30.01.2024, RC
Akademie Jana Pavla II. pro lidský život a rodinu (utvořená bývalými členy Papežské akademie pro život, kteří přišli o členství v důsledku reorganizace této Akademie papežem Františkem v roce 2016) žádá odvolání kardinála Fernándeze z čela Dikasterie pro nauku víry kvůli jeho knihám „Uzdrav mě svými ústy: Umění líbat“ (1995) a „Mystická vášeň: Spiritualita a smyslnost“ (1998). „Mysticko-smyslná literatura je jedním z nejhorších zel naší doby, neboť pod záminkou spirituality ve skutečnosti pouze ospravedlňuje nejhorší výstřelky sexuální revoluce, která hluboce korumpuje naši společnost a svádí mladé do propasti,“ uvádí Akademie Jana Pavla II. ve svém prohlášení.
Anglikánský arcibiskup z Canterbury Justin Welby, hlava Anglikánského společenství, se v Římě zúčastnil Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Tam 25. ledna předsedal anglikánské eucharistické bohoslužbě konané – na přímé svolení papeže Františka – v katolické bazilice sv. Bartoloměje na ostrově, jíž se účastnili jak anglikáni, tak katolíci. Večer téhož dne při společných nešporách v bazilice sv. Pavla za hradbami, papež František spolu s arcibiskupem z Canterbury „vysílali“ v párech společně katolické a anglikánské biskupy (včetně jedné anglikánské biskupky) svědčit o jednotě křesťanů: „Vděčni Bohu za to, že sdílíme totéž Evangelium, vás dnes vysíláme, milovaní spolupracovníci na Království Božím, abyste tam, kde sloužíte, společně svědčili o naději, která neklame, a o jednotě, za niž se náš Spasitel modlil,“ řekl papež.
Tesaři, kteří pracovali na obnově požárem zničeného krovu pařížské katedrály Notre Dame, oslavili 12. ledna jeho dokončení. Podle tradice umístil na vrchol konstrukce nejmladší z tesařů kytici žluté akácie („mimózy“).
A katolická církev v Belgii se hodlá bránit proti příkazu belgického Úřadu na ochranu dat, aby na základě žádosti jisté osoby, která vystoupila z Církve, byl vymazán její záznam o křtu v křestní matrice. Úřad tvrdí, že právo stěžovatele na vymazání záznamu má přednost před zájmem Církve zabránit podvodným pokusům podstoupit (v rozporu s naukou Církve) křest opakovaně. „Jsme rozhodnutím velice překvapeni, vzhledem k tomu, že irský Úřad na ochranu dat dospěl před několika měsíci k opačnému závěru,“ říká Geert De Kerpel, mluvčí arcidiecéze Mechelen-Brusel.
Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.
02.05.2024, RC
Katoličtí komentátoři se vyjadřují k nové deklaraci Dikasteria pro nauku víry, Dignitas infinita.
17.06.2024, RC Monitor 12/2024
Kardinál Štěpán Trochta zlobil. Nepochybně to byl člověk srdečný, „otevřený“, „člověk dialogu“, jak se dnes s oblibou říká. Ale taky důsledný. Muž Tradice a pevné víry.
05.02.2024, RC Monitor 2/2024
Památný výrok majora Terazkyho z Černých baronů, bylo to první, co mne napadlo po rozkliknutí článku z Vatican News „Papež přijal sdružení zaměřené na dialog křesťanů se socialisty“. Asi jsem příliš ovlivněn vlastními zážitky a vzpomínkami rodičů a jejich vrstevníků na „radostné budování šťastné budoucnosti“.
30.04.2024, RC
„Nikdy člověk není tak velký jako tehdy, když klečí." (sv. Jan XXIII.)
26.02.2024, Fatym.com
Slovo askeze nemá mezi lidmi dobrý zvuk. Chápe se to jako odpírání si kdečeho dobrého. Asketa je vyzáblý člověk, protože odmítá dobré jídlo, zamračený člověk, protože si odmítá kdejakou pohodu a spal by nejraději na hřebících, kdyby to uměl. Je to představa zkreslená. Řecké slovo askesis znamená v původním smyslu trénink, nacvičování určitého cviku. Tedy ne negativní odmítání něčeho dobrého, ale positivní nacvičování něčeho dobrého. Dobrého návyku. A dobrému návyku říkáme ctnost. Budeme se tedy zabývat askezí v kladném smyslu. Budeme se zabývat nácvikem dobrých vlastností, které, když je jednou získáme, neponechají v nás žádné místo pro staré nectnosti, zlozvyky.
22.05.2024, RC Monitor 10/2024
No, nejásejme příliš, neboť se nám nevrací věk, kterým jsme se mohli, my v šedesátých a sedmdesátých letech a před těmito narození, honosit. Spíše, alespoň já mám ten pocit, se vrací určité „lidové záliby“ s dobou minulou spojené. A jednou z takovýchto, někdy až příliš, rozšířenou zábavou bylo kádrování. Myslím, že mnozí mají osobní zkušenosti a netřeba tedy tuto zábavu podrobně popisovat. Snad jen že se kádrovalo téměř všude a málokdo, ani ti nejvýše postavení kádrováci, byl toho ušetřen. A díky církevním tajemníkům se kádrovalo i v církvi.