Pokrok? Ano, ale se selským rozumem

02.09.2024, RC Monitor 16/2024

Ježíš Kristus jako dobrý Pastýř pracuje s dalšími zvěstovateli radostné zprávy, tedy s apoštoly. V evangeliu i jinde v Písmu je docela často použito obrazu dobrého pastýře. Jistý vliv na to asi má kulturní kontext. Asi se mnozí z nás kdysi ve školních škamnách v hodinách (zvláště řecké) literatury učili cosi o bukolické poezii. Tedy o textech, které idealizují život pastýřů v přírodě uprostřed zvířat a o pastýřském každodenním živobytí. Také v Novém zákoně, ale i v pozdějších vyobrazeních Krista (které můžeme spatřit v prvních kostelech), se tento příměr používá. My běžní lidé máme být ovcemi, které jsou chápany jako spíše hloupá a stádní zvířata.

Tento obraz dnešního velmi sebevědomého moderního člověka možná i urazí. Může vnímat, že ovce je poměrně samostatné zvíře, které se o sebe postará. Pastýř však pro ovce připravuje dobré místo s kvalitní potravou a dobrou vodou. Je tím, kdo optimalizuje zdroje a pečuje o to, aby ovečky byly chráněny, měly dobré soužití ve stádě, byly třeba i psem chráněny od vlků atd. Myslím, že můžeme také vnímat Krista jako Dobrého Pastýře v tom, kdo pečuje a přináší poměrně samostatným ovcím účinnou pomoc na cestě pastvy (Boží slovo, svátosti, doprovod, posila, atd.). Dnes si možná myslíme, že vše víme nejlépe, vše si přečteme na internetu a žádného pastýře či učitele nepotřebujeme. Je tomu skutečně tak? Spíše ne. Pokud totiž nebudeme mít základní nasměrování a naformátování našeho života, vyznáme se v hromadě informací a možností jen těžko. Chceme-li v životě na tomto světě obstát, více než internetový vyhledávač či umělá inteligence, potřebujeme základní znalosti, a to mnohdy i věcí, které se učíme od dětství kontinuálně nazpaměť (pravdy víry, cizí slovíčka nebo vyjmenovaná slova apod.). Pokud to tak nebude a bude nám chybět základní kostra, na kterou můžeme dodat konkrétní informace, pak se v množství podnětů utopíme.

Ježíš Kristus nám svým učením dává rámec toho, jak věci chápat. Někdo si možná řekne, že tím, kdo se vyzná v hromadě informací a učí nás oddělit pravdu od lži, jsou vědci. Ano i ne. Reálně v mnoha věcech prostě někomu (církvi, rodičům, učitelům, odborníkům) věříme. Vesměs je to správně. Problém však je, když se dnes někteří odborníci a vědci (zvláště ve společenských vědách), zásadním způsobem odchylují od pravdy o Bohu a člověku. Kupříkladu dnes lidé působící na univerzitách tvrdí, že nejsou dvě pohlaví (muž a žena), ale je jich mnohem více. Nebo se domnívají, že vlastností mužství a ženství jsou jen naučené způsoby chování, které lze měnit (gender konstruktivismus). V těchto situacích potřebujeme někoho, komu opravdu věříme, kdo se nebude bát říct, co vidí a co mu říká selský rozum. Neznamená to, že věci se nemohou pohnout, důležitá je však kontinuita a vnitřní logika s tím, co bylo před tím.

P. JCLic. PhDr. Mgr. Radim Cigánek

Další články

Polsko: pokus prosadit zákaz zpovědí dětí do 18 let

13.01.2025, RC, Misyjne.pl, pillarcatholic.com

Katolický arcibiskup Stanisław Gądecki z Poznaně kritizuje petici předloženou dolní komoře polského parlamentu požadující zákaz zpovědi pro děti mladší 18 let. Arcibiskup Gądecki popsal petici předloženou parlamentu jako „obnovu toho, čemu jsme čelili během stalinismu“.

Za biskupem Andreasem Launem. R.I.P.

23.01.2025, RC Monitor 1/2025

Dr. Andreas Laun, emeritní pomocný biskup salcburské arcidiecéze, zemřel 31. prosince 2024 ve věku 82 let. Jeho život se vyznačoval neúnavnou oddaností církvi a živému svědectví žité katolické víry i věrnému naplňování biskupského povolání.

Rozhovor s Eugeniuszem Mrózem, přítelem z dětství papeže sv. Jana Pavla II.

13.11.2024, Catholic Culture

Eugeniusz Mróz žil ve Wadowicích ve stejném nájemním domě jako rodina Wojtyłových. Na gymnáziu studoval s Karolem Wojtyłou. Oba zůstali 70 let přáteli.

Zamlčování hříchů

24.10.2024, Slovo Boží

Každý hluchoněmý je člověkem, kterého musíme politovat. Neslyší, co se kolem něho děje, nevnímá sebekrásnější hudbu, a když vám chce něco povědět, namáhá se marně. Proto prokázal Spasitel veliké dobrodiní ubožákovi, o kterém vypravuje dnešní evangelium. Tato událost připomíná mi ještě větší ubožáky. Jsou také hluší a němí, ale svoji chorobu zavinili si sami, a prchají před lékařem, který by je mohl uzdravit. Snad již tušíte, koho míním. Jsou to lidé, kteří zamlčují ve zpovědi své hříchy. Nemluví, kde by mluvit měli, neslyší, kde by slyšet měli. Svatá zpověď, která mohla uzdravit rány, které jim zasadil hřích, stala se jim jedem, který otrávil jejich duši. Abych vás uchránil tohoto neštěstí, promluvím dnes o zamlčování hříchů. Ukáži vám, kdo se ho dopouští, zmíním se o důvodech, proč k němu dochází, a vyložím jeho smutné následky.

Služba dušičkám

01.11.2024, RC Monitor 20/2024

Často se, nejen poslední dobou, hovoří o finanční negramotnosti a o nutnosti boje proti ní. Výsledkem tohoto „šturmování“ je, že se situace poněkud lepší. Možná je to i tím, že synové tohoto světa jsou prozíravější než ti, kteří (doufám) si ukládají poklady v nebi. Ale čas od času se setkám s určitými projevy neznalosti toho, jak ony poklady v nebi zúročit. Možná je to tím, že si děláme starosti spíše o naši současnost, která však je v porovnání s naší budoucností (ať již bude jakákoli) více než kraťoulilinká.

Misie otce Kolbeho

01.10.2024, RC Monitor 18/2024

„Moje žena..., moje děti...,“ zalamentoval vězeň František Gajowniczek, když byl vybrán jako jeden z deseti do bunkru hladu za trest za útěk jiného vězně, kterého se nepodařilo chytit. V tomtéž okamžiku vystoupil z řady jiný vězeň a namířil si to přímo k lagerführerovi Fritchovi. Nastalá situace byla tak nečekaná, překvapivá a šokující, že kolemstojící kápové jen nechápavě přihlíželi, vojáci v údivu ani nepozvedli zbraň a sám Fritch s obavou v očích ucouvnul. „Chci jít místo něho do bunkru hladu…“

načíst další

Čtrnáctideník Monitor

Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.