Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

26.01.2026, RC Monitor 1/2026

Jak jednoduše a jasně ta věta z Matoušova evangelia zní. A stejně nám dělá problémy. V poslední době mne hodně nemile překvapilo, kolik mých známých, kteří se cítí být věřícími, doslova čiší nenávistí, pokud dojde na politiku. Jako by zapomněli na Ježíšovo přikázání lásky i vůči nepřátelům.

Jiný můj známý, taktéž proklamovaný věřící, si při osobním setkání povídá o nejnovějších aplikacích pro mobilní telefony, další moje kamarádka se dovede bavit jedině o pejscích a ekologii, jiná jenom o vaření a pečení... Znám i jednu věřící ženu, jejíž den nezačíná a nekončí modlitbou, ale pravidelným usednutím k televizi, kde začne sledovat pořady „na vypnutí mozku“ – různé hrané talk show, různé povrchní seriály, případně dokudramata o sériových vrazích v ČR.

Nic proti, každý má svoje koníčky. Jen je otázkou, zda nepřevažují právě jenom ony. Nebo jestli jsme nenaběhli svodům moderních trendů. Třeba tolik propagované ježdění na kole považuji za komerčně podporovaný moderní trend. Protože za mých mladých let jsme kola používali maximálně na přesun mezi dvěma vesnicemi nebo pro jízdu na nákup do nejbližší samoobsluhy. Samozřejmě jsme neměli žádné výstavní kusy, ale tzv. plečky.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

V dnešní době ale musíte mít kolo stylové, abyste se s ním mohli ukazovat, drahé skoro jako ojeté auto, a k tomu podobně drahé vybavení. Musíte se ukázat, že žijete moderně – a že na to máte. Spousta lidí pak o víkendu vyváží kola vlakem na výlet, někde na rovině udělají těch padesát, šedesát kilometrů, a zase odvezou kolo vlakem domů.

Mimochodem, jeden z herců seriálu Schimanski, Eberhard Feik (ten s tím knírem), vášnivě rád jezdil na kole. Zemřel ve svých 50 letech na infarkt. Jak se posléze zjistilo, hlavní problém byl, že celý týden nesportoval, ani nijak zdravě nejedl, až teprve o víkendu sedl na kolo a udělal ony několik desítek kilometrů velké okruhy. Místo, aby namáhal tělo po malých dávkách každý den, a tělo tak trénoval, věnoval se aktivní námaze jen o víkendu. Podobně špatně a nezdravě se chová spousta těch, kteří dnes rádoby moderně sportují.

Čímž se vskutku širokým obloukem dostávám opět k víře. Mnozí z věřících „jezdí na víře“ jednou za týden, mezitím se chovají „nezdravě“. Hodnotí, posuzují, nadávají na druhé, sedí bezduše a bez duše u televize. Podle čeho se pozná, kde je jejich srdce? Kde je moje srdce? O čem nejraději mluvím? O čem nejvíce píšu na sociální sítě? S čím si nejvíc trápím hlavu?

Někdy je až děsivé, když se člověk zamyslí nad odpověďmi na tyto otázky.

Jan Lipšanský

Další články

Hřích, který přehlížíme: pomluvy

10.08.2026, global catholic

Kdysi se fámy šířily pomalu. Někdo se o něčem zmínil po mši, v práci nebo u večeře, a pokud to bylo dostatečně pikantní, možná se to do konce týdne doneslo k několika lidem. Dnes stačí jediný příspěvek. Jedno video. Jeden popisek napsaný dostatečně přesvědčivě, aby zněl jako pravdivý. A najednou tisíce lidí mluví o někom, koho v životě nepotkaly, jako by znaly každý detail z jeho soukromí.

Co znamená, že se Bůh zjevil v Ježíši Kristu?

06.08.2026, RC Monitor 14/2026

Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí. To nám dokládá, že jsme stvořeni pro něco, co naši existenci tady na zemi přesahuje. Je obecně lidskou zkušeností, že nás materiální ani jiná dobra, kterých můžeme dosahovat zde na zemi, nenaplní. Vždy budeme toužit po něčem větším. Navíc, pozorujeme tento svět a to, co nás obklopuje a co jsme, a ptáme se: odkud to všechno pochází, kdo za tím je, kam nás to vede? A to všechno ukazuje na Boha.

Celibát - boj o srdce, které patří všem

13.07.2026, RC Monitor 13/2026

V dnešní civilizaci, nasycené hédonismem, relativismem a epidemií sociálních sítí či pornografie, která degraduje ženy na pouhé objekty, je celibát kněze prorockým znamením. Pro mě celibát neznamená prázdnotu, ale naplnění duchovního otcovství, které vyvěrá z mého kněžského svěcení. Bůh mě nepovolal k tomu, aby nechal mé srdce zkamenět. Nepatřím k těm, o kterých básník Charles Péguy napsal: „Myslí si, že milují Boha, protože nemilují nikoho.“ Naopak. Celibát není jen statickým darem, ale především pokladem mého života, který musím vědomě bránit. „Neuveď nás v pokušení,“ se v modlitbě Otčenáš jistě každý den modlíte i vy. Pro mě to znamená spolupracovat s Bohem a bděle se stavět pokušením, abych dokázal milovat čistou a univerzální láskou.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.