31.12.2011, Fides
Ale její duch je ve vzácných chvílích jasného vědomí silný a Asia řekla, že „odpouští** svým trýznitelům“. Agentuře Fides to sdělil Haroon Barkat Masih, mezinárodní ředitel „Masihi Foundation“ (MF), nevládní organizace, která brání práva křesťanů v Pákistánu a stará se o právní i materiální pomoc této ženě. Mezinárodní delegace „Masihi Foundation“ se setkala s Asiou Bibi 19. prosince 2011 ve vězení v Sheikpura, kde je držena déle než rok.
Vydávání Monitoru je financováno výhradně z dobrovolných darů Vás, čtenářů. Budeme vděční, pokud se rozhodnete Monitor podpořit darem, abychom mohli v této službě pokračovat.
V prohlášení, které vydala organizace „Masihi Foundation“ po návštěvě vězení a poslala agentuře Fides, se uvádí, že „v důsledku samovazby šestačtyřicetiletá Asie Bibi vypadá mnohem starší, má bledou pleť a je velmi slabá, dokonce se nemůže postavit na nohy“. Asia byla přivedena dvěma dozorkyněmi.
„Po celou dobu, kterou jsme s ní strávili, jí oči neustále těkaly z místa na místo, nechápala, co se děje, byla naprosto zmatená a během celého rozhovoru vypadala překvapeně - déle než 2 hodiny a 20 minut se její myšlenky bezcílně toulaly,“ konstatuje Masihi Foundation se znepokojením. „Reagovala směsicí pocitů, smíchem, pláčem a po dlouhou dobu byla úplně potichu.“
„Během prvních 10 minut,“ pokračuje text zaslaný agentuře Fides, „se Asie nedařilo soustředit svou mysl a nechápala, zda jsme přátelé, nebo nepřátelé. Řekla, že ji nikdo nebere vážně, byla vystrašená a zdála se být velmi chladná a nervózní. Jakmile se s námi dostala do očního kontaktu, odvrátila zrak a začala se ošívat. Nabídli jsme jí vodu a zdálo se, že má z vody strach.“ Její osobní hygiena je strašná: Asia se již déle než dva měsíce nekoupala.
Delegace Asiu ujistila, že jí Masihi Foundation poskytuje to nejlepší právní zastoupení. Asia velmi tiše a mírným tónem opakovala členům MF, že „se chce jen vrátit ke své rodině“ a že se i nadále modlí a postí. Žádá křesťany na celém světě, „aby se za ni nepřestávali modlit“. Na otázku, jak tráví čas, Asia odpověděla: „Ztratila jsem pojem o čase. Netuším, kolik je hodin, který je měsíc nebo roční období. Pamatuji si pouze jediný den, 9. června, nejtemnější den v mém životě, protože tehdy jsem byla zatčena. To byl začátek noční můry pro mě a mou rodinu.“
Když byla otázána na odpuštění, Asia vysvětlila: „Nejprve jsem cítila úzkost, zlost, byla agresivní, potom se však díky křesťanské víře, půstu a modlitbě cosi ve mně začalo měnit. Už jsem odpustila těm, kdo mě obvinili z rouhání. Je to kapitola v mém životě, kterou chci zapomenout,“ a poznamenala, že „mnoho jiných křesťanů je neprávem obviněno podobně, jako jsem já“. Když delegace odcházela, Asia vypadala vyděšená a křičela v slzách: „Kdy mě propustí?“
„To je otázka, kterou musíme položit pákistánské vládě, mezinárodnímu společenství a obecné církvi,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu Fides Haroon Barkat Masih. „Pokud Asia zůstane v izolaci, je pravděpodobné, že se u ní objeví duševní choroba, která by mohla vážně ohrozit její psychickou rovnováhu. Žádáme úřady, aby okamžitě umožnily, aby ji mohl navštívit a ošetřit tým lékařů,“ pokračoval ředitel MF. „V nedávné době papež Benedikt XVI. navštívil vězně v italském vězení: Věříme, že díky tomuto jeho gestu, jsme se symbolicky připojili ke všem vězňům na celém světě, i k Asie Bibi, kteří stráví smutné Vánoce v samotě vězeňské cely. Vyzýváme všechny křesťany na celém světě, aby v době vánočních a novoročních svátečních dní připomněli Pánu Asiu Bibi a vytrvale se za ni modlili.“
10.10.2025, Crisis Magazine
Katolíci, zejména ti mladší, jsou ve jménu křesťanské lásky nabádáni k větší otevřenosti vůči protestantům, což je obtížné, ne-li nemožné, odlišit od výzvy k tomu, aby byli méně katoličtí. Není žádné tajemství, že katolické církvi ubývá členů. Podle výzkumu z Pew Research Center je těch, kdo katolictví opustili, zhruba čtyřikrát víc než těch, kdo se ke katolické církvi připojili. Vzhledem k tomu, že se tato statistika neustále zhoršuje, narůstá důraz na evangelizaci. Málokdo však dokáže formulovat, jak by měla vypadat. Značná pozornost se tedy věnuje snaze oslovit ty „z druhého tábora“ a splynout s protestanty.
31.10.2025, The Catholic Herald
Papež Lev XIV. vydal svou první významnou papežskou exhortaci Dilexi Te (Miloval jsem Tě) – pastorační dokument o křesťanské povinnosti milovat a sloužit chudým. Text, podepsaný 4. října na svátek svatého Františka z Assisi a zveřejněný Vatikánem 9. října, představuje pokračování i završení díla, které krátce před svou smrtí zahájil papež František. Ve své předmluvě papež Lev prozrazuje, že jeho předchůdce připravoval tento dokument už v době své smrti na počátku roku.
18.11.2025, First Things
Papež Lev XIV. nedávno pronesl osobní poselství určené vedoucím pracovníkům Silicon Valley, akademikům a vatikánským úředníkům, kteří se sešli v Římě na konferenci o umělé inteligenci. Vyzval je, aby při vývoji umělé inteligence dodržovali „etická kritéria“, která jsou zaměřená na člověka a berou v úvahu „blaho člověka nejen po materiální, ale i po intelektuální a duchovní stránce“.
28.07.2025, RC Monitor 14/2025
O statistice se v jedné televizní pohádce zpívá: „Neklesejme na mysli, ona nám to vyčíslí.“ Mno, jeden by na mysli i klesl, kdyby se zamyslel nad tím, co spočítal Eurostat o dětech v tzv. „samostatných domácnostech“ (= buď jedna osoba žijící samostatně, nebo skupina osob, které nemusí být nutně příbuzné a žijí na stejné adrese se společným vedením domácnosti, tj. sdílejí alespoň jedno jídlo denně nebo obývací pokoj). Už v tom (alespoň já) vidím prapodivnou zvláštnost, že Eurostat necítí potřebu počítat rodiny (ale budiž).
02.11.2025, RC Monitor 21/2025
Stojíš před branou hřbitova a na chvíli zaváháš. Nadechneš se chladného podzimního vzduchu a sevřeš kliku. Z korun stromů se spouští sprška barevného listí – tolik krásy, a přitom tolik ticha. Tolik života, a přitom tolik připomínek smrti. Možná právě proto člověk cítí zvláštní směs smutku a klidu. Jako by se nebe na chvíli sklonilo k zemi.
28.11.2025, RC Monitor 22/2025
Dost těžko se lze s osobností formátu kardinála Dominika Duky vypořádat v pár větách. Následující krátké reflexe od těch, kdo jej znali a měli ho skutečně rádi, nechtějí přinést nějakou senzaci, nečekaný objev ani provokativní názor, ale dát prostor pro osobní ohlédnutí za zesnulým člověkem. Člověk Dominik Duka je už v rukou Božích a vzpomínka na něj v rukou historiků. Nechť se každé vzpomínání na něj nese v duchu Pravdy, která byla jeho životním ideálem, a v duchu Lásky, která je závazkem všech křesťanů.
Články e-mailem
Nové články přímo
do vaší e-mailové schránky
Čtrnáctideník Monitor
Tištěný publicistický čtrnáctideník Monitor bude ve vaší poštovní schránce každý druhý pátek. Zasílání je bezplatné a je hrazené výhradně z darů čtenářů.