Nechci slevu zadarmo

27.02.2023, RC Monitor 4/2023

Většina z nás zná jistě tuto větu z „Besídky zvláštní školy“ pánů Šimka a Grossmanna a netřeba připomínat, že je z povídky „Exkurze do ZOO“. Proč připomínám tuto vtipnou povídku, když mám psát něco, co by mělo vzbudit touhu po prohloubení duchovního života?

Vzpomněl jsem si na tuto větu, když jsem si přečetl homilii pana arcibiskupa Graubnera, která za zněla při zahájení Evropského synodálního setkání: „Z výsledků vypadá, že jsme posbírali všechno, co mnohé lidi tíží nebo bolí, co potřebují a po čem ve společenství církve touží, co by rádi změnili, ale nezjistili jsme sensus fidei věřícího lidu. Ukázalo se, že i mnozí lidé v církvi aktivní neznají Bibli, ani nauku církve.“ A když hovořil o sensus fidei, tak mne (kacířsky) napadlo, že ten byl nahrazen (alespoň to tak vyznívá z některých synodálních přání) smyslem pro úlevy. Jakoby mnozí „aktivní“ katolíci toužili po slevě a navíc (na rozdíl od pana učitele z výše zmíněné povídky) by ji chtěli zadarmo. Jenže sama životní praxe nám často předvádí, že to co je (zdánlivě) zdarma, bývá draze zaplaceno a ve finále to často stojí daleko více, než věci zaplacené. A jak víme k závěrečnému vyúčtování jednou dospěje každý z nás. Alespoň tak (stále ještě) učí církev a ani nemůže jinak, neboť tak učí sám Ježíš Kristus, jak vědí ti, co znají Bibli.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Na prahu postní doby, která je dobou pokání, mysleme na všechny, kteří se hlásí ke katolické víře a přitom by chtěli změnu v jejím učení o víře i mravech, aby spíše než slevy hledali pravdu. Neboť ta jediná nás může osvobodit, zatímco za vynucené a vyžádané slevy jednou zaplatíme, a to i třeba věčnou spásou. Slevy a úlevy v duchovním životě totiž opravdu nejsou zadarmo.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Ten, který je Světlo světa

30.03.2026, RC Monitor 6/2026

Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.

Otázka přirozené touhy po Bohu u sv. Tomáše Akvinského

02.01.2026, KSA

Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

Světlo, které má svítit všem v domě

01.02.2026, RC Monitor 2/2026

Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.