Věřím ve svatou církev

24.10.2022, RC Monitor 20/2022

V církvi žijí lidé – věřící. I když přes výzvy „buďte svatí“, „vezměte svůj kříž a napodobujte mně“, najdeme i „lékaře potřebují nemocní a ne zdraví“. Byly v církvi pokusy, aby se po mravní stránce zpřísnily požadavky. Ve starověku byly pokusy např. jen jednou zpověď a potom už člověk musí žít bez hříchu. Moc dlouho to nevydrželo...

Ano jsme hříšníci. Věřím, že mezi námi žijí někteří svatě a půjdou rovnou do nebe, ale většina potřebuje „Lékaře – Ježíše“. Proto církev podle nařízení našeho Pána svátostně koná. Nabízí svátost smíření a Eucharistii. U samotné Eucharistie je vidět obrovské vědomí nedokonalosti už v pokynech samotného kněze. On hned na začátku spolu s ostatními přiznává svou hříšnost. Ale to není vše. Opakuje to ještě individuálně a hned dvakrát: Když si myje ruce, tak se modlí „Smyj ze mě, Bože, mou nepravost a očisť mě od hříchu.“ A před samotným svatým přijímáním (kdy se ostatní modlí „Beránku Boží“) kněz vyslovuje: „Pane Ježíši Kriste, Synu Boha živého, tys naplnil Otcovu vůli a v Duchu Svatém jsi dal svou smrtí život celému světu. Skrze své tělo a svou krev vysvoboď i mě ze všech mých nepravostí a zbav mě všeho zlého, ať vždycky miluji tvá přikázání a nikdy se od tebe neodloučím“.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

A co s farní komunitou na mši svaté? Může nás odradit kněz nebo ostatní věřící. Vzpomínám na jedno povídání, jak za knězem přišel mládenec a řekl, že už nebude chodit do kostela na mši. „Pane faráři, vy to nevíte, ale tady je plný kostel strašných lidí“. Farář mu řekl, že mu rozumí, ale že než odejde, má pro něj jeden úkol: „Vezmi tuto sklenici vody a třikrát obejdi náš kostel, aniž bys vylil nějakou kapku vody.“ Mládenec úkol splnil a vrátil se za knězem, a ten se ho zeptal: „Čeho sis všiml, když jsi nesl sklenici vody?“ „Ničeho, já jsem se plně soustředil, abych donesl celou sklenici.“ Farář mu řekl: „Vidíš i v kostele se musíme plně soustředit na našeho Pána. To ostatní už pro nás není tak důležité.“

R. D. Andrzej Urbisz

Další články

Tomáš Machula: Personalismus a jeho odpůrci

06.02.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na setkání pobočky KSA v Českých Budějovicích, které se uskuteční ve čtvrtek 12. února 2026.

Inspirativní čtvernožec

31.12.2025, RC Monitor 24/2025

Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Mariologie: Panenství Matky Boží

30.01.2026, RC Monitor 1/2026

Dnes bych se rád věnoval ustavičnému panenství nejblahoslavenější Matky Boží. Panenství obecně je snad ve všech náboženských kulturách považováno za výraz čistoty, nedotčenosti, neporušenosti, zasvěcení. Obsah naší víry tvoří jak věci přímo zjevené Bohem, tak i skutečnosti, které z nich logicky vyplývají nebo na ně mají nepochybnou návaznost. Byla-li Maria Matkou Božího Syna a nazývaná milostiplnou, nebylo problémem uznat její neposkvrněnost, včetně jejího vlastního neposkvrněného početí v těle její matky.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.