Nejstarší dcera církve

19.08.2024, RC Monitor 15/2024

Nevím, kolikrát jsem musel odpovídat v posledních dnech na otázku: „A co říkáte, pane faráři, na zahájení olympiády v Paříži?“, ale vím, co jsem odpovídal. Odpovídal jsem slovy, která jsem si vypůjčil od francouzského prezidenta pana Macrona: „Toto je Francie!“.


Zatímco jindy se v souvislosti s 26. červencem nejčastěji mluví o tom, že rána budou od nynějška chladná, letos tomu bylo jinak. Chápu, že v (nejen) křesťanských kruzích vyvolal onen pařížský prapodivně zvrácený exhibicionismus rozhořčení, rozčilení, zhnusení, odpor a mnoho dalšího. Jenom jedno nepochopím – překvapení. Vždyť nikoho, kdo zná dějiny novodobé Francie započaté revolucí se snad nemůže divit, jaké „překvápko“ si organizátoři připravili. Vždyť přesně; toto je Francie. Ona sladká Francie, která díky revoluci zhořkla tak, že i pro mnoho Francouzů se stala od revoluce nepoživatelnou.

Jen vzpomeňme na popravu krále a královny, zavedení kultu rozumu, kdy do pařížské katedrály revolucionáři nainstalovali oltář, na nějž posadili herečku a klaněli se před ní. Pak tu máme teror nejen v Paříži, kdy gilotina jela na plné obrátky, ale i v kraji Vendee proti králi věrným katolíkům a jinde. Vždyť ve Francii se na revoluci pořád odvolávají, slaví dobytí Bastily a také oslavují císaře Napoleona, který chtěl pohltit celou Evropu. Nepopírám, že francouzská revoluce byla mezníkem v dějinách „nejstarší dcery církve“. Ale že by to byl mezník hodný opěvování a chvály? No, nevím a ani si to nemyslím.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

I ve mne onen tyjátr, kde se producíroval kdekdo, vzbudil kdeco, ale překvapení rozhodně ne. Vždyť toto je Francie již od dobytí Bastily.

A co bychom měli dělat my? Modlit se za Francii, aby tuto cestu opustila, a za naši vlast, aby se této cestě vyhnula širokým obloukem.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.


Další články



Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Křehká svoboda svatých míst: jeruzalémský incident s latinským patriarchou

31.03.2026, RC

Jeruzalém zažil na Květnou neděli mimořádně znepokojivý incident. Izraelská policie 29. března 2026 zabránila latinskému patriarchovi Jeruzaléma kardinálu Pierbattistu Pizzaballovi a kustodovi Svaté země P. Francescu Ielpovi OFM ve vstupu do baziliky Božího hrobu, kam směřovali k bohoslužbě Květné neděle.

Čtyři nečisté touhy, od nichž nás liturgie učí se postit

27.03.2026, Saint Dominic‘s Media

Každou postní dobu instinktivně saháme po známých praktikách. Vybereme si něco, čeho se vzdáme, něco, na čem přestaneme lpět, něco, co by mohlo zbystřit naše duchovní smysly. I tyto malé oběti jsou důležité, ale čtení na pátek po Popeleční středě nás vybízejí, abychom nahlédli pod povrch.

Mladí Britové stále více pro život

10.12.2025, The Catholic Herald

Počet žen mladších osmnácti let, které v Anglii a Walesu usilovaly o potrat, klesl za posledních deset let téměř na polovinu a mezi mladými Brity významně narůstají pro-life postoje. Údaje z roku 2022, tedy nejnovější data, která jsou k dispozici, vykazují prudký pokles počtu žen mladších 18 let, které podstoupily interrupci. V roce 2012 to bylo 12,8 na 1000 žen, zatímco do roku 2022 jejich počet klesl na 7,5, což je pokles o 41,1 procent. Projevuje se zde celkový pokles míry početí, která v roce 2021 činila 13,2 na 1000 žen, což představuje výrazný pokles oproti 30,9 v roce 2011.

Jak to ti lidé zvládají?

24.04.2026, The Catholic Thing

Jak to ti lidé zvládají?“ ptala se. Jak si poradí lidé, kteří nevěří v Boha?“ Moje známá podávala na různé školy přihlášky na postgraduální studium. „Tahle rozhodnutí jsou v rukou lidí, které neznám a kteří neznají mě. A přitom ovlivní zbytek mého života – koho potkám, koho si vezmu, moje děti, moji kariéru. Kdyby člověk nevěřil, že na to všechno dohlíží prozřetelný Bůh,“ zvolala, „bylo by to prostě depresivní.“

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.