Zmrtvýchvstání Páně

10.04.2023, RC Monitor 7/2023

Je neděle Vzkříšení. Po temné noci vychází Slunce, hrob se stává kolébkou nového života. Smrti poprvé v dějinách navždy uniká její kořist. Největší zvrat v celých dějinách lidstva. Něco, co se týká naprosto každého člověka v každé době.

Ovšem tehdy, oné neděle, nebylo hned vše jasné. Učedníci, kteří míří do Emauz, jsou plní beznaděje a o Ježíšovi říkají: „A my jsme doufali, že je to ten, který má vysvobodit Izraele. A přitom je teď mrtvý.“ Pak k nim ale Ježíš přichází, zpočátku nepoznán, a vysvětluje jim, že to, co se stalo, bylo dávno předpověděno. Ano, Spasitel bude vybaven mocí a silou Božího Ducha, bude králem celého světa. Také ale na sebe z lásky vezme naše viny. Učedníci postupně začínají chápat, že Bůh je naprosto jiný, než si mysleli, jeho láska šla až tak daleko, že ač my lidé to nechápeme, on dává svůj život pro nás, ubohé tvory. Naše viny působí hluboké a smrtelné rány naší duši. Ježíšovy rány naší duše uzdravily. Jeho láska nahradila naše selhání. Kristův kříž se stává žebříkem k Bohu, stává se mostem přes propast, kterou vyhloubila naše pýcha.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Nedělním ránem se nesou překvapivá slova. Kámen od hrobu je odvalen! Ženy slyší v hrobce hlas andělů: Ježíš zde není, proč hledáte živého mezi mrtvými, není zde, byl vzkříšen! Apoštolové vidí prázdný hrob, složená plátna, tělo nemohlo být ukradeno. Marie Magdalská konečně Ježíše vidí na vlastní oči, utíká k apoštolům a volá: viděla jsem Pána! On žije, hrob jej nezadržel! Ježíš pak s učedníky jí, Tomáš se dotýká jeho oslavených ran. Vše je náhle jiné. Strach apoštolů mizí, oni vycházejí ven a předávají toto převratné poselství dál. Mnozí apoštolové pro toto své přesvědčení později také trpěli nebo byli dokonce umučeni. A tak dali nesmírně silný důkaz i nám, za svou pravdu neváhali dát svůj život. Ano, Kristus nám svou obětí otevřel cestu do života věčného, cestu, která byla dříve uzavřená. Ale tato cesta je přesto náročná. Pán hovoří o cestě úzké a strmé, která vede do života, a také o široké a pohodlné, která vede do záhuby. Cestu k životu můžeme přirovnat k cestě pouští, kdy zažíváme mnohé neúspěchy, zklamání, únavu, beznaděj; zdá se, že je vše zbytečné. Je však nesmírně velkým darem, že díky křtu a velikonočním událostem patříme Kristu, který nás předešel do Božího království. Nežijme proto pouze ze svých sil a zdrojů, žijme z Boha.

P. Mgr. Jaroslav Jirásek
farář ŘK farnosti Horní Jelení

Další články

Víra zkoušená ohněm: pohled na biblický základ očistce

07.11.2025, National Catholic Register

Argumenty pro očistec jsou biblické a analogické, zakotvené v Božím plánu očistnou láskou očistit duše pro nebe. Katolíci a protestanti se shodují na tom, že každý, kdo je spasen, je zachráněn Boží milostí skrze pouhou víru, jako výsledek toho, že se za nás náš Pán Ježíš obětoval na kříži a vykoupil nás svou smrtí, že vyvolení, kteří jdou do nebe, jsou k tomu předurčeni Bohem, a (kromě kalvinistů) také na tom, že na přijetí této milosti spolupracujeme svou svobodnou vůlí.

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

Připravte cestu Pánu

19.12.2025, RC Monitor 24/2025

Není to tak dávno, co jsem slyšel stížnost jednoho známého, že doba, ve které nyní žijeme, je příliš hlučná a že ho již obtěžují hlasy znějící ze všech stran. Myslím, že není špatné se nad tímto jevem zamyslet, zvláště v právě doznívající době adventní. Jistě je nám všem známa ona poučka a rada, že advent má být dobou ztišení, abychom nepřeslechli hlas volajícího na poušti: „Připravte cestu Pánu!"

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Na poušť, do ticha

22.01.2026, RC Monitor 1/2026

To nám ten rok pěkně začíná, by si mohl mnohý povzdychnout při i velmi zběžném sledování světového i tuzemského dění.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.