Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce

Jiný můj známý, taktéž proklamovaný věřící, si při osobním setkání povídá o nejnovějších aplikacích pro mobilní telefony, další moje kamarádka se dovede bavit jedině o pejscích a ekologii, jiná jenom o vaření a pečení... Znám i jednu věřící ženu, jejíž den nezačíná a nekončí modlitbou, ale pravidelným usednutím k televizi, kde začne sledovat pořady „na vypnutí mozku“ – různé hrané talk show, různé povrchní seriály, případně dokudramata o sériových vrazích v ČR.

Nic proti, každý má svoje koníčky. Jen je otázkou, zda nepřevažují právě jenom ony. Nebo jestli jsme nenaběhli svodům moderních trendů. Třeba tolik propagované ježdění na kole považuji za komerčně podporovaný moderní trend. Protože za mých mladých let jsme kola používali maximálně na přesun mezi dvěma vesnicemi nebo pro jízdu na nákup do nejbližší samoobsluhy. Samozřejmě jsme neměli žádné výstavní kusy, ale tzv. plečky.

V dnešní době ale musíte mít kolo stylové, abyste se s ním mohli ukazovat, drahé skoro jako ojeté auto, a k tomu podobně drahé vybavení. Musíte se ukázat, že žijete moderně – a že na to máte. Spousta lidí pak o víkendu vyváží kola vlakem na výlet, někde na rovině udělají těch padesát, šedesát kilometrů, a zase odvezou kolo vlakem domů.

Mimochodem, jeden z herců seriálu Schimanski, Eberhard Feik (ten s tím knírem), vášnivě rád jezdil na kole. Zemřel ve svých 50 letech na infarkt. Jak se posléze zjistilo, hlavní problém byl, že celý týden nesportoval, ani nijak zdravě nejedl, až teprve o víkendu sedl na kolo a udělal ony několik desítek kilometrů velké okruhy. Místo, aby namáhal tělo po malých dávkách každý den, a tělo tak trénoval, věnoval se aktivní námaze jen o víkendu. Podobně špatně a nezdravě se chová spousta těch, kteří dnes rádoby moderně sportují.

Čímž se vskutku širokým obloukem dostávám opět k víře. Mnozí z věřících „jezdí na víře“ jednou za týden, mezitím se chovají „nezdravě“. Hodnotí, posuzují, nadávají na druhé, sedí bezduše a bez duše u televize. Podle čeho se pozná, kde je jejich srdce? Kde je moje srdce? O čem nejraději mluvím? O čem nejvíce píšu na sociální sítě? S čím si nejvíc trápím hlavu?

Někdy je až děsivé, když se člověk zamyslí nad odpověďmi na tyto otázky.

Jan Lipšanský