Misogynie transgenderismu

10.06.2022, Catholic Stand

„Žena má svého vlastního ducha, který je životně důležitý jak pro společnost, tak pro církev“ (papež Jan Pavel II., promluva před modlitbou Anděl Páně 23. července 1995).

Transgenderismus
Stoupenci transgenderismu zastávají názor, že pokud máte pocit, že nejste ve správném těle, což se tradičně definuje jako genderová dysforie, máte právo udělat vše, co je potřeba ke změně tohoto těla. V posledních letech počet biologických žen, které trpí genderovou dysforií a přejí si změnu pohlaví, prudce vzrostl na dvoj– až trojnásobek počtu mužů v obdobné situaci. Můžete se domluvit s chirurgem, který vám poté, co budete užívat hormony, odstraní prsa a reprodukční orgány, aby vaše tělo odpovídalo vašim pocitům. Nyní můžete používat pánské toalety a nosit pánské šatny, ale nikdy nebudete tak velcí, silní nebo rychlí jako muži kvůli své neměnné ženské buněčné hmotě. Část onoho ženského ducha, který vám umožňuje tvořit život, bude trvale zničen. Další část bude vymazána.

Pokud jste muž, který se cítí být ve skutečnosti ženou, užíváte po určitou dobu léky na potlačení hormonů, dokud se hladina testosteronu nesníží na odpovídající úroveň. Můžete si nechat voperovat prsní implantáty, odstranit penis a vytvořit vagínu (i když je to velmi nákladná operace a hrozí při ní velké riziko nejrůznějších infekcí). Nemůžete mít děti, protože nemáte dělohu a transplantace dělohy u biologických mužů ještě není dokonalá. Nikdy také nebudete mít menstruaci, nebudete pociťovat menstruační křeče ani přirozené hormonální změny, k nimž dochází u biologických žen.

Nyní se můžete oblékat jako žena, používat ženské toalety a šatny (i když máte stále penis), a pokud jste sportovně založení, můžete se účastnit ženských sportů. Oproti biologickým ženám budete vždy větší, silnější a rychlejší než jakákoli jiná biologická žena, protože ani s potlačujícími léky se nikdy nezbavíte větší kostry, srdce, plic a rychlých svalů, které vám vždy zůstanou s vaší neměnnou mužskou buněčnou hmotou. Ale to nevadí, protože budete vyhrávat ženské závody a možná se dostanete i na olympiádu a budete oslavován(a).

V obou scénářích je jedna zhoubná konstanta: Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Katolické učení se shoduje se základními biologickými poznatky v tom, že pohlaví je pevně daný atribut a nelze ho měnit. Prostřednictvím sociálních médií a „woke“ korporátní propagaci je však na teenagery vyvíjen obrovský tlak, aby změnu pohlaví považovali za všelék na nejrůznější duševní a emocionální nemoci.

Je smutné, že zaměření na „bytí ve špatném těle“ často maskuje nebo ignoruje závažnější problémy, jako jsou deprese, zneužívání, autismus nebo poruchy osobnosti. Když je transgenderismus propagován v médiích a zpochybňování změny pohlaví se setkává s obviněním z transfobie, je pro rodiče a přátele těžké se k tomu postavit čelem.

Přesto vůči tomu musíme všichni zaujmout pevný postoj.

Lež
Musíme označit transgenderismus za to, čím je: lží, podvodem, krutým trikem, který zneužívá ty, kdo potřebují účinnou péči o duševní zdraví, a ne tělesné zmrzačení.

Muži se nikdy nemohou stát ženami a ženy se nikdy nemohou stát muži, a pokud má někdo pocit, že je „ve špatném těle“, je třeba změnit jeho vnímání, a ne tělo.

Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy a my, kteří milujeme ženy pro jejich úžasného ducha, musíme povstat a tuto nespravedlnost zastavit. Slovy svatého papeže Jana Pavla II.:

„Situace, kdy je ženám bráněno v tom, aby plně rozvinuly svůj potenciál a nabízely bohatství svých darů, je proto třeba považovat za hluboce nespravedlivé, a to nejen vůči ženám samotným, ale i vůči celé společnosti" (sv. Jan Pavel II., promluva při modlitbě Anděl Páně z 23. července 1995).

Cynthia Millen
Přeložil Pavel Štička

Další články

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Dušičky, odpustky a očistec – proč na tom vlastně záleží?

02.11.2025, RC Monitor 21/2025

Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.

U volební urny hledáme zástupce, ne spasitele

30.09.2025, RC Monitor 18/2025

Moravský kněz Jan Topenčík ve svém pořadu Z deníku venkovského faráře kdysi vzpomínal, jak se jako malí kluci za první republiky smáli starobylé střelné modlitbě: „Aby Pán Bůh potentátům rozum zachovati ráčil.“ Když se dnes, pár týdnů před volbami do poslanecké sněmovny, podíváme na českou politickou scénu, zdá se, že jsme na tuto modlitbu zapomněli až příliš snadno.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

Katolická víra v srdci muslimského Maroka

08.10.2025, National Catholic Register

„Můj Otče, odevzdávám se ti... Jsem připraven na všechno, všechno přijímám.“ V marockém Rabatu jsem klečel při adoraci, obklopen 800 univerzitními studenty z desítek afrických národů, a zpíval Modlitbu odevzdání, kterou před 130 lety napsal nedávno kanonizovaný svatý Charles de Foucauld.

Za Dominikem kardinálem Dukou

28.11.2025, RC Monitor 22/2025

Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.