Biskup Antonín Basler: Nový květ

13.06.2022, RC Monitor 11/2022

Věřím, že jsme už všichni mnohokrát ocenili církevní kalendář, který nám vždy znovu přináší svátky Páně, Panny Marie, andělů a svatých, takže nám dává příležitost nejen upevnit, co už známe, ale i sestoupit do větší hloubky, než se nám to podařilo v předchozích letech. Nicméně, protože nevíme dne ani hodiny, je dobře abychom tu novou příležitost uchopili vždy co nejlépe, poněvadž nevíme, zda nějaká příští ještě bude.

Jednou z takových příležitostí bude i památka (svátek – v širším slova smyslu) sv. Antonína z Padovy. Světce velmi sympatického, oblíbeného, často volaného na pomoc, zvláště těmi, kteří něco zapomínají či ztrácejí. Jeho řeholní jméno, jak mi řekl jeden italský kněz, je složeno ze dvou řeckých slov (antos neos) což znamená „nový květ“. Nejčastěji bývá zobrazován s malým Ježíškem v náručí. Snad můžeme říci, že je to překrásný symbol vztahu, který náš Pán žádá od svých věrných a tedy i od nás: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou...“ (Lk 10,27) Může tedy být jeho svátek či vzpomínka na jeho nejčastější zobrazení i jakousi otázkou, nakolik se to daří mně, nebo možná nakolik o to vědomě usiluji?

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

Jsem přesvědčen, že každý, kdo si je vědom, že je Bohem nekonečně milován, a sám se snaží o lásku k Bohu a bližním, kterou od nás Pán žádá, byť s vědomím své slabosti, stává se „novým květem“ v Boží zahradě lidstva. Svátky světců, i sv. Antonína, však nejsou nejen připomínkou jejich života a vzácného příkladu, jsou i příležitostí vstoupit s nimi do osobnějšího vztahu, a některé z nich přijmout jako své přátele a průvodce na naši životní cestu a přímluvce u trůnu Nejvyššího. Tak je možné reálně zakusit, že článek naší víry: „věřím ve společenství svatých“ není jen teorií, ale součástí krásného života s Bohem a v Bohu.

Mons. Antonín Basler

Další články

Církev není jen instituce

05.09.2025, Catholic Answers

Podle mých zkušeností jsou prohlášení církve o jejím poslání většinou spíše zdrojem problémů než přínosem. Co vlastně dělá naše farnost tak výjimečného, co nedělá farnost sousední? Inu, spoustu věcí... a zároveň nic. Možná jsme dobří v tom, jak dokážeme oslovit lidi mimo církev, zatímco v sousední farnosti mají krásnou liturgii – ale my bychom se měli snažit o lepší liturgii a oni by se měli trochu víc snažit pomáhat lidem, kdo v neděli do kostela nechodí. Zároveň má každé společenství nějaký zvláštní charakter – dokonce bychom mohli říct charisma – a stojí za to ho rozpoznat a rozvíjet.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 4. část

03.09.2025, RC Monitor 15/2025

Z našich předchozích pojednání o lidské sexualitě je patrné, jakou zásadní důležitost má pro její chápání celková interpretace skutečnosti. Člověk je součásti reality, v níž vládnou určité zákony, a i on je jim podroben. Lidské jednání v sobě nese řadu znaků, které se vyskytují i u činností jiných jsoucen. Proto je pohled do širšího kontextu lidského života nepostradatelný.

Technologie nejsou neutrální

09.07.2025, Crisis Magazine

Bůh viděl, že všechno, co stvořil, je dobré. Jako křesťané se z tohoto dobra radujeme. Těšíme se z krásy Slunce a Měsíce, z vůně rozkvetlého olivovníku, z chuti masa, ptactva a obilí, z nápojů, které povznášejí našeho ducha, z manželského svazku, který plodí nový život. Všeho s mírou, říkáme, střídmost nevyjímaje. A i když se ke střídmosti stavíme poněkud moralisticky, máme pravdu, když říkáme, že Bůh nám dal dobrotu svého stvoření jako cestu milosti, díky níž se my sami stáváme dobrými.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění – 3. část

01.09.2025, RC Monitor 14/2025

Podle historických svědectví to byl už Sokrates, který se společně se sofisty jako první systematicky zamýšlel nad povahou lidské společnosti a došel přitom k závěru, že na ní lze uplatnit dva základní pohledy. V prvním přístupu se na ní díváme z čistě utilitaristického hlediska. V tom případě se ukazuje, že lidé se sdružují do společnosti a vzájemně se respektují, protože se vzájemně potřebují. Sokratovi a na něj navazující tradici se však tento přístup jeví jako nedostatečný. Neboť pokud by důvod, proč lidé vytvářejí společnost, a tedy primárně zakládají rodiny, spočíval na utilitaristických základech, znamenalo by to snížení druhého na pouhý prostředek k uspokojování mých potřeb. Člověk by se tím pro druhého člověka proměnil v pouhý prostředek a nástroj sloužící k realizaci jeho „osobních“ cílů.

Proč muži loví

16.06.2025, The Catholic Gentleman

Svěží vzduch podzimního rána mi plní plíce a dodává mi energii, když vycházím z příjemného pohodlí teplé postele ven do tmy. Čelovka osvětluje mlžný oblak, který se vytváří při každém mém výdechu. Studená fronta na konci listopadu a jemný svit ubývajícího měsíce naznačují to, co každý lovec cítí v kostech: v lese vrcholí říje.

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.