31.10.2022, Aleteia
Ostatky
Podle zprávy z Christian Post šlo o celkem šest kamenných relikviářů, přičemž na jednom z nich bylo vyryto jméno sv. Šimona Zélóty, jednoho z dvanácti Kristových apoštolů z 1. století. Na dalších schránkách byla jména sv. Teodora, Mora Gabriela a sv. Simeona.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Zpráva z organizace International Christian Concern (ICC), dozorčí skupiny, uvádí, že byly nalezeny také ostatky sv. Jana Apoštola. O těchto archeologických nálezech ICC píše: „Objevení schovaných ostatků v tomto kostele je další povzbudivý krok v širokém úsilí o obnovu a ochranu křesťanského kulturního dědictví v Iráku po škodách napáchaných Islámským státem.“
Obnova
Práce na obnově je součástí úsilí, které vyvíjí Mezinárodní aliance pro ochranu dědictví v oblastech konfliktu (ALIPH). Akce „Obnova syrského pravoslavného kostela Mar Toma“ začala roku 2021, je na ni vyčleněno 328 100 amerických dolarů pocházejících převážně od francouzské organizace l’Oeuvre d’Orient.
Obnova měla být původně dokončena roku 2022, ale vzhledem k objevení těchto historických relikvií je možné, že potrvá až do roku 2023. ICC o nynější práci sděluje: „Je možné, že pracovníci, kteří se teď probírají archeologickými pozůstatky dlouhých dějin křesťanství v Iráku, odhalí ještě další neobjevené střípky historie.“
UNESCO
V celém Mosulu byly sice zahájeny různé programy obnovy, ale žádný z nich není větší než akce UNESCO nazvaná „Oživení ducha Mosulu“, v jejímž rámci bylo na jednotlivé projekty vyčleněno přes sto milionů amerických dolarů.
UNESCO odhaduje, že v bitvě o Mosul bylo zničeno zhruba osmdesát procent města. Organizace zmínila některé problémy, na které naráží a kvůli nimž se tato práce stává obtížnou a časově náročnou: „Museli jsme začít odklízením trosek a odminováním území. Na několika místech zůstaly v zemi výbušniny a bomby. Byl to složitý úkol. Navíc jsme zjistili, že o památkách ve skutečnosti existuje jen velmi málo dokumentace. Byl tedy zapotřebí hloubkový výzkum. Potom jsme museli připravit architektonický návrh zásahů.“
25.02.2026, RC Monitor 3/2026
V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.
31.12.2025, RC Monitor 24/2025
Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.
27.12.2025, National Catholic Register
O Vánocích i po nich žijme a milujme jako Ježíš, Marie a Josef. Svátek Svaté rodiny je krásný způsob, jak během vánočního oktávu vzdát čest lidské rodině, do níž patřil Ježíš. Svatá rodina Ježíše, Marie a sv. Josefa je příkladem pro všechny křesťanské rodiny, z nichž je každá po právu povolána ke svatosti. Jak tedy dnes běžná rodina zrcadlí Svatou rodinu?
04.03.2026, Aleteia
S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?
02.01.2026, KSA
Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.
12.03.2026, RC 4/2026
Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.