Som z toho voľaaký zmätený...

05.02.2024, RC Monitor 2/2024

Památný výrok majora Terazkyho z Černých baronů, bylo to první, co mne napadlo po rozkliknutí článku z Vatican News „Papež přijal sdružení zaměřené na dialog křesťanů se socialisty“. Asi jsem příliš ovlivněn vlastními zážitky a vzpomínkami rodičů a jejich vrstevníků na „radostné budování šťastné budoucnosti“.

Paní Gruberová ve svém článku o tomto setkání, mimo jiné píše: „Při audienci v salonku auly Pavla VI. papež citoval argentinského spisovatele Borgese, podle něhož se lidé dívají dvojím zrakem – tělesným a skleněným. ’Prvním vidí to, na co se dívají, druhým to, o čem sní. Neztrácejte schopnost snít! Dnes, ve světě rozděleném válkami a polarizacemi, nám hrozí, že ztratíme schopnost snít. Ale my Argentinci říkáme: „no te arrugues“, což je výraz, který znamená „nevzdávat se“. A to je výzva, kterou předávám i vám: neustupujte, nevzdávejte se, nepřestávejte snít o lepším světě. V představivosti se totiž setkávají inteligence, intuice, zkušenost a historická paměť, aby tvořily a riskovaly. Kolikrát v průběhu staletí přinesly velké sny o svobodě a rovnosti, důstojnosti a bratrství, jako zrcadlo Božího snu, průlom a pokrok‘.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Skromně bych si dovolil připomenout, že velké sny o svobodě a rovnosti často přinesly svobodu vládnoucím (než je o ni připravili ti, jejichž sny byly intenzivnější) a rovnost před gilotinou (kde si najednou byli rovni král a poddaný a muž i žena). Důstojnost a bratrství se často projevily v zařízeních s velmi omezeným pohybem (např. důstojnost a bratrství projevená s. Máchou P. Toufarovi). Mno, jestli toto má být zrcadlo Božího snu, tak, dle mého čistě osobního názoru, je to zmetek na vyhození a průlom s pokrokem v tom taktéž nevidím.

Napadá mne otázka přímo kacířská: A kdypak bude rehabilitován P. Plojhar přímo „ikonický příklad dialogu“ mezi církví a marxismem?

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Čtyři nečisté touhy, od nichž nás liturgie učí se postit

27.03.2026, Saint Dominic‘s Media

Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.

Milost pokání

18.02.2026, RC Monitor 3/2026

Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.