Když je rakví víc než kolébek

Školy se slučují pro nedostatek dětí. Porodnice se ruší pro málo porodů. Průzkumy sociologické a demografické se shodují v tom, že pokud dnešní společnost neobjeví nebo nějak zásadně nezmění svůj hodnotový řád, těžko najdeme cestu, jak zastavit tento neblahý trend postupně mizející populace. Tyto průzkumy dále potvrzují, že pokud má naše doba tržní a spotřební zaměření, kde se vše poměřuje ziskem, penězi, majetkem, požitkem, kariérou a konzumním pohodlím, nutně mizí v lidech schopnost obětovat se a tím se oslabuje i schopnost přežít a myslet na to, co přijde po nás. Národ tak může rezignovat na svou vlastní budoucnost a ztratit důvod k další existenci.

To, co nám dnes chybí, je ona zdravá touha po dětech, radost z dětí, vědomí, že právě rodičovství, mateřství, věrná láska a pevné rodiny činí člověka šťastným, plně rozvíjí jeho osobnost a dává smysl jeho životu. Jinak to není život, ale přežívání. To je ono východisko, které otvírá naději a budoucnost.

Zde mi přichází na mysl dvě vlastnosti Panny Marie. Ukazují, jak je potřebné, aby každý národ, i ten náš, znovu objevil, co jsou to hodnoty sebedarování a oběti. A to jsou právě ony mariánské vlastnosti. Vždyť celé dějiny křesťanství vlastně začaly ve chvíli, kdy jedna mladá dívka jménem Maria řekla Bohu své ANO, já chci to dítě, a stala se matkou Spasitele. Touto cestou vstoupil Bůh do dějin, aby jim dal nový směr, plný naděje a požehnání. Onu prorockou sílu, která nám má připomenout, že nejsme stvořeni proto, aby nás pohltila prázdnota hmoty, ale abychom objevili novou inspiraci a sílu Božího pozvání k životu, k lásce, k onomu sebedarování a oběti.

Olomoucký arcibiskup Stojan říkával: „Mám jenom to, co jsem dal.“ Tato věta je v příkrém rozporu se vším, co hlásá tržní ekonomika. Ta nás přesvědčuje, že máme jen to, co jsme vydělali, získali, nahromadili. Jenže toto nikoho nespasí. Bůh jasně hovoří něco opačného: Máš jen to, co jsi dal, máš jen to, co jsi daroval, co jsi ztratil pro druhé, máš jen to, čeho jsi se zřekl, co jsi obětoval.

Pokud myslíš na sebe, nemáš nikdy dost, pokud myslíš na druhé, dostaneš víc, než o co jsi prosil. To jediné se ti počítá, to je onen poklad v nebi, který ti nikdo nevezme, to je tvé jediné konto, platební karta, která platí před Bohem. A to rozhodne o tvém věčném osudu.

prof. PhDr. ThDr. MUDr. et Dr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph.D., dr. h. c.