Velké Tajemství

29.05.2023, RC Monitor 11/2023

Prý to bylo za totality. Jedna paní učitelka se smála nad vírou křesťanů, že věří v Trojjediného Boha a tak napsala na tabuli 1+ 1 + 1 = 1 a dodala směšně: „Vždyť je to tři!“ Jeden z žáků si dodal odvahy, šel k tabuli, znaménka plus smazal a nechal tam tečky. Mělo to logiku.

Je pravda, že Nejsvětější Trojice je velké tajemství, ale není proti rozumu. Když se nad tím zamyslíme, je to vpravdě mysterium, nad kterým se tají dech, ale rozum před tím nezůstává stát.

Jako Bůh Otec je dokonalé Dobro, vše, co stvořil je velmi dobré. Syn je dokonalá Pravda, protože svědčí o Otci, pak Duch Svatý je dokonalá Krása. Kde se dobro a pravda setká, vzniká cosi krásného...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Bůh Otec vše stvořil, žel člověk to pokazil a proto se Bůh vtělil, stal se člověkem, aby lidem dokázal svou lásku a vrátil je zpátky. A když dokonal své poslání a po ukřižování vstal z mrtvých, slíbil, že bude s každým, proto šel ke svému Otci do nebe, aby poslal Svatého Ducha. A Duch Svatý bude na zemi u toho, kdo se s ním v modlitbě spojí.

Když svatý Patrik kázal pohanům v Irsku, nemohli pochopit tajemství Nejsvětější Trojice. Utrhl tedy lístek jetele a ptal se : „Co myslíte, jsou tři nebo jeden?“

Když svatý Augustin přemýšlel o Nejsvětější Trojici, kráčel po břehu moře, viděl chlapce, jak přelévá vodu do důlku. „Co děláš?“, ptal se. „Přelévám moře!“ odvětil chlapec. „To přece nejde“, odpověděl Augustin a chlapec se pousmál: „To já přeliju moře do důlku, než ty pochopíš tajemství Nejsvětější Trojice.“

O lásce se říká, že je to akord dobra, pravdy a krásy. Když tedy Bůh Otec je DOBRO, Bůh Syn, Pán Ježíš je PRAVDA a Bůh Duch Svatý je KRÁSA, tak Nejsvětější Trojice je LÁSKA. A svatý Jan, který slyšel tep Ježíšova srdce přece řekl: „BŮH JE LÁSKA!“

A nemýlil se.

P. Mgr. Jakub Berka OPraem.

Další články

Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Srdce našeho Pána Ježíše Krista

27.06.2025, RC Monitor 12/2025

Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Procesí Svaté krve k uctění Kristovy relikvie se v Bruggách účastnilo 45 000 lidí

15.07.2025, National Catholic Register

Podle tradice přivezl flanderský hrabě Dětřich Alsaský, který se účastnil křížové výpravy, roku 1150 z Jeruzaléma několik kapek Kristovy krve. Relikvie je od té doby uchovávána v kapli Svaté krve v Bruggách a denně přiláká množství turistů a poutníků z celého světa.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.