11.12.2024, RC Monitor 23/2024
Pán Bůh všemohoucí z veliké své moci poslal Posla svého, anděla silného, ku Panně Marii. Panno, jaká sláva, Bohem se ti dává, nám se z tebe zrodí Pán, jenž spásu zplodí, Král to našich duší.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Ó rozži, aby ustoupila zář světa lesku zbavená, ó vejdi, by má duše byla jak kaple k svátku zdobená. Ó rozži, a noc světlem bude, i v duchu mém se rozední, a vejdi a pak v duši chudé si ustroj jesle vánoční. Ó rozži, vejdi v lásky svitě, mou bytost prostup hluboce. Ó rozži, Bože, vejdi, Dítě, toť pravé budou Vánoce.
Těch krásných adventních písní je celá řada a je veliká škoda, že nejsou zařazeny do jednotných kancionálů, ze kterých zpíváme při mši svaté. Kdo má doma starší kancionály, může si tam některé krásné písně vyhledat. Za zmínku stojí i publikace Písně pro dobu adventní od vydavatelství Písně Pánu, která nabízí výběr těch nejkrásnějších adventních písní i s pěknými ilustracemi. Možná bychom byli překvapeni, kolik krásných a nám neznámých slok mají některé písně, které slýcháme v kostelech.
Advent je obdobím nikoli vánočního shonu, ale obdobím ztišení a rozjímání o Boží lásce, která sestoupila do lůna Panny Marie. Vždyť koneckonců doma nemusíme ani ty krásné adventní písně zpívat, stačí se možná jen pozastavit nad těmi texty a uvědomit si, že právě teď je čas příhodný ke změně našich životů. Kéž v nás rezonuje volání Jana Křtitele po obrácení. Bděme, abychom se neocitli mezi plevou, která vzplane ohněm neuhasitelným. Pán je blízko...
Vojtěch Čapek
18.09.2026, RC Monitor 17/2026
V každém katolickém kostele ji najdeme. Někdy stojí nenápadně v boční kapli, jindy hrdě blízko oltáře, někdy pod křížem s tváří plnou bolesti nebo naopak s úsměvem a Ježíškem v náručí. Pro mnoho lidí představuje něhu, mateřství, čistotu nebo zdroj útěchy. A přece právě Maria bývá jedním z důvodů, proč lidé katolické víře nerozumí, převážně naši protestanští přátelé.
02.11.2026, RC Monitor 20/2026
Rok uplynul od chvíle, kdy nás 4. listopadu 2025 opustil pan kardinál Dominik Duka. Pro mnohé z nás byl pastýřem, který dvanáct let stál v čele pražské arcidiecéze a vedl českou církev v době, kdy se učila žít ve svobodě i v nových společenských podmínkách. Pro ty, kdo ho znali blíž, byl především bratrem – dominikánem, knězem a člověkem, jehož život byl od mládí protkán věrností Pravdě, Kristu. Když se za ním ohlížíme, nevidíme jen úřady, které zastával. Šel po cestě věrnosti, která neskončila ani ve vězení.
21.10.2026, RC Monitor 19/2026
Kniha Genesis praví, že Hospodin přivedl k člověku všechna zvířata, aby viděl, jak je nazve. (Gn 2,19–20)
10.11.2026, RC Monitor 20/2026
Darování Božího jména člověku není pouhou teoretickou pravdou ani něco, co uctíváme pouze v liturgii. Dává nám tu výsadu zakusit tajemství nejvyšší důvěrnosti a blízkosti, které se chce hluboce zrcadlit nejen v řádu naší lidské řeči, ale celistvě v našich každodenních vztazích. Druhé přikázání nás volá k tomu, abychom posvátnost Boží přítomnosti vnášeli do každého vysloveného slova. To se v praktickém životě křesťana nejvýrazněji projevuje ve dvou klíčových oblastech: v závaznosti našich lidských slibů a v upřímnosti naší osobní komunikace s Bohem.
06.11.2026, Community in Mission
Vzhledem k mimořádně žalostnému stavu toho, co ještě zbývá ze západní kultury a křesťanstva, může být užitečné podívat se na současnou situaci optikou jednotlivých fází hladovění. Fyzický hlad je vážný problém a máme povinnost pomáhat těm, kdo hladoví a trpí podvýživou. V dnešní době je však ještě rozšířenější hlad duchovní, ne-li přímo hladovění. Stejně jako tomu je v případě fyzického hladu, zdrojem tohoto duchovního strádání není Bůh, který nám dává hojnost milosti a pravdy; tím zdrojem jsme my sami. Je jisté, že jde o zvláštní druh hladovění, neboť si ho z velké části způsobujeme sami. A co víc, zdá se, že se již nachází v pokročilém stadiu.
21.09.2026, RC Monitor 17/2026
Navzdory tomu, že křesťanská víra je se zastáváním reinkarnace neslučitelná, lze se setkat s křesťany, kteří mezi svým krédem a naukou o převtělování žádný rozpor nevidí. Nedávno jsem měl možnost s jedním takovým člověkem diskutovat a během naší debaty se ukázalo, že jeho příklon k reinkarnaci se zakládal v neznalosti argumentu, jež by prokázal její nemožnost. To se samozřejmě netýká jen této otázky, nýbrž naprosto všech názorů. Dokud nejsme schopni se stoprocentní jistotou vyloučit opak či alternativu k tomu, o čem jsme přesvědčeni, musíme dát prostor pochybnosti a přiznat, že náš názor není žádným spolehlivým věděním, ale pouhou vírou podepřenou mimo-teoretickými důvody. Ruku za ni do ohně dávat nemůžeme.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.