11.12.2024, RC Monitor 23/2024
Pán Bůh všemohoucí z veliké své moci poslal Posla svého, anděla silného, ku Panně Marii. Panno, jaká sláva, Bohem se ti dává, nám se z tebe zrodí Pán, jenž spásu zplodí, Král to našich duší.
Nebo tento překrásný text:
Ó rozži, aby ustoupila zář světa lesku zbavená, ó vejdi, by má duše byla jak kaple k svátku zdobená. Ó rozži, a noc světlem bude, i v duchu mém se rozední, a vejdi a pak v duši chudé si ustroj jesle vánoční. Ó rozži, vejdi v lásky svitě, mou bytost prostup hluboce. Ó rozži, Bože, vejdi, Dítě, toť pravé budou Vánoce.
Těch krásných adventních písní je celá řada a je veliká škoda, že nejsou zařazeny do jednotných kancionálů, ze kterých zpíváme při mši svaté. Kdo má doma starší kancionály, může si tam některé krásné písně vyhledat. Za zmínku stojí i publikace Písně pro dobu adventní od vydavatelství Písně Pánu, která nabízí výběr těch nejkrásnějších adventních písní i s pěknými ilustracemi. Možná bychom byli překvapeni, kolik krásných a nám neznámých slok mají některé písně, které slýcháme v kostelech.
Advent je obdobím nikoli vánočního shonu, ale obdobím ztišení a rozjímání o Boží lásce, která sestoupila do lůna Panny Marie. Vždyť koneckonců doma nemusíme ani ty krásné adventní písně zpívat, stačí se možná jen pozastavit nad těmi texty a uvědomit si, že právě teď je čas příhodný ke změně našich životů. Kéž v nás rezonuje volání Jana Křtitele po obrácení. Bděme, abychom se neocitli mezi plevou, která vzplane ohněm neuhasitelným. Pán je blízko...
Vojtěch Čapek
23.01.2025, RC Monitor 1/2025
Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.
25.12.2024, redakce RC Monitoru
"V temnotě, kterou lidstvo šíří, není nic definitivního; díky Božímu působení se vše může znovu rozzářit." (Br. M.-Samuel, opat z Nového Dvora)
30.01.2025, Zrcadlo církve 12/2024
Dne 17. září 2024 z tohoto světa odešla zakládající členka Společnosti pro církevní právo a blízká přítelkyně nás všech paní Ing. Marta Peroutková, rozená Šťastná, ekonomka, kdysi pracovnice v zahraničním obchodu, poté zástupkyně Naumannovy nadace v České republice. Ing. Peroutková pozorně provázela životem nejen svého manžela i celou svou rodinu, ale i své přátele a přátele svého manžela. Po řadu let nevynechala ani jednu z akcí Společnosti pro církevní právo; v roce 2008, kdy společnost byla pro nedostatek místa v dominikánském klášteře z jeho prostor vypovězena, se rozhodným způsobem zasloužila o její další trvání tak, že zajistila pro Společnost pro církevní právo dvě krásné místnosti v domě svém a své rodiny na Žižkově v Sudoměřské ulici č. 25.
28.02.2025, National Catholic Register
Téměř všichni protestantští konvertité v příběhu o svém obrácení dosvědčují moc Eucharistie. Při svém pokusu prokázat nesprávnost katolicismu jsem si jen ověřil jeho správnost. S manželkou jsme byli členy jedné evangelikální „nedenominační“ církve a pracoval jsem na protestantské střední škole. Věděl jsem, že kdybych se připojil ke katolické církvi, nemohl bych na té škole dál působit. Vzpomínám si, jak jsem jeden týden seděl na bohoslužbě a říkal si: „Ve své teologii můžu být katolíkem a přitom dál chodit sem do protestantského sboru.“
21.03.2025, RC Monitor 5/2025
Trocha teorie na úvod: Svátost svěcení má tři stupně. Každý stupeň svěcení je svátostí. Proto je velmi nepřesné a zavádějící pojmenování svátost kněžství. Jedná se pouze o lidové označení této svátosti, plynoucí z toho, že se nejčastěji uděluje svátost svěcení ve stupni kněžském.
11.02.2025, RC Monitor 2/2025
Notre Dame byla vzkříšena v celé své nádheře a slávě. Díky Bohu, protože původně byly plány zcela jiné. Dobře, nějaké lapsy se najdou – podivně řešený bronzový minimalistický oltář, který neladí s majestátností katedrály, kovová sedadla, křtitelnice, která nevypadá jako křtitelnice, chórová čepička, která jako by byla vypůjčená od klauna, a podivné kalichy – ale celek se vyznačuje velkou krásou. Důstojné byly i liturgické obřady provázející znovuotevření Notre Dame. Díky nim se věřící povznášejí nad všednost až k nadpřirozenu. Právě to druhé je tolik zapotřebí v naší době, v době, kdy všechno musí být srozumitelné. Latina byla nesrozumitelná a nudná. Posvátné ustoupilo mezilidskému.