Zmrtvýchvstání Páně

10.04.2023, RC Monitor 7/2023

Je neděle Vzkříšení. Po temné noci vychází Slunce, hrob se stává kolébkou nového života. Smrti poprvé v dějinách navždy uniká její kořist. Největší zvrat v celých dějinách lidstva. Něco, co se týká naprosto každého člověka v každé době.

Ovšem tehdy, oné neděle, nebylo hned vše jasné. Učedníci, kteří míří do Emauz, jsou plní beznaděje a o Ježíšovi říkají: „A my jsme doufali, že je to ten, který má vysvobodit Izraele. A přitom je teď mrtvý.“ Pak k nim ale Ježíš přichází, zpočátku nepoznán, a vysvětluje jim, že to, co se stalo, bylo dávno předpověděno. Ano, Spasitel bude vybaven mocí a silou Božího Ducha, bude králem celého světa. Také ale na sebe z lásky vezme naše viny. Učedníci postupně začínají chápat, že Bůh je naprosto jiný, než si mysleli, jeho láska šla až tak daleko, že ač my lidé to nechápeme, on dává svůj život pro nás, ubohé tvory. Naše viny působí hluboké a smrtelné rány naší duši. Ježíšovy rány naší duše uzdravily. Jeho láska nahradila naše selhání. Kristův kříž se stává žebříkem k Bohu, stává se mostem přes propast, kterou vyhloubila naše pýcha.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Nedělním ránem se nesou překvapivá slova. Kámen od hrobu je odvalen! Ženy slyší v hrobce hlas andělů: Ježíš zde není, proč hledáte živého mezi mrtvými, není zde, byl vzkříšen! Apoštolové vidí prázdný hrob, složená plátna, tělo nemohlo být ukradeno. Marie Magdalská konečně Ježíše vidí na vlastní oči, utíká k apoštolům a volá: viděla jsem Pána! On žije, hrob jej nezadržel! Ježíš pak s učedníky jí, Tomáš se dotýká jeho oslavených ran. Vše je náhle jiné. Strach apoštolů mizí, oni vycházejí ven a předávají toto převratné poselství dál. Mnozí apoštolové pro toto své přesvědčení později také trpěli nebo byli dokonce umučeni. A tak dali nesmírně silný důkaz i nám, za svou pravdu neváhali dát svůj život. Ano, Kristus nám svou obětí otevřel cestu do života věčného, cestu, která byla dříve uzavřená. Ale tato cesta je přesto náročná. Pán hovoří o cestě úzké a strmé, která vede do života, a také o široké a pohodlné, která vede do záhuby. Cestu k životu můžeme přirovnat k cestě pouští, kdy zažíváme mnohé neúspěchy, zklamání, únavu, beznaděj; zdá se, že je vše zbytečné. Je však nesmírně velkým darem, že díky křtu a velikonočním událostem patříme Kristu, který nás předešel do Božího království. Nežijme proto pouze ze svých sil a zdrojů, žijme z Boha.

P. Mgr. Jaroslav Jirásek
farář ŘK farnosti Horní Jelení

Další články

Na pohodu

25.08.2025, RC Monitor 15/2025

Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

Papež Lev XIII.: Nerovnost je základním přirozeným zákonem

18.07.2025, Catholic Culture

Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.