V Libanonu vandalové útočili na betlém

16.12.2024, ACE MENA / CNA / CWR

Dne 23. listopadu někdo ve městě Faraya v okrese Keserwan v Libanonu položil k betlému pušku, což mezi místními obyvateli vyvolalo silné pobouření. Občané města se sešli na náměstí a na protest zvonili kostelními zvony. Napětí se snažily snížit bezpečnostní jednotky. Vandalové pracovali v noci, kdy z betléma odstranili sochu Ježíška a poblíž zanechali ruční střelnou zbraň. Kaserwanský okres je známý jako výspa libanonských maronitských katolíků. Nacházejí se zde význačné památky, jako například katedrála Panny Marie Libanonské v Harrise a maronitský patriarchát ve Bkerke.


Mnozí tento čin vnímají jako pokus způsobit během adventu rozruch v zemi, která v současné době hostí řadu uprchlíků z oblastí zmítaných válkou. Další podle ACI MENA, arabského zpravodajského partnera CNA, čekají na výsledky vyšetřování.

Výzva farního kněze
Celý incident nehledě na jeho motivy vyvolal všeobecný hněv. Farní kněz P. Charbel Salameh se na náměstí připojil k obyvatelům. Odsoudil vandalismus a zároveň místní občany uklidňoval.

V krátkém videu řekl: „Zůstaneme bdělí a budeme naši vesnici chránit. Nepřestáváme zachovávat jednotu, protože nás Pán spojuje. Možná je to pro nás všechny příležitost scházet se tady před betlémem a modlit se za ty, kdo se snaží zasévat svár.“

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Pokračoval: „Nedělejme ukvapené závěry. Kéž Bůh odpustí těm, kdo se nás snaží destabilizovat. Jsme tady, abychom zůstali – toto je naše země, naše oblast. Jako děti Církve se modlíme, aby ten, kdo tento čin spáchal, pochopil, že naše posvátná místa nelze jen tak znesvěcovat.“

„To, co se stalo, vyžaduje velkou uvědomělost, protože impulzivní jednání nám za takovýchto okolností může ublížit. Modlíme se, aby Pán Ježíš v těchto těžkých časech přinesl naší zemi i lidem do srdce a mysli pokoj,“ řekl.

Salameh po incidentu dočasně nahradil chybějící sochu Ježíška jinou, z kostela sv. Šarbela. Na místo dorazily bezpečnostní jednotky, oblast uzavřely a zahájily vyšetřování s cílem analyzovat okolnosti a identifikovat pachatele.

Prohlášení obecního úřadu
Okolnosti incidentu objasnil ve svém prohlášení obecní úřad Faraye: „V sobotu v šest hodin večer si na náměstí jeden občan fotografoval před betlémem svá vnoučata. Děti tam nečekaně našly na zemi ruční střelnou zbraň. Muž informoval majitele nedalekých obchodů. Na náměstí dorazil městský strážník, prohledal místo a kontaktoval bezpečnostní jednotky, které se ihned dostavily.“

Prohlášení pokračovalo: „Během pátrání byla socha Ježíška nalezena mimo betlém, mezi nedalekými stromy. Zbraň bezpečnostní jednotky zabavily a zahájily vyšetřování, při kterém došly k závěru, že v době, kdy se tam děti fotily, socha v jeslích nebyla. To dokazuje, že k incidentu došlo dřív, než tam s dědečkem přišly. Fotografie dotyčných dětí tyto domněnky potvrzují.“

„Vzhledem k těmto událostem obecní úřad Faraye místní občany a všechny obyvatele vyzývá, aby zůstali spojeni v bratrství a lásce, jak tomu dosud vždy bylo. Faraya je již dlouho symbolem soužití a příkladem podpory pokoje, bezpečí a pohostinnosti,“ zněla závěrečná slova prohlášení.

Útoky v minulosti
Loni o Vánocích došlo v Libanonu, zejména v severní oblasti Tripolisu, kde žije aktivní křesťanská menšina, k řadě útoků, počínaje politím stromu benzinem v kostele sv. Jiří v Mině a hozením Molotovova koktejlu na jiný strom na náměstí kostela sv. Jiří v Zaheriyah.

Tyto bezprecedentní činy v tomto kulturně a nábožensky různorodém městě se tehdy setkaly s všeobecným odsouzením ze strany politických, náboženských a společenských představitelů nejrůznější příslušnosti.


Další články



Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Proč se modlíme Otčenáš?

23.03.2026, RC Monitor 5/2026

Modlitba Otčenáš má přední místo mezi ostatními modlitbami, protože je to modlitba, kterou nás naučil sám Ježíš. Modlitba Páně je opravdu shrnutím celého evangelia (srov. KKC 2761). Je to modlitba důvěry, v níž Pánu vyjadřujeme svou lásku; prosíme ho o své potřeby a slibujeme odpustit těm, kdo se proti nám provinili, s nadějí, že On odpustí nám, když se dopustíme nějaké chyby.

Vím, že nic nevím

15.12.2025, RC Monitor 23/2025

Viděla jsem před nedávnem český film s názvem Velký vlastenecký výlet. Jde mi o jeho protagonisty, které pan režisér vyvezl na Ukrajinu, aby na vlastní oči viděli, jak to tam vypadá a že je tam opravdu válka. Vybraní protagonisté byli totiž lidé, kteří věří tvrzením na internetu, že všecko je lež a fake, na Ukrajině žádná válka není, my posíláme peníze bůhví na co a všichni jsme ve vleku protiruské propagandy...

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Literátské roráty

15.01.2026, RC

Vydavatel nás v prvním lednovém týdnu požádal o zveřejnění tohoto počinu, čímž to vás vyzýváme, milí čtenáři, abyste už pomalu začali shánět dárky pod vánoční stromeček. Vyplatí se nenechávat věci na poslední chvíli!

Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.