Opovážlivost není víra

27.04.2025, RC Monitor 8/2025

Díky sv. papeži Janu Pavlu II. je druhá neděle velikonoční zasvěcena Božímu milosrdenství. V předvečer této neděle, dne 2. dubna 2005, si náš Pán povolal svého svatého služebníka do Božího království. Současný papež František vyhlásil rok 2015 jako mimořádný rok Božího milosrdenství a nynější rok 2025 je jubilejním rokem spásy, ve kterém je dán též zvláštní zřetel na velikost Božího milosrdenství.

Proto by se za jistou devalvaci této Boží vlastnosti, která je nám tak hojným způsobem nabízena, mohlo považovat dosti rozšířené falešné mínění, že Pán Bůh nám stejně vždy všechno odpustí, a tak na jeho milosrdenství můžeme určitým způsobem i hřešit. Není to tedy otázka nezměrné a nepochopitelné lásky Boží k člověku, zaplacená jeho výkupnou krví, ale „samozřejmost“, která vyplývá z Boží existence, jež jakoby „nemůže jednat jinak“. V tom spočívá hřích, který nazýváme opovážlivým spoléháním na Boží milost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Máme za sebou svaté triduum, kde jsme si bytostně uvědomovali, co to znamená hřích a jak veliká cena byla zaplacena za naše vykoupení, a to z lásky k nám, protože On – Kristus miluje do krajnosti. Není proto možné jen lacině přijímat ochotu k obrácení a pokání a žít z jeho milosrdenství. Dovolím si nyní citovat krásná slova velikého duchovního autora, biskupa Fulton J. Sheena, se kterým probíhá proces blahořečení:

„Kdyby milosrdenství spočívalo v odpuštění všech provinění bez nutnosti patřičného trestu a bez spravedlnosti, vedlo by k rozbujení špatných skutků. Milosrdenství je pro ty, kteří ho nezneužívají, a nebude ho zneužívat ten, kdo začal s nápravou spáchaného zla, jak to vyžaduje spravedlnost. To, co se dnes nazývá milosrdenstvím, není vůbec žádným milosrdenstvím, nýbrž peřinou pro ty, kteří se provinili proti spravedlnosti; a ti jen znásobují vinu a zlo, zásobují-li se takovými matracemi. Stát se předmětem milosrdenství není totéž jako dostat beztrestnost, neboť jak praví Písmo: Bůh kárá ty, které miluje... Mravným není ten, kdo je nemastný neslaný nebo kdo v sobě uhasil jasný cit pro spravedlnost, ale spíše ten, jehož mírnost a milosrdenství jsou součástí většího organismu, jehož oči se umějí rozzářit spravedlivým rozhořčením a jehož svaly dokážou ztvrdnout jako ocel, aby po vzoru sv. archanděla Michaela bránil spravedlnost a práva Boží.“

P. ThLic. Vít Uher, Th.D.

Další články

Zamyšlení svatovojtěšské

29.04.2026, RC Monitor 8/2026

Milí čtenáři, v minulém týdnu jsme si připomínali sv. Vojtěcha, biskupa, mučedníka a hlavního patrona pražské arcidiecéze. Protože to je můj křestní patron, snažil jsem se přirozeně o něm dozvědět během svého života co nejvíce informací, ale když jsem se dostal do farnosti Rakovník, čekalo mě jedno milé překvapení, které se mého patrona týkalo. Byl jsem totiž požádán lidmi, kteří pracují v zemědělství, abych se pomodlil ke svatému Vojtěchovi s prosbou o déšť.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

Pět věcí, které byste měli vědět o koptských křesťanech: Kdo jsou tito sestry a bratři, pronásledovaní pro Krista?

04.03.2026, Aleteia

S příchodem zpráv o strašlivém pumovém útoku během eucharistické bohoslužby v kostele koptské pravoslavné církve v Káhiře 11. prosince 2016 se pozornost tehdy opět zaměřila na utrpení křesťanských bratří a sester na Blízkém východě. Kdo jsou koptští křesťané? Co nás s nimi spojuje?

Iluze lásky a zapomenuté přátelství

09.02.2026, RC Monitor 2/2026

O lásce se dnes mluví s nebývalou intenzitou, a přesto se zdá, že je těžší než kdy dřív. V kulturním prostoru se objevují dvě zdánlivě neslučitelné polohy: na jedné straně touha po velkém, osudovém citu, který naplní a spasí náš život, a na straně druhé skepse, cynismus a únava z nenaplněných slibů. Možná proto stojí za to podívat se na lásku střízlivěji, bez iluzí – nikoli proto, abychom ji zbavili krásy, ale abychom ji dokázali skutečně žít.

Mlčení, které koná: tajemství svatého Josefa

19.03.2026, RC Monitor 5/2026

Kdo z nás má tu odvahu, anebo tu nevědomost, aby mohl říct, že nepotkal svatého Josefa? Chodí všelijak přestrojen, zjevuje se ve všech „společenských vrstvách“, vždycky mlčí, nikdy neprozrazuje svou důstojnost, poněvadž tak je pokorný a poslušný, že o ní neví, a kdyby o ní věděl, nechce o ní vědět. Zacpi pramen dobra rukama: čím více na něj tlačíš, tím silněji jej utlačuješ, tím výše vystřikuje. Pramen a skutečná síla se utlačit nedá. „Já jsem, který jsem,“ takto sám sebe definuje Bůh. Zaniká to, co není; co není v Bohu, to vůbec není. Co jest, to nezrušitelné a neporušitelné jest v Tom, který jest.

Síť, která se trhá

01.04.2026, RC Monitor 5/2026

Někdy se zdá, že dějiny církve postupují zvláštním rytmem: zatímco jednou rukou připomínají utrpení a oběť, druhou ukazují nečekanou naději. Právě takový čas nyní prožíváme. Letos v červnu budou v Brně blahořečeni kněží Jan Bula a Václav Drbola, oběti komunistické zvůle padesátých let. Dva mladí faráři, jejichž životy byly násilně přervány režimem, který se snažil přetrhnout nejen lidské osudy, ale i samotnou paměť víry. Symbolické je, že relikviář k jejich poctě vzniká jako obraz „protržené sítě“.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.