Odtud až na věčnost: jak se připravit na nebe

09.07.2022, Catholic 365

Náš čas na Zemi je vzácný a krátký, ale náš čas v nebi je věčný – za předpokladu, že se tam dostaneme. Je snadné nechat se strhnout každodenními zkouškami, aktuálními trendy a soudy veřejného mínění. Všichni se tak či onak stáváme obětí těchto věcí. Při rozhodování však musíme brát ohled na svou duši. Stejně jako šetříme na nové auto, splátku hypotéky nebo školné na vysoké škole, musíme dlouhodobě plánovat, i pokud jde o naši duši.

Nejlepší způsoby, jak to udělat, najdeme v katolické církvi. Naše vedení pochází z nebe, protože Bůh si natolik přeje, abychom s ním byli navždy, že kvůli nám zemřel na kříži. S ohledem na to vám představujeme několik každodenních návyků, na kterých můžeme stavět, abyste se lépe připravili na věčnost.

Za prvé, denně zpytujte svědomí. Existuje několik skvělých příruček (pro sezdané, pro svobodné, pro děti atd.), které vydala různá nakladatelství, ale ať už se rozhodnete použít kteroukoli z nich, ujistěte se, že zpytujete své vlastní svědomí, a ne svědomí někoho jiného. Zní to jako podivná rada, ale někteří lidé se při zpytování snaží svou vinu aspoň částečně omluvit slovy „ano, ale“. „Ano, ale ona si začala.“ „Ano, ale on mě k tomu donutil.“ „Ano, ale neměl jsem na výběr.“ Boží spravedlnost je koneckonců dokonalá, ať se nám to líbí, nebo ne. Zpytování zakončete úkonem kajícnosti.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Za druhé, každý den začínejte a zakončujte modlitbou. Totéž by se dalo říci o protahování těla, protože to napomáhá proudění krve, pružnosti a mnoha dalším aspektům našeho těla. Modlitba pečuje o naše duchovní já, takže se musíme modlit ráno a často a také večer! Svatý Pavel říká, že se máme modlit bez přestání (1Te 5,17), takže bychom měli mít srdce vždy obrácené k Pánu a vést s ním rozhovor. Velká ranní modlitba je zasvěcením se Duchu svatému. Existuje mnoho verzí, ale pokud svůj den odevzdáte Bohu, aby začal správně, počínáte si správně už od začátku.

Za třetí se ptejte: „Co by udělal Ježíš?“ Toto smýšlení lze uplatnit ve všech životních situacích od všedních až po ty naprosto šílené. Tento myšlenkový postup nám pomáhá nejen racionálně uvažovat, ale také se v okamžiku rozhodování zastavit a vcítit se do myšlení našeho Pána. Ve chvíli, kdy tuto techniku použijeme, jej prosíme, aby nás vedl. Pomáhá nám odložit světské názory a obléci si nebeské myšlenky. To nás může uchránit před neuváženou a strašlivou chybou nebo jednoduše zklidnit mysl v jinak stresující situaci.

Za čtvrté – a tady je vám katolická církev skutečně ohromnou pomocí – přijímejte svátosti. Choďte ke zpovědi, kdykoli můžete, a tak často, jak je třeba. Choďte na mši svatou a přijímejte eucharistii. Dodržování přikázání může být pro někoho obtížné, ale právě proto máme zpověď. Chozením na mši svatou prokazujeme Pánu Bohu úctu a respekt, který si zaslouží, a když tak činíme, získáváme milost! Svátost eucharistie můžeme přijímat často!

Existuje mnoho způsobů, jak žít křesťanský život, a toto jsou jen některé z nich. V tomto životě musíme snášet mnoho utrpení, někteří více než jiní (modlete se za ně!), ale s myslí upřenou k věčnosti můžeme projít tímto životem a těšit se na úžasný čas radosti a požehnání. Zkoumejte se, modlete se, často myslete na Ježíše a buďte církví, jakou z nás chce mít. Bůh vám žehnej.

Caroline Godin
Přeložil Pavel Štička

Další články

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.