Vždyť jsou to jenom... dýně

02.11.2024, FB autora

Včera večer jsem cestou domů potkával mladé lidi "vyzdobené" smrtelnými maskami a čarodějnickými znameními jako vyjádření jejich příslušnosti ke slavení anglosaského (původně irogalského) svátku, kdy se svět živých má protnout se světem neživých a mrtví se mají vracet na zem.

Historicky
Média ve své snaze zavděčit se kulturně zcela cizímu (ale pro ně politicky preferovanému) světu, popisují Samhain jako starobylý keltský a předkřesťanský svátek, na kterém přece není nic špatného. No, pokud budeme sledovat psané prameny, tak první zmínka o Samhainu pochází z 8 století po Kristu, čili rozhodně NENÍ předkřesťanský. To, co se část badatelů snaží vydávat za zmínku o měsíci "Samonios" v galském kalendáři z Coligny, je nesmysl, protože tento termín označoval letní, pravděpodobně květnový termín. Samotný kalendář z Coligny potom nepochází z vybájeného 1. století před Kristem, ale podle materiálových analýz, až z 2. století po Kristu.

Obchodně
Halloween je především velký business. Rodiče jsou schopni utrácet velké částky za dýně, převleky, masky a další maškarádu, která děti mění v mrtvoly, čarodejnice a další zrůdičky. Proti gustu žádný dišputát. Pokud ze sebe někdo chce mocí mermo dělat maškaru a ještě za to platit... Nic jiného v tom nehledejme.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kulturně
Víra v návrat mrtvých do pozemského života formou lezení z hrobů, zevnitř osvícených dutých předmětů či v čarodějnických šatech nemá s naší kulturou ani tradicemi pranic společného. Víra v upíry, čarodejnice, nemrtvé a jiné strašidelné zjevy je rozšířena v anglosaských zemích, některých oblastech Německa, na Balkáně, ale nikoli u nás. Vždyť i ty, odpůrci křesťanství citované (a u nás zcela ojedinělé), čarodějnické procesy na Jesenicku a Velkolosinsku, byly výlučnou záležitostí německy hovořících komunit. Slovanské prostředí nezná ani oslavu nástupu těchto temných sil. Nejstarší západoslovanský obyčej, vynášení Morany, oslavuje, v kontrastu se Samainem naopak jejich konec.

Nábožensky
Křesťanská víra, která formuje tento kontinent již 1700 let (náš prostor o 600 let méně), je postavena na zmrtvýchvstání Ježíše Krista, vzkříšení mrtvých a věčném životě. Je tedy založena na principu vítězství nad smrtí a ne na jejím oslavováním či její adorací. I proto se svátku Samhain a související tématiky chopily i různé skupinky novopohanů, či přímo satanistů.

Před rokem rozrušila českou veřejnost zpráva, že římskokatolický farář z Kurdějova na Břeclavsku (sám bývalý exorcista), rozkopal nevinným dětem dýně se svíčičkami, naaranžovanými přímo naproti hřbitovu, kde se ovšem nachází i kostel. Následujícího dne je tam, smutné dětičky (pod vedením jednoho hodného pána) umístily znovu, aby následovalo přesně totéž. Farář se musel omluvit, nicméně svůj "čin" současně i "ospravedlňoval". Brněnská diecéze prohlásila, že jí incident mrzí.

Progresivistická agenda postupuje stále stejně - vymyslí úchylku, začne jí propagovat, následně ji prohlásí za normu a požaduje, aby se jí všichni přizpůsobovali, později též, aby jí i adorovali a aby povinně plivali na cokoliv jiného. Neváhá k tomu zneužít děti, nemocné nebo zmatené či pomatené lidi, staré, slabé kulturní frontu, liberály, prostě kohokoliv, kdo se jim zrovna namane a je připraven poslouchat jejich smyšlenky.

Pan farář měl samozřejmě naprostou pravdu a provokačně umístěné symboly, nepřátelské naší víře, kultuře i prosté humanitě, opakovaně zničil. Ti lidé na hřbitově zemřeli a byli pohřbeni jako křesťané. Prostě bránil náš svět před zhovadilostmi.

Tolik moje dušičkové zamyšlení. Nemusíte s ním souhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete dělat. Fakta jsou fakta.

Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji.

Amen.

JUDr. Petr Markvart

Další články

Jak rozlišovat Boží vůli

20.04.2026, RC Monitor 7/2026

Jako lidé jsme stvořeni k Božímu obrazu a jako křesťané jsme byli přijati za Boží děti. To definuje naši důstojnost Božího dítěte – dítěte, které miluje Bůh. Tento základní stavební kámen našeho života z víry si musíme často připomínat, protože poskytuje rámec našemu putování životem a hledání Boha: ať se stane, co se stane, jsme milovanými Božími dětmi.

Milost pokání

18.02.2026, RC Monitor 3/2026

Jedna postní antifona zní: „Kristova krev byla prolita za naši spásu, přinesla milost pokání celému světu.“ Ano. Doba postní, která opět po roce začíná, je velká milost. Bůh nám dává znovu příležitost polepšit se. Boží hlas zní: „Jako že jsem živ, praví Pán – Hospodin, nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby změnil své chování a byl živ“ (Ez 33,11).

Každý sedmý křesťan je obětí pronásledování

02.03.2026, Open Doors International

Dne 14. ledna 2026 zveřejnila nevládní organizace Open Doors svůj seznam pronásledování křesťanů po celém světě. Zjištění mluví jasně: s 388 miliony postižených lidí náboženská svoboda křesťanů eroduje pod kombinovaným tlakem džihádistického násilí a státního autoritářství.

Ten, který je Světlo světa

30.03.2026, RC Monitor 6/2026

Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Co je modlitba a proč se někdy nedaří

27.02.2026, RC Monitor 3/2026

„Pro mne je modlitba vzlet srdce, je to prostý pohled k nebi, je to zvolání vděčnosti a lásky ve zkoušce i v radosti“ píše sv. Terezie od Dítěte Ježíše (Autobiografické spisy, C 25r.). Mnozí z nás si ale vybaví hodiny náboženství a definici modlitby jako „povznesení duše k Bohu nebo prosba k Bohu o vhodná dobra“ (KKC 2559). Možná mohou být obě vyjádření pro většinu z nás nesrozumitelná a vzdálená.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.