Vždyť jsou to jenom... dýně

02.11.2024, FB autora

Včera večer jsem cestou domů potkával mladé lidi "vyzdobené" smrtelnými maskami a čarodějnickými znameními jako vyjádření jejich příslušnosti ke slavení anglosaského (původně irogalského) svátku, kdy se svět živých má protnout se světem neživých a mrtví se mají vracet na zem.


Historicky
Média ve své snaze zavděčit se kulturně zcela cizímu (ale pro ně politicky preferovanému) světu, popisují Samhain jako starobylý keltský a předkřesťanský svátek, na kterém přece není nic špatného. No, pokud budeme sledovat psané prameny, tak první zmínka o Samhainu pochází z 8 století po Kristu, čili rozhodně NENÍ předkřesťanský. To, co se část badatelů snaží vydávat za zmínku o měsíci "Samonios" v galském kalendáři z Coligny, je nesmysl, protože tento termín označoval letní, pravděpodobně květnový termín. Samotný kalendář z Coligny potom nepochází z vybájeného 1. století před Kristem, ale podle materiálových analýz, až z 2. století po Kristu.

Obchodně
Halloween je především velký business. Rodiče jsou schopni utrácet velké částky za dýně, převleky, masky a další maškarádu, která děti mění v mrtvoly, čarodejnice a další zrůdičky. Proti gustu žádný dišputát. Pokud ze sebe někdo chce mocí mermo dělat maškaru a ještě za to platit... Nic jiného v tom nehledejme.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kulturně
Víra v návrat mrtvých do pozemského života formou lezení z hrobů, zevnitř osvícených dutých předmětů či v čarodějnických šatech nemá s naší kulturou ani tradicemi pranic společného. Víra v upíry, čarodejnice, nemrtvé a jiné strašidelné zjevy je rozšířena v anglosaských zemích, některých oblastech Německa, na Balkáně, ale nikoli u nás. Vždyť i ty, odpůrci křesťanství citované (a u nás zcela ojedinělé), čarodějnické procesy na Jesenicku a Velkolosinsku, byly výlučnou záležitostí německy hovořících komunit. Slovanské prostředí nezná ani oslavu nástupu těchto temných sil. Nejstarší západoslovanský obyčej, vynášení Morany, oslavuje, v kontrastu se Samainem naopak jejich konec.

Nábožensky
Křesťanská víra, která formuje tento kontinent již 1700 let (náš prostor o 600 let méně), je postavena na zmrtvýchvstání Ježíše Krista, vzkříšení mrtvých a věčném životě. Je tedy založena na principu vítězství nad smrtí a ne na jejím oslavováním či její adorací. I proto se svátku Samhain a související tématiky chopily i různé skupinky novopohanů, či přímo satanistů.

Před rokem rozrušila českou veřejnost zpráva, že římskokatolický farář z Kurdějova na Břeclavsku (sám bývalý exorcista), rozkopal nevinným dětem dýně se svíčičkami, naaranžovanými přímo naproti hřbitovu, kde se ovšem nachází i kostel. Následujícího dne je tam, smutné dětičky (pod vedením jednoho hodného pána) umístily znovu, aby následovalo přesně totéž. Farář se musel omluvit, nicméně svůj "čin" současně i "ospravedlňoval". Brněnská diecéze prohlásila, že jí incident mrzí.

Progresivistická agenda postupuje stále stejně - vymyslí úchylku, začne jí propagovat, následně ji prohlásí za normu a požaduje, aby se jí všichni přizpůsobovali, později též, aby jí i adorovali a aby povinně plivali na cokoliv jiného. Neváhá k tomu zneužít děti, nemocné nebo zmatené či pomatené lidi, staré, slabé kulturní frontu, liberály, prostě kohokoliv, kdo se jim zrovna namane a je připraven poslouchat jejich smyšlenky.

Pan farář měl samozřejmě naprostou pravdu a provokačně umístěné symboly, nepřátelské naší víře, kultuře i prosté humanitě, opakovaně zničil. Ti lidé na hřbitově zemřeli a byli pohřbeni jako křesťané. Prostě bránil náš svět před zhovadilostmi.

Tolik moje dušičkové zamyšlení. Nemusíte s ním souhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete dělat. Fakta jsou fakta.

Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji.

Amen.

JUDr. Petr Markvart


Další články



Není to nic jiného než dům Boží, je to brána nebeská!

18.05.2026, RC Monitor 9/2026

Zachraňovat kostely je tak trochu nekonečná práce – doslova pro věčnost. Pro nic za nic se neříká „práce jak na kostele“. Naši předkové si jich cenili a nechali na nich pracovat ty nejlepší řemeslníky. V současnosti už na to mnohé nevypadají. Nejsou peníze, nejsou lidi. Zaznívají hlasy, že je lepší se jich zbavit, než ohrožovat církevní kasu a obyvatele obcí hroutícími se presbytáři. Navíc tam nikdo nechodí... V mnoha případech už asi záchrany není. Nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl jednou řekl, že sakrální infrastruktura je skutečně „robustní“ – a myslel přitom na severní Čechy, kde byl biskupem.

Mše svatá

13.05.2026, RC Monitor 8/2026

Začínáme seriál článků vztahujících se k liturgii a jejímu „jazyku“. Mše svatá patří k nejznámějším a přitom často nejméně pochopeným skutečnostem křesťanského života. Jejím středem není jen shromáždění věřících, ale tajemství Kristovy oběti, které se v liturgii zpřítomňuje. V novém cyklu textů se chceme krok za krokem zastavit u jednotlivých částí mše svaté, jejich slov, gest i symbolů – a znovu objevit jejich smysl a krásu. Liturgie totiž není souborem prázdných úkonů, ale živým vyjádřením víry, které nás vede k hlubšímu setkání s Bohem. Zveme vás, milí čtenáři, k tomu, aby pro vás byla mše svatá skutečným pramenem života.

Když Panna Maria říká ne

15.05.2026, FATYM

Jaký máte vztah s Pannou Marií? Víme o jejím fiat – jejím „ano“, které přivedlo na svět Spasitele, pravého Boha a pravého člověka, našeho Pána Ježíše Krista. Abychom si hlouběji uvědomili hodnotu jejího ANO, zkusme je postavit do kontrastu se situacemi, v nichž Maria říká NE. Zde je několik příkladů:


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.