Ramadánová večeře v katolickém kostele: Molenbeek hostil muslimský iftar v chrámu sv. Jana Křtitele

18.04.2025, RC, brusselstimes.com

Více než 500 lidí zasedlo v neděli ke společnému charitativnímu iftaru v kostele svatého Jana Křtitele v Molenbeeku. Akce se konala v rámci snahy městské části získat titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2030. Iftar je jídlo, kterým muslimové po západu slunce přerušují půst během posvátného měsíce ramadánu. Letos připadl začátek tohoto období na březen, tedy i na dobu křesťanského postu. I právě tato časová souhra byla zřejmě jedním z důvodů, proč se pořadatelé rozhodli umístit tuto slavnost přímo do katolického kostela.

Lidé z různých kulturních a společenských prostředí společně usedli k iftaru na oslavu prvního jarního víkendu. Z křesťanského pohledu však nelze přehlédnout, že kostel je výsostně náboženský prostor, který má sloužit ke slavení Eucharistie a uctívání Boha – nikoli k rautu jinověrcům, byť vedené dobrými úmysly.

Tuto iniciativu uspořádalo sdružení Molenbeek For Brussels 2030 ve spolupráci s místními organizacemi a obyvateli Molenbeeku. Cílem akce bylo „vyzdvihnout solidaritu a štědrost jako hodnoty hluboce zakořeněné v identitě této komunity“. Zastánci akce argumentují, že šlo o symbolické gesto mezináboženského dialogu. Vyvstává však otázka, zda tímto gestem není relativizována posvátnost sakrálního prostoru a zda se tím nenarušuje křesťanská identita, která by měla být svědectvím právě v odlišnosti a věrnosti své víře.

„Tyto hodnoty solidarity a štědrosti, které se odrážejí v duchu zakátu napříč kulturami, jsou jádrem naší kandidatury. To je to, co chceme Evropě ukázat,“ uvedli Fatima Zibouhová a Jan Goossens, spolukoordinátoři iniciativy Molenbeek For Brussels 2030. Ponechme stranou, že tyto hodnoty jsou sice univerzálně sdílené, ale v křesťanské tradici mají svůj hlubší kořen ve vztahu k Bohu a nejsou pouhou kulturní nebo lidskoprávní kategorií. Během akce bylo podáváno teplé jídlo, sladkosti a nápoje, které připravili členové místní komunity a účastníci je darovali. Atmosféru během jídla doprovázela hudba v podání členů muslimských i křesťanských komunit Molenbeeku. Otázkou zůstává, zda tato forma setkání přináší skutečný duchovní dialog, nebo spíše povrchní synkretismus, v němž se rozdíly víry rozplývají v kulturní kulisy.

Deset let po pařížských útocích v listopadu 2015 a devět let po útocích v Bruselu v březnu 2016 se Molenbeek snaží překonat stigmatizaci, která některé části jeho komunity provázela, a zdůraznit bohatství své kulturní rozmanitosti. Kandidatura na Evropské hlavní město kultury je klíčovým pilířem těchto snah – ale musíme si také odpovědět, za jakou cenu a s jakým vztahem k náboženské pravdě.

Další články

Vánoční a novoroční přání

25.12.2024, redakce RC Monitoru

"V temnotě, kterou lidstvo šíří, není nic definitivního; díky Božímu působení se vše může znovu rozzářit." (Br. M.-Samuel, opat z Nového Dvora)

Bůh nám dal sebe

23.12.2024, RC Monitor 24/2024

Za pár dní se ve většině našich domácností rozzáří vánoční stromek a následně se rozzáří i oči, především ty dětské, až spatří pod onou osvícenou a rozzářenou zelení dárky. A radostí se rozzáří i oči těch, kteří ony dárky kupovali a balili, neboť, jak časem zjistí i ti letos nejmenší, větší radost je dávat než dostávat. Tedy, pokud máte opravdu rádi. A protože Bůh nás má opravdu rád, dal nám to nejvíc, co nám mohl dát. Sebe.

Poděkování za krev života

27.12.2024, RC Monitor 24/2024

Dovolte, prosím, abych se vám představil. Jmenuji se Petr Piťha a je mi 86 let. Jsem emeritním profesorem dějin a teorie kultury na Karlově Univerzitě a emeritním proboštem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském.

Nenechme si vzít adventní písně

11.12.2024, RC Monitor 23/2024

Blíží se období masivních vánočních trhů, bezbřehé komerce a nátlaku na to mít doma vánoční atmosféru a ideálně Santu Clause už na začátku prosince. V obchodních domech budou už vesele vyhrávat koledy od první neděle adventní, a někde je dokonce slavnostně zatroubí ironicky z kostelní věže na zahájení „vánočního období“. Trochu brzy, že?

Notre Dame a budoucnost církve

11.02.2025, RC Monitor 2/2025

Notre Dame byla vzkříšena v celé své nádheře a slávě. Díky Bohu, protože původně byly plány zcela jiné. Dobře, nějaké lapsy se najdou – podivně řešený bronzový minimalistický oltář, který neladí s majestátností katedrály, kovová sedadla, křtitelnice, která nevypadá jako křtitelnice, chórová čepička, která jako by byla vypůjčená od klauna, a podivné kalichy – ale celek se vyznačuje velkou krásou. Důstojné byly i liturgické obřady provázející znovuotevření Notre Dame. Díky nim se věřící povznášejí nad všednost až k nadpřirozenu. Právě to druhé je tolik zapotřebí v naší době, v době, kdy všechno musí být srozumitelné. Latina byla nesrozumitelná a nudná. Posvátné ustoupilo mezilidskému.

Připraveni ke každému dobrému dílu

30.12.2024, RC Monitor 24/2024

Jaroslav Maxmilián Kašparů, jako spisovatel známý pod jménem Max Kašparů, je český řeckokatolický kněz, psychiatr, pedagog, premonstrátský terciář, člen Obce spisovatelů a esperantista. Max Kašparů působí v Pelhřimově. V roce 2015 byl v rodné obci Žirovnici vysvěcen na kněze v byzantském ritu. Svěcení přijal z rukou biskupa Apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve Ladislava Hučka, jehož se stal členem. Je autorem řady knih s duchovní tematikou a věnuje se přednáškové činnosti. Má dvě dcery.

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.