Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české

20.09.2024, Hnutí duchovní obnovy národa

Hnutí duchovní obnovy národa ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a Arcibiskupstvím pražským pořádá v předvečer slavnosti sv. Václava a státního svátku Dne české státnosti Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české, které se uskuteční v Praze dne 27. 9. 2024.

Záměrem organizátorů je, aby se touto poutí a uctěním hlavního patrona sv. Václava a světců a mučedníků rozšířila oslava na posvátná místa města Prahy. Procesí a žehnání Palladiem se zastaveními v chrámech a na společensky významných místech je upraveno tak, aby na významných místech spojených s českou státností v místech státních institucí byly pronášeny modlitby a požehnání představitelům státu na všech stupních: Pražský hrad – prezidentu ČR, Parlament ČR na Malé Straně – Zastupitelům Parlamentu ČR, Magistrát – zastupitelům města Prahy a Václavské nám. - Socha sv. Václava – českému národu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Průběh procesí
Svatováclavské putování je zahájeno ve středu dne 27. 9. ve 13.00 hod mší svatou ve svatojiřské bazilice, kterou bude slavit arcibiskup Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius, na závěr je modlitba u hrobu sv. Ludmily a předání Palladia Země české. Po mši sv. vyjde procesí do kostela Všech svatých k hrobu sv. Prokopa. Poté procesí pokračuje do svatovítské katedrály se zastavením u Zlaté brány, kde bude modlitba za prezidenta, pak průvod prochází katedrálou se zastavením u hrobu světců a panovníků do svatováclavské kaple. Ve svatováclavské kapli bude modlitba ke sv. Václavovi. Procesí vychází z Pražského hradu před arcibiskupský palác, kde pozdraví poutníky arcibiskup pražský Mons. Jan Graubner a požehná Palladiem město Praze a zemi České. Po požehnání procesí pokračuje na Malostranské náměstí k zastavení a modlitbě za Parlament ČR a dále do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně k pobožnosti a uctění Pražského Jezulátka. Procesí pokračuje po Karlově mostě se zastavením u sv. Jana Nepomuckého do kostela sv. Františka, kláštera Rytířského řádu Křížovníků k pobožnosti a uctění sv. Anežky. Procesí pak pokračuje do kaple Staroměstské radnice k modlitbám za zastupitele Prahy a pak po zastavení a modlitbě u obnoveného mariánského sloupu do kostela Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí k modlitbě a uctění Panny Marie Rynecké - Palladia města Prahy. Procesí pokračuje k soše sv. Václava na Václavské náměstí, kde bude zakončeno modlitbou za národ a požehnáním českému národu Palladiem Země české.

Význam procesí spočívá v tom, že modlitbami na posvátných církevních a společensky významných místech je vyjádřena starost a zodpovědnost věřících za uchování duchovních tradic a rozvíjení křesťanských hodnot, na kterých byla budována česká státnost a které jsou předpokladem k pokojnému soužití a spolupráci všech občanů bez rozdílu vyznání a přesvědčení k vytváření společného dobra, k rozvoji vlasti a národa.

Zveme všechny ctitelé sv. Václava a příznivce k účasti na Svatováclavském putování Prahou se zastavením k modlitbám k podpoře obnovy duchovních tradic a křesťanských hodnot v naší zemi.

Další články

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Nejsou křídla jako křídla…

12.01.2026, RC Monitor 24/2025

Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Bojíte se pekla? Už v něm jste, aniž o tom víte. Škoda, že jsme tady

12.03.2026, RC 4/2026

Když v roce 2006 vyšla Benatarova kniha Nebýt či být. O utrpení, které přináší příchod na tento svět, vyvolala v akademických kruzích i mimo ně nebývalý ohlas. Do té doby snad žádný myslitel nevěnoval tak velké systematické úsilí tomu, aby prokázal nesmyslnost lidské existence. David Benatar vychází ze základního faktu nahodilosti lidského života, tedy z vědomí, že sice existujeme, ale nikoliv nutně. Mohli jsme totiž také nebýt a z této neexistence, která byla ostatně mnohonásobně pravděpodobnější než naše existence, jsme byli vrženi do nehostinného světa, v němž jdeme vstříc nepředvídatelnému a mnohdy naprosto brutálnímu osudu.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Nechat se spoutat a pozřít Láskou

02.10.2025, RC Monitor 18/2025

Vidíme-li prostřený stůl a na něm pestrý výběr všeho možného, je těžké zabránit tomu, aby se nám sbíhaly sliny. Pana Pavlova nelze obejít, jsou to reflexy. Ale dříve než usedneme k bohaté tabuli, bychom si měli položit otázku, kdo nám onu hostinu přichystal a zve-li nás ke stolu za účelem našeho nasycení, nebo abychom se my sami ocitli též na jídelním lístku.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.