Misogynie transgenderismu

10.06.2022, Catholic Stand

„Žena má svého vlastního ducha, který je životně důležitý jak pro společnost, tak pro církev“ (papež Jan Pavel II., promluva před modlitbou Anděl Páně 23. července 1995).


Transgenderismus
Stoupenci transgenderismu zastávají názor, že pokud máte pocit, že nejste ve správném těle, což se tradičně definuje jako genderová dysforie, máte právo udělat vše, co je potřeba ke změně tohoto těla. V posledních letech počet biologických žen, které trpí genderovou dysforií a přejí si změnu pohlaví, prudce vzrostl na dvoj– až trojnásobek počtu mužů v obdobné situaci. Můžete se domluvit s chirurgem, který vám poté, co budete užívat hormony, odstraní prsa a reprodukční orgány, aby vaše tělo odpovídalo vašim pocitům. Nyní můžete používat pánské toalety a nosit pánské šatny, ale nikdy nebudete tak velcí, silní nebo rychlí jako muži kvůli své neměnné ženské buněčné hmotě. Část onoho ženského ducha, který vám umožňuje tvořit život, bude trvale zničen. Další část bude vymazána.

Pokud jste muž, který se cítí být ve skutečnosti ženou, užíváte po určitou dobu léky na potlačení hormonů, dokud se hladina testosteronu nesníží na odpovídající úroveň. Můžete si nechat voperovat prsní implantáty, odstranit penis a vytvořit vagínu (i když je to velmi nákladná operace a hrozí při ní velké riziko nejrůznějších infekcí). Nemůžete mít děti, protože nemáte dělohu a transplantace dělohy u biologických mužů ještě není dokonalá. Nikdy také nebudete mít menstruaci, nebudete pociťovat menstruační křeče ani přirozené hormonální změny, k nimž dochází u biologických žen.

Nyní se můžete oblékat jako žena, používat ženské toalety a šatny (i když máte stále penis), a pokud jste sportovně založení, můžete se účastnit ženských sportů. Oproti biologickým ženám budete vždy větší, silnější a rychlejší než jakákoli jiná biologická žena, protože ani s potlačujícími léky se nikdy nezbavíte větší kostry, srdce, plic a rychlých svalů, které vám vždy zůstanou s vaší neměnnou mužskou buněčnou hmotou. Ale to nevadí, protože budete vyhrávat ženské závody a možná se dostanete i na olympiádu a budete oslavován(a).

V obou scénářích je jedna zhoubná konstanta: Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Katolické učení se shoduje se základními biologickými poznatky v tom, že pohlaví je pevně daný atribut a nelze ho měnit. Prostřednictvím sociálních médií a „woke“ korporátní propagaci je však na teenagery vyvíjen obrovský tlak, aby změnu pohlaví považovali za všelék na nejrůznější duševní a emocionální nemoci.

Je smutné, že zaměření na „bytí ve špatném těle“ často maskuje nebo ignoruje závažnější problémy, jako jsou deprese, zneužívání, autismus nebo poruchy osobnosti. Když je transgenderismus propagován v médiích a zpochybňování změny pohlaví se setkává s obviněním z transfobie, je pro rodiče a přátele těžké se k tomu postavit čelem.

Přesto vůči tomu musíme všichni zaujmout pevný postoj.

Lež
Musíme označit transgenderismus za to, čím je: lží, podvodem, krutým trikem, který zneužívá ty, kdo potřebují účinnou péči o duševní zdraví, a ne tělesné zmrzačení.

Muži se nikdy nemohou stát ženami a ženy se nikdy nemohou stát muži, a pokud má někdo pocit, že je „ve špatném těle“, je třeba změnit jeho vnímání, a ne tělo.

Transgenderové hnutí vymazává biologické ženy a my, kteří milujeme ženy pro jejich úžasného ducha, musíme povstat a tuto nespravedlnost zastavit. Slovy svatého papeže Jana Pavla II.:

„Situace, kdy je ženám bráněno v tom, aby plně rozvinuly svůj potenciál a nabízely bohatství svých darů, je proto třeba považovat za hluboce nespravedlivé, a to nejen vůči ženám samotným, ale i vůči celé společnosti" (sv. Jan Pavel II., promluva při modlitbě Anděl Páně z 23. července 1995).

Cynthia Millen
Přeložil Pavel Štička


Další články



Zaprášené katolictví

18.03.2026, RC Monitor 5/2026

Minule jsem se v Monitoru zamýšlel nad tím, proč a čím některé z nás, římských katolíků, láká křesťanská tradice Východu. Uvědomil jsem si přitom, že problém je možná složitější. Že ta skutečná otázka nejspíš zní: Proč mnozí katolíci nezakoušejí hloubku vlastní tradice? Proč nám katolictví připadá nudné a zaprášené?

Poručíme větru dešti?

16.03.2026, RC Monitor 5/2026

Tak se nám za přispění Evropského parlamentu zase pomalu otvírá další Overtonovo okno. Poslední dobou ze všech možných stran slyším povzdech, že svět se zbláznil. Jenže jediný ze všech tvorů pohybujících se po povrchu (občas i pod povrchem) planety Země, který se může zbláznit, je člověk. Svět jako takový je zcela v pořádku, dělá, co má.

Ten, který je Světlo světa

30.03.2026, RC Monitor 6/2026

Nedávno jsme měli duchovní cvičení a to byla možnost se na chvilku zastavit, pustit z hlavy běžné pastorační starosti a zabývat se otázkami, na které čas nezbývá, nebo se jim člověk podvědomě vyhýbá. Takových otázek má jistě každý z nás dostatek, až přehršel. Ale někdy chybí čas, jindy nálada či ochota se jimi hlouběji zabývat.

Pedagogika touhy

25.03.2026, RC Monitor 5/2026

Aristoteles označil člověka za tvora společenského – zoon politikon. A je to pravda, bez vztahů nelze žít ani růst. Přesto se zdá, že ještě hlubší vrstvou lidské existence je touha. Dříve než člověk vstoupí do polis, už po něčem sahá. Dříve než si věci vyloží rozumem, už je miluje – nebo odmítá. Člověk je bytost, která je neustále nasměrovaná k nějakému dobru, skutečnému, či domnělému. Chtě nechtě je člověk také živočich touhy – zoon epithymetikon. Postní doba tuto skutečnost nemilosrdně odhaluje. Když si člověk něco odřekne, neodhalí se jen síla či slabost vůle. Odkryje se struktura srdce. Jak rychle hledáme útěchu, jak těžko snášíme prázdnotu, jak instinktivně zaplňujeme každé ticho hlukem, obrazem, činností. Náhle se ukáže, že půst není především o odříkání si masa nebo dezertu ani o disciplíně. Je o touze.

Co znamená „věřit srdcem“?

07.04.2026, RC Monitor 6/2026

Španělská biskupská konference nedávno publikovala rozsáhlou doktrinální nótu o roli emocí v aktu víry s příznačným názvem Cor ad cor loquitur – „Srdce mluví k srdci“. Motto, jež si kdysi zvolil sv. John Henry Newman a které převzal od sv. Františka Saleského, vystihuje základní křesťanskou intuici: vztah mezi Bohem a člověkem není pouze intelektuální ani pouze morální, ale zasahuje celé lidské bytí – rozum, vůli i emoce.

Svatý Valentin, patron zamilovaných

13.02.2026, RC Monitor 2/2026

Vážení a milí čtenáři Monitoru, v posledních letech se (především z komerčních důvodů) čím dál víc šíří připomínání si památky sv. Valentina 14. února jakožto dne zamilovaných. Dovolil bych si stručně připomenout několik zajímavostí spojených s touto postavou z dob dávno minulých.


načíst další


Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.





MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2026 Res Claritatis, z.s.