03.11.2022, Catholic Exchange
Nejlepší organizovaná hnutí, apoštoláty, farnosti a vzdělávací instituce jsou ty, které nesou dobré ovoce v duších místních lidí. Tato myšlenka není církvi cizí. Ve skutečnosti církev už nějaký čas vyučuje o potřebě zavádět při uplatňování sociální spravedlnosti solidaritu a zároveň subsidiaritu, tedy poukazuje na důležitost malých společenství. Katechismus tento princip definuje takto:
„... nadřazená společnost nesmí zasahovat do vnitřního života podřízené společnosti tím, že by ji oloupila o její pravomoci. Má ji nanejvýš podporovat a pomáhat jí k tomu, aby sladila své jednání s jednáním ostatních společenských sil s ohledem na obecné blaho.“ (KKC 1883)
Řadový, místní, podřízený – všechna tato slova označují totéž: společenství, které je v našem bezprostředním okolí. Evangelium se naplňuje v sousedstvích, kde žijeme. Právě tam církev roste a tam také musí zapouštět kořeny víra v Kristovu reálnou přítomnost v eucharistii. Jak zajistíme, aby se to dělo? Tak, že budeme vyučování o reálné přítomnosti podporovat v místních hnutích, apoštolátech, farnostech a vzdělávacích institucích. Nemůžeme v tom však spoléhat jen na přebírání nauky od nadřízených orgánů, od představených, biskupů nebo papeže. Musíme dovolit, aby toto učení zakořenilo a vzkvétalo v našich vlastních srdcích a duších, abychom tuto pravdu mohli sdílet s lidmi přímo kolem nás.
Hnutí
Dnešní doba svádí k tomu, abychom hnutí považovali za nebezpečné, revolucionářské živly. Některá hnutí v naší společnosti skutečně mají kontroverzní pověst.
Avšak existují i dobrá hnutí. Je tu hnutí pro život, hnutí stoupenců tradiční latinské mše, hnutí katolické charismatické obnovy, Mariiny legie, Modlitby matek a další. Církev je bytelná loď, která proplouvá kulturou k svému cíli, nebeské zaslíbené zemi. Naše pozemská pouť představuje cestu na této lodi a na této cestě bychom měli doprovázet druhé. Církev je tedy samotnou svou povahou v pohybu. Dobré hnutí je nasměrované k tomuto cíli: doprovázet druhé na jejich cestě k nebi. Jejich úkolem je, řečeno obecně, ale výstižně, doprovázení chudých a zranitelných zvěstovat nauku o reálné přítomnosti Ježíše v Eucharistii. K tomu, aby hnutí nejširších vrstev takovým zůstalo, musí dál doprovázet lidi v každém společenství, do něhož vstupuje. Církev to už léta dělá prostřednictvím svých misionářů. Příběh katolické církve nelze vyprávět, aniž bychom poukázali na misijní dílo sv. Matky Terezy, sv. Kateřiny Sienské, sv. Františka Xaverského, sv. Anežky České, sv. Arnolda Janssena a mnoha dalších, kteří zasvětili svůj život šíření evangelia ve světě.
Apoštoláty
I apoštoláty církve podobně jako hnutí doprovázejí chudé a zranitelné, čímž následují příklad Ježíše a apoštolů. Apoštolát mohou tvořit řádoví bratři a sestry nebo laici, pokud se věnují službě druhým a šíření evangelia. Pokud jde o evangelizaci a doprovázení druhých, málokterý řád v tom má víc zkušeností než františkáni. Sv. František z Assisi byl tak oddaný doprovázení druhých, že s bratrem, pro kterého bylo těžké se postit, hodoval stejně jako on, jen aby se ten bratr necítil vyloučený.
Farnosti
Ve farnostech může církev skrze krásu své bohoslužby zvěstovat reálnou přítomnost Ježíše v Eucharistii. Tato spojitost mezi druhým a třetím pilířem eucharistické obnovy je životně důležitá, protože bez krásy se poselství evangelia může snadno ztratit ve svévolném hledání poznání a vlastní spravedlnosti. Právě krása nám umožňuje vystoupit ze sebe a poznat, jak maličcí jsme v Božím velkolepém plánu. Mše by tedy měla ve farnostech po celé církvi a v celém národě zrcadlit Boží krásu. Samozřejmě je správné, když farnost v různých oblastech své služby vyučuje pravdy víry a slouží druhým, zejména chudým a zranitelným. To vše by ale mělo pramenit z krásy mše, protože právě krása nás vede ke konání dobra a hledání pravdy.
Vzdělávací instituce
Účinným způsobem, jak podpořit tvořivost ve vzdělávacích institucích, je povzbuzovat všechny katolické školy a univerzity k tomu, aby do své praxe zavedly encykliku papeže Jana Pavla II. Ex corde ecclesiae (Ze srdce církve), kde papež píše:
„Je úkolem i ctí katolické univerzity bezpodmínečně se věnovat věci pravdy. To je vlastní důvod, proč slouží jak důstojnosti člověka tak úloze církve..“
Církev by měla zvěstovat reálnou přítomnost Ježíše v Eucharistii prostřednictvím katolických škol a univerzit, protože jsou naprosto bezkonkurenčně hned po rodinách nejvhodnějším místem pro sdílení pravdy církevního učení.
Podporou tvořivosti nás, tzv. obyčejných věřících, a partnerskou spoluprací s hnutími, apoštoláty, farnostmi a vzdělávacími institucemi – můžeme aktivně usilovat o to, co je tolik potřeba: o návrat ke kořenům církve. Rozkvět rané církve přinesla malá společenství, jako když se drobná semínka zasadí do dobré půdy – a tento proces se ve dvoutisícileté historii církve v civilizacích s velkým úspěchem znovu a znovu opakoval. Pomocí Eucharistické obnovy do naší kultury znovu rozhodíme setbu, v naději, že tentokrát lépe zakoření. A nejúžasnějším semenem k zasetí je zvěstování Kristovy reálné přítomnosti v Eucharistii.
David Kilby
Přeložila Alena Švecová
03.02.2025, RC Monitor 2/2025
Dne 14. ledna 2025 zemřel ve věku nedožitých 77 let apoštolský exarcha řeckokatolické církve v České republice biskup Ladislav Hučko. Otec biskup byl dlouholetým inspirátorem našeho časopisu a v letech 2018 až 2021 také aktivním teologickým poradcem (cenzorem). K číslu 23/2024, které vyšlo na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie přispěl vynikajícím textem na téma, kterým se intenzivně zabýval, a sice téma rozdílu mezi rovností a stejností. Pojmenoval mnohá nebezpečí a totalitní potenciál diktátu stejnosti, který je tak charakteristický pro naše časy.
21.05.2025, RC Monitor 9/2025
Kázání Mons. Stanislava Přibyla CSsR v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 26. dubna 2025: Milí přátelé, je krásné, že se můžeme sejít na mši svatou v tento den, kdy se koná Pochod pro život. Současně prožíváme velikonoční oktáv, tedy vlastně takové prodloužené intenzivní slavení Velikonoc a ještě je dnes den, kdy se svět loučí s papežem Františkem.
14.05.2025, poutkm.cz
V sobotu 24. května 2025 se na Svatém Hostýně uskuteční Jubilejní pouť křesťanských médii. Redakce RC Monitoru se účastní také. Událost, která propojí víru, média a společenství, přinese bohatý program pro novináře, tvůrce, rodiny i širokou veřejnost. Nenechte si ujít tuto událost na významném mariánském poutním místě. Záštitu nad akcí převzal litoměřický biskup Mons. Stanislav Přibyl, předseda Rady sdělovacích prostředků ČBK.
26.02.2025, The Catholic Thing
V poslední době trávím celkem dost času s pohany. Ne s moderními požitkářskými, falešně idealistickými, nezajímavými pohany všude kolem nás, zvlášť na našich univerzitách, nýbrž s dávnými – skoro až příliš zajímavými – houževnatými hledači pravdy a dobra.
17.03.2025, RC Monitor 5/2025
Změna (či úprava, jak chcete) ritu mše svaté vstoupila v účinnost o první neděli adventní 30. listopadu 1969. Někde se na to připravovali s dychtivostí, jinde s nechutí, ne-li docela věcnými výhradami. Já tomu tehdy jako čtrnáctiletý ještě tak moc nerozuměl, ale připadlo mi divné, když se v sobotu 29. listopadu po ranní mši svaté misál odnesl s tím, že už nebude potřeba. Jak to? říkal jsem si už tehdy. Po nějaké době to vyjádřil kardinál Ratzinger mnohem fundovaněji: není přece možné, aby to, co ještě včera bylo tím správným, ba jediným, se nyní považovalo za škodlivé a touha po tom za něco nepatřičného? Leč byli jsme vycepování k poslušnosti, a tak se začalo „po novu“.
11.04.2025, RC Monitor 6/2025
Nelze zamlčet, že jedním z nově nastražených lákadel se po roce 1989 stala i pro katolické kněze možnost osobního sebezviditelňování v médiích. To však s sebou nese nemalé riziko ohrožení vlastní kněžské svátostné identity.