31.10.2022, Aleteia
Ostatky
Podle zprávy z Christian Post šlo o celkem šest kamenných relikviářů, přičemž na jednom z nich bylo vyryto jméno sv. Šimona Zélóty, jednoho z dvanácti Kristových apoštolů z 1. století. Na dalších schránkách byla jména sv. Teodora, Mora Gabriela a sv. Simeona.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Zpráva z organizace International Christian Concern (ICC), dozorčí skupiny, uvádí, že byly nalezeny také ostatky sv. Jana Apoštola. O těchto archeologických nálezech ICC píše: „Objevení schovaných ostatků v tomto kostele je další povzbudivý krok v širokém úsilí o obnovu a ochranu křesťanského kulturního dědictví v Iráku po škodách napáchaných Islámským státem.“
Obnova
Práce na obnově je součástí úsilí, které vyvíjí Mezinárodní aliance pro ochranu dědictví v oblastech konfliktu (ALIPH). Akce „Obnova syrského pravoslavného kostela Mar Toma“ začala roku 2021, je na ni vyčleněno 328 100 amerických dolarů pocházejících převážně od francouzské organizace l’Oeuvre d’Orient.
Obnova měla být původně dokončena roku 2022, ale vzhledem k objevení těchto historických relikvií je možné, že potrvá až do roku 2023. ICC o nynější práci sděluje: „Je možné, že pracovníci, kteří se teď probírají archeologickými pozůstatky dlouhých dějin křesťanství v Iráku, odhalí ještě další neobjevené střípky historie.“
UNESCO
V celém Mosulu byly sice zahájeny různé programy obnovy, ale žádný z nich není větší než akce UNESCO nazvaná „Oživení ducha Mosulu“, v jejímž rámci bylo na jednotlivé projekty vyčleněno přes sto milionů amerických dolarů.
UNESCO odhaduje, že v bitvě o Mosul bylo zničeno zhruba osmdesát procent města. Organizace zmínila některé problémy, na které naráží a kvůli nimž se tato práce stává obtížnou a časově náročnou: „Museli jsme začít odklízením trosek a odminováním území. Na několika místech zůstaly v zemi výbušniny a bomby. Byl to složitý úkol. Navíc jsme zjistili, že o památkách ve skutečnosti existuje jen velmi málo dokumentace. Byl tedy zapotřebí hloubkový výzkum. Potom jsme museli připravit architektonický návrh zásahů.“
18.11.2025, First Things
Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.
20.01.2026, RC
Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.
28.10.2025, RC Monitor 20/2025
Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.
06.10.2025, Les Femmes – The Truth
Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.
16.02.2026, RC Monitor 3/2026
Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.