Velké Tajemství

29.05.2023, RC Monitor 11/2023

Prý to bylo za totality. Jedna paní učitelka se smála nad vírou křesťanů, že věří v Trojjediného Boha a tak napsala na tabuli 1+ 1 + 1 = 1 a dodala směšně: „Vždyť je to tři!“ Jeden z žáků si dodal odvahy, šel k tabuli, znaménka plus smazal a nechal tam tečky. Mělo to logiku.

Je pravda, že Nejsvětější Trojice je velké tajemství, ale není proti rozumu. Když se nad tím zamyslíme, je to vpravdě mysterium, nad kterým se tají dech, ale rozum před tím nezůstává stát.

Jako Bůh Otec je dokonalé Dobro, vše, co stvořil je velmi dobré. Syn je dokonalá Pravda, protože svědčí o Otci, pak Duch Svatý je dokonalá Krása. Kde se dobro a pravda setká, vzniká cosi krásného...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Bůh Otec vše stvořil, žel člověk to pokazil a proto se Bůh vtělil, stal se člověkem, aby lidem dokázal svou lásku a vrátil je zpátky. A když dokonal své poslání a po ukřižování vstal z mrtvých, slíbil, že bude s každým, proto šel ke svému Otci do nebe, aby poslal Svatého Ducha. A Duch Svatý bude na zemi u toho, kdo se s ním v modlitbě spojí.

Když svatý Patrik kázal pohanům v Irsku, nemohli pochopit tajemství Nejsvětější Trojice. Utrhl tedy lístek jetele a ptal se : „Co myslíte, jsou tři nebo jeden?“

Když svatý Augustin přemýšlel o Nejsvětější Trojici, kráčel po břehu moře, viděl chlapce, jak přelévá vodu do důlku. „Co děláš?“, ptal se. „Přelévám moře!“ odvětil chlapec. „To přece nejde“, odpověděl Augustin a chlapec se pousmál: „To já přeliju moře do důlku, než ty pochopíš tajemství Nejsvětější Trojice.“

O lásce se říká, že je to akord dobra, pravdy a krásy. Když tedy Bůh Otec je DOBRO, Bůh Syn, Pán Ježíš je PRAVDA a Bůh Duch Svatý je KRÁSA, tak Nejsvětější Trojice je LÁSKA. A svatý Jan, který slyšel tep Ježíšova srdce přece řekl: „BŮH JE LÁSKA!“

A nemýlil se.

P. Mgr. Jakub Berka OPraem.

Další články

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Jak to ti lidé zvládají?

24.04.2026, The Catholic Thing

Jak to ti lidé zvládají?“ ptala se. Jak si poradí lidé, kteří nevěří v Boha?“ Moje známá podávala na různé školy přihlášky na postgraduální studium. „Tahle rozhodnutí jsou v rukou lidí, které neznám a kteří neznají mě. A přitom ovlivní zbytek mého života – koho potkám, koho si vezmu, moje děti, moji kariéru. Kdyby člověk nevěřil, že na to všechno dohlíží prozřetelný Bůh,“ zvolala, „bylo by to prostě depresivní.“

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.