16.02.2023, RC Monitor 3/2023
Jistě bude naším předsevzetím pro dobu postní nejen odříci si nějaké potěšení, omezit se v jídle a pití, trávit méně času s mobilem či na počítači, ale hlavně obnovit a upevnit osobní modlitbu.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V mnoha způsobech modliteb zůstává klanění (adorace) formou nejkrásnější. Klaníme se Bohu přítomnému ve svatostánku, klaníme se Bohu sestupujícímu na oltář při mši svaté.
Klanění – nejen v duchu, ale i fyzické: pokleknutí a sklonění hlavy až k zemi – má jeden předpoklad: víru, že v prosté způsobě chleba a vína je zde opravdu Ten, kterému jedinému se musíme klanět: jediný Bůh pravý a nejvýš Svatý, který je osobní a v Trojici. Ano, v eucharistii je plnost bytí, Ježíš Kristus, život sám, v němž je lidství součástí božství.
Jediným vůdcem je Ježíš. Nenabízí cestu jednoduchou, ale cestu přímou, uskutečnitelnou: milovat. Odpovědět na lásku, upřením zraku na Něj, který je Láska. Hodina klanění před Nejsvětější svátostí je časem očisty, proměny, posily. Objevme pevný bod našeho života. Znovuobjevme klanění se Bohu.
P. Marek Miškovský
17.07.2026, RC Monitor 13/2026
Boha nikdo z nás neviděl. A přece o Něm křesťanství mluví s jistotou. Jak je to možné? Možná jsme si zvykli klást špatnou otázku. Nejde ani tak o to, proč Boha nevidíme, ale proč očekáváme, že by měl být viditelný jako věc mezi věcmi. Pokud Bůh přesahuje materiální svět, nemůže být zachytitelný smysly stejně jako ostatní skutečnosti. A přesto to neznamená, že o Něm nemůžeme nic vědět. Katolická tradice naopak trvá na tom, že Boží neviditelnost není překážkou poznání, ale výzvou. Výzvou zapojit celé lidství: rozum, zkušenost, citlivost pro krásu i schopnost víry.
15.07.2026, Spiritual Direction
Vzhledem k tomu, že už více než deset let pracuji jako pastorační pracovnice s mládeží na plný úvazek, dalo by se předpokládat, že mám disciplinovaný a bohatý modlitební život – ale vždy tomu tak nebylo. Po mnoho let jsem se modlila, kde jsem chtěla a jak jsem chtěla a kdykoli se mi zachtělo. Trvalo mi dlouho, než jsem si našla rytmus modlitby, který by mě skutečně nesl. Ráda bych vám ukázala, jak si takový rytmus vytvořit, aniž byste opakovali mnoho chyb, které jsem udělala já.
13.07.2026, RC Monitor 13/2026
V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.