Matko Boží, zasvěcujeme Rusko a Ukrajinu: Význam zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie dne 25. března 2022

22.06.2022, RC Monitor 12/2022

Dne 25. března 2022 papež ve spojení s biskupy a kněžími celého světa zasvětil celé lidstvo, Církev a zvláště Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Jaký je význam a smysl tohoto zasvěcení? Co mu předcházelo a co k němu vedlo? Co bude jeho důsledkem? Na tyto otázky se následující úvaha snaží odpovědět.


Událost metafyzického významu
Dne 25. března tohoto roku, o slavnosti Zvěstování Páně, jsme se na závěr mše sv. v naší kapli sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí modlili modlitbu zasvěcení celého lidstva, Církve a zvláště Ruska a Ukrajiny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie (a zopakovali jsme to nyní, dne 13. května, o svátku Panny Marie Fatimské). Touto modlitbou jsme se připojili k Svatému otci, který ji zhruba ve stejné době přednášel v chrámu sv. Petra v Římě, ale i k biskupům a kněžím celého světa spolu s řeholníky, řeholnicemi a zástupy věřících. Jedna a tatáž modlitba zasvěcení se tak vznášela k nebi – k Panně Marii – z tisíců, ba miliónů úst a srdcí.

Je to událost, která nenaplňovala první stránky novin – maximálně první stránky katolických novin a časopisů – a také se zdá, že vše jede dál ve starých kolejích a nic se výrazně nezměnilo; že válka na Ukrajině pokračuje dál. Opravdu se to jen „zdá“, neboť ve skutečnosti je to událost metafyzického významu, jak se vyjádřil historik Roberto de Mattei; je to zasvěcení, které spojuje nebe a zemi, jak je pro změnu označila italská spisovatelka a teoložka Luisella Scrosati: zlomová událost dějin (Srov. Lid, papež a Maria: Zasvěcení spojuje nebe a zemi. RC Monitor, 19, č. 7 (2022), s. 8–9.).

Je to vidět už na tom, co řeckokatolický arcibiskup Svjatoslav Ševčuk a další nazývají „zázrakem na Dněpru“, totiž na tom, že se ruským vojskům nepodařilo dobýt ukrajinské hlavní město Kyjev, ne nepodobným „zázraku na Visle“, kdy se po První světové válce podařilo polskému vojsku s pomocí Matky Boží odrazit útok sovětských vojsk na Varšavu. A jistě mnohé věci ještě uvidíme.

Zasvěcení, které bylo s napětím očekáváno
Vraťme se však k samotnému obřadu zasvěcení dne 25. března v chrámu sv. Petra v Římě. Po intenzivní kající bohoslužbě, kdy se papež vyzpovídal a pak zpovídal a kdy spolu s ním zpovídalo mnoho kněží a vyzpovídalo se tolik přítomných lidí, nastal samotný akt zasvěcení. Papež se modlil před sochou Panny Marie Fatimské a občas k ní pozvedal oči: jejich pohledy se tak setkávaly.

Modlitba byla poměrně dlouhá, kající, ale její jádro, kolem něhož všechno ostatní kroužilo jako hvězdy kolem slunce, spočívalo v jedné jediné větě: „Matko Boží a Matko naše, proto slavnostně svěřujeme a zasvěcujeme tvému Neposkvrněnému Srdci nás samotné, Církev a celé lidstvo, zvláště Rusko a Ukrajinu.“ Dříve, než papež tato nejdůležitější slova modlitby zasvěcení pronesl, se na chvíli odmlčel. Jakoby svět a samotný Bůh s napětím v tichu očekávali jejich vyslovení – podobně jako svět a samotný Bůh s napětím očekávali odpověď Panny Marie na zvěstování archanděla Gabriela, které se toho dne oslavovalo. Toto odmlčení bylo tedy podobné oné chvíli ticha mezi archandělovým poselstvím a Mariinou odpovědí: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova!“ (Lk 1,38) (Srov. Lid, papež a Maria: Zasvěcení spojuje nebe a zemi. RC Monitor, 19, č. 7 (2022), s. 8–9.)

Dovršení předchozího procesu
Slova zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, vyslovená papežem, biskupy a kněžími celého světa, jsou dovršením dlouhého a mnohdy bolestného předchozího procesu; zpečetěním tolika a tolika modliteb, obětí a úsilí. Hlavní rysy tohoto procesu jsme již na stránkách našeho časopisu vykreslovali, a tak si je jen stručně připomeňme: Připomeňme si, jak nejsvětější Panna při svém třetím zjevení ve Fatimě dne 13. července 1917 pasáčkům Františkovi, Hyacintě a Lucii předpověděla, že bude žádat o zasvěcení Ruska svému Neposkvrněnému Srdci, a rozšíření ruských komunistických bludů po světě, nebudou-li přijaty její požadavky. Připomeňme si, jak tuto předpověď splnila v roce 1929 ve španělském městě Tuy, kdy ve vidění sestře Lucii žádala o zasvěcení Ruska svému Srdci papežem a biskupy celého světa, a jak tehdejší papež Pius XI. této prosbě nevyhověl.

Připomeňme si, jak následující papežové čas od času zasvěcení prováděli, zvláště ctih. Pius XII. a sv. Jan Pavel II., ale jak tato zasvěcení nebyla zcela dokonalá: buď zasvěcoval papež sám, bez biskupů světa, nebo Rusko nebylo výslovně zmíněno. A přesto nebe na tato zasvěcení alespoň určitým způsobem reagovalo.

Úplnost a smysl zasvěcení
Nyní, v zasvěcení z 25. března tohoto roku, je všechno. Jak píše již jmenovaná Luisella Scrosati, „je objektivně obtížné tvrdit, že způsob, jímž bylo provedeno zasvěcení Církve, světa a zvláště Ruska a Ukrajiny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, neodpovídá tomu, co přesvatá Panna požadovala ve Fatimě.“ (Srov. Lid, papež a Maria: Zasvěcení spojuje nebe a zemi. RC Monitor, 19, č. 7 (2022), s. 8–9.) Je zde zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie; je zde papež s biskupy celého světa; je zde výslovně zmíněno Rusko. Připojení Ukrajiny je zcela legitimní, a to nejenom vzhledem k současným tamějším dramatickým událostem, ale zvláště kvůli tomu, že Kyjev je kolébkou ukrajinské a ruské křesťanské víry a civilizace.

Určitě k tomuto zasvěcení došlo pozdě – došlo mezitím, zvláště po druhé světové válce, k rozšíření ruských komunistických bludů po světě –, ale přece. Sestra Lucie si v roce 1936 Pánu Ježíši posteskla: „Ale, můj Bože, Svatý otec mi neuvěří, když ty sám jím zvláštním osvícením nepohneš!“ Na to jí Pán řekl: „Svatý otec! Modli se velmi za Svatého otce! On to učiní, ale bude již pozdě. A přesto Mariino Neposkvrněné Srdce musí spasit Rusko. Je mu svěřeno.“ (In: António Maria Martins (ed.): Documentos de Fátima. Porto: L. E., 1976, s. 415.)

Tato slova Pána Ježíše sestře Lucii také ukazují na smysl zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci Panny Marie: Rusko je mu svěřeno; Rusko mu patří; je to uznání a vyznání toho, že Maria má vládu na Ruskem, že je jeho Královnou, tak mocnou a mateřsky láskyplnou.

Očekáváme naplnění příslibu
Když Matka Boží v červenci 1917 mluvila prorocky o Rusku, řekla na závěr slavná slova: „Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí. Svatý otec mi zasvětí Rusko, které se obrátí, a světu bude dopřáno údobí míru.“ Tento příslib je nepodmíněný a zcela jistý. (Srov. Joaquín María Alonso: La verdad sobre el secreto de Fátima: Fátima sin mitos. Madrid: Cor Mariae Centrum, 1976, s. 18.) Svatý otec konečně zasvětil Rusko. Očekáváme tedy jeho obrácení, tj. jeho návrat do lůna katolické Církve (Tak interpretuje obrácení Ruska především bl. Ildefons kardinál Schuster (srov. «Guardate il sole!» Rivista Diocesana milanese, 31 [1942], s. 297–298) a Joaquín María Alonso (srov. Fátima ante la Esfinge: El mensaje escatológico de Tuy. Madrid: Sol de Fátima, 1979, s. 121-126)) – a spolu s ním zřejmě i to, že Rusko, které bylo předtím propagátorem ateismu po celém světě, se nyní stane šiřitelem katolické víry. Očekáváme mír, zvláště na Ukrajině.

Očekáváme to a toto očekávání podporujeme prostředky spásy a míru, k nimž Fatima vybízí: modlitbou, zvláště modlitbou růžence, úctou k Eucharistii, svatou zpovědí, oběťmi.

„Nakonec mé Neposkvrněné Srdce zvítězí.“

fr. Štěpán Maria Filip OP


Další články



K deklaraci Fiducia Supplicans

22.01.2024, RC Monitor 1/2024

Ke konci roku 2023 vyvolal nejen v církevním prostředí rozruch dokument Dikasteria pro nauku víry Fiducia Supplicans zabývající se otázkou možnosti žehnat neregulérním párům, především párům stejnopohlavním. Jak autoři dokumentu odůvodňují jeho vznik? Jak autoři odůvodňují obsah dokumentu? Jaký postoj mají k dokumentu zaujmout věřící?

Pět každodenních dobrodiní od našeho anděla strážného

08.02.2024, TAN Direction

1. Chrání nás v nebezpečí
Z Písma svatého, ze života světců i z každodenních zkušeností obyčejných lidí lze uvést bezpočet případů, kdy andělé někoho ochránili uprostřed fyzického nebezpečí. K těm zmíněným v Písmu patří záchrana Lota a jeho rodiny ze Sodomy, ochrana tří hebrejských mládenců v babylonské ohnivé peci, pomoc poskytnutá Judovi Makabejskému a jeho vojsku a vysvobození sv. Petra z vězení.

Víme vůbec, co je mše svatá?

29.01.2024, RC Monitor 2/2024

Jednou za čas je možná vhodné zamyslet se nad tím, co to je vůbec farnost, jaké má úkoly a jak by měla žít. Především je každá farnost součástí všeobecné Církve. A to není jen tak ledajaký spolek, ale je to společenství lidí, které založil sám Boží Syn.

I mistr soudce se někdy utne

03.01.2024, Právo v děšti

Není pravda, že žádná srovnatelná ústava v Evropě nezná ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.

Ex orbe et Urbe - 15. 1. 2024

15.01.2024, RC

Přestože odstavec 41 deklarace Fiducia supplicans uvádí, že „to, co bylo řečeno v této deklaraci o žehnání stejnopohlavních párů, je pro vysvěcené služebníky dostatečným vodítkem k uvážlivému a otcovskému rozlišování“, a proto „mimo výše uvedené pokyny nelze očekávat další odpovědi specifikující podrobnosti a praktické záležitosti ohledně žehnání tohoto typu, Dikasterium pro nauku víry vydalo 4. ledna „Tiskovou zprávu ohledně přijetí Fiducia supplicans“, v níž se obsah deklarace dále vysvětluje.

Velehradská Literární pouť

11.11.2023, velehradinfo.cz

Na poutním místě Velehradě se v neděli 26. listopadu popáté uskuteční literární pouť. Hlavním tématem letošní akce bude odkaz života kněze a básníka Jiřího Jana Víchy OFMCap. Součástí pouti bude mše svatá, po níž bude následovat literární beseda.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.