Ex orbe et Urbe - 16. 2. 2024

16.02.2024, RC

„Papež je velkým příznivcem ženského diakonátu,“ tvrdí podle portálu katolisch.de italská teoložka a řeholnice Linda Pocherová. Vatikán prý v současnosti zvažuje, jak by bylo možné jáhenské svěcení žen zavést.


„Na žádost papeže Františka zorganizovala italská teoložka v rámci setkání Rady kardinálů konaného 5.–7. února diskusi o roli žen. Jedním z účastníků byla anglikánská biskupka Jo Bailey Wellsová, která prezentovala zkušenosti anglikánské církve se svěcením žen. Pocherová vysvětlila, že hlava Církve si přeje přehodnotit a reorganizovat vztah mezi svátostným kněžstvím a kněžstvím všech věřících a ’rozšířit jistá práva, která doposud byla vyhrazena biskupům, kněžím a řeholníkům, na všechny pokřtěné‘,“ informuje katholisch.de.

„Jsem ráda, že kněz nikdy nepožehnal mému stejnopohlavnímu manželství (ani tomu druhému, neregulérnímu),“ nazvala svůj text v magazínu Crisis Linda Grayová. „Při pozdravení pokoje jsem vždycky byla nesvá, zda lidé poznají, že spolu žijeme, když se takhle objímáme. A stejné to bylo, když jsme šly ke svatému přijímání – říkala jsem si: jestlipak se na mě někdo dívá a ví? Dnes je mi jasné, že to byl Ježíš, kdo se díval – a věděl.“ Grayová následně popisuje, jak ji stejnopohlavní manželství odvedlo od víry a jak po jeho rozpadu uzavřela civilní manželství se svým současným manželem. „Po čtyřech bezdětných letech jsme oba zároveň zažili hlubokou konverzi. Věděli jsme, že potřebujeme svátost smíření, ale netušili jsme, že je třeba přijmout i svátost manželství. Čekat šest týdnů předmanželské přípravy na možnost přijmout Eucharistii byla zkouška, a byl to dar. Období, kdy mi byla Eucharistie odepřena, v mém srdci vyvolalo silnou touhu po Ježíši a hlubokou kajícnost. Její společné přijetí o našem svatebním dnu pak bylo něco jako První svaté přijímání: radost, kterou bych nevyměnila za nic na světě. A dostali jsme také novomanželské požehnání, jež uděluje milosti potřebné k tomu, abychom ve svém povolání vytrvali. Slzy se mi draly z očí, když kněz pronášel katolickou žehnací formuli nad nevěstou, modlitbu za plodnost a za děti. O co všechno bych byla přišla, kdyby nás prostě jen přijal zpět na mši s nějakým ad hoc uděleným požehnáním našeho neregulérního svazku!“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kryštof Dokoupil v Katolických novinách přináší reportáž z debaty kandidátů na děkana pražské Katolické teologické fakulty. Těmi byli doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D., a Dr. theol. Albert-Peter Rethmann. Zatímco biblista Brož podle Dokoupila sliboval především kontinuitu a získání nových studentů, v Německu žijící manažer a bývalý kněz Rethmann akcentoval pluralitu názorů a dialog s dnešními lidmi. Zvolen byl doc. Brož. „Pozoruhodným jevem vylíčené besedy obecně byl fakt, jak málo se skoro všichni tazatelé zajímali o budoucnost těch, kdo se na teologické fakultě nejen učí, ale také na ní bydlí a jsou v jejím rámci komplexně formováni – tedy seminaristů. Je to snad zapříčiněno jejich nepočetností, jenže o to důležitější přece bude každý jednotlivec, který s Boží pomocí ke kněžství dospěje. Při všelijakých nárocích, jež se dnes na děkana kladou, se pak zapomíná na jeden – že by měl být pro bohoslovce vzorem,“ vyjadřuje na závěr Dokoupil své osobní hodnocení debaty, se zřejmou narážkou na fakt, že Rethmann v roce 2010 opustil kněžskou službu a oženil se.

Přední analytický tomista Edward Feser tvrdí, že woke ideologie se v mnoha ohledech překvapivě shoduje s herezí Albigenských (katarů): „Je tu charakteristická teze, že běžný svět je skrznaskrz zahlcen zlem – ’systémový rasismus‘, ’bílá nadřazenost‘, ’patriarchát‘, ’heteronormativita‘, ’transfobie‘ a tak dále, to vše provázáno v dusivé struktuře ’intersekcionálního‘ útlaku. Ideologie se dovolává různých forem gnoze (kritická rasová teorie, feministická teorie, genderová studia atd.), která má adeptu umožnit tento útlak nahlédnout pro jiné nedostupným způsobem. A je zde manichejská propast mezi těmi, kdo byli touto gnozí osvíceni a jejími zkaženými odpůrci,“ vypočítává Feser shodné rysy woke ideologie a gnosticismu obecně. „Ale pokud si všimneme detailů, objevíme další znepokojivé paralely specificky s katarstvím, ačkoliv se neprojevují v teologické, nýbrž sekulární podobě,“ pokračuje Feser a následně tyto paralely vypočítává: odcizení od tělesnosti a přirozeného cíle sexuality (transgenderismus), sexuální nevázanost podmíněná zabráněním plození, odsouzení tělesného života a rozmnožování („lidstvo je rakovinou planety“), normalizace potratů, euthanasie a bezdětnosti, odmítání státní autority („defund the police“), moralizující veganství… „Obecně vzato, podstatou woke ideologie je stejně jako u katarství radikální rozvrat normálního lidského života ve jménu paranoidních metafyzických bludů. Stejně jako u katarství jde o módní záležitost, takže nachází podporu u mnoha bohatých a mocných. A stejně jako v případě katarství byl vzestup této ideologie umožněn stavem Církve, který je natolik žalostný, že není schopna jí účinně čelit,“ uzavírá Feser.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.


Další články



Za Michaelou Freiovou: Žena pevné víry, nezlomného charakteru a neúnavné služby

14.09.2026, Res Claritatis

V neděli 13. září 2026 jsme se od nejbližších z rodiny dozvěděli, že na věčnost odešla vzácná paní: Mgr. Michaela Freiová. V její osobě se uzavřel životní příběh vzácné ženy, pro kterou věrnost pravdě a křesťanskému přesvědčení nikdy nepředstavovala abstraktní teorii, nýbrž každodenní volbu, často vykoupenou těžkými zkouškami. Pohřební obřady se uskuteční v pátek 18. září 2026 v 11 hodin v kostele sv. Jiljí v Praze v Husově ulici.

Reinkarnace – alternativa ke křesťanskému zmrtvýchvstání?

21.09.2026, RC Monitor 17/2026

Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.

Rodokmen Ježíše Krista

16.09.2026, RC Monitor 17/2026

Toto evangelium, tedy úvodní část radostné zvěsti sepsaná svatým Matoušem, je výpovědí o tom, jak z kalného pramene vyvádí Bůh nejčistší potůček. Jak na zapleveleném záhoně vykvetla nejkrásnější růže. Jak z kmene, zasaženého prvotní poruchou – hříchem – vypučel přečistý květ, který nadpřirozeným způsobem, přímou mocí Boží – ano, u Boha je všechno možné, jak později řekl anděl Gabriel – nese ovoce nejdrahocennější: poslední pokrevní potomek Abrahámův byl muž Marie, z níž se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. Ten, který se nazývá Syn člověka.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.