Ex orbe et Urbe - 16. 2. 2024

16.02.2024, RC

„Papež je velkým příznivcem ženského diakonátu,“ tvrdí podle portálu katolisch.de italská teoložka a řeholnice Linda Pocherová. Vatikán prý v současnosti zvažuje, jak by bylo možné jáhenské svěcení žen zavést.


„Na žádost papeže Františka zorganizovala italská teoložka v rámci setkání Rady kardinálů konaného 5.–7. února diskusi o roli žen. Jedním z účastníků byla anglikánská biskupka Jo Bailey Wellsová, která prezentovala zkušenosti anglikánské církve se svěcením žen. Pocherová vysvětlila, že hlava Církve si přeje přehodnotit a reorganizovat vztah mezi svátostným kněžstvím a kněžstvím všech věřících a ’rozšířit jistá práva, která doposud byla vyhrazena biskupům, kněžím a řeholníkům, na všechny pokřtěné‘,“ informuje katholisch.de.

„Jsem ráda, že kněz nikdy nepožehnal mému stejnopohlavnímu manželství (ani tomu druhému, neregulérnímu),“ nazvala svůj text v magazínu Crisis Linda Grayová. „Při pozdravení pokoje jsem vždycky byla nesvá, zda lidé poznají, že spolu žijeme, když se takhle objímáme. A stejné to bylo, když jsme šly ke svatému přijímání – říkala jsem si: jestlipak se na mě někdo dívá a ví? Dnes je mi jasné, že to byl Ježíš, kdo se díval – a věděl.“ Grayová následně popisuje, jak ji stejnopohlavní manželství odvedlo od víry a jak po jeho rozpadu uzavřela civilní manželství se svým současným manželem. „Po čtyřech bezdětných letech jsme oba zároveň zažili hlubokou konverzi. Věděli jsme, že potřebujeme svátost smíření, ale netušili jsme, že je třeba přijmout i svátost manželství. Čekat šest týdnů předmanželské přípravy na možnost přijmout Eucharistii byla zkouška, a byl to dar. Období, kdy mi byla Eucharistie odepřena, v mém srdci vyvolalo silnou touhu po Ježíši a hlubokou kajícnost. Její společné přijetí o našem svatebním dnu pak bylo něco jako První svaté přijímání: radost, kterou bych nevyměnila za nic na světě. A dostali jsme také novomanželské požehnání, jež uděluje milosti potřebné k tomu, abychom ve svém povolání vytrvali. Slzy se mi draly z očí, když kněz pronášel katolickou žehnací formuli nad nevěstou, modlitbu za plodnost a za děti. O co všechno bych byla přišla, kdyby nás prostě jen přijal zpět na mši s nějakým ad hoc uděleným požehnáním našeho neregulérního svazku!“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kryštof Dokoupil v Katolických novinách přináší reportáž z debaty kandidátů na děkana pražské Katolické teologické fakulty. Těmi byli doc. ThLic. Jaroslav Brož, Th.D., a Dr. theol. Albert-Peter Rethmann. Zatímco biblista Brož podle Dokoupila sliboval především kontinuitu a získání nových studentů, v Německu žijící manažer a bývalý kněz Rethmann akcentoval pluralitu názorů a dialog s dnešními lidmi. Zvolen byl doc. Brož. „Pozoruhodným jevem vylíčené besedy obecně byl fakt, jak málo se skoro všichni tazatelé zajímali o budoucnost těch, kdo se na teologické fakultě nejen učí, ale také na ní bydlí a jsou v jejím rámci komplexně formováni – tedy seminaristů. Je to snad zapříčiněno jejich nepočetností, jenže o to důležitější přece bude každý jednotlivec, který s Boží pomocí ke kněžství dospěje. Při všelijakých nárocích, jež se dnes na děkana kladou, se pak zapomíná na jeden – že by měl být pro bohoslovce vzorem,“ vyjadřuje na závěr Dokoupil své osobní hodnocení debaty, se zřejmou narážkou na fakt, že Rethmann v roce 2010 opustil kněžskou službu a oženil se.

Přední analytický tomista Edward Feser tvrdí, že woke ideologie se v mnoha ohledech překvapivě shoduje s herezí Albigenských (katarů): „Je tu charakteristická teze, že běžný svět je skrznaskrz zahlcen zlem – ’systémový rasismus‘, ’bílá nadřazenost‘, ’patriarchát‘, ’heteronormativita‘, ’transfobie‘ a tak dále, to vše provázáno v dusivé struktuře ’intersekcionálního‘ útlaku. Ideologie se dovolává různých forem gnoze (kritická rasová teorie, feministická teorie, genderová studia atd.), která má adeptu umožnit tento útlak nahlédnout pro jiné nedostupným způsobem. A je zde manichejská propast mezi těmi, kdo byli touto gnozí osvíceni a jejími zkaženými odpůrci,“ vypočítává Feser shodné rysy woke ideologie a gnosticismu obecně. „Ale pokud si všimneme detailů, objevíme další znepokojivé paralely specificky s katarstvím, ačkoliv se neprojevují v teologické, nýbrž sekulární podobě,“ pokračuje Feser a následně tyto paralely vypočítává: odcizení od tělesnosti a přirozeného cíle sexuality (transgenderismus), sexuální nevázanost podmíněná zabráněním plození, odsouzení tělesného života a rozmnožování („lidstvo je rakovinou planety“), normalizace potratů, euthanasie a bezdětnosti, odmítání státní autority („defund the police“), moralizující veganství… „Obecně vzato, podstatou woke ideologie je stejně jako u katarství radikální rozvrat normálního lidského života ve jménu paranoidních metafyzických bludů. Stejně jako u katarství jde o módní záležitost, takže nachází podporu u mnoha bohatých a mocných. A stejně jako v případě katarství byl vzestup této ideologie umožněn stavem Církve, který je natolik žalostný, že není schopna jí účinně čelit,“ uzavírá Feser.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.


Další články



Prožijme advent v klidu a ztíšení

08.12.2025, RC Monitor 23/2025

Možná i někteří z vás už zaslechli písničku o svátcích vánočních, která je již více než deset let stará, ale přesto aktuální. Sice zní vtipně, ale je vlastně smutná, neboť líčí svátky tak, jak si je mnozí sami znepříjemňují. Líčí totiž předvánoční shon tolik typický pro mnoho dnešních domácností. Kapr, cukroví, stromek, úklid, i na kostičky lega dojde. Je tedy celkem logické, že konečné hodnocení Vánoc je v této novodobé „vánoční hymně“ silně nelichotivé a zde i nevhodné citovat.

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

Francouzští biskupové odsuzují schválení zákona o eutanazii a vyzývají k milosrdným alternativám

30.06.2025, Catholic News Agency

Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.

Svátek Panny Marie Růžencové

13.10.2025, RC Monitor 19/2025

„Pamatujte, pro zbabělce žádný ráj neexistuje,“ jsou slova, která pronesl Juan de Austria v den bitvy u Lepanta. A jak víme z moudrých knih, vojáci a námořníci Svaté ligy si tato jeho slova vzali k srdci a jako zbabělci se nechovali, i když Osmani byli v přesile. Svátek Panny Marie Růžencové nám ale také připomíná, že samotná statečnost ne vždy postačuje.

Obětování katolíků kvůli ekumenismu

10.10.2025, Crisis Magazine

Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.

Srdce našeho Pána Ježíše Krista

27.06.2025, RC Monitor 12/2025

Svatý Jan Maria Vianney v jednom ze svých kázání řekl: „Jestliže, drazí bratři, nemilujeme dobrého Boha, jsme velmi nešťastní.“ Možná právě proto žijeme v době, kterou bychom mohli označit jako dobu horečné honby za štěstím. Kdekdo se za ním honí, kdekdo o něj usiluje, kdekdo ho hledá, kdekdo o něm mluví. Ale jsou ti, kteří podlehli této honbě, opravdu šťastní? Spíše to vypadá, jako by se zástupy těch, kteří usilují o štěstí, stále zahušťovaly, místo aby řídly.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.