Opovážlivost není víra

27.04.2025, RC Monitor 8/2025

Díky sv. papeži Janu Pavlu II. je druhá neděle velikonoční zasvěcena Božímu milosrdenství. V předvečer této neděle, dne 2. dubna 2005, si náš Pán povolal svého svatého služebníka do Božího království. Současný papež František vyhlásil rok 2015 jako mimořádný rok Božího milosrdenství a nynější rok 2025 je jubilejním rokem spásy, ve kterém je dán též zvláštní zřetel na velikost Božího milosrdenství.

Proto by se za jistou devalvaci této Boží vlastnosti, která je nám tak hojným způsobem nabízena, mohlo považovat dosti rozšířené falešné mínění, že Pán Bůh nám stejně vždy všechno odpustí, a tak na jeho milosrdenství můžeme určitým způsobem i hřešit. Není to tedy otázka nezměrné a nepochopitelné lásky Boží k člověku, zaplacená jeho výkupnou krví, ale „samozřejmost“, která vyplývá z Boží existence, jež jakoby „nemůže jednat jinak“. V tom spočívá hřích, který nazýváme opovážlivým spoléháním na Boží milost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Máme za sebou svaté triduum, kde jsme si bytostně uvědomovali, co to znamená hřích a jak veliká cena byla zaplacena za naše vykoupení, a to z lásky k nám, protože On – Kristus miluje do krajnosti. Není proto možné jen lacině přijímat ochotu k obrácení a pokání a žít z jeho milosrdenství. Dovolím si nyní citovat krásná slova velikého duchovního autora, biskupa Fulton J. Sheena, se kterým probíhá proces blahořečení:

„Kdyby milosrdenství spočívalo v odpuštění všech provinění bez nutnosti patřičného trestu a bez spravedlnosti, vedlo by k rozbujení špatných skutků. Milosrdenství je pro ty, kteří ho nezneužívají, a nebude ho zneužívat ten, kdo začal s nápravou spáchaného zla, jak to vyžaduje spravedlnost. To, co se dnes nazývá milosrdenstvím, není vůbec žádným milosrdenstvím, nýbrž peřinou pro ty, kteří se provinili proti spravedlnosti; a ti jen znásobují vinu a zlo, zásobují-li se takovými matracemi. Stát se předmětem milosrdenství není totéž jako dostat beztrestnost, neboť jak praví Písmo: Bůh kárá ty, které miluje... Mravným není ten, kdo je nemastný neslaný nebo kdo v sobě uhasil jasný cit pro spravedlnost, ale spíše ten, jehož mírnost a milosrdenství jsou součástí většího organismu, jehož oči se umějí rozzářit spravedlivým rozhořčením a jehož svaly dokážou ztvrdnout jako ocel, aby po vzoru sv. archanděla Michaela bránil spravedlnost a práva Boží.“

P. ThLic. Vít Uher, Th.D.

Další články

Tři lekce od Eriky Kirkové

20.02.2026, Catholic Culture

Prohlášení Eriky Kirkové o tom, že vrahovi svého manžela odpustila, bylo za dlouhou dobu největším projevem oslavy Boha ze strany veřejně známé osobnosti. Kromě jejího hrdinského příkladu odpuštění, který mluví sám za sebe, se od ní, myslím, můžeme naučit ještě dvě další věci. V jednom rozhovoru řekla, že nechce být vtažena do snah o to, aby vrah jejího manžela dostal trest smrti.

Jednota křesťanů: Proč je modlitba důležitá

20.01.2026, RC

Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Dar milované Rodičce Boží

09.04.2026, RC Monitor 6/2026

Filmy jako Rosemary má děťátko, Vymítač ďábla, Satan přichází či V moci ďábla se dodnes těší velké oblibě. Tísnivá atmosféra těchto snímků, působivé efekty vyvolané přítomností Zlého, to vše jako by bylo cizorodé vůči všemu, čím dnes žijeme, a to je přitažlivé. Kniha Satan na Svaté Hoře P. Josefa Miklíka se jim po vnější stránce podobá, ale v jádru jde o jiný žánr. O jakousi až erbenovskou baladu v próze – a s dobrým koncem. Jako doplnění k rozhovoru s otcem Jaroslavem Brožem přinášíme předmluvu k této knize a v dalším čísle Monitoru zveřejníme pár komentovaných ukázek z ní.

Morální majáci

16.02.2026, RC Monitor 3/2026

Pustíte-li v tyto dny televizi, či rozhlas, případně najdete-li si libovolný zpravodajský server, jistě zaregistrujete něco o morálce a jejich nosičích, tedy morálních majácích. Není to vpravdě žádné novum. Každá doba má svou morálku, často velice proměnlivou, a ke každé takové době lze přiřaditi někoho, kdo se cítí být tím nejlepším majákem s dalekonosným světelným dělem.

Papež Lev poklekl na prahu Svaté brány a ukončil jubileum

19.01.2026, Aleteia

Do Říma přišlo pro milosti Jubilea přibližně 32 000 000 lidí. Jsme zváni, abychom pokračovali v naději. Papež Lev XIV. zavřel Svaté dveře baziliky svatého Petra 6. ledna 2026 v 9:41, čímž uzavřel 28. jubileum v dějinách katolické církve.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.