V Libanonu vandalové útočili na betlém

16.12.2024, ACE MENA / CNA / CWR

Dne 23. listopadu někdo ve městě Faraya v okrese Keserwan v Libanonu položil k betlému pušku, což mezi místními obyvateli vyvolalo silné pobouření. Občané města se sešli na náměstí a na protest zvonili kostelními zvony. Napětí se snažily snížit bezpečnostní jednotky. Vandalové pracovali v noci, kdy z betléma odstranili sochu Ježíška a poblíž zanechali ruční střelnou zbraň. Kaserwanský okres je známý jako výspa libanonských maronitských katolíků. Nacházejí se zde význačné památky, jako například katedrála Panny Marie Libanonské v Harrise a maronitský patriarchát ve Bkerke.


Mnozí tento čin vnímají jako pokus způsobit během adventu rozruch v zemi, která v současné době hostí řadu uprchlíků z oblastí zmítaných válkou. Další podle ACI MENA, arabského zpravodajského partnera CNA, čekají na výsledky vyšetřování.

Výzva farního kněze
Celý incident nehledě na jeho motivy vyvolal všeobecný hněv. Farní kněz P. Charbel Salameh se na náměstí připojil k obyvatelům. Odsoudil vandalismus a zároveň místní občany uklidňoval.

V krátkém videu řekl: „Zůstaneme bdělí a budeme naši vesnici chránit. Nepřestáváme zachovávat jednotu, protože nás Pán spojuje. Možná je to pro nás všechny příležitost scházet se tady před betlémem a modlit se za ty, kdo se snaží zasévat svár.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Pokračoval: „Nedělejme ukvapené závěry. Kéž Bůh odpustí těm, kdo se nás snaží destabilizovat. Jsme tady, abychom zůstali – toto je naše země, naše oblast. Jako děti Církve se modlíme, aby ten, kdo tento čin spáchal, pochopil, že naše posvátná místa nelze jen tak znesvěcovat.“

„To, co se stalo, vyžaduje velkou uvědomělost, protože impulzivní jednání nám za takovýchto okolností může ublížit. Modlíme se, aby Pán Ježíš v těchto těžkých časech přinesl naší zemi i lidem do srdce a mysli pokoj,“ řekl.

Salameh po incidentu dočasně nahradil chybějící sochu Ježíška jinou, z kostela sv. Šarbela. Na místo dorazily bezpečnostní jednotky, oblast uzavřely a zahájily vyšetřování s cílem analyzovat okolnosti a identifikovat pachatele.

Prohlášení obecního úřadu
Okolnosti incidentu objasnil ve svém prohlášení obecní úřad Faraye: „V sobotu v šest hodin večer si na náměstí jeden občan fotografoval před betlémem svá vnoučata. Děti tam nečekaně našly na zemi ruční střelnou zbraň. Muž informoval majitele nedalekých obchodů. Na náměstí dorazil městský strážník, prohledal místo a kontaktoval bezpečnostní jednotky, které se ihned dostavily.“

Prohlášení pokračovalo: „Během pátrání byla socha Ježíška nalezena mimo betlém, mezi nedalekými stromy. Zbraň bezpečnostní jednotky zabavily a zahájily vyšetřování, při kterém došly k závěru, že v době, kdy se tam děti fotily, socha v jeslích nebyla. To dokazuje, že k incidentu došlo dřív, než tam s dědečkem přišly. Fotografie dotyčných dětí tyto domněnky potvrzují.“

„Vzhledem k těmto událostem obecní úřad Faraye místní občany a všechny obyvatele vyzývá, aby zůstali spojeni v bratrství a lásce, jak tomu dosud vždy bylo. Faraya je již dlouho symbolem soužití a příkladem podpory pokoje, bezpečí a pohostinnosti,“ zněla závěrečná slova prohlášení.

Útoky v minulosti
Loni o Vánocích došlo v Libanonu, zejména v severní oblasti Tripolisu, kde žije aktivní křesťanská menšina, k řadě útoků, počínaje politím stromu benzinem v kostele sv. Jiří v Mině a hozením Molotovova koktejlu na jiný strom na náměstí kostela sv. Jiří v Zaheriyah.

Tyto bezprecedentní činy v tomto kulturně a nábožensky různorodém městě se tehdy setkaly s všeobecným odsouzením ze strany politických, náboženských a společenských představitelů nejrůznější příslušnosti.


Další články



Requiem za Dominika kardinála Duku OP

10.11.2025, RC

Prof. Petr Piťha věnoval zesnulému kardinálu Dominiku Dukovi homilii, která zazní v nejbližších dnech při rekviem v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě. Slova rozloučení, která vycházejí z hlubokého přátelství i víry, exkluzivně a s vděčností za oba vzácné muže české církve přinášíme již nyní. "Když jsme se spolu, Dominiku, naposledy loučili, popřáli jsme si dobrou noc. Přeji Ti ji i teď – služebníku věrný, který jsi věděl, co znamená nést tíhu i krásu pravdy. Odpočívej v pokoji, a prosím Tě, vyprošuj nám občasná odpočinutí časná, která tolik potřebujeme. Protože unaveni jsme my, kteří zůstáváme."

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

Na pohodu

25.08.2025, RC Monitor 15/2025

Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.

Jsem zděšena!

22.09.2025, RC Monitor 17/2025

Tato slova jedné nejmenované české „konzervativní“ političky hezky ilustrují roli liberálního intelektuála v moderní době. Být zděšen. Na katolické prostředí by se to dalo aplikovat třeba takto: Jsi proti svěcení žen? Jsem zděšena! Odmítáš sňatky homosexuálů (byť proti jim samotným vůbec nic nemáš)? Jsem zděšena! Máš zásadní námitky proti umělým potratům a eutanazii? Jsem zděšena!

CORPUS DOMINI – slavnost Těla a Krve Páně

19.06.2025, RC Monitor 11/2025

Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.

Papež Lev XIII.: Nerovnost je základním přirozeným zákonem

18.07.2025, Catholic Culture

Při přípravě série článků a podcastů věnovaných magisteriu papeže Lva XIII. jsem četl úvod ke sbírce jeho nejvýznamnějších sociálních encyklik, který roku 1954 napsal katolický filozof Etienne Gilson. Poukazuje na některá témata, která by moderním lidem mohla připadat obzvláště náročná.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2025 Res Claritatis, z.s.