Mučedníci zpovědního tajemství

11.05.2022, RC Monitor 9/2022

Čas od času asi každého z nás popadne jakýsi záchvat zvědavosti a zapomeneme na skutečnost, že opravdu nemusíme vědět úplně všechno. A ono to ani nejde. Asi se shodneme, že ta nejhorší zvědavost se týká toho, co skrývá svědomí těch druhých. A tak je pochopitelné, že se občas najde někdo, kdo vyzvídá na zpovědnících, z čeho se zpovídala ta či ona „zájmová osoba“. A občas ten někdo vyzvídá i za pomoci prostředků více či méně násilných.

Jistě každý zná dva mučedníky zpovědního tajemství, které si připomínáme v naší kotlině, a shodou okolností oba Janové také zdobí náš kalendář v měsíci květnu. Jsou však i jiné země, které se mohou pyšnit svatými zpovědníky, kteří za zpovědní tajemství položily svůj život. Jsou to sv. Pedro Garces z Peru (+1825), sv. Mateo Correa z Mexika (+1927) a sv. Felipe Puig ze Španělska (+1936).

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jejich mučednická smrt svědčí nejen o veliké míře osobní víry a statečnosti, ale také o veliké Boží milosti, která brání zpovědní tajemství a z těchto faktů lze jednoduše vyvodit jakou důležitost této svátosti přikládá sám Bůh. Rozhodně větší než my sami. Vždyť už dnes existují země, kde se již téměř nezpovídá. Stačí si přečíst knihu od P. Smolena Cesta na západ. Ale i u nás jsou mnozí katolíci, kteří navštěvují častěji zubaře, ale i takové nehtové studio (nic proti zubařům a nehtařům), než zpovědníka.

O důležitosti svátosti smíření v našem duchovním životě a v životě celé církve svědčí život a smrt těchto svatých mučedníků. Bylo by tedy projevem neúcty vůči jejich mučednictví, kdyby se svatá zpověď stala jen jakousi „doplňkovou akcí“ ke slavení Velikonoc a Vánoc.

P. Evermod Jan Sládek, O.Praem.

Další články

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Co je modlitba a proč se někdy nedaří

27.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.