16.02.2023, RC Monitor 3/2023
Jistě bude naším předsevzetím pro dobu postní nejen odříci si nějaké potěšení, omezit se v jídle a pití, trávit méně času s mobilem či na počítači, ale hlavně obnovit a upevnit osobní modlitbu.
Jako přípravu si dejme půst od zpráv ať těch senzačních, rádoby seriózních, ale i zaručeně pravdivých a katastrofických. Potom v množství potřeb, za které cítíme povinnosti modlit se, odložme aktivismus a hledejme pevný bod. Tím je kříž – stat Crux dum volvitur orbis – a ten, který na něm visel, zemřel, a z mrtvých vstal... a který zůstává s lidmi v Nejsvětější Svátosti.
V mnoha způsobech modliteb zůstává klanění (adorace) formou nejkrásnější. Klaníme se Bohu přítomnému ve svatostánku, klaníme se Bohu sestupujícímu na oltář při mši svaté.
Klanění – nejen v duchu, ale i fyzické: pokleknutí a sklonění hlavy až k zemi – má jeden předpoklad: víru, že v prosté způsobě chleba a vína je zde opravdu Ten, kterému jedinému se musíme klanět: jediný Bůh pravý a nejvýš Svatý, který je osobní a v Trojici. Ano, v eucharistii je plnost bytí, Ježíš Kristus, život sám, v němž je lidství součástí božství.
Jediným vůdcem je Ježíš. Nenabízí cestu jednoduchou, ale cestu přímou, uskutečnitelnou: milovat. Odpovědět na lásku, upřením zraku na Něj, který je Láska. Hodina klanění před Nejsvětější svátostí je časem očisty, proměny, posily. Objevme pevný bod našeho života. Znovuobjevme klanění se Bohu.
P. Marek Miškovský
04.12.2024, Zenit.org
Výroční zpráva organizace OIDAC pro Evropu poukazuje nárůst nenávistných zločinů proti křesťanům, z nichž většinu představují skutky vandalství a žhářství.
05.03.2025, RC Monitor 4/2025
Po Novém roce jsem si všiml řady článků, které řešily otázku, jak si v roce 2025 udržet pocit štěstí. Vědecké studie zjistily, že štěstí má tři hlavní pilíře: přátelství, žití v přítomném okamžiku a dobrovolnictví. Ty prý dokážou přeprogramovat náš mozek na optimističtější vlny.
26.02.2025, The Catholic Thing
V poslední době trávím celkem dost času s pohany. Ne s moderními požitkářskými, falešně idealistickými, nezajímavými pohany všude kolem nás, zvlášť na našich univerzitách, nýbrž s dávnými – skoro až příliš zajímavými – houževnatými hledači pravdy a dobra.
18.12.2024, RC Monitor 22/2024
Čteme-li dnes téměř jakoukoli stať o stavu lidstva, jeho hodnot, myšlení a směřování, sotva se vyhneme narážce, že žijeme v nějaké post–době. My křesťané s jistou dávkou nostalgie žehráme na postkřesťanskou dobu. Jako občané trneme, zda už nenastala doba postdemokratická. Informační zmatek, plynoucí z využití technologií pro šíření nepravd, označujeme jako dobu postfaktickou. Jednu zelenou hlavu jsem slyšel zaníceně hovořit o době postindustriální... A někteří si i dnes dokáží uvědomit, že už nějaký pátek žijeme v době postkomunistické, i když už tento pojem poněkud ztratil glanc.
19.04.2025, RC
„Smrt byla odstraněna vzkříšením, neboť jako když slunce zažene tmu, tak Kristus svým vzkříšením zničil smrt.“ - Svatý Atanáš Alexandrijský (†373), O vtělení Slova, 27
18.11.2024, RC Monitor 21/2024
Vyznání víry uvádí o Kristově církvi, že je jedna, svatá, všeobecná a apoštolská. Co to znamená, že Kristova církev je apoštolská?