A čemu vlastně věříš?

06.12.2024, RC Monitor 22/2024

Okřídlené úsloví: „To musíte odříkat, i když vás vzbudí o půlnoci,“ jsem poprvé asi slyšel ve škole, když jsme se učili malou násobilku. Za našich školních let se na tom dost bazírovalo, myslím znát věci zpaměti, a naši učitelé nás nikterak nešetřili a bylo jim jedno, zda nám tím způsobí nějakou újmu na psychickém zdraví. A u malé násobilky nezůstalo, nároky se stupňovaly a vědomostí, které jsme ukládali postupně do paměti, bylo stále více.

A tak se neznalost některých skutečností a pravidel probíraných v rámci základního školství v mé generaci bere doposud jako diskvalifikační. A u těch, kteří je sami neznají, vyvolává pocit studu.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Proč to píši? Již několikrát jsem si všiml, že u některých katolíků, u nichž van času zavál základní znalosti víry, neznalost nevyvolává stud, ale cosi, co lze nazvat okecáváním. Již několikrát se mi stalo, že reakcí na dotaz po šesteru základních pravd víry byla chvíle ticha a pak se otevřel splav výmluvnosti o tom, jak netřeba vše přesně vyjmenovat, ale je důležité věřit a o víře mluvit a víru vysvětlit. A byla to často slova vzletná, úžasná, hladící, jemná jako vánek či přímo vášnivá, která se rozlévala téměř bez hranic a připomněla mi má školní léta, když jsem byl zkoušen z látky, jejíž neznalost jsem se, pravda bez úspěchu, snažil maskovat právě oním okecáváním. A po zkoušení jsem nejen opouštěl stupínek se špatnou známkou, ale i s pocitem, že kdybych to uměl, nemusel jsem se tak trápit a být za blbce.

Ano, ono šestero bychom měli znát a odříkat, i když nás o půlnoci vzbudí, abychom měli pro svá vzletná vyjádření hranice, a pokud nemáme dar výmluvnosti, abychom alespoň jednoduše a stručně mohli odpovědět, až se nás někdo zeptá: „A čemu vlastně věříš?“

P. Evermod Jan Sládek O.Praem

Další články

Od vnitřního osvobození k odvaze skočit do světa

04.09.2026, RC Monitor 16/2026

Křest z nás sice učinil svobodné Boží děti, avšak růst do plné zralosti vyžaduje neustálou sebekázeň a ochotu podřídit se Božímu vedení. Skutečná svoboda není statickým majetkem, který bychom mohli bezpečně uzamknout v soukromí našeho domovu či Církve. Je to dynamická síla, která se plně projevuje teprve tehdy, když přejdeme od pouhého vnitřního osvobození k angažované „svobodě pro něco“. Jak můžeme v dnešní ustrašené době překonat defenzivní pozice a neohroženě hlásat světu pramen skutečné svobody?

Když je rakví víc než kolébek

03.09.2026, RC Monitor 16/2026

Anglický spisovatel G. B. Shaw řekl, že zná tři druhy lži. Malou lež, velkou lež a statistiku. Přesto začnu právě u ní. Statistiky uvádí, že ubývá populace. Převažuje počet zemřelých nad narozenými, rakví je více než kolébek. Už řadu let se tento rozdíl pohybuje kolem minus 30 tisíc lidí ročně. Jako by každým rokem zmizelo v naší vlasti jedno třicetitisícové město.

Nemusíme být dokonalí

31.08.2026, RC Monitor 15/2026

Vždy mne překvapí, kolik lidí si o sobě myslí, že musí být dokonalí. A podřizují tomu vše. Někteří styl oblékání. Jiní účesy. Šperky. Samé vnější věci. Další se stále zajímají, jak o nich kdo mluví. Snaží se vyhovět všem. Taky jsem byl takový. A často dost protivný. Fakt. Sám sebe bych teď nejraději fackoval, mít stroj času.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.