Opovážlivost není víra

27.04.2025, RC Monitor 8/2025

Díky sv. papeži Janu Pavlu II. je druhá neděle velikonoční zasvěcena Božímu milosrdenství. V předvečer této neděle, dne 2. dubna 2005, si náš Pán povolal svého svatého služebníka do Božího království. Současný papež František vyhlásil rok 2015 jako mimořádný rok Božího milosrdenství a nynější rok 2025 je jubilejním rokem spásy, ve kterém je dán též zvláštní zřetel na velikost Božího milosrdenství.

Proto by se za jistou devalvaci této Boží vlastnosti, která je nám tak hojným způsobem nabízena, mohlo považovat dosti rozšířené falešné mínění, že Pán Bůh nám stejně vždy všechno odpustí, a tak na jeho milosrdenství můžeme určitým způsobem i hřešit. Není to tedy otázka nezměrné a nepochopitelné lásky Boží k člověku, zaplacená jeho výkupnou krví, ale „samozřejmost“, která vyplývá z Boží existence, jež jakoby „nemůže jednat jinak“. V tom spočívá hřích, který nazýváme opovážlivým spoléháním na Boží milost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Máme za sebou svaté triduum, kde jsme si bytostně uvědomovali, co to znamená hřích a jak veliká cena byla zaplacena za naše vykoupení, a to z lásky k nám, protože On – Kristus miluje do krajnosti. Není proto možné jen lacině přijímat ochotu k obrácení a pokání a žít z jeho milosrdenství. Dovolím si nyní citovat krásná slova velikého duchovního autora, biskupa Fulton J. Sheena, se kterým probíhá proces blahořečení:

„Kdyby milosrdenství spočívalo v odpuštění všech provinění bez nutnosti patřičného trestu a bez spravedlnosti, vedlo by k rozbujení špatných skutků. Milosrdenství je pro ty, kteří ho nezneužívají, a nebude ho zneužívat ten, kdo začal s nápravou spáchaného zla, jak to vyžaduje spravedlnost. To, co se dnes nazývá milosrdenstvím, není vůbec žádným milosrdenstvím, nýbrž peřinou pro ty, kteří se provinili proti spravedlnosti; a ti jen znásobují vinu a zlo, zásobují-li se takovými matracemi. Stát se předmětem milosrdenství není totéž jako dostat beztrestnost, neboť jak praví Písmo: Bůh kárá ty, které miluje... Mravným není ten, kdo je nemastný neslaný nebo kdo v sobě uhasil jasný cit pro spravedlnost, ale spíše ten, jehož mírnost a milosrdenství jsou součástí většího organismu, jehož oči se umějí rozzářit spravedlivým rozhořčením a jehož svaly dokážou ztvrdnout jako ocel, aby po vzoru sv. archanděla Michaela bránil spravedlnost a práva Boží.“

P. ThLic. Vít Uher, Th.D.

Další články

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Spoluzakladatel Wikipedie: Ze skeptického filozofa křesťanem

17.10.2025, Aleteia

Larry Sanger, jeden ze spoluzakladatelů Wikipedie, se narodil do křesťanské rodiny, ale během dospívání víru ztratil. Znovu ji našel takto… Cesty lidí k víře bývají značně odlišné. Někdo ji má hladkou a bez větších otřesů, jiní to mají složitější. Do té druhé skupiny patří i obrácení Larryho Sangera, který to podrobně popsal na svém blogu.

Vánoční a novoroční přání

24.12.2025, RC

„V záplavě slov, hudby, malicherných zpráv vydávaných za životně důležité mnohdy člověk přeslechne Boží hlas. Proto je dobré alespoň občas zmlknout, ztišit se a zkusit naslouchat. Ujišťuji, že i ti, kdo Boha neznají, neprohloupí. Naučí se naslouchat svým nejbližším, zjistí, co je skutečně důležité. A možná i ocení tichou lásku těch, kdo jsou kolem nás a s námi.“ (+ Dominik kardinál Duka, Radiožurnál, duben 2014)

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.