Vždyť jsou to jenom... dýně

02.11.2024, FB autora

Včera večer jsem cestou domů potkával mladé lidi "vyzdobené" smrtelnými maskami a čarodějnickými znameními jako vyjádření jejich příslušnosti ke slavení anglosaského (původně irogalského) svátku, kdy se svět živých má protnout se světem neživých a mrtví se mají vracet na zem.


Historicky
Média ve své snaze zavděčit se kulturně zcela cizímu (ale pro ně politicky preferovanému) světu, popisují Samhain jako starobylý keltský a předkřesťanský svátek, na kterém přece není nic špatného. No, pokud budeme sledovat psané prameny, tak první zmínka o Samhainu pochází z 8 století po Kristu, čili rozhodně NENÍ předkřesťanský. To, co se část badatelů snaží vydávat za zmínku o měsíci "Samonios" v galském kalendáři z Coligny, je nesmysl, protože tento termín označoval letní, pravděpodobně květnový termín. Samotný kalendář z Coligny potom nepochází z vybájeného 1. století před Kristem, ale podle materiálových analýz, až z 2. století po Kristu.

Obchodně
Halloween je především velký business. Rodiče jsou schopni utrácet velké částky za dýně, převleky, masky a další maškarádu, která děti mění v mrtvoly, čarodejnice a další zrůdičky. Proti gustu žádný dišputát. Pokud ze sebe někdo chce mocí mermo dělat maškaru a ještě za to platit... Nic jiného v tom nehledejme.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Kulturně
Víra v návrat mrtvých do pozemského života formou lezení z hrobů, zevnitř osvícených dutých předmětů či v čarodějnických šatech nemá s naší kulturou ani tradicemi pranic společného. Víra v upíry, čarodejnice, nemrtvé a jiné strašidelné zjevy je rozšířena v anglosaských zemích, některých oblastech Německa, na Balkáně, ale nikoli u nás. Vždyť i ty, odpůrci křesťanství citované (a u nás zcela ojedinělé), čarodějnické procesy na Jesenicku a Velkolosinsku, byly výlučnou záležitostí německy hovořících komunit. Slovanské prostředí nezná ani oslavu nástupu těchto temných sil. Nejstarší západoslovanský obyčej, vynášení Morany, oslavuje, v kontrastu se Samainem naopak jejich konec.

Nábožensky
Křesťanská víra, která formuje tento kontinent již 1700 let (náš prostor o 600 let méně), je postavena na zmrtvýchvstání Ježíše Krista, vzkříšení mrtvých a věčném životě. Je tedy založena na principu vítězství nad smrtí a ne na jejím oslavováním či její adorací. I proto se svátku Samhain a související tématiky chopily i různé skupinky novopohanů, či přímo satanistů.

Před rokem rozrušila českou veřejnost zpráva, že římskokatolický farář z Kurdějova na Břeclavsku (sám bývalý exorcista), rozkopal nevinným dětem dýně se svíčičkami, naaranžovanými přímo naproti hřbitovu, kde se ovšem nachází i kostel. Následujícího dne je tam, smutné dětičky (pod vedením jednoho hodného pána) umístily znovu, aby následovalo přesně totéž. Farář se musel omluvit, nicméně svůj "čin" současně i "ospravedlňoval". Brněnská diecéze prohlásila, že jí incident mrzí.

Progresivistická agenda postupuje stále stejně - vymyslí úchylku, začne jí propagovat, následně ji prohlásí za normu a požaduje, aby se jí všichni přizpůsobovali, později též, aby jí i adorovali a aby povinně plivali na cokoliv jiného. Neváhá k tomu zneužít děti, nemocné nebo zmatené či pomatené lidi, staré, slabé kulturní frontu, liberály, prostě kohokoliv, kdo se jim zrovna namane a je připraven poslouchat jejich smyšlenky.

Pan farář měl samozřejmě naprostou pravdu a provokačně umístěné symboly, nepřátelské naší víře, kultuře i prosté humanitě, opakovaně zničil. Ti lidé na hřbitově zemřeli a byli pohřbeni jako křesťané. Prostě bránil náš svět před zhovadilostmi.

Tolik moje dušičkové zamyšlení. Nemusíte s ním souhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete dělat. Fakta jsou fakta.

Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji.

Amen.

JUDr. Petr Markvart


Další články



O exorcismu s doc. Jaroslavem Brožem

02.12.2025, KSA

Klub sv. Athanasia zve na přednášku docenta Jaroslava Brože o exorcismu. Přednáška se uskuteční v úterý 16. prosince v Praze.

Snímek Sacré Coeur filmovým hitem ve Francii

07.01.2026, Radio Vaticana

Více než 400 tisíc diváků za několik prvních týdnů a rekordní fronty před kiny – a zároveň rušení projekcí a zákaz plakátů v metru. Film Sacré Coeur o zjeveních Nejsvětějšího Srdce Ježíšova se stal ve Francii kulturním fenoménem a výrazným hlasem ve sporu o sekularismus státu, informuje Catholic Weekly. Film uváděný od 1. října pod podtitulem „Jeho panování nebude mít konce“ vypráví o zjeveních Ježíše sv. Markétě Marii Alacoque v Paray-le-Monial v letech 1673–1675. Snímek – spojující historické rekonstrukce, svědectví a komentáře odborníků – vznikl u příležitosti 350. výročí těchto zjevení.

Svátek Panny Marie Růžencové

13.10.2025, RC Monitor 19/2025

„Pamatujte, pro zbabělce žádný ráj neexistuje,“ jsou slova, která pronesl Juan de Austria v den bitvy u Lepanta. A jak víme z moudrých knih, vojáci a námořníci Svaté ligy si tato jeho slova vzali k srdci a jako zbabělci se nechovali, i když Osmani byli v přesile. Svátek Panny Marie Růžencové nám ale také připomíná, že samotná statečnost ne vždy postačuje.

„Bůh je láska.“ (1Jan 4,16)

05.04.2026, RC Monitor 6/2026

Tváří v tvář tomu, co se kolem nás děje, může tvrzení, že Bůh je láska, znít pro mnohé téměř jako provokace.Vzpomínám si na svůj rozhovor s jedním hospodářem, který o sobě prohlašoval, že je nevěřící, a přesto občas navečer přicházel na kus řeči. Jednou mi řekl: „Míro, podívej se na to, co se děje, kdyby Pán Bůh byl, nemohl by se na to dívat.“ Chápal jsem ho a mnozí tuto námitku asi známe. Je pochopitelná. Jak ji ale uvést do souladu s inspirovanou větou sv. Jana Evangelisty, miláčka Páně, který ve svém prvním listě píše: „Bůh je láska“? Zkusme se na celou záležitost podívat skrze tajemství velikonočních svátků.

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Co je růženec a proč ho církev doporučuje?

03.04.2026, RC Monitor 6/2026

Podle tradice sahající do 13. století se počátky modlitby růžence připisují svatému Dominiku Guzmánovi, kterému se měla zjevit Panna Maria a naučit ho této zbožnosti. Později, v 16. století, papež Pius V. ustanovil jeho liturgickou památku na 7. října, den, který připomíná výročí vítězství v bitvě u Lepanta. Od té doby tuto modlitbu římští papežové neustále doporučují jako veřejnou a všeobecnou modlitbu tváří v tvář běžným i mimořádným potřebám svaté církve, národů i celého světa.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.