07.04.2024, farnostjablonec.cz
Ale to by tak hrálo, aby si jen hrály! Vždyť co by z nich vyrostlo? Bouří se ve mně zodpovědný rodič, který je hned nabádá: „Pojď mi pomoct hrabat listí!“ Tím se však spustí ten známý vodopád remcání: „Proč si nemůžeme dělat jen to, co chceme?“ Přemýšlím, po kom tak hudrují, když já jsem tak odevzdaný a poslušný, nebál bych se říct až tichý a pokorný srdcem i ústy...
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
Možná ze stejných důvodů moudrá matka Církev zavedla postní dobu, aby z těch svých dětí něco kloudného pro svého nebeského Otce vychovala a připravila je na nikdy nekončící společenství svatých, kde pravděpodobně nebudeme každý sedět celou věčnost u svého lega, televize nebo mobilu.
Snad proto Církev každý rok volá: „Ukaž, jestli nejsi už závislý na těch svých požitcích! Na měsíc a kousek je dej stranou a pomoz Bohu shrabat zahnívající listí na zahradě tvého srdce. Posbírej je a dotlač to do zpovědnice. Neboj se, nemusíš remcat, nebudeš na ten půst sám, užijete si to s Otcem, bude vám spolu dobře, poradí ti, jak to vše dělat líp. Budeš víc s ostatními, pomůžete si.“
Nakonec ta postní doba nevypadá tak strašně, a dokonce může být i hezká jako to odpoledne na zahradě. Jde o to jen na chvíli vstát od toho svého, co mi připadá důležitější než Bůh a ostatní, a strávit čas v rozhovoru s Otcem. Společně uklidit, co překáží a zahnívá. Být s druhými, naslouchat a pomoci tomu, kdo potřebuje. Půst, zpověď, modlitba i almužna... Vůbec nechápu, proč je kolem toho tolik remcání...
MgA. Štěpán Pospíšil
25.08.2025, RC Monitor 15/2025
Mám kolegyni. Je mladá, hezká, erudovaná a k pacientům je vlídná. Pracuje s nasazením, tak se stává, že občas přijde domů značně unavená. Její manžel, který nepůsobí ve zdravotnictví, jí doporučuje, ať si práci zařídí jinak – aby byla na pohodu.
31.12.2025, RC Monitor 24/2025
Nejsem si úplně jist, zda to přímo souvisí s mou ženou, ale fakt je, že od doby, kdy jsme se vzali, se čas od času v našem bytě záhadně objeví nové dítě. Během let tato nenápadná invaze malých lidí dorostla do značných rozměrů, že jsem si jich chtě nechtě všiml i bystrý já.
05.09.2025, Catholic Answers
Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.
24.12.2025, RC
„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)
17.10.2025, Aleteia
Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.
04.08.2025, RC Monitor 14/2025
V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.