Normální je nehřešit

11.10.2024, RC Monitor 18/2024

Jedna čtenářka našeho časopisu se zamýšlí nad normálností i současným bláznivým světem. Když jsem její článek četl, vzpomněl jsem si na patera Hertze, dominikána, profesora na Angeliku, který nás měl na morálku, když jsme jeden semestr probírali spravedlnost.

Je to již přes třicet let, ale některé jeho věty mi utkvěly dodnes v paměti. Jedna z nich je: „Normální je nehřešit.“ Je to tak jednoduché, a tak pravdivé, jak často krátká vyjádření bývají. Můžeme tedy snadno dojít k závěru, že nikdo z nás není zcela normální a stát se normálním je nad lidské síly. To je sice pravda, ale položme si otázku: chceme být nenormální, a jak moc? Naše nenormálnost je důsledek dědičného hříchu, kterým jsme limitováni, ale dobře víme, že to není omluva pro jakousi duchovní nečinnost.

Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.

A tak, i když je pro nás normálnost nedosažitelná, se snažíme (přiznejme, že ne vždy) seč nám síly stačí nehřešit. Jediné, co nás na naší cestě za normálností může popostrčit, je Boží milost, které (jak praví jedna ze šestera pravd víry) je ke spáse nevyhnutelně zapotřebí. Víme, že bez ní to nepůjde a do nebe (kde už budou jenom samí normální, protože tam se nehřeší) se nedostaneme. A tak nám nezbývá než se vrhnout do boje za naši vlastní spásu, čerpat z pramenů Boží milosti (svátostí) a v modlitbách vyprošovat milost obrácení, těm, kteří mají jiné normy normálnosti než my, katolíci.

Ono totiž, chceme-li žít alespoň v trochu normálním světě, nám opravdu nic jiného nezbývá. Tedy vzhůru do boje, abychom si mohli jednou spolu se sv. Pavlem říci: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval“ (2. Tim 4,7).

P. Evermod Jan Sládek O.Praem.

Další články

Ministryně z Gabonu

04.08.2025, RC Monitor 14/2025

V neděli 22. června 2025 navštívila mši svatou v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově ministryně obrany Gabonské republiky paní Brigitte Onganoa. Ministryně byla v naší republice na služební cestě a výslovně si přála účastnit se v neděli tradiční latinské „tridentské“ mše svaté. Bylo zřejmé, že jde o její osobní preferenci, neboť katolická církev právě v její zemi přitahuje věřící velmi rozšířeným slavením tradičních mší. Ukazuje se totiž, že Afričané nutně nepotřebují k osvědčení své kulturní identity liturgické tance, které jsou jim Evropany takřka vnucovány jako něco údajně autentického, co by nám měli předvádět.

Nobelovu cenu za literaturu za rok 2025 získal mistr apokalypsy

12.12.2025, The American TFP

Představte si literární svět plný temných dystopií, absurdních událostí a postav bloudících rozpadajícím se společenským řádem. Taková je tvorba maďarského spisovatele Lászla Krasznahorkaie, čerstvého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Je známý těžkým stylem bez odstavců, mnohastránkovými větami a příběhy, v nichž se hranice mezi realitou a absurditou rozplývá. Jeden z jeho románů má čtyři sta stran a tvoří jedinou větu.

Zapomenutá menšina ve Svaté zemi

06.10.2025, Les Femmes – The Truth

Většina debat o Blízkém východě se týká konfliktu mezi Židy a muslimy. Další skupina však zůstává téměř neviditelná. Zatímco o Hamásu a Izraeli, judaismu a islámu se píšou stohy textu, o zapomenutém lidu, který rychle mizí ze země, v níž se narodil Kristus – tedy o křesťanech – se mluví jen velmi málo.

Proč by hlas katolické církve ohledně umělé inteligence mohl být zcela zásadní

18.11.2025, First Things

Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.

Lidská sexualita a její eschatologické naplnění: Závěr

15.09.2025, RC Monitor 17/2025

Když se člověk na svůj život podívá z celostní perspektivy (filosoficky), nemůže nevidět, že v určitém momentě svoji tělesnost, a tedy i s ní spojené sexuální funkce, ztratí. Uzná-li, že smrtí se jeho život nekončí, vyjevuje se mu jeho tělesnost a sexualita jen jako něco dočasného, jen jako prostředek, díky němuž má dosáhnout svého cíle. Anebo jinak vyjádřeno, tyto skutečnosti je možné chápat jako součást cesty, po které má člověk doputovat ke své životní metě.

Opravdová láska a víra v rodinách

28.07.2025, RC Monitor 14/2025

O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).

načíst další

Články e-mailem

Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.