08.05.2025, Vatican News
"Pokoj vám všem! Drazí bratři a sestry, toto je první pozdrav vzkříšeného Krista, dobrého pastýře, který dal svůj život za Boží stádce. I já bych si přál, aby tento pozdrav pokoje vstoupil do vašich srdcí, dosáhl k vašim rodinám, ke všem lidem, ať jsou kdekoli, ke všem národům, k celé zemi. Pokoj vám!
Je to pokoj vzkříšeného Krista, pokoj neozbrojený a odzbrojující, pokorný a vytrvalý. Pochází od Boha, který nás všechny bezpodmínečně miluje. Stále máme v uších ten slabý, ale vždy odvážný hlas papeže Františka, který žehnal Římu! Papeže, který žehnal Římu, žehnal celému světu, celému světu, toho velikonočního rána. Dovolte mi, abych navázal na toto požehnání: Bůh nás miluje, Bůh miluje vás všechny a zlo nezvítězí! Jsme všichni v Božích rukou. Proto se nebojte, spojte se ruku v ruce s Bohem a mezi sebou a jděme vpřed. Jsme Kristovi učedníci. Kristus nás předchází. Svět potřebuje jeho světlo. Lidstvo ho potřebuje jako most, aby mohlo být dosaženo Bohem a jeho láskou. Pomozte nám také vy, pomozte si navzájem budovat mosty dialogem, setkáváním, sjednocením všech, abychom byli jedním lidem žijícím v míru. Děkuji papeži Františkovi!
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Chci také poděkovat všem bratrům kardinálům, kteří mě vybrali za Petrova nástupce, abych kráčel spolu s vámi jako sjednocená církev, vždy usilující o mír, spravedlnost, vždy se snažící pracovat jako muži a ženy věrní Ježíši Kristu, beze strachu, abychom hlásali evangelium a byli misionáři.
Jsem synem svatého Augustina, augustiniánem, který řekl: „S vámi jsem křesťan a pro vás biskup“. V tomto smyslu můžeme všichni společně kráčet k té vlasti, kterou nám Bůh připravil.
Zvláštní pozdrav církvi v Římě! [potlesk] Musíme společně hledat, jak být misijní církví, církví, která buduje mosty, dialog, vždy otevřenou přijímat jako toto náměstí s otevřenou náručí. Všechny, všechny, kteří potřebují naši lásku, naši přítomnost, dialog a lásku.
(Ve španělštině) A pokud mi dovolíte, rád bych pozdravil všechny a zejména svou milovanou diecézi Chiclayo v Peru, kde věrný lid doprovázel svého biskupa, sdílel svou víru a dal tolik, aby zůstal věrnou církví Ježíše Krista.
(Pokračuje italsky) Všem vám, bratři a sestry v Římě, v Itálii, na celém světě, chceme být synodální církví, církví, která kráčí, církví, která vždy hledá pokoj, která vždy hledá lásku, která se vždy snaží být blízko zejména těm, kteří trpí.
Dnes je den modlitby k Panně Marii Pompejské. Naše Matka Maria chce vždy kráčet s námi, být nám nablízku, pomáhat nám svou přímluvou a svou láskou. Rád bych se proto modlil společně s vámi. Modleme se společně za toto nové poslání, za celou církev, za mír ve světě a prosme o tuto zvláštní milost Marii, naši Matku. [Zdrávas Maria]"
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
28.07.2025, RC Monitor 14/2025
O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).
09.07.2025, Crisis Magazine
Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.
30.09.2025, RC Monitor 18/2025
Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.