Ramadánová večeře v katolickém kostele: Molenbeek hostil muslimský iftar v chrámu sv. Jana Křtitele

18.04.2025, RC, brusselstimes.com

Více než 500 lidí zasedlo v neděli ke společnému charitativnímu iftaru v kostele svatého Jana Křtitele v Molenbeeku. Akce se konala v rámci snahy městské části získat titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2030. Iftar je jídlo, kterým muslimové po západu slunce přerušují půst během posvátného měsíce ramadánu. Letos připadl začátek tohoto období na březen, tedy i na dobu křesťanského postu. I právě tato časová souhra byla zřejmě jedním z důvodů, proč se pořadatelé rozhodli umístit tuto slavnost přímo do katolického kostela.


Lidé z různých kulturních a společenských prostředí společně usedli k iftaru na oslavu prvního jarního víkendu. Z křesťanského pohledu však nelze přehlédnout, že kostel je výsostně náboženský prostor, který má sloužit ke slavení Eucharistie a uctívání Boha – nikoli k rautu jinověrcům, byť vedené dobrými úmysly.

Tuto iniciativu uspořádalo sdružení Molenbeek For Brussels 2030 ve spolupráci s místními organizacemi a obyvateli Molenbeeku. Cílem akce bylo „vyzdvihnout solidaritu a štědrost jako hodnoty hluboce zakořeněné v identitě této komunity“. Zastánci akce argumentují, že šlo o symbolické gesto mezináboženského dialogu. Vyvstává však otázka, zda tímto gestem není relativizována posvátnost sakrálního prostoru a zda se tím nenarušuje křesťanská identita, která by měla být svědectvím právě v odlišnosti a věrnosti své víře.

„Tyto hodnoty solidarity a štědrosti, které se odrážejí v duchu zakátu napříč kulturami, jsou jádrem naší kandidatury. To je to, co chceme Evropě ukázat,“ uvedli Fatima Zibouhová a Jan Goossens, spolukoordinátoři iniciativy Molenbeek For Brussels 2030. Ponechme stranou, že tyto hodnoty jsou sice univerzálně sdílené, ale v křesťanské tradici mají svůj hlubší kořen ve vztahu k Bohu a nejsou pouhou kulturní nebo lidskoprávní kategorií. Během akce bylo podáváno teplé jídlo, sladkosti a nápoje, které připravili členové místní komunity a účastníci je darovali. Atmosféru během jídla doprovázela hudba v podání členů muslimských i křesťanských komunit Molenbeeku. Otázkou zůstává, zda tato forma setkání přináší skutečný duchovní dialog, nebo spíše povrchní synkretismus, v němž se rozdíly víry rozplývají v kulturní kulisy.

Deset let po pařížských útocích v listopadu 2015 a devět let po útocích v Bruselu v březnu 2016 se Molenbeek snaží překonat stigmatizaci, která některé části jeho komunity provázela, a zdůraznit bohatství své kulturní rozmanitosti. Kandidatura na Evropské hlavní město kultury je klíčovým pilířem těchto snah – ale musíme si také odpovědět, za jakou cenu a s jakým vztahem k náboženské pravdě.



Další články



Jak přišla v Sýrii západní civilizace o svůj vliv na Blízkém východě

02.05.2025, syrzdarma.cz

Na území Sýrie došlo krátce po vzniku islámu k první velké bitvě, která znamenala počátek jeho dominance na Blízkém východě. Trvalo 650 let, než západní civilizace ztratila poslední zbytky svého vlivu. A proč je 11. září historické datum? Islám krátce po svém vzniku dosáhl velkých vojenských úspěchů a začal se šířit na všechny světové strany. Při své expanzi se řídil teorií svaté války, která je s menšími obměnami platná dodnes.

Opustila nás Ing. Marta Peroutková (1949–2024)

30.01.2025, Zrcadlo církve 12/2024

Dne 17. září 2024 z tohoto světa odešla zakládající členka Společnosti pro církevní právo a blízká přítelkyně nás všech paní Ing. Marta Peroutková, rozená Šťastná, ekonomka, kdysi pracovnice v zahraničním obchodu, poté zástupkyně Naumannovy nadace v České republice. Ing. Peroutková pozorně provázela životem nejen svého manžela i celou svou rodinu, ale i své přátele a přátele svého manžela. Po řadu let nevynechala ani jednu z akcí Společnosti pro církevní právo; v roce 2008, kdy společnost byla pro nedostatek místa v dominikánském klášteře z jeho prostor vypovězena, se rozhodným způsobem zasloužila o její další trvání tak, že zajistila pro Společnost pro církevní právo dvě krásné místnosti v domě svém a své rodiny na Žižkově v Sudoměřské ulici č. 25.

Připraveni ke každému dobrému dílu

30.12.2024, RC Monitor 24/2024

Jaroslav Maxmilián Kašparů, jako spisovatel známý pod jménem Max Kašparů, je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů a esperantista. Max Kašparů působí v Pelhřimově. V roce 2015 byl v rodné obci Žirovnici vysvěcen na kněze v byzantském ritu. Svěcení přijal z rukou biskupa Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve Ladislava Hučka, jehož se stal členem. Je autorem řady knih s duchovní tematikou a věnuje se přednáškové činnosti. Má dvě dcery.

Církev znamená společenství

16.01.2025, RC Monitor 24/2024

Slovo církev (ecclesia) znamená společenství, soudržnost, setkávání se. V běžném životě to chápeme tak, že jednou v týdnu, v neděli, zajdeme na mši svatou do kostela. A tam – podle farnosti – s ostatními lidmi, které buď známe, nebo neznáme, strávíme tu zhruba hodinku mše svaté. V některých farnostech jdou dál – pořádají po mši svaté třeba společnou snídani, po vzoru prvních křesťanů při agapé, nebo farní kafe.

Mediálně zdatní kněží

11.04.2025, RC Monitor 6/2025

Nelze zamlčet, že jedním z nově nastražených lákadel se po roce 1989 stala i pro katolické kněze možnost osobního sebezviditelňování v médiích. To však s sebou nese nemalé riziko ohrožení vlastní kněžské svátostné identity.

Všudypřítomná obrazovka

09.01.2025, Crisis Magazine

Naše kultura založená na obrazovkách je plochá a časově omezená, naprosto imanentní, v jistém smyslu velmi pomíjivá. Žádná z těchto vlastností nepřispívá k otevřenosti vůči transcendenci.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.