Vždyť jsou to jenom... dýně

02.11.2024, FB autora

Včera večer jsem cestou domů potkával mladé lidi "vyzdobené" smrtelnými maskami a čarodějnickými znameními jako vyjádření jejich příslušnosti ke slavení anglosaského (původně irogalského) svátku, kdy se svět živých má protnout se světem neživých a mrtví se mají vracet na zem.


Historicky
Média ve své snaze zavděčit se kulturně zcela cizímu (ale pro ně politicky preferovanému) světu, popisují Samhain jako starobylý keltský a předkřesťanský svátek, na kterém přece není nic špatného. No, pokud budeme sledovat psané prameny, tak první zmínka o Samhainu pochází z 8 století po Kristu, čili rozhodně NENÍ předkřesťanský. To, co se část badatelů snaží vydávat za zmínku o měsíci "Samonios" v galském kalendáři z Coligny, je nesmysl, protože tento termín označoval letní, pravděpodobně květnový termín. Samotný kalendář z Coligny potom nepochází z vybájeného 1. století před Kristem, ale podle materiálových analýz, až z 2. století po Kristu.

Obchodně
Halloween je především velký business. Rodiče jsou schopni utrácet velké částky za dýně, převleky, masky a další maškarádu, která děti mění v mrtvoly, čarodejnice a další zrůdičky. Proti gustu žádný dišputát. Pokud ze sebe někdo chce mocí mermo dělat maškaru a ještě za to platit... Nic jiného v tom nehledejme.

Kulturně
Víra v návrat mrtvých do pozemského života formou lezení z hrobů, zevnitř osvícených dutých předmětů či v čarodějnických šatech nemá s naší kulturou ani tradicemi pranic společného. Víra v upíry, čarodejnice, nemrtvé a jiné strašidelné zjevy je rozšířena v anglosaských zemích, některých oblastech Německa, na Balkáně, ale nikoli u nás. Vždyť i ty, odpůrci křesťanství citované (a u nás zcela ojedinělé), čarodějnické procesy na Jesenicku a Velkolosinsku, byly výlučnou záležitostí německy hovořících komunit. Slovanské prostředí nezná ani oslavu nástupu těchto temných sil. Nejstarší západoslovanský obyčej, vynášení Morany, oslavuje, v kontrastu se Samainem naopak jejich konec.

Nábožensky
Křesťanská víra, která formuje tento kontinent již 1700 let (náš prostor o 600 let méně), je postavena na zmrtvýchvstání Ježíše Krista, vzkříšení mrtvých a věčném životě. Je tedy založena na principu vítězství nad smrtí a ne na jejím oslavováním či její adorací. I proto se svátku Samhain a související tématiky chopily i různé skupinky novopohanů, či přímo satanistů.

Před rokem rozrušila českou veřejnost zpráva, že římskokatolický farář z Kurdějova na Břeclavsku (sám bývalý exorcista), rozkopal nevinným dětem dýně se svíčičkami, naaranžovanými přímo naproti hřbitovu, kde se ovšem nachází i kostel. Následujícího dne je tam, smutné dětičky (pod vedením jednoho hodného pána) umístily znovu, aby následovalo přesně totéž. Farář se musel omluvit, nicméně svůj "čin" současně i "ospravedlňoval". Brněnská diecéze prohlásila, že jí incident mrzí.

Progresivistická agenda postupuje stále stejně - vymyslí úchylku, začne jí propagovat, následně ji prohlásí za normu a požaduje, aby se jí všichni přizpůsobovali, později též, aby jí i adorovali a aby povinně plivali na cokoliv jiného. Neváhá k tomu zneužít děti, nemocné nebo zmatené či pomatené lidi, staré, slabé kulturní frontu, liberály, prostě kohokoliv, kdo se jim zrovna namane a je připraven poslouchat jejich smyšlenky.

Pan farář měl samozřejmě naprostou pravdu a provokačně umístěné symboly, nepřátelské naší víře, kultuře i prosté humanitě, opakovaně zničil. Ti lidé na hřbitově zemřeli a byli pohřbeni jako křesťané. Prostě bránil náš svět před zhovadilostmi.

Tolik moje dušičkové zamyšlení. Nemusíte s ním souhlasit, ale to je asi tak vše, co s tím můžete dělat. Fakta jsou fakta.

Odpočinutí věčné dej zemřelým, Pane, a světlo věčné ať jim svítí. Ať odpočinou v pokoji.

Amen.

JUDr. Petr Markvart


Další články



Hledání ticha

26.11.2024, RC Monitor 22/2024

„Samota je místo, kam se ukrýváme, abychom nalezli věci, které jsme ztratili ve víru života.“ Tato věta zazní ve filmu Herbert v ringu ne až tak povedeného českého křesťanského filmu z roku 2009 režiséra Otakáro Maria Schmidta.

Nedělej ze sebe brouka Pytlíka

04.10.2024, RC Monitor 18/2024

Člověk se učí celý život. A pokud uvěří v Boha, zjistí, že je to cesta s dlouhou tratí.

Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české

20.09.2024, Hnutí duchovní obnovy národa

Hnutí duchovní obnovy národa ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a Arcibiskupstvím pražským pořádá v předvečer slavnosti sv. Václava a státního svátku Dne české státnosti Svatováclavské putování Prahou s Palladiem Země české, které se uskuteční v Praze dne 27. 9. 2024.

Nejstarší dcera církve

19.08.2024, RC Monitor 15/2024

Nevím, kolikrát jsem musel odpovídat v posledních dnech na otázku: „A co říkáte, pane faráři, na zahájení olympiády v Paříži?“, ale vím, co jsem odpovídal. Odpovídal jsem slovy, která jsem si vypůjčil od francouzského prezidenta pana Macrona: „Toto je Francie!“.

Města, vesnice a katolicita

22.11.2024, RC Monitor 21/2024

Obrazem církve je město, nebeský Jeruzalém.

A čemu vlastně věříš?

06.12.2024, RC Monitor 22/2024

Okřídlené úsloví: „To musíte odříkat, i když vás vzbudí o půlnoci,“ jsem poprvé asi slyšel ve škole, když jsme se učili malou násobilku. Za našich školních let se na tom dost bazírovalo, myslím znát věci zpaměti, a naši učitelé nás nikterak nešetřili a bylo jim jedno, zda nám tím způsobí nějakou újmu na psychickém zdraví. A u malé násobilky nezůstalo, nároky se stupňovaly a vědomostí, které jsme ukládali postupně do paměti, bylo stále více.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.