Modleme se za kněze a bohoslovce

30.08.2022, RC Monitor 16/2022

K létu patří i fotografie od moře, na kterých jsme my sami nebo naši známí i přátelé. Většinou jsou to obrázky, které v nás vzbuzují radost nad tím, že my nebo naši přátelé prožili krásné chvíle o svých dovolených.

Ale někdy v nás může taková fotografie vzbudit i rozpaky. Jednu takovou jsem viděl i já a nejspíše i některý z Vás, našich čtenářů. Jedná se o fotografii, na které vidíme vikáře pro pastoraci mládeže jedné milánské farnosti, jak slouží mši svatou na nafukovací matraci po pás ve vodě a jeho liturgickým oděvem jsou plavky.

Někdo z pokrokovějších katolíků by mohl namítnout, že to může být zajímavý zážitek, tolerantní by mohl onoho kněze omlouvat mladickou nerozvážností. Jiný by mohl nad onou událostí mávnout rukou, že se jedná o ojedinělý exces. A někdo, kdo nechodí daleko pro výrazivo by tento obrázek okomentoval čtyřmi slovy, které by mohly znít asi takto: „To je ale ...!“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Ve mě ale tato fotografie převážně, krom rozpaků, budí spoustu otázek, z nichž vyberu několik:

1) Co je to dnes v těch školách učí? 2) To už dnešní kněží nečtou rubriky? 3) Jak vlastně dneska funguje formace ke kněžství? 4) Jak vůbec může někoho z kněží napadnout sloužit OBĚŤ NEJSVĚTĚJŠÍ na „nafukovačce“? 5) A co na to milánský arcibiskup?

Pravda, na poslední otázku jsem odpověď hledal, ale asi málo důkladně, neb jsem reakci pana arcibiskupa nikde nenašel.

Proč o tom tedy píši? Ne, nechci kritizovat a do nikoho rýpat. Chci Vás, naše čtenáře, poprosit o modlitby za kněze (nejen mladé), za bohoslovce, aby si dokázali mši svatou zamilovat a aby ji vždy, třeba i ve velmi skromných podmínkách, sloužili s důstojností, která jí právem náleží a za ty, kteří jsou za formaci kněží odpovědní, aby jim byli dobrými vzory.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.