Odtud až na věčnost: jak se připravit na nebe

09.07.2022, Catholic 365

Náš čas na Zemi je vzácný a krátký, ale náš čas v nebi je věčný – za předpokladu, že se tam dostaneme. Je snadné nechat se strhnout každodenními zkouškami, aktuálními trendy a soudy veřejného mínění. Všichni se tak či onak stáváme obětí těchto věcí. Při rozhodování však musíme brát ohled na svou duši. Stejně jako šetříme na nové auto, splátku hypotéky nebo školné na vysoké škole, musíme dlouhodobě plánovat, i pokud jde o naši duši.

Nejlepší způsoby, jak to udělat, najdeme v katolické církvi. Naše vedení pochází z nebe, protože Bůh si natolik přeje, abychom s ním byli navždy, že kvůli nám zemřel na kříži. S ohledem na to vám představujeme několik každodenních návyků, na kterých můžeme stavět, abyste se lépe připravili na věčnost.

Za prvé, denně zpytujte svědomí. Existuje několik skvělých příruček (pro sezdané, pro svobodné, pro děti atd.), které vydala různá nakladatelství, ale ať už se rozhodnete použít kteroukoli z nich, ujistěte se, že zpytujete své vlastní svědomí, a ne svědomí někoho jiného. Zní to jako podivná rada, ale někteří lidé se při zpytování snaží svou vinu aspoň částečně omluvit slovy „ano, ale“. „Ano, ale ona si začala.“ „Ano, ale on mě k tomu donutil.“ „Ano, ale neměl jsem na výběr.“ Boží spravedlnost je koneckonců dokonalá, ať se nám to líbí, nebo ne. Zpytování zakončete úkonem kajícnosti.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Za druhé, každý den začínejte a zakončujte modlitbou. Totéž by se dalo říci o protahování těla, protože to napomáhá proudění krve, pružnosti a mnoha dalším aspektům našeho těla. Modlitba pečuje o naše duchovní já, takže se musíme modlit ráno a často a také večer! Svatý Pavel říká, že se máme modlit bez přestání (1Te 5,17), takže bychom měli mít srdce vždy obrácené k Pánu a vést s ním rozhovor. Velká ranní modlitba je zasvěcením se Duchu svatému. Existuje mnoho verzí, ale pokud svůj den odevzdáte Bohu, aby začal správně, počínáte si správně už od začátku.

Za třetí se ptejte: „Co by udělal Ježíš?“ Toto smýšlení lze uplatnit ve všech životních situacích od všedních až po ty naprosto šílené. Tento myšlenkový postup nám pomáhá nejen racionálně uvažovat, ale také se v okamžiku rozhodování zastavit a vcítit se do myšlení našeho Pána. Ve chvíli, kdy tuto techniku použijeme, jej prosíme, aby nás vedl. Pomáhá nám odložit světské názory a obléci si nebeské myšlenky. To nás může uchránit před neuváženou a strašlivou chybou nebo jednoduše zklidnit mysl v jinak stresující situaci.

Za čtvrté – a tady je vám katolická církev skutečně ohromnou pomocí – přijímejte svátosti. Choďte ke zpovědi, kdykoli můžete, a tak často, jak je třeba. Choďte na mši svatou a přijímejte eucharistii. Dodržování přikázání může být pro někoho obtížné, ale právě proto máme zpověď. Chozením na mši svatou prokazujeme Pánu Bohu úctu a respekt, který si zaslouží, a když tak činíme, získáváme milost! Svátost eucharistie můžeme přijímat často!

Existuje mnoho způsobů, jak žít křesťanský život, a toto jsou jen některé z nich. V tomto životě musíme snášet mnoho utrpení, někteří více než jiní (modlete se za ně!), ale s myslí upřenou k věčnosti můžeme projít tímto životem a těšit se na úžasný čas radosti a požehnání. Zkoumejte se, modlete se, často myslete na Ježíše a buďte církví, jakou z nás chce mít. Bůh vám žehnej.

Caroline Godin
Přeložil Pavel Štička

Další články

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.