Velké Tajemství

29.05.2023, RC Monitor 11/2023

Prý to bylo za totality. Jedna paní učitelka se smála nad vírou křesťanů, že věří v Trojjediného Boha a tak napsala na tabuli 1+ 1 + 1 = 1 a dodala směšně: „Vždyť je to tři!“ Jeden z žáků si dodal odvahy, šel k tabuli, znaménka plus smazal a nechal tam tečky. Mělo to logiku.

Je pravda, že Nejsvětější Trojice je velké tajemství, ale není proti rozumu. Když se nad tím zamyslíme, je to vpravdě mysterium, nad kterým se tají dech, ale rozum před tím nezůstává stát.

Jako Bůh Otec je dokonalé Dobro, vše, co stvořil je velmi dobré. Syn je dokonalá Pravda, protože svědčí o Otci, pak Duch Svatý je dokonalá Krása. Kde se dobro a pravda setká, vzniká cosi krásného...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Bůh Otec vše stvořil, žel člověk to pokazil a proto se Bůh vtělil, stal se člověkem, aby lidem dokázal svou lásku a vrátil je zpátky. A když dokonal své poslání a po ukřižování vstal z mrtvých, slíbil, že bude s každým, proto šel ke svému Otci do nebe, aby poslal Svatého Ducha. A Duch Svatý bude na zemi u toho, kdo se s ním v modlitbě spojí.

Když svatý Patrik kázal pohanům v Irsku, nemohli pochopit tajemství Nejsvětější Trojice. Utrhl tedy lístek jetele a ptal se : „Co myslíte, jsou tři nebo jeden?“

Když svatý Augustin přemýšlel o Nejsvětější Trojici, kráčel po břehu moře, viděl chlapce, jak přelévá vodu do důlku. „Co děláš?“, ptal se. „Přelévám moře!“ odvětil chlapec. „To přece nejde“, odpověděl Augustin a chlapec se pousmál: „To já přeliju moře do důlku, než ty pochopíš tajemství Nejsvětější Trojice.“

O lásce se říká, že je to akord dobra, pravdy a krásy. Když tedy Bůh Otec je DOBRO, Bůh Syn, Pán Ježíš je PRAVDA a Bůh Duch Svatý je KRÁSA, tak Nejsvětější Trojice je LÁSKA. A svatý Jan, který slyšel tep Ježíšova srdce přece řekl: „BŮH JE LÁSKA!“

A nemýlil se.

P. Mgr. Jakub Berka OPraem.

Další články

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

Kardinál Dominik

24.11.2025, RC Monitor 22/2025

Pan kardinál, syn vojáka, který měl rád lidi v uniformě, a dominikán s dobrou formací. V současné kultuře ženskosti byl tento muž s povahou cholerika a bojovník za Pravdu a svobodu jasně rozeznatelný. Viděl, že dnešní jednostranné zdůrazňování Boží lásky a milosrdenství zatlačilo do pozadí skutečnost hříchu a zla, vedlo k upuštění od zpovědní praxe a někteří přestali počítat i s peklem.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.