Hledání ticha

26.11.2024, RC Monitor 22/2024

„Samota je místo, kam se ukrýváme, abychom nalezli věci, které jsme ztratili ve víru života.“ Tato věta zazní ve filmu Herbert v ringu ne až tak povedeného českého křesťanského filmu z roku 2009 režiséra Otakáro Maria Schmidta.


Dá se s tímto názorem samozřejmě polemizovat, ale obecně jsou samota a ticho k rozjímání dnes nedostatkovým zbožím. Dříve stačilo zajít na nějaké poutní místo, ke kapličce, do kostela. Poutní místa a kapličky jsou dnes ale centry turistického ruchu a nechodí se sem podívat jen věřící. Kolem mnoha kapliček navíc vedou rušné silnice.

A kolik kostelů je přes den zavřeno! Samozřejmě je to v dnešní době pochopitelné, když se krádeže církevních předmětů poměrně rozmohly, nebo když si někdo dokonce kostel plete s WC (jak mi napsal jeden farář), a když je málo lidí, kteří by přes den mohli otevřený kostel hlídat. Zadarmo to asi nikdo dělat nebude a na plat hlídače nemá většina farností dostatek financí.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jeden můj kamarád, buddhista, mi prozradil, že chodí meditovat do hospody. „Do hospody?“ udivilo mě. „Vždyť je tam neustále kravál, tam se přece nedá soustředit!“ Ba ne, odpověděl mi. Hospoda je otevřená vždycky, na rozdíl od těch tvých kostelů. Hluk je natolik specifický, že se jej brzy naučíš odrušit, odfiltrovat. Ostatně, kolem třetí až čtvrté odpoledne bývá v hospůdkách málo hostů, a když se zašiješ někam do kouta, máš skutečně klid. „Tak si tam hodinku sedím,“ dokončil kamarád myšlenku, „přemýšlím si o svém, medituju – a mám klid.“

Má to ještě jednu výhodu, uvědomil jsem si, když jsem zkusil kamarádovu radu v praxi uplatnit. Člověk může sledovat druhé lidi. Koloběh života. A uvědomit si, že on sám je součástí společenství. Uvědomit si, proč má Bůh lidi rád. Takové, i makové. Nejčastěji má rád lidi prosté a obyčejné, jak to víme z evangelií. Ježíš nechodil za politiky, vysokými církevními představiteli, slavnými sportovci a herci (a že ti tehdy rovněž existovali). Chodil za prostými, obyčejnými lidmi, lidmi širokého srdce, otevřeným jeho slovům.

Ale stejně mi chybí možnost vstupu do kostelů přes den. V Praze je jich přes den otevřených jen pár, stejně tak v Brně. Často sem zajdou, opět, turisté. Kteří nerespektují pravidla o tichu a zákazu fotografování, takže jejich přítomnost při snaze o soustředění a modlitbě ruší, ať chcete, nebo ne. Objevují se v chrámovém prostoru nahodile, což je rozdíl od oné hospody, kde vlastně člověk ví, co a jaký druh hluku jej čeká.

Napadlo mne samozřejmě, že nejideálnějším řešením by byl nějaký kostel s hospodou. Nebo lépe – hospoda se speciální místností pro modlitbu, jako tomu je na letištích. Takový prostor ticha, který v dnešní rušné a uspěchané době velmi schází. Třeba hned vedle kuchyně a záchodu.

Protože je to však utopie, rozdělím stejně jako doposud své hledání samoty na otevřené kostely – a na malé hospůdky. Nejlépe mezi třetí a čtvrtou odpoledne.

Jan Lipšanský


Další články



Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Katolíků přibývá, ale kněží je méně

11.06.2025, statistikaamy.csu.gov.cz / vaticannews.va

Podle Papežské ročenky 2025 a Annuarium Statisticum Eccelesiae 2023, které vydává Centrální statistický úřad církve, se mezi roky 2022 a 2023 zvýšil počet katolíků na celém světa z 1 390 mld. na 1 406 mld., tj. o 1,15 %. Každý pátý katolík (20 %) žije v Africe. Jejich počet se zvýšil z 272 mil. v roce 2022 na 281 mil. v roce 2023, meziročně tak vzrostl o 3,31 %. Své prvenství v počtu pokřtěných katolíků potvrzuje Demokratická republika Kongo s téměř 55 mil., následovaná Nigérií s 35 miliony; významné počty zaznamenávají také Uganda, Tanzanie a Keňa.

Mlčet nestačí: hřešíme i vědomým mlčením

11.09.2025, RC Monitor 16/2025

V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.