10.06.2022, Catholic Stand
Pokud jste muž, který se cítí být ve skutečnosti ženou, užíváte po určitou dobu léky na potlačení hormonů, dokud se hladina testosteronu nesníží na odpovídající úroveň. Můžete si nechat voperovat prsní implantáty, odstranit penis a vytvořit vagínu (i když je to velmi nákladná operace a hrozí při ní velké riziko nejrůznějších infekcí). Nemůžete mít děti, protože nemáte dělohu a transplantace dělohy u biologických mužů ještě není dokonalá. Nikdy také nebudete mít menstruaci, nebudete pociťovat menstruační křeče ani přirozené hormonální změny, k nimž dochází u biologických žen.
Nyní se můžete oblékat jako žena, používat ženské toalety a šatny (i když máte stále penis), a pokud jste sportovně založení, můžete se účastnit ženských sportů. Oproti biologickým ženám budete vždy větší, silnější a rychlejší než jakákoli jiná biologická žena, protože ani s potlačujícími léky se nikdy nezbavíte větší kostry, srdce, plic a rychlých svalů, které vám vždy zůstanou s vaší neměnnou mužskou buněčnou hmotou. Ale to nevadí, protože budete vyhrávat ženské závody a možná se dostanete i na olympiádu a budete oslavován(a).
V obou scénářích je jedna zhoubná konstanta: Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy.
Katolické učení se shoduje se základními biologickými poznatky v tom, že pohlaví je pevně daný atribut a nelze ho měnit. Prostřednictvím sociálních médií a „woke“ korporátní propagaci je však na teenagery vyvíjen obrovský tlak, aby změnu pohlaví považovali za všelék na nejrůznější duševní a emocionální nemoci.
Je smutné, že zaměření na „bytí ve špatném těle“ často maskuje nebo ignoruje závažnější problémy, jako jsou deprese, zneužívání, autismus nebo poruchy osobnosti. Když je transgenderismus propagován v médiích a zpochybňování změny pohlaví se setkává s obviněním z transfobie, je pro rodiče a přátele těžké se k tomu postavit čelem.
Přesto vůči tomu musíme všichni zaujmout pevný postoj.
Lež
Musíme označit transgenderismus za to, čím je: lží, podvodem, krutým trikem, který zneužívá ty, kdo potřebují účinnou péči o duševní zdraví, a ne tělesné zmrzačení.
Muži se nikdy nemohou stát ženami a ženy se nikdy nemohou stát muži, a pokud má někdo pocit, že je „ve špatném těle“, je třeba změnit jeho vnímání, a ne tělo.
Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy a my, kteří milujeme ženy pro jejich úžasného ducha, musíme povstat a tuto nespravedlnost zastavit. Slovy svatého papeže Jana Pavla II.:
„Situace, kdy je ženám bráněno v tom, aby plně rozvinuly svůj potenciál a nabízely bohatství svých darů, je proto třeba považovat za hluboce nespravedlivé, a to nejen vůči ženám samotným, ale i vůči celé společnosti" (sv. Jan Pavel II., promluva při modlitbě Anděl Páně z 23. července 1995).
Cynthia Millen
Přeložil Pavel Štička
30.06.2025, Catholic News Agency
Francouzské Národní shromáždění schválilo kontroverzní návrh zákona legalizujícího tzv. „asistenci při umírání“, což katoličtí biskupové označují za vážnou hrozbu pro důstojnost lidského života i pro samotnou soudržnost národa. Upravená verze zákona byla přijata 27. května poměrem 305 hlasů pro a 199 proti. Zatímco ustanovení o paliativní péči získala širokou podporu, článek zavádějící právní nárok na asistovanou sebevraždu a eutanazii vyvolal výraznou kritiku ze strany církevních představitelů, bioetiků i řady organizací občanské společnosti.
27.04.2025, RC Monitor 8/2025
Díky sv. papeži Janu Pavlu II. je druhá neděle velikonoční zasvěcena Božímu milosrdenství. V předvečer této neděle, dne 2. dubna 2005, si náš Pán povolal svého svatého služebníka do Božího království. Současný papež František vyhlásil rok 2015 jako mimořádný rok Božího milosrdenství a nynější rok 2025 je jubilejním rokem spásy, ve kterém je dán též zvláštní zřetel na velikost Božího milosrdenství.
15.09.2025, RC Monitor 17/2025
Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.
28.07.2025, RC Monitor 14/2025
O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).
16.05.2025, RC Monitor 9/2025
Demokracie a svoboda, to jsou dnes často diskutované pojmy. Někde v hloubi lidského srdce toužíme po svobodě a chceme s druhými vytvořit takovou společnost, ve které bychom se cítili svobodni. Společnost, jež by byla postavena na spravedlivých zákonech, které budou dodržovány nebo aspoň respektovány.
19.06.2025, RC Monitor 11/2025
Slavnost Těla a Krve Páně (lat. Corpus Domini) byla ustanovena v roce 1264 papežem Urbanem IV. Její příběh odráží duchovní cestu jedné epochy, jež usilovala o znovuobjevení ústředního postavení Eucharistie v životě církve. Ve 13. století se svaté přijímání stalo natolik vzácným, že čtvrtý lateránský koncil (1215) musel přikázat alespoň jednou za rok účast na této svátosti. Z obavy před znesvěcením a kvůli přílišnému důrazu na bázeň místo na vroucnost víry se zaváděly přísné podmínky, které prakticky znemožňovaly lidem přístup k Eucharistii.