20.09.2024, Hnutí duchovní obnovy národa
Průběh procesí
Svatováclavské putování je zahájeno ve středu dne 27. 9. ve 13.00 hod mší svatou ve svatojiřské bazilice, kterou bude slavit arcibiskup Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius, na závěr je modlitba u hrobu sv. Ludmily a předání Palladia Země české. Po mši sv. vyjde procesí do kostela Všech svatých k hrobu sv. Prokopa. Poté procesí pokračuje do svatovítské katedrály se zastavením u Zlaté brány, kde bude modlitba za prezidenta, pak průvod prochází katedrálou se zastavením u hrobu světců a panovníků do svatováclavské kaple. Ve svatováclavské kapli bude modlitba ke sv. Václavovi. Procesí vychází z Pražského hradu před arcibiskupský palác, kde pozdraví poutníky arcibiskup pražský Mons. Jan Graubner a požehná Palladiem město Praze a zemi České. Po požehnání procesí pokračuje na Malostranské náměstí k zastavení a modlitbě za Parlament ČR a dále do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně k pobožnosti a uctění Pražského Jezulátka. Procesí pokračuje po Karlově mostě se zastavením u sv. Jana Nepomuckého do kostela sv. Františka, kláštera Rytířského řádu Křížovníků k pobožnosti a uctění sv. Anežky. Procesí pak pokračuje do kaple Staroměstské radnice k modlitbám za zastupitele Prahy a pak po zastavení a modlitbě u obnoveného mariánského sloupu do kostela Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí k modlitbě a uctění Panny Marie Rynecké - Palladia města Prahy. Procesí pokračuje k soše sv. Václava na Václavské náměstí, kde bude zakončeno modlitbou za národ a požehnáním českému národu Palladiem Země české.
Význam procesí spočívá v tom, že modlitbami na posvátných církevních a společensky významných místech je vyjádřena starost a zodpovědnost věřících za uchování duchovních tradic a rozvíjení křesťanských hodnot, na kterých byla budována česká státnost a které jsou předpokladem k pokojnému soužití a spolupráci všech občanů bez rozdílu vyznání a přesvědčení k vytváření společného dobra, k rozvoji vlasti a národa.
Zveme všechny ctitelé sv. Václava a příznivce k účasti na Svatováclavském putování Prahou se zastavením k modlitbám k podpoře obnovy duchovních tradic a křesťanských hodnot v naší zemi.
11.12.2024, RC Monitor 23/2024
Blíží se období masivních vánočních trhů, bezbřehé komerce a nátlaku na to mít doma vánoční atmosféru a ideálně Santu Clause už na začátku prosince. V obchodních domech budou už vesele vyhrávat koledy od první neděle adventní, a někde je dokonce slavnostně zatroubí ironicky z kostelní věže na zahájení „vánočního období“. Trochu brzy, že?
01.10.2024, RC Monitor 18/2024
„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“
11.10.2024, RC Monitor 18/2024
Jedna čtenářka našeho časopisu se zamýšlí nad normálností i současným bláznivým světem. Když jsem její článek četl, vzpomněl jsem si na patera Hertze, dominikána, profesora na Angeliku, který nás měl na morálku, když jsme jeden semestr probírali spravedlnost.
27.12.2024, RC Monitor 24/2024
Dovolte, prosím, abych se vám představil. Jmenuji se Petr Piťha a je mi 86 let. Jsem emeritním profesorem dějin a teorie kultury na Karlově Univerzitě a emeritním proboštem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském.
23.01.2025, RC Monitor 1/2025
Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.
13.01.2025, The Catholic Thing
Stále častěji zjišťuji, že nejméně tolerantní lidé, se kterými se setkávám, jsou právě ti, kteří se neustále ohánějí slovem „tolerance“. Neměli bychom to považovat za pokrytectví. Není to jako chování farizeů, kteří si dávají záležet na tom, aby každý viděl, jak dávají almužnu. Tím z dobročinnosti dělají divadelní představení, aby si vysloužili chválu lidí, a pokud stojí především o ni, pak ji také dostanou. „Odpovídající odměnu,“ jak píše Milton, „prázdnou jako jejich skutky.“