Je to tady: obrovská naděje

11.12.2023, RC Monitor 23/2023

Miluji adventní dobu. Dříve jsem se spíše těšil z přípravy na Slavnost Narození našeho Pána, ale od svého povolání ke kněžství intenzivně vnímám Boží zaslíbení, které betlémské Dítě přináší. Zejména když pohlížím na sebe, svou nedokonalost a na současný svět, ve kterém žijeme, kterému mnohdy nerozumím a s jeho směřováním se často nedokážu ztotožnit, mě Boží zaslíbení přináší vjem obrovské naděje.

To ujištění, že náš Pán přišel, přichází a přijde, že nás nikdy neopustí a s nekonečnou trpělivostí volá k sobě – je to ohromné tajemství. Nejsme odsouzeni žít v tomto světě věčně a můžeme jednou zemřít; Bohu díky se do světa nemusíme vracet, abychom napravili nebo odpykali to, co jsme za minulého života zpackali. Pán je tak milosrdný a štědrý, že přišel na tento svět v chudé – v dnešním jazyce nízkoprahové – chýši, aby se nikdo nemusel ostýchat k Němu přijít. Přišel jako nahé, bezbranné dítě, aby žil náš život a byl nám podobný ve všem kromě hříchu. Tím, že se stal se člověkem naplnil Zákon, zanechal nám Evangelium, aby Ho každý dokázal nalézt a žít podle Jeho příkladu. Stal se člověkem, aby zemřel na kříži a nás vykoupil. Narodil se, aby mohl vstát z mrtvých, ukázal realitu spásy, a poslal Ducha Božího, který našemu duchu dosvědčuje, že jsme Božími dětmi, který nám přichází na pomoc v naší slabosti a přimlouvá se za nás u Otce. Narodil se, aby vstoupil na nebesa, kde nám připravil příbytek a slíbil, že nás přivede domů a odkryje, co bylo našim očím nepostřehnutelné. A dokud nedoputujeme do věčného domova nás toto dítě ujišťuje o Boží lásce a o tom, že si v nás učiní s Otcem příbytek, nakolik Ho budeme milovat a budeme zachovávat Jeho slovo. Ve své věrnosti s námi zůstane po všecky dny až do skonání tohoto věku.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Když vidím malé dítě v betlémské stájí prolínají se mi pojmy advent, parúsia, epifaneia a apokalypsis, různé pohledy na událost Dne Páně, které dávají všemu v životě smysl..., a rozechvěje se mi srdce: to je náš Bůh, v Něho věříme, v Něho doufáme, Toho nade všechno milujeme. Kéž takového Boha v dítěti zabaleného v plenkách uvidí i zástupy přicházející k jesličkám, kéž Ho uvidí znovuzrozeného v nás a přijmou Ho po našem vzoru jako svého Pána a Spasitele.

R. D. Mr. Mgr. Tomas van Zavrel

Další články

Čtyři nečisté touhy, od nichž nás liturgie učí se postit

27.03.2026, Saint Dominic‘s Media

Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.

Zpověď katolické konzervy

23.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Ty jsi, babi, taková katolická konzerva,“ konstatoval před nedávnem můj vnuk. „A jak jsi na to přišel?“ – Nevěděl, ale rychle se zamyslel. „Modlíš se růženec... promiň, to je teda hodně out. A ty tvý mariánský zjevení, to už dávno psychiatři diagnostikovali... prof. Vondráček třeba, tu jeho knížku jsem našel u vás v knihovně!“ Mávla jsem nad diskusí rukou, protože znám svého anarchistu a věčného rejpala.

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.

Na poušť, do ticha

22.01.2026, RC Monitor 1/2026

To nám ten rok pěkně začíná, by si mohl mnohý povzdychnout při i velmi zběžném sledování světového i tuzemského dění.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Královský rod a kněžské poslání

13.11.2025, RC Monitor 21/2025

„Lidi sou různý a různý koníčky maj...“ Tato slova písně z alba Pražského výběru z roku 1988 mi vytanula na mysli, když jsem zaregistroval novou zábavu začínající na západ od našich hranic. Po hobby horsingu, kdy člověk osedlá tyčku s koňskou hlavou a hopsá přes překážky, tu máme tzv. vyšší level, a tím je hobby dogging. Je to vpravdě zábava méně fyzicky náročná – nikdo vás nenutí hopsat a podávat sportovní výkony. Stačí, když si pořídíte vodítko a obojek a budete venčit vzduch a po návratu domů stačí, když pověsíte vodítko na věšák a ani z něj netřeba odpoutávat psa. No, neberte to.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.