11.12.2024, RC Monitor 23/2024
Pán Bůh všemohoucí z veliké své moci poslal Posla svého, anděla silného, ku Panně Marii. Panno, jaká sláva, Bohem se ti dává, nám se z tebe zrodí Pán, jenž spásu zplodí, Král to našich duší.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Ó rozži, aby ustoupila zář světa lesku zbavená, ó vejdi, by má duše byla jak kaple k svátku zdobená. Ó rozži, a noc světlem bude, i v duchu mém se rozední, a vejdi a pak v duši chudé si ustroj jesle vánoční. Ó rozži, vejdi v lásky svitě, mou bytost prostup hluboce. Ó rozži, Bože, vejdi, Dítě, toť pravé budou Vánoce.
Těch krásných adventních písní je celá řada a je veliká škoda, že nejsou zařazeny do jednotných kancionálů, ze kterých zpíváme při mši svaté. Kdo má doma starší kancionály, může si tam některé krásné písně vyhledat. Za zmínku stojí i publikace Písně pro dobu adventní od vydavatelství Písně Pánu, která nabízí výběr těch nejkrásnějších adventních písní i s pěknými ilustracemi. Možná bychom byli překvapeni, kolik krásných a nám neznámých slok mají některé písně, které slýcháme v kostelech.
Advent je obdobím nikoli vánočního shonu, ale obdobím ztišení a rozjímání o Boží lásce, která sestoupila do lůna Panny Marie. Vždyť koneckonců doma nemusíme ani ty krásné adventní písně zpívat, stačí se možná jen pozastavit nad těmi texty a uvědomit si, že právě teď je čas příhodný ke změně našich životů. Kéž v nás rezonuje volání Jana Křtitele po obrácení. Bděme, abychom se neocitli mezi plevou, která vzplane ohněm neuhasitelným. Pán je blízko...
Vojtěch Čapek
11.09.2025, RC Monitor 16/2025
V naší době se slova mění rychleji než činy a význam pojmů bývá často obrácen naruby. To, co bylo po staletí považováno za samozřejmost, je dnes zpochybňováno a přepisováno. Jedním z nejvýraznějších příkladů je tzv. genderová ideologie – myšlenkový směr, který se snaží redefinovat samotný základ lidské identity. A už se nevede jen akademická debata. V roce 2024 se tato ideologie stala součástí vzdělávacích programů našich škol. Profesor Petr Piťha ji výstižně nazval „biologickou diktaturou“ a dodal, že jde o nejnebezpečnější formu diktatury, předčící dokonce i diktaturu třídní či rasovou.
27.08.2025, Catholic Culture
Někdy jsou naše myšlenky svaté a plodné. Jindy jsou hanebné a ničivé. Svět měníme tehdy, když naše myšlenky nabývají konkrétní podoby – skrze slovo a čin, krok za krokem.
06.10.2025, Les Femmes – The Truth
Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.
31.10.2025, The Catholic Herald
Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.
10.11.2025, RC
Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."
01.09.2025, RC Monitor 14/2025
Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.