Svátostná výbava

Před lety jsem byl na jedné veteránské burze svědkem zajímavého dialogu, spíše hádky, mezi jedním prodejcem a spíše divákem než kupujícím. Onen divák se rozčiloval nad přemrštěnou a nemorální cenou jakýchsi náhradních dílů na veterány a svou morální nadřazenost nad prodávajícím dokazoval slovy: „Takovýchto věcí jsem měl plnou káru, když jsem vyklízel garáž a vše jsem odvezl do šrotu. Jak za to vy můžete chtít takové peníze?“ Od prodávajícího se mu dostalo lakonické odpovědi: „ Víte, kdybyste třeba našel kufr s miliónem a nevěděl k čemu jsou peníze dobré, tak je vám to úplně na houby.“

Každému z nás se asi občas stane, že se setkáme s „takykatolíkem“, který absolvoval křest, byl u prvního sv. přijímání a i biřmován byl, ale tak nějak je to na jeho aktuálním životě nebadatelné. Dalo by se říci, že má „kufr s miliónem“ nebo „plnou garáž pokladů“ a neví co s tím. Možná si tuto „výbavu“ odložili na dobu, až se to bude hodit, možná je někde v temném koutě garáže, neb její používání komplikuje život. Možná ani nevěděli k čemu to biřmování vlastně je, ale když to babička chtěla (patří to přece k naší rodinné tradici, že se kolem šestnáctého roku chodí k biřmování).

Mysleme tedy na tyto obdarované ve svých modlitbách, prosím. Aby ti nově biřmovaní nikdy nezapomněli na to vzácné, co dostali, a ti kteří to někam odložili a možná už i zapomněli, aby si honem rychle vzpomněli a nalezli. A hlavně, abychom všichni tuto „výbavu“ používali v každodenním životě. Právě k tomu jsme ji totiž dostali.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.