech progresivní–konzervativní spíš k smíchu, držel jsem se pronikavé analýzy D. von Hildebrandta, podle níž jde v církevním prostředí o falešné alternativy.“ A Jinek poukazuje na nebezpečí plynoucí z takovéhoto étosu „kulturního boje“: „Před fakultou stojí řada, jak se dnes moderně říká, výzev, což je ve skutečnosti eufemismus pro problémy. Je strašlivé, že pokus o řešení jednoho zásadního z těchto problémů (totiž problému udržitelného rozpočtu), který pan děkan podnikl v srpnu, vedl k tak divoké reakci, která činnost vedení a do značné míry i administrativy fakulty paralyzovala na dva měsíce. V současné krizi se ukázalo, že naši zaměstnanci nesnesou ani to, když se jim přidělí výkon činností, které mají v popisu práce a k nimž jsou plně kvalifikováni. Je třeba si uvědomit, že podobnými projevy neloajality se zde zadělává na obrovský problém. Situace, kdy je vedení malé fakulty vlastně kvůli banalitě (jde o půlúvazek jednoho profesora s velmi slabým pedagogickým i vědeckým výkonem) vystaveno soustředěné šikaně ze strany různých stěžovatelů, grémií a institucí, je neúnosná a může vést k paralýze, která, jakmile nastane, se jistě neomezí na volební období současného děkana.“ Stojí za pozornost, že v rámci nově otevřeného oboru „Filosofie a etika“ probíhají i mimořádné přednášky externích odborníků, které jsou zpřístupňovány na internetu. I pro širokou veřejnost může být inspirativní první z nich, kterou přednesl profesor S. Sousedík na téma „Křesťanství a filosofie“.
Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.
16.02.2024, RC
„Papež je velkým příznivcem ženského diakonátu,“ tvrdí podle portálu katolisch.de italská teoložka a řeholnice Linda Pocherová. Vatikán prý v současnosti zvažuje, jak by bylo možné jáhenské svěcení žen zavést.
30.04.2024, RC
„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.
02.05.2024, RC
Katoličtí komentátoři se vyjadřují k nové deklaraci Dikasteria pro nauku víry, Dignitas infinita.
17.06.2024, RC Monitor 12/2024
Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.
30.01.2024, RC
Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.