Ex orbe et Urbe - 30. 1. 2024

30.01.2024, RC

Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.

Předseda Sdružení biskupských konferencí Afriky a Madagascaru (SECAM) kardinál Fridolin Ambongo Besengu, OFM Cap., popisuje, jak afričtí biskupové odmítli žehnání homosexuálním párům: „Když jsme 18. prosince obrželi dokument Fiducia Supplicans, způsobilo to v Africe šok. Nechápali jsme, co se to v Církvi děje. Do toho volaly ostatní církve a říkaly: ’Spoléhali jsme na katolickou církev, že se této ideologii vzepře. A vy teď jako první schválíte žehnání homosexuálním párům!‘“ Následovala komunikace s biskupskými konferencemi Afriky a Madagaskaru. „Vytiskl jsem si všechny reakce a vytvořil jsem shrnující dokument,“ říká kardinál. Poté napsal sedmistránkový dopis papeži, nejen jako předseda SECAM, ale „jako jeho rádce a člen rady devíti kardinálů, kteří papeže provázejí při reformě Církve.“ Následně odcestoval do Říma, aby mu dopis a veškerou dokumentaci předal. Papež jej přijal ještě týž den: „Papež byl velmi smutný. On je ten první, koho trápí všechny ty reakce, které přišly z celého světa,“ říká kardinál a vysvětluje: „Dospěli jsme k dohodě, protože jsem mu řekl, že tento problém už nelze vyřešit tak, že nám pošle nějaké dokumenty s teologickými či filosofickými definicemi žehnání. To lidi nezajímá. Je třeba říci něco, co lidem v Africe vrátí jistotu, co věřící uklidní. A papež, jako pastýř, situaci pochopil. Spolu s prefektem jsme připravili dokument – v dialogu a ve shodě s papežem Františkem – nazvaný ’Ne žehnání homosexuálním párům v katolických kostelích‘. Ten vyjadřuje naše současné stanovisko v Africe a činíme tak v duchu společenství a synodality s papežem Františkem a prefektem Dikasteria pro nauku víry: V Africe není místo pro žehnání homosexuálním párům. V žádném případě.“ 11. ledna pak SECAM vydala pětistránkové vyjádření, v němž se prohlašuje: „Biskupské konference celé Afriky, které důrazně potvrdily své společenství s papežem Františkem, jsou přesvědčeny, že mimoliturgická žehnání navržená deklarací Fiducia Supplicans nemohou být v Africe bez pohoršení prováděna .“ „Nemůžeme propagovat sexuální deviaci,“ říká kardinál Ambongo. „Máme spoustu chyb, ale homosexualitu nám vytýkat nemůžete. Taková naše africká kultura není.“

Akademie Jana Pavla II. pro lidský život a rodinu (utvořená bývalými členy Papežské akademie pro život, kteří přišli o členství v důsledku reorganizace této Akademie papežem Františkem v roce 2016) žádá odvolání kardinála Fernándeze z čela Dikasterie pro nauku víry kvůli jeho knihám „Uzdrav mě svými ústy: Umění líbat“ (1995) a „Mystická vášeň: Spiritualita a smyslnost“ (1998). „Mysticko-smyslná literatura je jedním z nejhorších zel naší doby, neboť pod záminkou spirituality ve skutečnosti pouze ospravedlňuje nejhorší výstřelky sexuální revoluce, která hluboce korumpuje naši společnost a svádí mladé do propasti,“ uvádí Akademie Jana Pavla II. ve svém prohlášení.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Anglikánský arcibiskup z Canterbury Justin Welby, hlava Anglikánského společenství, se v Římě zúčastnil Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Tam 25. ledna předsedal anglikánské eucharistické bohoslužbě konané – na přímé svolení papeže Františka – v katolické bazilice sv. Bartoloměje na ostrově, jíž se účastnili jak anglikáni, tak katolíci. Večer téhož dne při společných nešporách v bazilice sv. Pavla za hradbami, papež František spolu s arcibiskupem z Canterbury „vysílali“ v párech společně katolické a anglikánské biskupy (včetně jedné anglikánské biskupky) svědčit o jednotě křesťanů: „Vděčni Bohu za to, že sdílíme totéž Evangelium, vás dnes vysíláme, milovaní spolupracovníci na Království Božím, abyste tam, kde sloužíte, společně svědčili o naději, která neklame, a o jednotě, za niž se náš Spasitel modlil,“ řekl papež.

Tesaři, kteří pracovali na obnově požárem zničeného krovu pařížské katedrály Notre Dame, oslavili 12. ledna jeho dokončení. Podle tradice umístil na vrchol konstrukce nejmladší z tesařů kytici žluté akácie („mimózy“).

A katolická církev v Belgii se hodlá bránit proti příkazu belgického Úřadu na ochranu dat, aby na základě žádosti jisté osoby, která vystoupila z Církve, byl vymazán její záznam o křtu v křestní matrice. Úřad tvrdí, že právo stěžovatele na vymazání záznamu má přednost před zájmem Církve zabránit podvodným pokusům podstoupit (v rozporu s naukou Církve) křest opakovaně. „Jsme rozhodnutím velice překvapeni, vzhledem k tomu, že irský Úřad na ochranu dat dospěl před několika měsíci k opačnému závěru,“ říká Geert De Kerpel, mluvčí arcidiecéze Mechelen-Brusel.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.

Další články

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Papež Lev XIV. jmenoval novým pražským arcibiskupem Mons. Stanislava Přibyla

02.02.2026, apha.cz

Papež Lev XIV. jmenoval Mons. ThLic. Ing. Stanislava Přibyla, Th.D., Ph.D., CSsR, novým pražským arcibiskupem a metropolitou české církevní provincie. Dnes, 2. února 2026 v pravé poledne, zveřejnil tuto informaci Svatý stolec a ve stejnou dobu o tom v kapli pražského arcibiskupského paláce informoval apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.