Ex orbe et Urbe - 30. 1. 2024

30.01.2024, RC

Papež František se v Apoštolském paláci setkal s novináři akreditovanými ve Vatikánu a poděkoval jim za zdrženlivost, s níž informují o vatikánských skandálech. „K tomu bych připojil taktnost, kterou tak často projevujete, když hovoříte o skandálech v Církvi. Ty se vyskytují, a často jsem u vás pozoroval velký takt, ohledy, téměř bych řekl ‚rozpačité‘ mlčení. Děkuji vám za tento přístup,“ řekl papež.

Předseda Sdružení biskupských konferencí Afriky a Madagascaru (SECAM) kardinál Fridolin Ambongo Besengu, OFM Cap., popisuje, jak afričtí biskupové odmítli žehnání homosexuálním párům: „Když jsme 18. prosince obrželi dokument Fiducia Supplicans, způsobilo to v Africe šok. Nechápali jsme, co se to v Církvi děje. Do toho volaly ostatní církve a říkaly: ’Spoléhali jsme na katolickou církev, že se této ideologii vzepře. A vy teď jako první schválíte žehnání homosexuálním párům!‘“ Následovala komunikace s biskupskými konferencemi Afriky a Madagaskaru. „Vytiskl jsem si všechny reakce a vytvořil jsem shrnující dokument,“ říká kardinál. Poté napsal sedmistránkový dopis papeži, nejen jako předseda SECAM, ale „jako jeho rádce a člen rady devíti kardinálů, kteří papeže provázejí při reformě Církve.“ Následně odcestoval do Říma, aby mu dopis a veškerou dokumentaci předal. Papež jej přijal ještě týž den: „Papež byl velmi smutný. On je ten první, koho trápí všechny ty reakce, které přišly z celého světa,“ říká kardinál a vysvětluje: „Dospěli jsme k dohodě, protože jsem mu řekl, že tento problém už nelze vyřešit tak, že nám pošle nějaké dokumenty s teologickými či filosofickými definicemi žehnání. To lidi nezajímá. Je třeba říci něco, co lidem v Africe vrátí jistotu, co věřící uklidní. A papež, jako pastýř, situaci pochopil. Spolu s prefektem jsme připravili dokument – v dialogu a ve shodě s papežem Františkem – nazvaný ’Ne žehnání homosexuálním párům v katolických kostelích‘. Ten vyjadřuje naše současné stanovisko v Africe a činíme tak v duchu společenství a synodality s papežem Františkem a prefektem Dikasteria pro nauku víry: V Africe není místo pro žehnání homosexuálním párům. V žádném případě.“ 11. ledna pak SECAM vydala pětistránkové vyjádření, v němž se prohlašuje: „Biskupské konference celé Afriky, které důrazně potvrdily své společenství s papežem Františkem, jsou přesvědčeny, že mimoliturgická žehnání navržená deklarací Fiducia Supplicans nemohou být v Africe bez pohoršení prováděna .“ „Nemůžeme propagovat sexuální deviaci,“ říká kardinál Ambongo. „Máme spoustu chyb, ale homosexualitu nám vytýkat nemůžete. Taková naše africká kultura není.“

Akademie Jana Pavla II. pro lidský život a rodinu (utvořená bývalými členy Papežské akademie pro život, kteří přišli o členství v důsledku reorganizace této Akademie papežem Františkem v roce 2016) žádá odvolání kardinála Fernándeze z čela Dikasterie pro nauku víry kvůli jeho knihám „Uzdrav mě svými ústy: Umění líbat“ (1995) a „Mystická vášeň: Spiritualita a smyslnost“ (1998). „Mysticko-smyslná literatura je jedním z nejhorších zel naší doby, neboť pod záminkou spirituality ve skutečnosti pouze ospravedlňuje nejhorší výstřelky sexuální revoluce, která hluboce korumpuje naši společnost a svádí mladé do propasti,“ uvádí Akademie Jana Pavla II. ve svém prohlášení.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Anglikánský arcibiskup z Canterbury Justin Welby, hlava Anglikánského společenství, se v Římě zúčastnil Týdne modliteb za jednotu křesťanů. Tam 25. ledna předsedal anglikánské eucharistické bohoslužbě konané – na přímé svolení papeže Františka – v katolické bazilice sv. Bartoloměje na ostrově, jíž se účastnili jak anglikáni, tak katolíci. Večer téhož dne při společných nešporách v bazilice sv. Pavla za hradbami, papež František spolu s arcibiskupem z Canterbury „vysílali“ v párech společně katolické a anglikánské biskupy (včetně jedné anglikánské biskupky) svědčit o jednotě křesťanů: „Vděčni Bohu za to, že sdílíme totéž Evangelium, vás dnes vysíláme, milovaní spolupracovníci na Království Božím, abyste tam, kde sloužíte, společně svědčili o naději, která neklame, a o jednotě, za niž se náš Spasitel modlil,“ řekl papež.

Tesaři, kteří pracovali na obnově požárem zničeného krovu pařížské katedrály Notre Dame, oslavili 12. ledna jeho dokončení. Podle tradice umístil na vrchol konstrukce nejmladší z tesařů kytici žluté akácie („mimózy“).

A katolická církev v Belgii se hodlá bránit proti příkazu belgického Úřadu na ochranu dat, aby na základě žádosti jisté osoby, která vystoupila z Církve, byl vymazán její záznam o křtu v křestní matrice. Úřad tvrdí, že právo stěžovatele na vymazání záznamu má přednost před zájmem Církve zabránit podvodným pokusům podstoupit (v rozporu s naukou Církve) křest opakovaně. „Jsme rozhodnutím velice překvapeni, vzhledem k tomu, že irský Úřad na ochranu dat dospěl před několika měsíci k opačnému závěru,“ říká Geert De Kerpel, mluvčí arcidiecéze Mechelen-Brusel.

Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.

Další články

Dar milované Rodičce Boží

09.04.2026, RC Monitor 6/2026

Filmy jako Rosemary má děťátko, Vymítač ďábla, Satan přichází či V moci ďábla se dodnes těší velké oblibě. Tísnivá atmosféra těchto snímků, působivé efekty vyvolané přítomností Zlého, to vše jako by bylo cizorodé vůči všemu, čím dnes žijeme, a to je přitažlivé. Kniha Satan na Svaté Hoře P. Josefa Miklíka se jim po vnější stránce podobá, ale v jádru jde o jiný žánr. O jakousi až erbenovskou baladu v próze – a s dobrým koncem. Jako doplnění k rozhovoru s otcem Jaroslavem Brožem přinášíme předmluvu k této knize a v dalším čísle Monitoru zveřejníme pár komentovaných ukázek z ní.

Recenze oblíbeného filmu papeže Lva XIV.

06.03.2026, Catholic Stand

Naše komunitní divadelní společnost získala pro svou sváteční inscenaci roku 2025 nečekanou a zcela neobvyklou reklamu – a to od samotného papeže. V listopadu papež Lev XIV. oznámil, že jeho oblíbeným filmem je Život je krásný, klasika Franka Capry ze čtyřicátých let minulého století, natočená podle povídky The Greatest Gift Philipa Van Dorena Sterna.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.