Proč se musím dřít?

07.04.2024, farnostjablonec.cz

Hrabu shnilé listí a nadávám. Proč se musím dřít? Proč si nemůžu dělat jen to, co mě baví? A k tomu ještě ta postní doba! Jako by i bez ní nebylo to křesťanství samo o sobě tak náročné. Komu by vadily půlroční Vánoce a po nich hned Velikonoce? Půl roku cukroví a zbytek roku vajíčka a klobásky... Tlačím další kolečko tlejících listů na kompost. Už toho mám plné zuby. Proč se pořád dřít? Do mého remcání se mi jako ozvěna vrací výčitky našich ratolestí, když je člověk tahá od lega k domácím povinnostem.

Jak krásný svět by byl, kdyby si každý mohl dělat to své, co ho baví. I ty děti jsou přece tak hodné, když si mohou nerušeně stavět své světy z barevných kostiček a rodiče je s ničím neotravují.

Ale to by tak hrálo, aby si jen hrály! Vždyť co by z nich vyrostlo? Bouří se ve mně zodpovědný rodič, který je hned nabádá: „Pojď mi pomoct hrabat listí!“ Tím se však spustí ten známý vodopád remcání: „Proč si nemůžeme dělat jen to, co chceme?“ Přemýšlím, po kom tak hudrují, když já jsem tak odevzdaný a poslušný, nebál bych se říct až tichý a pokorný srdcem i ústy...

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Když se děti podaří dostat na zahradu, je to moc hezké. Všichni jsme spolu, nikdo neremcá, povídáme si, pomáháme si, jsme si blíž než každý sám u toho svého, co nás tak baví.

Možná ze stejných důvodů moudrá matka Církev zavedla postní dobu, aby z těch svých dětí něco kloudného pro svého nebeského Otce vychovala a připravila je na nikdy nekončící společenství svatých, kde pravděpodobně nebudeme každý sedět celou věčnost u svého lega, televize nebo mobilu.

Snad proto Církev každý rok volá: „Ukaž, jestli nejsi už závislý na těch svých požitcích! Na měsíc a kousek je dej stranou a pomoz Bohu shrabat zahnívající listí na zahradě tvého srdce. Posbírej je a dotlač to do zpovědnice. Neboj se, nemusíš remcat, nebudeš na ten půst sám, užijete si to s Otcem, bude vám spolu dobře, poradí ti, jak to vše dělat líp. Budeš víc s ostatními, pomůžete si.“

Nakonec ta postní doba nevypadá tak strašně, a dokonce může být i hezká jako to odpoledne na zahradě. Jde o to jen na chvíli vstát od toho svého, co mi připadá důležitější než Bůh a ostatní, a strávit čas v rozhovoru s Otcem. Společně uklidit, co překáží a zahnívá. Být s druhými, naslouchat a pomoci tomu, kdo potřebuje. Půst, zpověď, modlitba i almužna... Vůbec nechápu, proč je kolem toho tolik remcání...

MgA. Štěpán Pospíšil

Další články

Konkretizace abstraktní manželky

22.10.2025, RC Monitor 19/2025

Setkávám se s mladými lidmi, kteří přemýšlejí o své životní cestě. Často hledají opěrné body, a tak jim říkám, co o tom vím. Když jsem před asi 35 lety přemýšlel já, zda mě Bůh volá k manželství nebo kněžství, ptal jsem se různých lidí na jejich zkušenosti. Každý odpovídal trochu jinak. Jedním z lidí, na které jsem se tehdy obrátil, byl Mons. Josef Socha, v té době sekretář biskupa Karla Otčenáška. Byl spolužákem mé matky na kroměřížské konzervatoři a oba rodiče si ho velmi vážili.

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Na poušť, do ticha

22.01.2026, RC Monitor 1/2026

To nám ten rok pěkně začíná, by si mohl mnohý povzdychnout při i velmi zběžném sledování světového i tuzemského dění.

Úsilí o získání ostatků sv. Dobroslavy/Orosie pro naši zem

22.08.2025, RC Monitor 15/2025

V době tolika špatných zpráv je příjemné informovat o zprávě dobré a navíc zjevně iniciované a vedené vůlí Boží. Jistě se nestalo jen tak náhodou, že se ke mně na Velký pátek dostal malý letáček s obrázkem, hlavními životními daty, patronací a modlitbou věnovaný životu této naší první světice (byla pro věrnost ke křesťanství brutálně zabita roku 882, tedy 29 let před sv. Ludmilou), který připravili její velcí ctitelé, manželé Michalčákovi. Zjištění, že tato opomíjená Moravanka existuje, byl pro mne nejen velký impuls, ale také nemalý šok, protože jsem se dozvěděl, poprvé!, že vůbec žila, i když jsem autorem hagiografické knihy Čechy a jejich svatí. Upozorňuji, že v této zprávě nebudu mluvit o životě světice, jejíž legendu se chystám napsat k datu přenesení ostatků.

Svatí Šimone a Judo, orodujte za nás

28.10.2025, RC Monitor 20/2025

Den, kdy si náš stát připomíná výročí svého vzniku (mimochodem nedávno jsme si také připomínali výročí jeho zániku) a který trval 20 let, se kryje se svátkem svatých apoštolů Šimona a Judy. Svátek těchto apoštolů je, alespoň v našich luzích a hájích, často právě výročím vzniku Československa poněkud zastíněn, i proto že máme volno.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.