Ex orbe et Urbe - 14. 12. 2023

„Je neuvěřitelné, že v Anglii v roce 2023 pokládá stát za vhodné stíhat mě za tichou modlitbu ve veřejném prostoru,“ komentuje Adam Smith-Connor, který stojí před soudem za porušení „nárazníkové zóny“ v okolí potratových klinik. Smith-Connor se zde tiše modlil za svého syna, oběť interrupce. „Každý, kdo by mě ten den viděl, by měl za to, že čekám na taxík, anebo na někoho z potratové kliniky,“ vysvětluje. „Jediný důvod, proč jsem teď stíhán, je ten, že jsem nezalhal, když jsem byl dotázán na ’povahu své modlitby‘“. Mezitím také španělská policie zakázala modlitbu růžence před ústředím vládnoucí španělské Socialistické strany pracujících.

„Synodální výbor“ – nové těleso vytvořené za účelem implementace závěrů německé „Synodální cesty“, na své ustavující schůzi 10.–11. listopadu zrušil ustanovení, že pro schválení rozhodnutí je třeba podpora dvou třetin biskupů i dvou třetin laiků. Výbor by se měl skládat z 27 německých diecézních biskupů, 27 delegátů jmenovaných Centrálním výborem německých katolíků a 20 delegátů zvolených účastníky Synodální cesty. Čtyři z německých biskupů ovšem Synodní výbor bojkotují a další čtyři biskupové se ustavující schůze nezúčastnili. Německá „synodální cesta“ formálně skončila letos v březnu, „Synodální výbor“ však má připravit vznik trvalé „synodní rady“ biskupů a laiků, která má vzniknout v roce 2026. Vatikán ovšem německé biskupy upozornil, že nemají právo ustanovovat synodní radu a žádný biskup není povinen se jí účastnit.

„Je někdy těžko pochopitelné vidět, jakým způsobem někteří nerespektují učení církve, kritizují ho a nejsou ani moc přístupní na argumenty. I od této synody někteří očekávají, že některé skutečnosti změní ale naším tématem je synodalita, ne změny v učení církve,“ komentuje biskup Wasserbauer fakt, že na Synodě o synodalitě, které se účastnil, „zaznívaly různé názory a i takové, které nejsou v souladu s učením katolické církve ani Božím slovem.“

Akademický senát pražské Katolické teologické fakulty v říjnu odmítl jednat o odvolání děkana Vojtěcha Novotného, ten ovšem 4. prosince ze zdravotních důvodů rezignoval. Proděkan Jakub Jinek, jenž řídí fakultu po dobu děkanovy pracovní neschopnosti, popisuje v rozhovoru poskytnutém Konzervativním novinám nátlak, který byl v poslední době na vedení fakulty vyvíjen: „Mnozí jsou ochotni místo myšlení jen hodnotit, posuzovat a odsuzovat. Nelze to vidět jinak než jako známku určité duchovní vyprahlosti. Současně je v tom patrná ochota nechat se zcela pohltit kulturním bojem, v němž už ani není třeba rozlišovat strany. Mně byl vždycky kulturkampf vyjadřovaný v pojmech progresivní–konzervativní spíš k smíchu, držel jsem se pronikavé analýzy D. von Hildebrandta, podle níž jde v církevním prostředí o falešné alternativy.“ A Jinek poukazuje na nebezpečí plynoucí z takovéhoto étosu „kulturního boje“: „Před fakultou stojí řada, jak se dnes moderně říká, výzev, což je ve skutečnosti eufemismus pro problémy. Je strašlivé, že pokus o řešení jednoho zásadního z těchto problémů (totiž problému udržitelného rozpočtu), který pan děkan podnikl v srpnu, vedl k tak divoké reakci, která činnost vedení a do značné míry i administrativy fakulty paralyzovala na dva měsíce. V současné krizi se ukázalo, že naši zaměstnanci nesnesou ani to, když se jim přidělí výkon činností, které mají v popisu práce a k nimž jsou plně kvalifikováni. Je třeba si uvědomit, že podobnými projevy neloajality se zde zadělává na obrovský problém. Situace, kdy je vedení malé fakulty vlastně kvůli banalitě (jde o půlúvazek jednoho profesora s velmi slabým pedagogickým i vědeckým výkonem) vystaveno soustředěné šikaně ze strany různých stěžovatelů, grémií a institucí, je neúnosná a může vést k paralýze, která, jakmile nastane, se jistě neomezí na volební období současného děkana.“ Stojí za pozornost, že v rámci nově otevřeného oboru „Filosofie a etika“ probíhají i mimořádné přednášky externích odborníků, které jsou zpřístupňovány na internetu. I pro širokou veřejnost může být inspirativní první z nich, kterou přednesl profesor S. Sousedík na téma „Křesťanství a filosofie“.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.