Je to tady: obrovská naděje

11.12.2023, RC Monitor 23/2023

Miluji adventní dobu. Dříve jsem se spíše těšil z přípravy na Slavnost Narození našeho Pána, ale od svého povolání ke kněžství intenzivně vnímám Boží zaslíbení, které betlémské Dítě přináší. Zejména když pohlížím na sebe, svou nedokonalost a na současný svět, ve kterém žijeme, kterému mnohdy nerozumím a s jeho směřováním se často nedokážu ztotožnit, mě Boží zaslíbení přináší vjem obrovské naděje.

To ujištění, že náš Pán přišel, přichází a přijde, že nás nikdy neopustí a s nekonečnou trpělivostí volá k sobě – je to ohromné tajemství. Nejsme odsouzeni žít v tomto světě věčně a můžeme jednou zemřít; Bohu díky se do světa nemusíme vracet, abychom napravili nebo odpykali to, co jsme za minulého života zpackali. Pán je tak milosrdný a štědrý, že přišel na tento svět v chudé – v dnešním jazyce nízkoprahové – chýši, aby se nikdo nemusel ostýchat k Němu přijít. Přišel jako nahé, bezbranné dítě, aby žil náš život a byl nám podobný ve všem kromě hříchu. Tím, že se stal se člověkem naplnil Zákon, zanechal nám Evangelium, aby Ho každý dokázal nalézt a žít podle Jeho příkladu. Stal se člověkem, aby zemřel na kříži a nás vykoupil. Narodil se, aby mohl vstát z mrtvých, ukázal realitu spásy, a poslal Ducha Božího, který našemu duchu dosvědčuje, že jsme Božími dětmi, který nám přichází na pomoc v naší slabosti a přimlouvá se za nás u Otce. Narodil se, aby vstoupil na nebesa, kde nám připravil příbytek a slíbil, že nás přivede domů a odkryje, co bylo našim očím nepostřehnutelné. A dokud nedoputujeme do věčného domova nás toto dítě ujišťuje o Boží lásce a o tom, že si v nás učiní s Otcem příbytek, nakolik Ho budeme milovat a budeme zachovávat Jeho slovo. Ve své věrnosti s námi zůstane po všecky dny až do skonání tohoto věku.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Když vidím malé dítě v betlémské stájí prolínají se mi pojmy advent, parúsia, epifaneia a apokalypsis, různé pohledy na událost Dne Páně, které dávají všemu v životě smysl..., a rozechvěje se mi srdce: to je náš Bůh, v Něho věříme, v Něho doufáme, Toho nade všechno milujeme. Kéž takového Boha v dítěti zabaleného v plenkách uvidí i zástupy přicházející k jesličkám, kéž Ho uvidí znovuzrozeného v nás a přijmou Ho po našem vzoru jako svého Pána a Spasitele.

R. D. Mr. Mgr. Tomas van Zavrel

Další články

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 5. část

08.09.2025, RC Monitor 16/2025

Realistická filosofie ukazuje, jak se v objektivně dané realitě jedno uskutečňuje v mnohém a mnohé se na různých úrovních sjednocuje. V sub–humánní sféře se jedná o prostou danost, jež nachází svůj výraz ve specifické, generické a analogické podobnosti mezi skutečnostmi světa. Specifikum člověka spočívá mimo jiné v tom, že si tyto souvislosti uvědomuje, že je poznává. Poznání je činností, jíž poznávající subjekt komunikuje s poznaným předmětem.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.