31.12.2011, Fides
Ale její duch je ve vzácných chvílích jasného vědomí silný a Asia řekla, že „odpouští** svým trýznitelům“. Agentuře Fides to sdělil Haroon Barkat Masih, mezinárodní ředitel „Masihi Foundation“ (MF), nevládní organizace, která brání práva křesťanů v Pákistánu a stará se o právní i materiální pomoc této ženě. Mezinárodní delegace „Masihi Foundation“ se setkala s Asiou Bibi 19. prosince 2011 ve vězení v Sheikpura, kde je držena déle než rok.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V prohlášení, které vydala organizace „Masihi Foundation“ po návštěvě vězení a poslala agentuře Fides, se uvádí, že „v důsledku samovazby šestačtyřicetiletá Asie Bibi vypadá mnohem starší, má bledou pleť a je velmi slabá, dokonce se nemůže postavit na nohy“. Asia byla přivedena dvěma dozorkyněmi.
„Po celou dobu, kterou jsme s ní strávili, jí oči neustále těkaly z místa na místo, nechápala, co se děje, byla naprosto zmatená a během celého rozhovoru vypadala překvapeně - déle než 2 hodiny a 20 minut se její myšlenky bezcílně toulaly,“ konstatuje Masihi Foundation se znepokojením. „Reagovala směsicí pocitů, smíchem, pláčem a po dlouhou dobu byla úplně potichu.“
„Během prvních 10 minut,“ pokračuje text zaslaný agentuře Fides, „se Asie nedařilo soustředit svou mysl a nechápala, zda jsme přátelé, nebo nepřátelé. Řekla, že ji nikdo nebere vážně, byla vystrašená a zdála se být velmi chladná a nervózní. Jakmile se s námi dostala do očního kontaktu, odvrátila zrak a začala se ošívat. Nabídli jsme jí vodu a zdálo se, že má z vody strach.“ Její osobní hygiena je strašná: Asia se již déle než dva měsíce nekoupala.
Delegace Asiu ujistila, že jí Masihi Foundation poskytuje to nejlepší právní zastoupení. Asia velmi tiše a mírným tónem opakovala členům MF, že „se chce jen vrátit ke své rodině“ a že se i nadále modlí a postí. Žádá křesťany na celém světě, „aby se za ni nepřestávali modlit“. Na otázku, jak tráví čas, Asia odpověděla: „Ztratila jsem pojem o čase. Netuším, kolik je hodin, který je měsíc nebo roční období. Pamatuji si pouze jediný den, 9. června, nejtemnější den v mém životě, protože tehdy jsem byla zatčena. To byl začátek noční můry pro mě a mou rodinu.“
Když byla otázána na odpuštění, Asia vysvětlila: „Nejprve jsem cítila úzkost, zlost, byla agresivní, potom se však díky křesťanské víře, půstu a modlitbě cosi ve mně začalo měnit. Už jsem odpustila těm, kdo mě obvinili z rouhání. Je to kapitola v mém životě, kterou chci zapomenout,“ a poznamenala, že „mnoho jiných křesťanů je neprávem obviněno podobně, jako jsem já“. Když delegace odcházela, Asia vypadala vyděšená a křičela v slzách: „Kdy mě propustí?“
„To je otázka, kterou musíme položit pákistánské vládě, mezinárodnímu společenství a obecné církvi,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Fides Haroon Barkat Masih. „Pokud Asia zůstane v izolaci, je pravděpodobné, že se u ní objeví duševní choroba, která by mohla vážně ohrozit její psychickou rovnováhu. Žádáme úřady, aby okamžitě umožnily, aby ji mohl navštívit a ošetřit tým lékařů,“ pokračoval ředitel MF. „V nedávné době papež Benedikt XVI. navštívil vězně v italském vězení: Věříme, že díky tomuto jeho gestu, jsme se symbolicky připojili ke všem vězňům na celém světě, i k Asie Bibi, kteří stráví smutné Vánoce v samotě vězeňské cely. Vyzýváme všechny křesťany na celém světě, aby v době vánočních a novoročních svátečních dní připomněli Pánu Asiu Bibi a vytrvale se za ni modlili.“
20.01.2026, RC
Katolická církev se modlí za jednotu ne proto, že by pravdu hledala, ale proto, že věří, že ji nemá vlastnit sama. Myšlenka vyhradit zvláštní čas modlitbě za jednotu křesťanů není žádným postmoderním výstřelkem. Už papež Lev XIII. (1878–1903) v roce 1894 vyzval katolické věřící k intenzivní modlitbě za jednotu církve, a to v těsné souvislosti se slavností Seslání Ducha svatého. Právě Duch svatý je totiž tím, kdo spojuje rozdílné, překládá „mezi jazyky“ a dává vzniknout společenství tam, kde by si člověk spíš tipoval nedorozumění. Podoba Týdne modliteb za jednotu křesťanů se postupně proměňovala a svou dnešní tvář získala až po Druhém vatikánském koncilu. Poprvé se v této podobě slavil v roce 1968. A slaví se dodnes – letos až do neděle 25. ledna 2026.
01.02.2026, RC Monitor 2/2026
Zanedlouho si budeme připomínat slova stařičkého Simeona: „Světlo k osvícení národů a k slávě tvého izraelského lidu.“ V souvislosti s tímto výrokem Simeonovým mi vždy vytane na mysli výrok sv. Jana Zlatoústého: „Křesťan je druhý Kristus.“ Jaká je souvislost mezi těmito výroky, které od sebe dělí pár desetiletí?
02.01.2026, KSA
Klub sv. Athanasia a Kněžské bratrstvo sv. Petra zvou na premiéru pobočky KSA v Českých Budějovicích, která se uskuteční ve čtvrtek 8. ledna 2026.
31.10.2025, The Catholic Herald
Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.
16.02.2026, RC
Mons. Antonín Basler se narodil 16. února 1956 v Šumperku jako čtvrté dítě Antonína a Anny Baslerových. Má tři starší sestry – Marii, Annu a Jiřinu. Patří k osobnostem české církve, jejichž služba je dlouhodobě spojena s pastorační blízkostí lidem a s důrazem na srozumitelně žitou víru. Po kněžském svěcení v roce 1984 působil v řadě farností, později převzal významné úkoly v rámci olomoucké arcidiecéze. Dne 5. července 2017 jej papež František jmenoval titulárním biskupem diecéze Vaga v dnešním Tunisku a pomocným biskupem olomouckým. Ke dni 1. října 2017 ho arcibiskup Jan Graubner ustanovil druhým generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Biskupské svěcení přijal z rukou arcibiskupa Jana Graubnera 14. října 2017.
12.01.2026, RC Monitor 24/2025
Je teplé prosincové ráno, bezmračná obloha slibuje slunný den. Před odjezdem do práce otírám vydatnou rosu ze skel auta. Dávám se do přemítání. Včera večer děti při modlitbě opět prosily o sníh o Vánocích. Ten minulou zimu skoro vůbec nebyl, děti strávily s pekáčem leda půlden na dvou centimetrech mokré bílé nadílky padlé do blátivé trávy. V předchozích letech také žádná sláva. Zato v době covidu to bylo lepší – vlastně to byla jediná dobrá věc na té pandemické totalitě, že nelétala letadla.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.