Nejstarší dcera církve

19.08.2024, RC Monitor 15/2024

Nevím, kolikrát jsem musel odpovídat v posledních dnech na otázku: „A co říkáte, pane faráři, na zahájení olympiády v Paříži?“, ale vím, co jsem odpovídal. Odpovídal jsem slovy, která jsem si vypůjčil od francouzského prezidenta pana Macrona: „Toto je Francie!“.

Zatímco jindy se v souvislosti s 26. červencem nejčastěji mluví o tom, že rána budou od nynějška chladná, letos tomu bylo jinak. Chápu, že v (nejen) křesťanských kruzích vyvolal onen pařížský prapodivně zvrácený exhibicionismus rozhořčení, rozčilení, zhnusení, odpor a mnoho dalšího. Jenom jedno nepochopím – překvapení. Vždyť nikoho, kdo zná dějiny novodobé Francie započaté revolucí se snad nemůže divit, jaké „překvápko“ si organizátoři připravili. Vždyť přesně; toto je Francie. Ona sladká Francie, která díky revoluci zhořkla tak, že i pro mnoho Francouzů se stala od revoluce nepoživatelnou.

Jen vzpomeňme na popravu krále a královny, zavedení kultu rozumu, kdy do pařížské katedrály revolucionáři nainstalovali oltář, na nějž posadili herečku a klaněli se před ní. Pak tu máme teror nejen v Paříži, kdy gilotina jela na plné obrátky, ale i v kraji Vendee proti králi věrným katolíkům a jinde. Vždyť ve Francii se na revoluci pořád odvolávají, slaví dobytí Bastily a také oslavují císaře Napoleona, který chtěl pohltit celou Evropu. Nepopírám, že francouzská revoluce byla mezníkem v dějinách „nejstarší dcery církve“. Ale že by to byl mezník hodný opěvování a chvály? No, nevím a ani si to nemyslím.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

I ve mne onen tyjátr, kde se producíroval kdekdo, vzbudil kdeco, ale překvapení rozhodně ne. Vždyť toto je Francie již od dobytí Bastily.

A co bychom měli dělat my? Modlit se za Francii, aby tuto cestu opustila, a za naši vlast, aby se této cestě vyhnula širokým obloukem.

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Jak se z liberála stal postupem času sociální inženýr

11.02.2026, syrzdarma.cz

Liberál byl v 18. století někdo, kdo byl přesvědčen, že práva jednotlivce mají přednost před státními zásahy bez ohledu na to, jak ušlechtilé jsou cíle státu. Pak se to zvrtlo a objevila se skupinová práva. Držitel medaile od Václava Havla za podporu disidentů v bývalém Československu, anglický filozof Roger Scruton, zemřel v roce 2020. Napsal desítky knih. V knize Výhody pesimismu: A nebezpečí falešných nadějí, v originále The Uses of Pessimism: And the Danger of False Hope, se zamýšlí nad tím, proč jsou najednou práva jednotlivce bezcenná tváří v tvář skupinovým právům, která se množí geometrickou řadou.

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Světlo, které má svítit všem v domě

01.02.2026, RC Monitor 2/2026

Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?

Pravoslavné okouzlení

25.02.2026, RC Monitor 3/2026

V polovině letošního Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla v Římě konference u příležitosti 60 let od zrušení vzájemné, právně krajně sporné exkomunikace papežského legáta Humberta a konstantinopolského patriarchy Kerullaria z roku 1054, známé jako Velké schizma. K jejímu oboustrannému oficiálnímu odvolání došlo 7. prosince 1965 současně v Římě (v rámci druhého vatikánského koncilu) a v katedrále v Konstantinopoli.

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.