Za biskupem Andreasem Launem. R.I.P.

23.01.2025, RC Monitor 1/2025

Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.


Andreas Laun se narodil 13. října 1942 ve Vídni a po absolvování střední školy vstoupil do řeholního řádu oblátů svatého Františka Saleského. V roce 1967 byl vysvěcen na kněze. Doktorát získal na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku s disertační prací na téma „Přirozenoprávní ospravedlnění etiky v moderní katolické morální teologii“. Jeho akademická kariéra ho dovedla až k habilitaci na Vídeňské univerzitě. Před jmenováním pomocným biskupem působil také na Filozoficko–teologické univerzitě v Heiligenkreuzu.

V roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován pomocným biskupem v Salcburku. V této roli byl Andreas Laun po více než dvě desetiletí významným představitelem církve. Jeho příspěvky a kázání podnítily diskuse a zanechaly dopad, který sahal daleko za hranice arcidiecéze. S Českou republikou byl pevně svázán svou pravidelnou účastí na Pochodech pro život, a to zajisté povzbudilo pár let na to k participaci české a moravské biskupy. Ve svých publikacích jako morální teolog odmítal zákony ve prospěch praktikované homosexuality, roku 2017 publikoval proti tomu svůj pastýřský list, za nějž ho homosexuální lobby (iniciovala ji Salcburská homosexuální iniciativa – HOSI) žalovala u soudu. Salcburská arcidiecéze se od něj distancovala. Laun také vytrvale otevřeně kritizoval islamizaci Evropy a v rozhovoru pro časopis Profil řekl: „Nyní je zapotřebí ortodoxnějšího křesťanství v tom smyslu, aby křesťané přestali islám přikrášlovat nebo předstírat, že islám je mírumilovné náboženství. Islám se od počátku šířil ohněm a mečem.“

„Na svém předchůdci ve funkci pomocného biskupa jsem vždy oceňoval jeho nekompromisní odhodlání chránit lidský život. Miloval diskuse a stál si za svými názory, ať už byly pohodlné, nebo nepohodlné. Měl také velmi společenskou povahu a výrazný smysl pro spravedlnost. Jeho silným tématem bylo také manželství a rodinná pastorace. To, co jej také charakterizovalo, byla mimo jiné jeho velká láska ke zvířatům a stvoření,“ napsal v kondolenční knize Salcburského arcibiskupství jeho kolega pomocný biskup Hansjörg Hofer.

Jedna z rodin, s nimiž udržoval přátelství, vyslovila na závěr tuto prosbu: „Kéž má možnost ve svém současném nebeském domově náležitě naléhavě prosit Pána Boha, aby nedopustil úplný pád naší evropské civilizace.“

Upřímně vyjadřujeme soustrast také za naši redakci. Vzpomínáme na něj s vděčností a pevnou vírou ve vzkříšení.

Zdeňka Rybová


Další články



Rozhovor s Eugeniuszem Mrózem, přítelem z dětství papeže sv. Jana Pavla II.

13.11.2024, Catholic Culture

Eugeniusz Mróz žil ve Wadowicích ve stejném nájemním domě jako rodina Wojtyłových. Na gymnáziu studoval s Karolem Wojtyłou. Oba zůstali 70 let přáteli.

Města, vesnice a katolicita

22.11.2024, RC Monitor 21/2024

Obrazem církve je město, nebeský Jeruzalém.

Normální je nehřešit

11.10.2024, RC Monitor 18/2024

Jedna čtenářka našeho časopisu se zamýšlí nad normálností i současným bláznivým světem. Když jsem její článek četl, vzpomněl jsem si na patera Hertze, dominikána, profesora na Angeliku, který nás měl na morálku, když jsme jeden semestr probírali spravedlnost.

V Libanonu vandalové útočili na betlém

16.12.2024, ACE MENA / CNA / CWR

Dne 23. listopadu někdo ve městě Faraya v okrese Keserwan v Libanonu položil k betlému pušku, což mezi místními obyvateli vyvolalo silné pobouření. Občané města se sešli na náměstí a na protest zvonili kostelními zvony. Napětí se snažily snížit bezpečnostní jednotky. Vandalové pracovali v noci, kdy z betléma odstranili sochu Ježíška a poblíž zanechali ruční střelnou zbraň. Kaserwanský okres je známý jako výspa libanonských maronitských katolíků. Nacházejí se zde význačné památky, jako například katedrála Panny Marie Libanonské v Harrise a maronitský patriarchát ve Bkerke.

Pokrok? Ano, ale se selským rozumem

02.09.2024, RC Monitor 16/2024

Ježíš Kristus jako dobrý Pastýř pracuje s dalšími zvěstovateli radostné zprávy, tedy s apoštoly. V evangeliu i jinde v Písmu je docela často použito obrazu dobrého pastýře. Jistý vliv na to asi má kulturní kontext. Asi se mnozí z nás kdysi ve školních škamnách v hodinách (zvláště řecké) literatury učili cosi o bukolické poezii. Tedy o textech, které idealizují život pastýřů v přírodě uprostřed zvířat a o pastýřském každodenním živobytí. Také v Novém zákoně, ale i v pozdějších vyobrazeních Krista (které můžeme spatřit v prvních kostelech), se tento příměr používá. My běžní lidé máme být ovcemi, které jsou chápany jako spíše hloupá a stádní zvířata.

Slyšte, suché kosti, Hospodinovo slovo!

09.12.2024, RC Monitor 22/2024

Pouštím se do kontroverzního tématu. Vím to, a proto předem říkám: berte moje názory jen jako úvahu nad zvykem, který byl původně alternativou, ale rozšířil se jako jediná správná možnost.


načíst další


Články e-mailem

Týdenní přehled nových článků přímo do vaší e-mailové schránky



Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.







MONITOR - svět katolickýma očima

redakce@rcmonitor.cz

© 2002-2024 Res Claritatis, z.s.