Ex orbe et Urbe - 30. 1. 2024

30.01.2024, RC

Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.

Předseda Sdružení biskupských konferencí Afriky a Madagascaru (SECAM) kardinál Fridolin Ambongo Besengu, OFM Cap., popisuje, jak afričtí biskupové odmítli žehnání homosexuálním párům: „Když jsme 18. prosince obrželi dokument Fiducia Supplicans, způsobilo to v Africe šok. Nechápali jsme, co se to v Církvi děje. Do toho volaly ostatní církve a říkaly: ’Spoléhali jsme na katolickou církev, že se této ideologii vzepře. A vy teď jako první schválíte žehnání homosexuálním párům!‘“ Následovala komunikace s biskupskými konferencemi Afriky a Madagaskaru. „Vytiskl jsem si všechny reakce a vytvořil jsem shrnující dokument,“ říká kardinál. Poté napsal sedmistránkový dopis papeži, nejen jako předseda SECAM, ale „jako jeho rádce a člen rady devíti kardinálů, kteří papeže provázejí při reformě Církve.“ Následně odcestoval do Říma, aby mu dopis a veškerou dokumentaci předal. Papež jej přijal ještě týž den: „Papež byl velmi smutný. On je ten první, koho trápí všechny ty reakce, které přišly z celého světa,“ říká kardinál a vysvětluje: „Dospěli jsme k dohodě, protože jsem mu řekl, že tento problém už nelze vyřešit tak, že nám pošle nějaké dokumenty s teologickými či filosofickými definicemi žehnání. To lidi nezajímá. Je třeba říci něco, co lidem v Africe vrátí jistotu, co věřící uklidní. A papež, jako pastýř, situaci pochopil. Spolu s prefektem jsme připravili dokument – v dialogu a ve shodě s papežem Františkem – nazvaný ’Ne žehnání homosexuálním párům v katolických kostelích‘. Ten vyjadřuje naše současné stanovisko v Africe a činíme tak v duchu společenství a synodality s papežem Františkem a prefektem Dikasteria pro nauku víry: V Africe není místo pro žehnání homosexuálním párům. V žádném případě.“ 11. ledna pak SECAM vydala pětistránkové vyjádření, v němž se prohlašuje: „Biskupské konference celé Afriky, které důrazně potvrdily své společenství s papežem Františkem, jsou přesvědčeny, že mimoliturgická žehnání navržená deklarací Fiducia Supplicans nemohou být v Africe bez pohoršení prováděna .“ „Nemůžeme propagovat sexuální deviaci,“ říká kardinál Ambongo. „Máme spoustu chyb, ale homosexualitu nám vytýkat nemůžete. Taková naše africká kultura není.“

Akademie Jana Pavla II. pro lidský život a rodinu (utvořená bývalými členy Papežské akademie pro život, kteří přišli o členství v důsledku reorganizace této Akademie papežem Františkem v roce 2016) žádá odvolání kardinála Fernándeze z čela Dikasterie pro nauku víry kvůli jeho knihám „Uzdrav mě svými ústy: Umění líbat“ (1995) a „Mystická vášeň: Spiritualita a smyslnost“ (1998). „Mysticko-smyslná literatura je jedním z nejhorších zel naší doby, neboť pod záminkou spirituality ve skutečnosti pouze ospravedlňuje nejhorší výstřelky sexuální revoluce, která hluboce korumpuje naši společnost a svádí mladé do propasti,“ uvádí Akademie Jana Pavla II. ve svém prohlášení.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Anglikánský arcibiskup z Canterbury Justin Welby, hlava Anglikánského společenství, se v Římě zúčastnil Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Tam 25. ledna předsedal anglikánské eucharistické bohoslužbě konané – na přímé svolení papeže Františka – v katolické bazilice sv. Bartoloměje na ostrově, jíž se účastnili jak anglikáni, tak katolíci. Večer téhož dne při společných nešporách v bazilice sv. Pavla za hradbami, papež František spolu s arcibiskupem z Canterbury „vysílali“ v párech společně katolické a anglikánské biskupy (včetně jedné anglikánské biskupky) svědčit o jednotě křesťanů: „Vděčni Bohu za to, že sdílíme totéž Evangelium, vás dnes vysíláme, milovaní spolupracovníci na Království Božím, abyste tam, kde sloužíte, společně svědčili o naději, která neklame, a o jednotě, za niž se náš Spasitel modlil,“ řekl papež.

Tesaři, kteří pracovali na obnově požárem zničeného krovu pařížské katedrály Notre Dame, oslavili 12. ledna jeho dokončení. Podle tradice umístil na vrchol konstrukce nejmladší z tesařů kytici žluté akácie („mimózy“).

A katolická církev v Belgii se hodlá bránit proti příkazu belgického Úřadu na ochranu dat, aby na základě žádosti jisté osoby, která vystoupila z Církve, byl vymazán její záznam o křtu v křestní matrice. Úřad tvrdí, že právo stěžovatele na vymazání záznamu má přednost před zájmem Církve zabránit podvodným pokusům podstoupit (v rozporu s naukou Církve) křest opakovaně. „Jsme rozhodnutím velice překvapeni, vzhledem k tomu, že irský Úřad na ochranu dat dospěl před několika měsíci k opačnému závěru,“ říká Geert De Kerpel, mluvčí arcidiecéze Mechelen-Brusel.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.

Další články

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Předsevzetí a jiné neřesti

28.01.2026, RC Monitor 1/2026

Existuje zvláštní druh optimismu, který se pravidelně objevuje koncem prosince. Člověk ho pozná podle toho, že si koupí diář, který nikdy předtím nepoužíval, běžecké boty, kalhoty o číslo menší (protože „do léta to nějak půjde“) a s vážnou tváří oznámí, že „tentokrát už je to doopravdy“. Říkáme tomu novoroční předsevzetí – drobný liturgický úkon moderní doby, při němž se starý člověk symbolicky ukládá k ledu a nový se má narodit 1. ledna.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.