Upřímný dialog namísto prázdné sebeprezentace

27.09.2024, RC Monitor 18/2024

Dvacet let existence RC Monitoru je doba, kdy se mnohé ve společnosti, ale i Církvi, změnilo s nebývalou intenzitou.


Časopis vznikl v době končícího pontifikátu sv. Jana Pavla II. a má za sebou délku celé jedné generace. Křesťanství na západě jako by bylo na ústupu, vyklízelo pole, stávalo se jen vybledlou fotografií v rodinném albu; hlasu Písma sv., církevní tradice, papežů a biskupů ve velkých věcech společnosti a morálky se naslouchá čím dál méně, přirozený zákon vyklízí pozice.

Také svět médií – světských i církevních – se za dvě dekády absolutně změnil rozvojem webu, sociálních sítí, streamovacích platforem. V tomto prostředí je nesmírně obtížné zachovat si kritický úsudek, odlišit informaci od dezinformace, rozeznat manipulaci a postoje, které jsou zavádějící. Zároveň se dramaticky násobí objem informací, kterému je běžný konzument médií – věřící nevyjímaje – vystaven; je náročné v té kvantitě rozpoznat kvalitu, pěnu dní od trvalých hodnot.

V tomto prostředí narůstá klima konfrontace, často přesahující hranice slušnosti, útoky se stupňují, výroky se radikalizují. Společenský dialog je rozbitý, je nahrazen kakofonií individualizovaných výpovědí, u nichž se nehodnotí relevance, pravdivost a zkušenost, ale často jen počet příznivců mluvčího na sociálních sítí. Toto není jen vlastností společnosti jako celku, ale i prostředí osob hlásících se ke křesťanství a ke katolické církvi. Tím, jak se objevují vyhrocené postoje k různým otázkám a postojům, často i k oficiálně prezentovaným stanoviskům papeže a dikasterií římské kurie, jako by mnozí ztráceli kompas.

A zde je namístě vyzvednout nesmírně významnou úlohu RC Monitoru – jako média, které se nebojí vstupovat do složitých témat, nacházet jejich řešení věrná pravdě Evangelia, zcela v souladu s magisteriem. Není snad dnes srovnatelné platformy, která by vytvářela jak kvalitní tvorbu vlastní, počínaje komentáři přes analýzy společenských otázek po hutné duchovní texty, a zároveň poskytovala výběr z kvalitních a prověřených cizojazyčných zdrojů poskytujících českému a moravskému čtenáři záruku, že se v záplavě časopisů a blogů neztratí tím či oním směrem.

Boží slovo je lékem proti malomyslnosti a strachu i pevnou hrází proti zdánlivě již zcela převládající antikultuře smrti. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky (Židům 13,8).

Skutečná síla dialogu, jak upozorňoval mimo jiné papež Benedikt XVI. v poselství k Světovému dni sdělovacích prostředků v roce 2012, předpokládá polaritu mezi slovem a mlčením. Teprve v tichu, v mlčení mohou uzrát dobrá rozhodnutí, jak správně jednat a co sdělit druhému.

Dynamika rozhovoru Panny Marie se sv. Alžbětou v „jednom judském městě v horách“ vylučuje jakékoli mimoběžné monology a může být vzorem pro každé vzájemné setkání. A v tomto duchu – Boží slovo; lidské slovo a mlčení; upřímný dialog namísto prázdné sebeprezentace – pracuje a působí RC Monitor již dvě dekády.

Je výsledkem nesmírné houževnatosti, vytrvalosti a osobních obětí těch, kteří nesli a nesou horko dne, že RC Monitor stále vychází v takto kvalitní podobě, jako médium tištěné, které navíc není založeno na klasickém předplatném, ale na darech laskavých čtenářů. Marné by však bylo lidské namáhání, kdyby jej neprovázelo Boží požehnání.

Kéž Panna Maria a sv. František Saleský, patron médií, vyprošuje u Všemohoucího Boha hojné požehnání a dary Ducha svatého redakci, autorům, překladatelům, dalším spolupracovníkům, dobrodincům, čtenářům a všem, kdo se podílejí na dobrém díle RC Monitoru.

Mgr. Josef Mudra


Další články



Nedělej ze sebe brouka Pytlíka

04.10.2024, RC Monitor 18/2024

Člověk se učí celý život. A pokud uvěří v Boha, zjistí, že je to cesta s dlouhou tratí.

Pokrok? Ano, ale se selským rozumem

02.09.2024, RC Monitor 16/2024

Ježíš Kristus jako dobrý Pastýř pracuje s dalšími zvěstovateli radostné zprávy, tedy s apoštoly. V evangeliu i jinde v Písmu je docela často použito obrazu dobrého pastýře. Jistý vliv na to asi má kulturní kontext. Asi se mnozí z nás kdysi ve školních škamnách v hodinách (zvláště řecké) literatury učili cosi o bukolické poezii. Tedy o textech, které idealizují život pastýřů v přírodě uprostřed zvířat a o pastýřském každodenním živobytí. Také v Novém zákoně, ale i v pozdějších vyobrazeních Krista (které můžeme spatřit v prvních kostelech), se tento příměr používá. My běžní lidé máme být ovcemi, které jsou chápany jako spíše hloupá a stádní zvířata.

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie: Protože lásku smrt nepřemůže

15.08.2024, RC Monitor 15/2024

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie: Protože lásku smrt nepřemůže. Tak bych nazval tuto slavnost. Boží touha zachránit člověka je nekonečná, jako On sám je nekonečný a tato slavnost nám připomíná, že se tato Boží touha naplňuje.

Misie otce Kolbeho

01.10.2024, RC Monitor 18/2024

„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“

Mávání do nebe Karlu Heřmánkovi?

08.10.2024, rkfzruc.cz

Režisér Jiří Strach reagoval na zprávu o dokonané sebevraždě pana Karla Heřmánka stručně: „Mávám ti do nebe, můj milovanej filmovej táto.“ Nejen jako kněz, ale i jako bývalý lékař a člověk, kterému podobným způsobem zemřel jeden z nejbližších lidí, si dovoluji zaprotestovat. Očekával bych totiž od věřícího jiný vzkaz. Budiž Jiřímu Strachovi omluvou, že se dneska často setkáme na parte zemřelých katolíků s texty, které vyjadřují jistotu, že dotyčný je v nebi. Vždyť byl tak hodný... Pokud je ale někdo určitě v nebi, tak se za něho nemusím už modlit. A co když v nebi ještě není? A tolik by naše modlitby potřeboval?

Hurá, mládí se nám vrátilo!

22.05.2024, RC Monitor 10/2024

No, nejásejme příliš, neboť se nám nevrací věk, kterým jsme se mohli, my v šedesátých a sedmdesátých letech a před těmito narození, honosit. Spíše, alespoň já mám ten pocit, se vrací určité „lidové záliby“ s dobou minulou spojené. A jednou z takovýchto, někdy až příliš, rozšířenou zábavou bylo kádrování. Myslím, že mnozí mají osobní zkušenosti a netřeba tedy tuto zábavu podrobně popisovat. Snad jen že se kádrovalo téměř všude a málokdo, ani ti nejvýše postavení kádrováci, byl toho ušetřen. A díky církevním tajemníkům se kádrovalo i v církvi.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.